My z osmi týdnů a naše batolátka

laska.nezna.hranic  jsem první, první

dont_speak  druháááááááááá

dont_speak  @luccii jak se máte?

dont_speak  dobrý, dočetla jsem tě ještě na kojencích

kocicinka  Poslední, jako vždy...
Jonášek je už 3. den bez teplot, tak jsme byli venku na 2 hodiny a ztratil nový capáček . Takže 350,- v tahu a to musím koupit nové, protože je potřebuje.
Dneska když jsem ho koupala, tak mi přišel nějaký flekatý( ne tedy moc) jako by nějaký vyrážka, ale nebylo to vystouplé na povrch.Takové skvrnky... Doufám, že to nebudou nějaké spalničky, nebo tak něco, to by nám ještě scházelo.....K doktorovi už ho tahat nechci. Jinak už je v pohodě, jenom mě musí mít stále za zadkem a chce být neustále nošený, nemá chuť k jídlu, jen se kojí.

kocicinka  Tedy to máte velké rodiny, naše oslava se konala v sestavě my 3, 2 babičky, jedna švagrová.
Laska, tedy mas tři sourozence? To závidím, já jsem sama, mám jen mámu....To musí bejt príma, mít tolik sourozenců

laska.nezna.hranic  koci - ano, tři. bráchové jsou z prvního manželství, ale to se u nás neřeší príma... ani nevím, normálka nic jiného jsem nepoznala, takže si to ani nedokážu představit jinak. klidně bych brala ještě jednoho sourozence. být jedináček má také své výhody. ale obecně si myslím, že je lepší, když jsou děti minimálně dvě.

luccii  tak jste to vsechny nasly

Kato, souhlas, ja jsem taky aspon pro dve deti ikdyz tez souhlasim, ze jedinacci maji v necem vyhodu

nam dnes skoncilo plavco, az nebudu lina, tak doplnim fotky z oslavy a plavani...

dont a co vy? jak si kluci spolu vyhraji?

dont_speak  My jsme tři sourozenci. Máma chtěla kluky, prý v životě to mají ve všem jednodušší. Narodila se ségra, potom já. Za pět let se narodil našim brácha
luccii.. S manželem jsme chtěli na druhé dítě počkat po narození Davídka 3 - 4 roky, ale stalo se, že Míša na sebe nenechal dlouho čekat, zprvu jsme byli zaskočeni, báli jsme se, jak to zvládneme, ale myslím, že ten dvouletý věkový rozdíl je tak akorát. Kluci si začínají konečně hrát spolu , baví je stejné hračky, zajímají se o stejné věci...
@luccii

kocicinka  Já si taky myslím, že je asi líp, když jsou děti k sobě věkově blíž co se týče společného zabavení se. Ale jinak na kvalitu vztahu mezi nimi to asi nemá moc vliv, moje máma měla o rok mladšího bráchu a nesnášeli se solidně celej život. Na jedináčkovství spatřuji jedinou výhodu a to tu, že má člověk rodiče(a vše ostatní) sám pro sebe, což se v jistém věku zase mění na velkou nevýhodu
Mě sourozenci chybí a to moc. Manžel by už chtěl druhý, ale on si to představuje jak Hurvínek válku. Jemu je to jedno, když se starám jen já. Prý, abych neměla na Jonáše tolik času, aby nebyl rozmazlený a tak, ale má smůlu, já druhé dítě ještě nechcu.

