Rozdíl mezi ergonomickým nosítkem a klokankou je zásadní v jejich vlivu na motorický vývoj dítěte⁸.

Klokanky¹, obdobně jako pasivní chodítka a hopsadla¹⁸, mají totiž negativní vliv na vývoj pohybového aparátu dítěte, protože není zajištěna ergonomická poloha dítěte. V klokance je dítě prakticky zavěšeno za rozkrok, nemá podsazený zadeček, zádíčka dokulata a páteř podepřenou po celé délce, dochází tak k její neúměrné zátěži. Dítě se naopak prohýbá do luku, obvykle mají klokanky i nedostatečnou oporu hlavičky dítěte a dochází k zapažování ručiček. Nožičky dítěte nejsou podepřeny od kolínka ke kolínku a nejsou tak v abdukční poloze, nejsou pokrčené v kolenou a doširoka roztažené od sebe, ale místo toho visí rovně dolů, dochází k nadměrnému namáhání kyčelních kloubů a může být ohrožena i budoucí plodnost - u holčiček nemusí proběhnout správný vývoj pánve, u chlapečků dochází ke stlačování varlat. Navíc se pravidelným opakováním nevhodné činnosti fixují špatné pohybové vzorce, může se zpomalit až zablokovat motorický vývoj a následkem bývají v pozdějším věku skoliózy, bolesti zad či hlavy, dýchací obtíže (kvůli zablokovaným žebrům), problémy s kyčlemi, pánví.

Dalším důvodem nevhodnosti klokanek pro nošení dětí je to, že je v nich návodem povoleno nosit dítě čelem od sebe, kdy není možné nejen zajistit ergonomickou polohu, ale má to i negativa pro psychickou pohodu dítěte, protože, když je přesyceno vjemy, není schopno se od sledování okolích ruchů odpoutat, nemá možnost se podívat do obličeje nosiče a nebo se schoulit a tváří přitisknout na tělo nosiče a tak okolí odfiltrovat a případně usnout. Dítě umístěné v klokance čelem od nosiče usíná až totálním psychickým a fyzickým vyčerpáním, navíc poté není možné zajistit hlavičku spícího dítěte v pohodlné pozici.

Dále mívají klokanky nedostatečné možnosti dotažení popruhů a nedostatečnou tloušťku polstrování popruhů, některé postrádají bederní pás, čili levnější typy nebývají pohodlné ani pro nosiče.

Ergonomická nosítka⁶ jsou od klokanek odlišná, při správném použití nadměrně nepřetěžují nebo jednostranně nezatěžují páteř a kyčle dítěte. I v ergonomickém nosítku ale zásadně nosíme dítě čelem k nosiči. Dítě musí být podepřeno mezi nožičkami materiálem nosítka od kolínka ke kolínku, musí mít zakulacená zádíčka a podsazený zadeček a kolínka výš než zadeček. Pro dosažení těto polohy miminko chytneme pod kolínky a zatlačíme mírně nahoru, až jsou nožičky se zadečkem do tvaru písmene M.

Důležitým bodem je i pevné dotažení nosítka, aby jeho materiál dobře podpíral zádíčka dítě a hmotnost dítěte tak byla rozložena po celé délce jeho páteře. Při správném dotažení se bříško, hruď i ramena miminka dotýkají těla nosiče a nedochází ke zvýšenému tahu popruhů nosítka za ramena nosiče. V případě nejmenších nebo spících dětí je hlavička položena na nosičově těla a dle potřeby zajistěna.

Malá miminka ale nožičky široce do tvaru písmene M okolo těla nosiče rozevřít nedokážou, zaujímají fyziologickou polohu s nožičkami pokrčenými a přitaženými k bříšku (jako žabička), nožičky jsou položeny mezi tělem miminka a nosiče a zůstávají tak uvnitř úvazu šátku nebo novorozenecké vložky ergonomického nosítka. Ovšem u novorozenců a několikatýdenních kojenců je vhodnější využít šátek³, protože tělo miminka obepíná těsněji a lépe tak fixuje jeho polohu.

Použité zdroje

1. Mgr. Věra Kalousková: Vázání pevných šátků na nošení dětí
2. http://www.nosenideti.cz/clanek.php?clanek_id=94
3. http://www.nosenideti.cz/clanek.php?clanek_id=102
4. http://www.nosenideti.cz/clanek.php?clanek_id=32
5. https://www.facebook.com/media/set/?set=a.10151984043317539.1073741855.233995982538&type=3
6. https://web.archive.org/web/20160718083528/http://hipdysplasia.org/developmental-dysplasia-of-the...
7. http://www.boba.com/research/strollers-baby-carriers-and-infant-stress/
8. http://www.cpsjep.cz/cz/dokumenty/Noseni_v_satku.doc