Mám jít s nevlastní dcerou do školy?
Ahoj, ráda bych slyšela Vaše názory na to, zda jít s nevlastní dcerou první den do školy přesto, že její matka si to nepřeje. Máme se navzájem obě rády a bude mě mrzet pokud tam nebudu, ale nechci dělat problémy jejímu tatínkovi, mému příteli.
@petrakol Jestli ono to nebude tím, že tihle chlápci mají úžasné přesvědčovací schopnosti...
@somalicats 😀 😀 😀 😀
@luciebx Taky už jsem měla tu čest dva takové potkat, ale jednak asi nejsem ten vhodný objekt na ukecávání, jednak stačí, abych vybalila, že mám dvě děti, a zájem rychle opadá 😀 😀 😀
@luciebx ja se zacala divit, proc ma diskuse s timhle tematem tolik stran a prispevku, tak jsem nakoukla 🙂 prelouskala stranku po strance s ruzne se michajicimi pocity, trosku vychladla a nedalo mi neprispet 😅 kor, kdyz ted nasi mlady byl rok a pri predstave, ze bych byla na miste te mamy, prisla nejaka kudlanka a... uf.
@petrakol tak na to ti můžu odpovědět docela přesně, co vidíme na rozvedených mužích se závazky. 🙂 Já žila 10 let s přítelem, plánovali jsme svatbu, děti, ale jak už to bývá, vše bylo jinak a my se rozešli. Mě v tu dobu bylo 33 let. Hledala jsem nového partnera a postupně zjistila, že volní muži kolem/nad 35 let, kteří nemají děti/nemají za sebou delší vztah/manželství jsou pro párový/rodinný život nepoužitelní. Tak jsem měla na výběr, buď chlapa na prd, ale bez dětí a nebo skvělýho chlapa s dětmi. Vybrala jsem si to druhé a jsem spokojená. 🙂
@petrakol a můžu se zeptat v čem ti přijde nepoužitelný? Prostě se stane, že se občas někdo rozvede a pod. To je to samé, jako kdyby jsi řekla, že chlap, který se jednou rozejde s ženou je nepoužitelný 😝 To znamená, že asi všichni 😀
@petrakol to je, jako bys tvrdila, že rozvedená ženská je nepoužitelná. Vždycky záleží na okolnostech..
@petrakol jak psaly holky @blondynka400 @suzanna123 rozvádí se polovina manželství, všichni tito muži a ženy jsou tedy dále nepoužitelní? Alespoň dokázali žít více let v páru, vychovávat děti, překonávat problémy párového života. A rozešli se třeba i proto, že po 15 letech zjistili, že se k sobě s partnerem, kterého si vybrali v 18 letech prostě nehodí. Ne že by každý z nich byl nějak patologický. Kdežto, kdo je i v 35 sám, bez dlouhodobějšího vztahu za sebou? Podle mě až na výjimky jen lidé, kteří dlouhodobě v páru/rodině žít nechtějí a nebo neumí.
Jinak souhlasím, že jako mladá bych asi muže s dětmi odmítla, ale na druhou stranu, kdybych potkala svého manžela, tak bych ho brala s dětmi i v pětadvaceti. 🙂
@blondynka400 Nepsala jsem, že je nepoužitelný. Rozvod a rozchod vnímám jinak. Prostě se stane... Opatrnost je vždy na místě, u rozvedených obzvlášť. Mám osobní zkušenost nejen s mým bývalým manželem. Ženy z toho nevyjímám. To je taky důvod, proč se dalšího vztahu bojím. Co když mi to vážně nejde, jinak bych přece nebyla rozvedená atd...
Jak mi řekla moje kolegyně - rozvedení jsou vždycky nějak defektní, i když jsou to jinak třeba fajn lidi.
Já vážně nevím.
@suzanna123 Jak jsem psala, ženy z toho nevyjímám. Týká se to obou pohlaví. Samozřejmě, že jsem to zobecnila, výjimky jsou vždy, ale je jich tak málo, že se divím tomu množství nových partnerů.
@papalinka Já vážně holky nevím. Jako rozvedená to asi vnímám jinak.Každopádně něco tam asi není úplně v pořádku, když se rozvedli. Zahrnuji do toho i sebe. Proč to nedokázali dál, vychovávat spolu děti, žít společně... S tím dalším to dokážou? Proč ne s tím, s kým mám děti? atd. Je tam tolik otázek 🙂
Já se holky přiznám, že jsem hledala ve 32 letech a v hlavě mi šrotovaly obě varianty - u svobodného jsem přemýšlela proč je ještě svobodný a u rozvedeného, proč se rozvedl. Takže v určitém věku už člověk prostě obezřetný je. V 25 letech jsem tohle vůbec neřešila 🙂 No a můj manžel jako svobodný jisté " mouchy" měl. Sice nemusím bojovat s bývalkou, zato mám naprostou příšernou tchýni s tchánem a na krku doživotně hypotéku na JEJICH barák (bydlíme sami). Manžel je skvělý a jsem s ním moc šťastná, ale...