dont_speak  Je to i hodně o povaze. My se sestrou jsme téměř 2 roky od sebe a rozumím si stejně víc s bráchou, který je o 5 let mladší.
A znám plno jedináčků, kteří si tím, že byli sami museli hodně věcí vybojovat a poprat se často s problémem, který za ně nikdo jiný nevyřešil.
Příklad..
kamarádka je ve věku, kdy by si chtěla založit rodinu, ale jen tak nemůže, protože její máma má roztroušenou sklerozu a není prostě nikdo další, kdo by se s ní o starost o maminku rozdělil. Když nepočítám jejího otce, který ale vydělává. Léky jsou drahé, dost peněz jde i do nich.
Jinak tě koci chápu s tím druhým dítětem, že chceš ještě počkat.. Nemyslím si, že takhle malé děti se dají rozmazlit, spíš naopak jim dodáš pocit sebevědomí. Čím víc se jim věnuješ, tím líp. Ale to ti nemusím vysvětlovat, vždyť to sama dobře víš. Mě trochu mrzí, že Davídek ikdyž je ještě malý, o to mazlení a chování=kojení se už musí dělit od svých 2 let s mladším bráchou, který to prostě víc potřebuje. Snažím se mu vysvětlit, že sám byl miminko a byla ta péče o něj stejná, ale nevím jestli to dost dobře chápe. Jakoby předčasně z něj musel vyrůst rozumnější kluk

laska.nezna.hranic  nedostala jsem se sem dřív, tak se chlubím až teď, ale už jsem objevila další zoubek, tak mám radost vůbec jsem netušila, že by se mohl nějaký klubat a najednou koukám a on už byl venku.

koukám, že se tu rozjíždí zajímavá diskuse

dont - připouštíte si ještě možnost třetího mimíska? nebo možná spíš slečny mimískové?
já po druhém toužím úplně neskutečně, (manžel už zase tolik ne), ale na druhou stranu bych si chtěla užít Kájíka a plně se mu věnovat, co to jen půjde. já nevím, je to těžké rozhodování... a neporadí nikdo

kocicinka  Ve mě se to hrozně pere. Na jednu stranu bych chtěla hodně dětí, na druhou je nám takhle s Jonáškem moc dobře, je to takový klídek, pohoda, můžu se věnovat jen jemu. Neumím si představit, že by se teď mezi nás "vloudil" někdo další.... min týden to vypadalo, že jsem těhotná a měla jsem z toho docela slušnou depku

dont_speak  lasko, koci, kdyby bylo jen na mě, tak možná i do třetího mimča půjdu do tří-čtyř let znovu, chtěla bych zkusit holčičku, ale manželovi stačí 2kluci, je maximálně spokojený. Pochybuju, že by se mi podařilo ho přemluvit
Takže to vidím snad jen tak, že bych měla třetí dítě s někým úplně jiným

Kdyby se nestalo, co se stalo , tak jsem možná teprve až teď otěhotněla s druhým prckem plánovaně. I když kdoví, třeba by to tak snadno zrovna nešlo
Ve třech letech je u dětí takový zlom, jsou víc samostatný, dokážou se zabavit, maminku tolik nepotřebujou za zadkem, dá se jim cokoliv vysvětlit a oni to dokážou i pochopit.. ale to je jen můj subjektivní pocit. Určitě víc vnímají příchod nového sourozence a jejich reakce jsou bouřlivější. Davídek si skoro nic nepamatuje- byl dvouletý.

kocicinka  Laska, ty jsi mladá, tak můžeš ještě pár let počkat a užívat si Karíska. Kdyby mi bylo 25, tak mám druhé dítě ve 30 a třetí ve 35
Dont- takže ty jsi otěhotněla, když bylo Davídkovi něco mále přes rok, že?

dont_speak  koci, Davídkovi byl rok a čtvrt, všude běhal, všechno ničil, vůbec neposlouchal , a do toho mi začlo jednoho rána být tak strašně zle z jídla, že jsem ho pak vždycky po probuzení musela nechávat sedět hodinu v jídelní stoličce než jsem se vůbec vzchopila
A to jsou ženský, co mají děti ještě blíž věkově k sobě..

