Zvaní na oběd. Je to opravdu tak špatně, že to nemám ráda?

@puzzles
A vidíš, já bych to ocenila, ale nikdo mě nezve 😉 Jo, lidi jsou fakt různí (já vím, hluboká myšlenka to zrovna není ....

Zvaní na oběd mi přijde v pořádku, očekávat za to něco na oplátku už ne.

Zveme se na oběd normálně. Většinou nic nepřineseme, ale občas ano. Třeba když mamka vaří tak se cestou stavíme pro zákusky, ale většinou není potřeba tak peče, my zase pozveme jí k nám. Když jezdí švagr, tak většinou jezdí taky na oběd - jezdí na celý den, přijedou v 11, odjíždí v 16hod.
Když jedeme k sestře tak bereme pro děti bonbóny a když jedou oni k nám tak berou taky.
Mě to příjde normální, ale každý to má jinak

@puzzles no vidíš, nás babička nepozvala, ani nepamatuju. Nebyla jsem u ní přes 3 roky. Nemá zájem ani o vnoučata. Když jedeme k mým rodičům, tak tam jsme od rána až do večera, bydlí daleko, tak abysme se užili. Vždycky něco dovezeme. Pak nás zve ještě sestra, to je taky vzájemné. Co bych já za to dala.
Ale taky chápu tebe, že to může být pro tebe nepříjemné, když je toho moc a každou chvíli.
U nás se taky neočekává, že někdo něco přinese nebo něco na oplátku.

Když nás pozve na oběd máma, vím, že je zbytečné vozit jídlo, protože ona bude mít navařeno na celý den - ráda vaří, ráda krmí a ráda vidí vnoučata. Takže tam opravdu jako "oplátku" beru to, že si "může pohrát s dětma". A vím že je s tím v pohodě.
Tchyně nás vždy oficálně zve na nějakou práci ("synu, potřebuju, abys mi ukázal, jak se dělá s tímhle eshopem" a podobně), ale před ní musí být oběd, že. Opět nevozím nic - jsme tam "pracovně", ne?
Když jedeme na oběd ke kamarádům, řešíme jedni oběd a druzí odpolední svačinu a studenou večeři.
Ale je to prostě o komunikaci - tyhle zvyky jsou v každé rodině jiné a není fér předpokládat, že je znáš. Prostě je třeba se dohodnout... A pokud jedou v režimu "'ale prosímtě, to se přece nehodí' = 'jo, přesně tak to udělej, ale nesmím ti to odsouhlasit' ", pak je čas, aby začali žít v tomhle století a komunikovali zřetelně, nebo byli uraženi na vždy.
Taky je zcela fér říct "oběd mě stresuje, přijedeme jen na kafe a zákusky přivezu" . Prostě nenechat se držet v pozici toho, kdo má číst ostatním myšlenky, ale aktivně si podmínky vytvářet. (Možná se parkrát pohádáte, ale aspoň pochopíš motivaci.)

@puzzles tak treba tchyne by chodila k nam na obedy porad, po porodu se vyslovene vnucovala necekanymi prepadovkami, ale sama nas nikdy nepozve. Na to je moc lakoma.a pohodlna Kdyby me nekdo pozval jenom za to, ze mu prinesu treba dezert, tak jsem rada.🤷

Co já bych za to dala 🙂 Z mé strany jezdíme k babičce jinak z manželovy strany se vidíme tak 2-3 za rok narozeniny děti a vánoce , a mě to mrzí 😔

@puzzles co bych za to dala. Byť rodiče i tchýni máme ve vedlejší vesnici, tak nás zvou 2-3x za rok na oběd, před dětmi to bylo častěji, co jsou děti větší tak jezdíme ke tchýni až po obědě a k našim opravdu max.3x za rok. A upéct buchtu nebo přijet dřív a pomoct by mi nebylo za těžko, ale bohužel.

