• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Alergie na pyl

Alergie na pyl Alergie na pyl - pylová alergie. Jedná se o reakci organismu s oslabeným imunitním systémem na alergeny přítomné v pylu kvetoucích rostlin. Alergie na pyl může být vyvolána stromy, obilím, trávou nebo keři. Pro vznik alergií jsou klíčové určité koncentrace pylových zrn ve vzduchu. V průměru stačí 10 - 20 pylových zrn v 1m3.

  • Trávy – pýr, srha kostřava, kukuřice, lipnice, bojínek, rákos, psárka.
  • Dřeviny – bříza, habr, jírovec, dub, cypřiš, javor, jasan, buk, kaštanovník, olše, vrba, ořešák, líska, olivovník, jilm, topol, platan, lípa.
  • Byliny – pelyněk, řepka nebo hořčice, tolice vojtěška, drnavec, jitrocel, ambrózie, jetel.

Alergie na pyl trápí na jaře každého třetího člověka. O tom, zda budeme alergičtí, rozhoduje kromě dědičnosti i střevní flóra, kvalitní výživa a délka kojení.

Alergie na pyl je taktéž známá pod názvem senná rýma, více se o ní dočtete v samostatném článku: Senná rýma.

Příznaky alergie na pyl

Alergie na pyl

  • Zánět spojivek - pylová zrna se mohou snadno dostat do očí, kde reagují s žírnými buňkami v oční spojivce. Projevy zánětu - svědění, zarudnutí a slzení očí.
  • Kýchání 10x-30x v jednom sledu
  • Ekzém - zarudlá, svědivá ložiska kůže na tvářích, pokožce hlavy, podkolenních a loketních jamkách.
  • Průduškové astma - hvízdavé dýchání, pocit dušnosti, kašel či noční a ponámahové dechové obtíže.
  • Rýma - nejdůležitější funkcí nosu je filtrovat vzduch, aby byly ochráněny plíce. Podráždění nosní sliznice může vést ke kýchání, otoku nosní sliznice, svědění.
  • Svědění v ústech je důsledkem zanesení pylových zrn z dýchacích cest přes nosohltan do úst. Časté může být i svědění uší, jehož příčinou je nervové propojení zadní stěny nosohltanu s uchem.

Všechny uvedené příznaky alergie na pyl mohou být doprovázeny i spánkovými potížemi a pocitem únavy.

POZOR: Sezónní alergická rýma může být prvním projevem skryté celoroční alergie na zvířata nebo roztoče domácího prachu. Dále může doprovázet jiné alergické onemocnění, například průduškové astma.

Pylová sezóna

Obvyklou dobu květu rostlin najdete v pylovém kalendáři. Pylová sezóna v České republice trvá zhruba od poloviny března do konce září. Lze ji rozdělit do tří období:

  • jarní období, kdy se v ovzduší vyskytuje hlavně pyl dřevin
  • letní období s převahou pylů trav
  • podzimní období, v němž hlavními alergeny jsou pyly plevelů (pelyněk, ambrózie)

Změna životního rázu s alergií na pyl

  • Omezit vycházky během slunečných nebo větrných dní - pro procházky je nejvhodnější čas po dešti, kdy je ve vzduchu daleko méně alergenů. V autech pravidelně čistit pylové filtry a zásadně nejezdit se staženými okýnky. Vyhýbat se místům, kde rostou a kvetou alergeny.
  • Neotvírat okna a nevětrat během poledne, kdy se ve vzduchu nachází nejvíce koncentrace pylů.
  • Pořídit si domů a do kanceláře čističku vzduchu.
  • Vyhýbat se zaprášenému prostředí, omezit úklid domácnosti na nezbytné minimum, popř. použít masku na ústa, aby nedošlo k jejich vdechnutí.
  • Důležité je časté mytí vlasů a praní prádla vč. ložního povlečení.
  • Vyhnout se bytovým dekoracím, ve kterých se mohou alergeny usazovat, např. závěsy, koberce.
  • Nepořizovat si domácí mazlíčky, v jejich srsti se usazuje velké množství alergenů.
  • Během pylové sezóny nesekat trávu a nechat tuto činnost na jiném členu rodiny, nestanovat, vyhýbat se účastem na venkovním grilování nebo piknikům. Tyto aktivity totiž podněcují vznik a výskyt alergie na pyl.
  • Při konzumaci potravin být opatrný na med, bylinné sirupy nebo čaje, které mohou alergeny obsahovat.
  • Při uchovávání čerstvých květin doma brát zřetel na to, kolik produkují pylu a kdy tyto květiny kvetou.
  • Důležité je mít u sebe neustále antihystaminika nebo inhalátor, které napomohou nemocnému v případě alergické reakce.

Diagnostika

Alergii na pyl zjistí alergolog. Klinické vyšetření alergie na pyl doplní spirometrickým vyšetřením, vyšetřením vydechovaného NO, ORL vyšetřením, provede kožní testy a vyšetření krve.

Léčba

Po určení diagnózy (zjištěné anamnézou, testy a laboratorním vyšetření krve) a stanovení příčiny je důležité vyloučení, nebo omezení kontaktu s alergenem.