kocicinka  Dont- to tě obdivuji, fakt. To já bych nedala.....Hlavně když jsem čekala Jonáška, tak jsem si to těhotenství hrozně užívala, takhle bych se na to nové miminko ani nemohla pořádně soustředit... a hned bychom museli řešit spoustu praktických věcí.... třeba kočárek, spaní, navíc manžel mi s ničím nepomáhá.... já jsem tak ráda, že nejsem těhotná
Já vím, znám holky, co mají děti ještě blíž a chválí si to, pro mě to ale není..... Navíc pro mě je to jako včera, co se Jonášek narodil, pamatuji si ještě živě porod, pobyt v porodnici a to psycho potom a depky, a zažívat to znova a do toho se ještě starat o Jonáška..... Bohužel jediné, co hraje proti mě je věk

dont_speak  koci, no a s tím věkem je to další věc. Co když přijde dřív menopauza než další mimčo? Mě to taky napadlo. Vždyť Davídka jsem porodila ve svých 30 letech.
Mě to druhé těhotenství uteklo rychle, ale je fakt, že jsem si ho neužívala, spíš jsem ho tak nějak "přetrpěla", těšila jsem se na Míšu, ale zároveň bála, co bude následovat. Davídek je odmalička zvyklý být středem pozornosti a měl přijít někdo, kdo by to jeho zázemí "naboural". Nedovedla jsem si představit, jak můžu milovat někoho víc než Davču
Ale jde to samozřejmě Každej je něčím jinej, jak povahově tak i vzhledově a to se mi na nich právě líbí
@kocicinka

dont_speak  No a s těma chlapama... manžel mi taky přestal pomáhat , svádí to na nedostatek času, ale rozhodně ho má víc než já, když si třikrát týdně chodí do posilovny. Přitom bych ji potřebovala spíš já
Dříve chodil s Davem aspoň v neděli za barák na hřiště začutat s míčem, teď na něj úplně prdí. Dav si zvyknul a už od něj přestal cokoliv chtít, takže i když je s námi ráno doma, obrací se malej se vším na mě.

laska.nezna.hranic  koci - já vím, že máš pravdu, jenže já chci být mladá máma (prvního mimíska jsem čekala ve dvaceti, ale bohužel, nevyšlo to), chci vychovat tři děti, pak si chvilku orazit a vnoučata si začít užívat dřív, než půjdu do důchodu

kocicinka  Laska- dyt jo, pokud se cítíš na další miminko, chutě do toho Mě měla maminka ve 40, tak mi to tak nepřijde, mít dítě později.....
I když mi je 32, tak se cítím na 20, ale když mi bylo 20, tak jsem ještě neměla ani přítele natož dítě, prvního přítele jsem měla až ve 25.... to jsem ještě studovala(ehm, studuji doteď) a ekonomická situace nám nedovolovala mít dítě. S manželem jsme museli čekat, až se po ekonomické stránce vzchopíme, protože jsme nechtěli být závislí na rodičích.
Dont- to mě mrzí... můj muž koníčky už zazdil, nemá na ně čas, dříve zpíval ve sboru. Čas tráví v práci, má dvě, jak jsem už dříve psala, protože z učitelského platu by nás neuživil...
Jak snášel Davídek příchod sourozence?

laska.nezna.hranic  koci - já v té době taky byla na škole, ale ani ne protože bych chtěla, jako spíš kvůli našim. rodina pro mě byla vždycky prioritou. a kdybych se pořád měla ohlížet na peníze, neměla bych děti nikdy (já totiž neudržím korunu ). děti se rodily odjakživa a čím víc peněz lidi měli, tím méně dětí si pořizovali. chudí měli dětí vždycky hafo...

kocicinka  To jo, ale zase na druhou stranu vám asi pomáhají rodiče, ne? Bydlíte u nich.....My bydlíme v Praze v bytě s tržním nájemným 15.000,- a když měl muž jen plat ze školství a neměli jsme našetřenou rezervu, tak bychom si nemohli koupit ani ten nejlevnější kočárek......

kocicinka  Pro mě byla a je rodina taky prioritou, ale stejně tak je pro mě důlužité i vzdělání a ekonomická nezávislost, abychom mohli děti zajistit, nechci být závislá na rodičovské pomoci.....

laska.nezna.hranic  koci - bydlíme u našich, takže neplatíme nájem, ale naši jsou oba v invalidním důchodu, které jim tenkrát počítali z komunistických platů, takže žádná sláva. ale snaží se pomoct, jak jen můžou, protože z druhé strany se dočkáme tak maximálně zamávání na kameru...