Já to miluju, nemusím vařit :D oplacet moc neoplacim, nemám na to prostory, rodičům, tchýni apod se hosti dobre, když mají velké domy, terasy atak. Já sem rada když se ke stolu vecpe naše domácnost :D

@puzzles Hele a proč máš pocit, že chtějí něco na oplátku? To mě teda ještě nenapadlo 🤔 V rámci rodiny se max domluvíme, kdo má co přinést, ale častěji kdo zve, ten taky obstarává a vaří. Mezi známými je to horší, tam je mi třeba líto, že nemůžu oplatit pozvání, nemáme moc pěkný byt, ale snad to časem zlomime. Ale v rodině jsem si teda nevšimla, že by za to někdo něco chtěl... Přivezeme jim ty naše syčáky, tak to mají jako bonus 😜

Protože lidi spolu chtějí trávit čas při dobrém jídle? 🤔 společný čas s rodinou a přáteli je pro mě nejdůležitější na světě a je jedno, jestli u toho obědváme, procházíme se nebo jsme spolu na výletě. Nemusíš mít ráda zrovna společné obědy, ale co takhle si vážit společně stráveného času?

@puzzles to bys tady ve Francii umrela. 😀 tady se lidi doma navštěvujou furt: na jídlo, apéro....furt...😀 taková ta naše kultura, že se jde posedět do hospody/restaurace je minimálne, fakt chodí k sobě domů. 😀
Já to teda taky nemám moc ráda. A když, tak spíš k někomu. Protože oni jak nemají zvyk se vyzouvat, tak když ti po kuchyni, obýváku, na WC tape třeba 5 a kolikrát i víc lidí v botech ještě když venku chcije, tak to fakt nechceš. 😀

@puzzles tak to jsem asi "divna" rodina, nebo mě máma špatně naučila společenským zvykům 🤔
Ale když nás pozve na oběd, automaticky je to pro mě impuls něco donést, když už nám vaří oběd, stejně tak když ji pozvu já...
Popřípadě když nás pozve jedna z mych sester nebo svagrova...my jsme asi nějaká zvrací rodinka, co se proste rádi občas sejdeme u společného obědu 🤷‍♀️ a nevidím na tom nic divného, a to jsem od mala introvert...

Proč se tohle pořád provozuje? Protože se prostě daná skupina lidí vídá ráda a chce spolu trávit čas?
Vždy to můžeš odmítnout a říct na rovinu, že se při podobných příležitostech nemáš zájem vídat.

V naší rodině se tohle provozovalo téměř každý týden, postupně jsme to omezili. Co jsem ale fakt nemusela - v neděli po obědě trávit sezením u kafe další dvě tři hodiny a povinně konverzovat. Takže jsem to prostě sekla a řekla rodině na rovinu, že se s nimi ráda potkám, ale pak mám také svůj program a šla jsem si třeba zaběhat. Samozřejmě, že to na jedné straně vyvolalo emoce. Ale je mi líto, nejsem tu od toho, abych si vymýšlela nějaká konverzační témata a nechala si organizovat život jinými lidmi.

@puzzles Pokud bych musela každý vikend k někomu chodit na oběd nebo někoho zvát,tak by mi to vadilo, protože na to nemáme čas. V naši rodině to není tak časté,ale tchani bydlí dal,takže když se chceme vidět, oběd k tomu patří. Svoje rodiče vídám často,ale urcite není podmínkou setkání jidlo,to je podle příležitosti. V mem okolí se to nehroti, když někomu dam doma najíst,neznamená,ze mi to musí oplatit.

@me_druhe_ja tuhle francouzskou kulturu miluju a vždycky se těším, když tam jedu, že se na jídlo sejde polovina vesnice 🥰. A naopak když oni jedou sem tak taky se k nám sjede polovina příbuzenstva a jedeme to na francouzský způsob. I s tím dlouhým stolováním, že se zasedne v 7 a zvedneme se k odchodu o půlnoci. Naopak strašně nemám ráda ten český způsob, že se dá řízek s bramborama, štrůdl a jdi.

My chodime kazdou nedeli k nasim na obed (bydli vedle nas). Stalo se to zvykem 😂

@lachipie Jako mě by to dlouhé stolování ani nevadilo, já jsem zvykla na všechno, ale ty boty v baráku....na to si nezvyknu snad ani po 50 letech😀

@puzzles já jsem ráda, když mě máma pozve na oběd.......