Máme už malou holčičku narozenou 27.října 2006. Rozhodli jsme se jí pořídit sourozence. Jedináčky nemám moc ráda,ale to by nebyl hlavní důvod,proč sourozence. Prostě Johanka je hrozně společenská, miluje dospělé i děti. O miminka pečuje,i když je ještě tak malá. Pusinkuje je, hladí, mazlí. Ona sama je naše zlatíčko, i když samozřejmě zlobí jako čertík. V červnu 2008 jsme měli svatbu, Johanka byla krásná družička. Do půli srpna jsem měla HA. Na konci srpna jsme jeli na dovolenou do Chorvatska. Tam už začli první pokusy,ale nebylo to jakože by nám to mělo vyjít hned,pže jsem měla po MS a plodné dny měli začít v září. Nevychýzelo to až do prosince 2008. 1.1.2009 se měla dostavit MS a nedostavila, už den předtím jsem se cítila jinak a tušila jsem,že se nejspíš zadařilo miminko. Udělala jsem si test a byli tam //. Po 20. lednu jsem šla na kontrolu. Bohužel pan doktor na utz neviděl srdeční akci. Poslal mě do nemocnice na lepší utz,že prý se mohlo stát,že jeho utz to nevidí a přitom srdeční akce může být. I tak jsem propadla smutku-sedla do auta a volala to manželovi. Oba jsme z toho byli špatný. Dojela jsem domů, k mojí mamce, protože hlídala Johanku,tak jí říct,že se hlídání protáhne. Že si mám dojet na utz a pro jistotu mít s sebou sbalenou tašku(v případě revize dělohy). Nebyla jsem schopná řídit. Zavolala jsem bráškovi(manžel jel teprve ze školení a domů se měl dostat až za 5 hodin). Bráška se mnou dojel do nemocnice udělali utz a zkonstatovali,že srdeční akce opravdu není. Ale paní doktorka říkala,že je předčasné dělat závěry,že je to špatně,že je embryo ještě malé a počkáme do pondělí(byl pátek). V pondělí jsem přijela na další utz,pořád žádná akce. Pozvali mě na čtvrtek a vzali krev. Ve čtvrtek pořád nic,takže jsem 6.2.09 v 9tt podstoupila revizi dělohy.Musíme počkat 3měsíce a pak se můžeme opět začít snažit.
Jsem smutná,brečim skoro pořád a nemůžu se s tím smířit. S manželem jsme se domluvili,že počkáme jen 2 MS a pak to necháme na přírodě.

Tak to vypadá,že se zadařilo. PM byla 7.4.2009, dnes bych měla být 5+2 a na prohlídku k doktoru se chci objednat přesně za 14dní. Takže uvidíme co nám řekne. Ale jsem pěkně nervozní, i když už věřim,že vše dopadne jen a jen dobře. 8.6. vyšla teprve první návštěva u gynekologa(jsem 8+6)srdíčko máme a jsme o dva dny větší než by jsme měli být. Takže vše OK. Další KO za 14dní a dostaneme průkazku. 23.6. odběr krve na RH faktor,krevní skupinu a tak. Vše jinak v pořádku.21.7.další KO, odběr krve-tripple testy-snad dopadnou dobře.Den 29.7.jsem v kaslíku našla pozvánku do genetické poradny,brečela jsem než jsem vyšla schody do patra.Manžel na mě koukal co brečím,tak jsem mu řekla co se stalo a že mám strach. 4.8.KO v poradně a vše vypadá v pořádku. 5.8.jedeme do genetické poradny. Nabídnuli nám opakované krevní testy. Odmítli jsme a chtěli rovnou odběr plodové vody. Jsme objednáni na 10.8. To pondělí jsem jela do Benešovské nemocnice na AMC. Zákrok opravdu nebolí,jen je nepříjemný. Doufám v dobré výsledky,měli by být do 3týdnů. Ale dne 24.8.mi zvoní telefon,zvednu ho a tam paní doktorka z genetiky,jestli můžeme přijet ještě na odběr krve,že se jim nezdá jeden chromozom u miminka. Dne 25.8.ráno vyrážíme k paní genetičce,vysvětlila nám o co jde.Že jeden chromozom je jiný než ostatní a chtějí zjistit,zda je to dědičná záležitost či ne. Je nám odebrána krev-mě,manželovi a naší dceři. Docela se bojím,co to znamená. Odtud jedeme k mému gynekologovi do poradny,miminko je v pořádku, tedy podle utz. Čekáme na zavolání genetičky. Pořád se nic neděje, nikdo nevolá. Nevydržím to a volám sama. Výsledky prý nemají,ale mají být do odpoledne. Takže kolem třetí hodiny jedeme na genetiku.
Den 1.září 2009 je pro mě zatím nejhorší v životě. Na genetice se dozvídáme o postižení našeho miminka. Prostě nebalancovaná translokace chromozomů a nebude to dobré,prostě ani z 1% nebude zdravé. Dávají nám čas do druhého dne na rozmyšlenou,ale my jsme v podstatě rozhodnutý jen si to nechceme přiznat. Druhý den se domlouvám telefonicky s genetičkou na objednání na ukončení těhotenství. Dne 3.9.v (20+2)21tt jsem nastoupila do nemocnice. Od 4.9.mi vyvolávali porod-potrat a "povedlo" se až 8.9.(21+0)22tt. Byli to dny plné slz,bolesti a prostě smutku,protože opravdu,kdyby miminko bylo v pořádku,tak bych nikdy těhotenství neukončovala. 10.9.mě pustili domů. Od té doby jsem brečela a brečela. O víkendu jsme uklízeli hračky pro mimi na půdu a kočárek. Obrečela jsem to,když jsem tam kočárek skompletovala a prostě viděla ho v tom igelitu. Přišlo mi to moc líto. Proč? Proč my a proč letos dvakrát a to druhé v takovém vysokém týdnu těhotenství. Alespoň genetici přišli na přehozené chromozomy u manžela a díky tomu vlastně došlo i k té gen.vadě. Naše Johanka je znamení,že i přes to co manža má,tak nám jde splodit zdravé dítě. Den 21.10.jdeme na konzultaci na genetiku. Řeknou nám výsledky z pitvy a určo i další věci ohledně našich dalších dětí. Tedy jestli budu mít sílu do toho jít znovu. Dobré alespoň je,že už mě budou posílat na odběr choriových klků a případné gen.vady budou odhaleny včas a snad mě nečeké takové dlouhé trápení jako teď. Nepřála bych to nikomu,je to hrozné.