luccii  no koci, u nas to taky min. tyden vypadalo, ze jsem tehotna a nejsem, nastesti, sice jsem byla malinko zklamana, ale stejne jako ty chci jeste pockat - uzit si Vojtika a nezblaznit se, protoze on vyzaduje dost energie

koci to je ale bolby, ze ti manzel moc s Jonaskem nepomaha - to ja toho svyho k tomu vedu - jen at se pricini - dite neni jen zabava

luccii  dont tak to te chapu - my kdyz budem mit dalsiho kluka, taky bych chtela jeste holcicku manzu jsem uz varovala, at priste dobre uvazi, co vyrobi jenze 3 deti v byte - to uz bysme tu byli jako sardinky... no hlavne abychom byli zdravi a kdyz bude jeste aspon jeden prcek a co k jidlu, tak musime byt spokojeni

jdem prebalovat (prebalujeme spolecne, kdyz tu jsme oba, je fakt, ze manza pomuze, ale jen kdyz mu reknu... ted je s malym, ale neslysim ho, jen Vojtika, takze manza si asi cte a Vojtik tam radi mne vadi, ze si s nim moc nehraje - chvilku a pak uz nevi, co by, a tak si Vojtik hraje sam) tak papa

kocicinka  Laska, naši rodiče z obou stran už jsou taky nejaky ten patek v duchodu.....

Lucci, tak muj muz taky pomuze jenom když mu reknu. Tedy když je doma, tak mu reknu, at prebali a prebaluje jen on. Ja zatim varim, uklizim a tak. Venovani se malemu v jeho pojeti znamena, že si s nim sedne k televizi, to mě berou všichni certi

Ted se kouka na formule a Jonasek spi, az se vyspi, tak s nim pujdu ven. On ani nahodou. Byl vcera, tak to musi stacit Dopol jsem varila a ze by si muz sel zatim s Jonaskem hrat? Ne, koukal se na TV

My se na poctu deti celkem schodneme( manžel hlasa, že čím víc, tím líp), já bych tak ty tři, no uvidíme, to by se fakt musel změnit a trochu mi doma začít pomáhat, ale on si myslí, že když pracuje v praci pres týden, tak že doma má nárok na veget
Ale zase kdybychom měli víc dětí, tak by zase musel o to víc vydělávat.....

laska.nezna.hranic  luccii - úplně jak kdybys to psala za mě. chci děti tři, ale kdyby druhé byla holčička, možná bych se smířila se dvěma (opravdu jen možná, protože jestli ta touha po třetím bude stejná jako po prvním a druhém, tak to asi neuřídím )

manžel by malého i přebalil, jenže Karimek od něj nechce, řve jak kdyby ho na nože brali. na druhou stranu mi manža zase třeba místo toho zašije prádlo, k tomu se vždycky nemůžu dokopat, tak se to vyrovná

koci - z toho si nic nedělej, manža taky dost kouká na telku. nikdy jsem si nevšimla, že by se zajímal o sport a teď, co je fotbal, nevynechá jediný zápas... už týden mu říkám, že si potřebuju něco udělat na pc (sleduje to přes počítač, protože na tv nemáme u nás v ložnici digi), ale nemám šanci. a když už mi ho dá, padám mrtvá do postele, takže nemám na svoje věci už náladu. a pak ještě čeká, že se mu budu věnovat.

kocicinka  Jé, tak to já jsem si zrovna přála vždycky víc kluka a líbilo by se mi pořadí kluk- kluk- holka

Luci, jak jsi tady psala, že jste jeli s Vojtíkem Pendolínem, tak jak to probíhalo? Měli jste ho tam na klíně a kočárek mimo, nebo v kočárku...? Nás čeká asi v sobotu cesta(nejspíš Pendolínem) za příbuznýma na Moravu. Prosadila jsem si, že nechci jen autem, kvůli Jonáškovi, bylo by to pro něj dlouhé a já auto taky nerada.... Tak mě to zajímá