Úlevové léky

  • antihistaminika, která blokují účinek histaminu
  • léky, které uvolňují průdušky zúžené při astmatických záchvatech

Preventivní léky

  • kortikosteroidy - ve formě inhalační působí místně a i při dlouhodobé léčbě se vyznačují relativně vysokým stupněm bezpečnosti
  • antileukotrieny, které blokují účinky leukotrienů
  • moderní antihistaminika s imunomodulačním účinkem

Imunoterapie alergenovými vakcínami

Formou injekcí či kapek je pacientovi podáváno postupně se zvyšující množství upraveného alergenu. Cílem je vyvolat stav tolerance organismu nemocného vůči alergenu. Jde o dlouhodobou léčbu.

Alternativní léčba

  • homeopatika
  • pobyt v solné jeskyni
  • inhalace solných dýmek
  • po konzultaci s alergologem využívat doplňky stravy, např. bylinné oleje.

Prevence rozvoje alergií u dítěte

Pylová alergie
Již těhotná žena by se samozřejmě měla vyvarovat potravin, na které je sama alergická, ale i nadměrná konzumace některých ostatních potravin (jedná se hlavně o mléko a nezakysané mléčné výrobky) zvyšuje riziko vzniku alergií, astmatu, atopického ekzému či autoimunitních onemocnění u miminka. Také by se žena, nejlépe ještě před otěhotněním, měla snažit napravit svou střevní mikroflóru.

Více se o možnostech prevence vzniku atopických a autoimunitních potíží úpravou stravy ženy před a během těhotenství, při kojení a poté dodržováním zásad stravování miminka i staršího dítěte dozvíte ve článku Potravinová alergie.

Související články

Více o alergii na pyl na modrykonik.cz

Použité zdroje

  1. http://www.imuno-alergo.sk/alergia-astma/pelova-alergia-nie-je-len-choroba-tela/
  2. http://www.domarada.sk/news/pelova-alergia-ako-sa-branit-1/
  3. http://www.prealergikov.sk/texty/pelova-alergia.html
  4. http://www.alergie-na-pyl.cz/
Wiki Modrý koník je Vaše encyklopedie. Je tvořena Vašimi vědomostmi a zkušenostmi s cílem pomoci jiným. Chybí Ti něco k tomuto tématu? Neváhej a napiš nám.
Změň nebo doplň článek
Uveřejněné informace nenahrazují návštěvu zkušeného odborníka (lékaře, právníka a pod.)

Má osobní zkušenost s alergií na pyl

  • Alergie na pyl

     •  mirekcross
    20.3.2015 v 18:24 To se mi líbí
    Na úvod bych chtěl zdůraznit, že nejsem studovaný doktor, a proto se znalcům některá má přirovnání můžou zdát primitivní, prostá nebo dokonce směšná. Na druhou stranu jsem četl mnoho knih, jejichž autor byl nesmírně vzdělaný, a tak používal mnoho odborných výrazů, kterým jsem nerozuměl. Chtěl bych docílit toho, aby to, co mám na mysli, pochopil jak člověk vzdělaný, tak i člověk se základním vzděláním, protože alergie postihuje všechny vrstvy obyvatelstva. Doufám, že má pozorování budou někomu užitečná.

    Na internetu jsem si přečetl několik článků o alergii. V podstatě si byly všechny podobné, zřejmě vycházely ze stejných zdrojů. Ve všech se psalo, že alergici na pyl mají největší problémy ve slunečných a větrných dnech. Zdá se to být logické, ale vycházejí tato tvrzení z nějaké statistiky? Již 25 let si vedu podrobnou statistiku o závažnosti problémů ve vztahu k počasí a vyhodnocením jsem došel k jednoznačnému závěru, že intenzita slunečního svitu ani vítr nemají žádný vliv na mé potíže. Dá se takovým článkům věřit?

    Poznatky o problému zvaném alergie sbírám už přes čtyřicet let. Tak dlouho mě alergie trápí. Záměrně jsem nenapsal nemoc, protože alergii nezpůsobuje žádný vir, parazit ani bakterie. Pokud tedy není chyba v napadení těla jiným organismem, je mé tělo jen špatně seřízeno, je chyba v programu, který řídí celý můj organismus, a tak jde jen o to, jak tento program opravit, jak dosáhnout jiného nastavení mezi snímáním signálů z čidel v nervových zakončeních a reakcí na ně. Tradiční medicína to řeší léky. Dnešní léky nezpůsobují celkový útlum, jako ty za mého dětství, mám dokonce pocit, že některé obsahují látku, která zlepšuje náladu, možná potlačuje pocit úzkosti a strachu, jejich hlavní účinek je ale v tom, že zabraňují kýchání. Zakáží v určité části mozku provést příkaz "kýchat". Podle mých pozorování ale určité procesy související s alergickou reakcí v těle i tak probíhají a to způsobuje zvýšenou únavu. Proto by mělo být hlavním cílem alergika dosáh...
    Na úvod bych chtěl zdůraznit, že nejsem studovaný doktor, a proto se znalcům některá má přirovnání můžou zdát primitivní, prostá nebo dokonce směšná. Na druhou stranu jsem četl mnoho knih, jejichž autor byl nesmírně vzdělaný, a tak používal mnoho odborných výrazů, kterým jsem nerozuměl. Chtěl bych docílit toho, aby to, co mám na mysli, pochopil jak člověk vzdělaný, tak i člověk se základním vzděláním, protože alergie postihuje všechny vrstvy obyvatelstva. Doufám, že má pozorování budou někomu užitečná.