Dne 21.1O.jsme se dostavili na genetiku,ale bohužel nebylo nám nic sděleno. Prostě výsledky z pitvy jsou v nemocnici,kde jsem ukončování podstoupila a genetička si je nevyžádala. Zda zapomněla nevím,ale bez výsledků nemáme co řešit. Alespoň mi nabrali krev a pozvali si nás na 2.12.,to už by měli být výsledky. Pro jistotu máme zavolat,aby jsme nejeli zbytečně. Snad to letos vše uzavřeme a budeme moci spát lépe a hlavně tak nějak doufat,že se jednou zdravé dítko povede.
Dne 2.12.jsme se dostavili na genetiku. Manželovi ještě sdělili,že má leidenskou mutaci-trombofílii. Tak je opravdu "nadšen". Říkal,že už tam nejde,že se bojí co mu najdou příště. Vlastně na genetice v půlce listopadu byla i manžela matka s bratrem a zjistilo se,že balancovanou translokaci a tu leidenkou mutaci má manži matka a jeho bratr po ní sdědil jen tu leidenku. Kdežto můj manža oboje věci. Na jednu stranu vidím,že ona měla dvě děti a obě jsou v podstatě zdravé. Pak jsem brečela,pže opět jsem si říkala,tak proč my,proč my jsme na to museli přijít a mít smůlu v ukončení těhu v letošním roce už dvakrát. U mě vlastně nic závažného,jen zvýšený trošku cholesterol a něco se štítkou,ale to prý stačí hlídat v těhu. Překvapilo mě,že by mě neposílali na odběr choriových klků,čekali by zas až na plodovku,ale já se opravdu bojím čekat dlouho. Chci to mít co nejdřív za sebou,veškeré testy a vědět,zda to bude dobré. Takže až otěhu,tak mě čekaj doktoři a testování,ale vydržím to. Pro zdravé dítě,aby si užívalo života,udělám hodně moc. A vydržím hodně moc.

Opět se nezadařilo. Dne 4.1.2010 byla PM. 24.2.jsem šla na první kontrolu-miminko odpovídalo 7+5(byla jsem 7+2)srdíčko tlouklo. Za 14dnů jsem měla odběr krve. Dne 15.3. jsem si jela pro výsledky krve,aby mi je sestřička zapsala do průkazky,nechala jsem si rovnou udělat utz. Pan doktor se netvářil vůbec vesele. Říkal,že opravdu srdíčko není a mimčo odpovídá 9tt a dnes jsem začala 11tt. Bohužel srdeční akce není. Dne 17.3.podstoupím revizi dělohy. Je to během 13měsíců třetí neúspěch. Ještě mi bylo řečeno,že kousek mrňouska se pošle na karyotyp a do 14dnů budou výsledky zaslány mojí genetičce. Takže snad řeknou jaká byla příčina MA.
8.dubna 2010 absolvovaná prohlídka na gynekologii a prý je vše v pořádku-děloha zavinutá a už nešpiním. Dostala jsem HA a je na mě zda si nechám pak napsat další či se pustíme do dalšího snažení. Prý nejsou žádné tabulky na to,kolik revizí je schopna děloha snést. Věřím,že když je moje tělo silné a zdravé,tak že ještě něco vydrží i ta děloha.
Genetika vypadá,že se bude přeobjednávat. Po telefonickém rozhovoru ještě nemaj výsledky z karyotypu. Prostě fakt už mě to nebaví.
Takže jsem v dubnu byli na genetice a příčina proč opět přestalo tlouct srdíčko je, že opět byla nebalancovaná tranlokace. Ale aspoň to příroda teď vyřešila sama a ještě včas. Je mi to líto,ale po tom září,je to pro mě menší zlo. Jinak Johance nabrali krev a výsledky byli za měsíc-koncem května. To naše zlatíčko nemá ani leidenskou mutaci-trombofilii. Prý sice tam nějaká porucha srážlivosti je,ale zanedbatelná a není potřeba hlásit při úrazech a tak. V listopadu jdeme na genetiku,jen tak prostě domluvit se zda chceme jít dál do přirozeného či ne. Ale jinak paní doktorka nám dala číslo na sterilní poradnu v Benešově. Zrovna tento týden-10.6. už jdu na konzultaci. Jen chci vědět ceny a prostě co a jak bude či ne. Zatím do umělého jít nechceme. Beru HA a jsem spokojená. Prostě nemyslím na plození,na dítka a tak. Sice moje dost dobrá kamarádka mi teď oznámila,že je těhu,ale jsem ráda,pže oni nemohli rok a půl počít. První bylo hned a teď to druhé nešlo. No budu na ní myslet,aby jim to dobře dopadlo,pže je teprve 7tt a ještě srdíčko v 5tt na utz nebylo znatelné. Uvidí.