@petrakol to co říká kolegyně mi připadá jako úplná blbost. Přece život není jen samá výhra, ať se snažím jak se snažím, můžu prohrát, zvlášť když jde o vztah, kde jsou za něj odpovědní dva. To bysme byli defektní všichni, kterým v životě něco nevyšlo.
Já i můj manžel jsme měli předtím vztah, který skončil proto, že jsme po letech zjistili, že se k sobě nehodíme. Navíc jsme oba byli na straně těch, kteří byli partnerem opuštěni. Teď to vnímáme jako velkou výhru, ty vztahy byly vadné, ale my v nich pokračovali s nadějí, že bude dobře. Ale nebude a nebylo. Teď jsme spolu moc šťastní a vděční svým ex, že nás opustili. Určitě nejsme defektní, jen jsme se potkali později než ve dvaceti.
A přesně jak píše @lenicka07 a @tarra27 všude je něco, jedno zda nevlastní děti/ex partneři, šílení tchánovci a nebo sobecký manžel. Každý ať si vybere, co je pro něj v životě důležitější.
Jinak taky jsem hodně řešila, proč se můj manžel rozvedl, když jsme spolu začínali. Pořád jsem si říkala, proč od něj utekla. když je tak skvělý? No a dneska to vím, on je skvělý pro mě, pro ni nebyl, tak odešla. 🙂
@papalinka mluvíš mi z duše 🙂 A my jsme se s manželem vlastně znali už z tanečních, kde byl tenkrát zabouchnutý do mé tehdy nejlepší kamarádky. Pak jsme se po šestnácti letech náhodou potkali na internetové seznamce, sešli jsme se a bylo to... hodně rychlé 😀 Jinak tomu říkáme, že jsme na sebe prostě zbyli 🙂
Nikdy by mě v těch tanečních nenapadlo, že jednou zrovna tenhle bude můj manžel a budu s ním mít dvě děti 😀 Za těch 16 let jsme toho oba dost prožili, ale prostě byl to osud 🙂
Fakt jo, holky, máte pravdu vlastně všechny, já vás všechny chápu. Každý máme své křivdy, trápení, každý někoho někdy zranil. Z toho co jsme prožili, si odnášíme nějaké zkušenosti. Každý reaguje podle toho co prožil. Jediné, co prostě nemám ráda, do někoho se "navážet" a hrát si na soudce. To si netroufám ani u lidí, které osobně a blíž znám, natož podle pár příspěvků. To bylo asi jediné, co se mi na téhle diskuzi fakt nelíbilo, vše ostatní chápu.
@papalinka naprostý souhlas!!!!
byli jsme jednu dobu s MM od sebe a přesně tohle byla moje zkušenost... 😉 😉
ale je to pak komplikované samozřejmě když má člověk svoje děti a ten partner taky svoje.... hlavně domluvit víkendy, aby se sešlo když už moje děti budou u tatínka, tak aby ty druhé zase byli u maminky 😀
no je to složitý, lepší fakt vyzkoušet před dětmi, pak to není tak jednoduché....
samozřejmě je lepší když to klape s otcem dětí (pokud to není alkoholik nebo kriminálník), o tom žádná.... 😉
protože jsem tím prošla, tak mi přijde, že je v tom hodně často ego... někdo se urazí, "zavře dveře" a už tomu druhému nedá šanci... a všechno dobré je prostě zapomenuto... přitom je to pořád ten samý člověk a nějaká jiná to v něm třeba znovu vykřesá (i k mojí škodě)...
je to trošku jako mít počítač, ale nevědět jak s ním zacházet.. každý máme takový "návod k použití" a je super, když ho ten partner zná.. kde mám slabá místa, kdy potřebuju třeba jen ticho, co mě fakt vytočí a kdy něco ani nemyslím vážně a jak mě rozesmát a tak 🙂
čím jsem starší tak mi víc přijde, že v každém se dá vykřesat něco dobrého nebo něco zlého (v různé míře), hodně to záleží na okolnostech....
už nekupuju historky "můj bývalej byl hroznej hajzl".... takových je minimum a já tohle slyšela fakt mockrát (asi tak často jako od chlapů "moje manželka je strašná, dome je to o ničem a ani spolu nespíme" 😀 )...
život je náročný, plno věcí není tak jak jsme si to nalajnovali, ale každý chce, aby ho někdo měl rád, někdo ho pochválil, někdo si ho všimnul.....
@luciebx že by @gepe byla naše krevní skupina? 🙂