    Na internetu jsem si přečetl několik článků o alergii. V podstatě si byly všechny podobné, zřejmě vycházely ze stejných zdrojů. Ve všech se psalo, že alergici na pyl mají největší problémy ve slunečných a větrných dnech. Zdá se to být logické, ale vycházejí tato tvrzení z nějaké statistiky? Již 25 let si vedu podrobnou statistiku o závažnosti problémů ve vztahu k počasí a vyhodnocením jsem došel k jednoznačnému závěru, že intenzita slunečního svitu ani vítr nemají žádný vliv na mé potíže. Dá se takovým článkům věřit?

    Poznatky o problému zvaném alergie sbírám už přes čtyřicet let. Tak dlouho mě alergie trápí. Záměrně jsem nenapsal nemoc, protože alergii nezpůsobuje žádný vir, parazit ani bakterie. Pokud tedy není chyba v napadení těla jiným organismem, je mé tělo jen špatně seřízeno, je chyba v programu, který řídí celý můj organismus, a tak jde jen o to, jak tento program opravit, jak dosáhnout jiného nastavení mezi snímáním signálů z čidel v nervových zakončeních a reakcí na ně. Tradiční medicína to řeší léky. Dnešní léky nezpůsobují celkový útlum, jako ty za mého dětství, mám dokonce pocit, že některé obsahují látku, která zlepšuje náladu, možná potlačuje pocit úzkosti a strachu, jejich hlavní účinek je ale v tom, že zabraňují kýchání. Zakáží v určité části mozku provést příkaz "kýchat". Podle mých pozorování ale určité procesy související s alergickou reakcí v těle i tak probíhají a to způsobuje zvýšenou únavu. Proto by mělo být hlavním cílem alergika dosáhnout takového potlačení alergických projevů, aby nemusel žádné léky užívat.

    Ještě jeden poznatek týkající se léků bych chtěl probrat. Vystřídal jsem několik lékařů, a tak vím, že někteří lpí na pravidelném preventivním užívání léků proti alergii, jiní zase preferují podávání léků pouze při potížích. Podle mého pozorování bych se přikláněl spíše k názoru, že by se léky měly podávat pouze při potížích. Zákony přírody se zdají být na první pohled složité, ale při bližším pozorování zjistíme, že příroda používá na různé jevy stejnou šablonu. Všichni známe působení alkoholu. Když budeme udržovat jeho hladinu v krvi dlouhou dobu zvýšenou, tělo se přizpůsobí a bude se snažit nastavit tak, aby fungovalo správně. Pak vzniká problém jak při snížení hladiny alkoholu v krvi, tak i při jeho zvýšení. U alkoholu jsou účinky jasně zřetelné, u léků na alergii tomu tak není. S léky se do krve dostanou chemikálie, se kterými se naše tělo snaží vyrovnat, snaží se dosáhnout stejného stavu, jaký tu byl před pravidelným užíváním léků. Tak se stane, že když léky přestaneme užívat, citlivost na alergeny se zvýší. V případě, že je užíváme stále v malém množství, nemusí při potížích stačit ani zvýšená dávka.

    Setkal jsem se i s tím, že někteří výrobci se chlubí 24 hodinovým účinkem jejich léku. To je podle mne velice nepraktické. Uvedu příklad: Je jaro a v noci začal foukat vítr od jihu, přinesl s sebou větší množství pylu. To pozná alergik záhy po probuzení. Pálení očí, podrážděná nosní sliznice. Jak se dá zabránit vzniku alergického záchvatu? Spolknutím prášku s 24 hodinovým účinkem to většinou nevyjde. Naopak, je lepší spolknout lék, který účinkuje co nejrychleji. Já to řeším tak, že polovinu spolknu celou, druhou polovinu rozkoušu na menší kousky. To vše na lačno, nejméně půl hodiny před jídlem. Většinou to zabere, v mnoha případech byl i tento způsob pokusu o zastavení alergické reakce slabý a neúčinný. Dříve byl pro mne takový den, který začínal alergickým záchvatem, doslova ztracený. Dnes už znám způsob, jak zastavit alergické projevy, které nedokázala zastavit tradiční medicína.

    Ne každá dobrá rada je pro alergika skutečně dobrá. V poslední době je velice moderní zázvor, dříve to býval česnek a cibule, někdo zase preferuje pálivou papriku nebo pepř. Všechny tyto potraviny nám pomohou bojovat se zákeřnými viry, hlavně na jaře a na podzim. Česnek se doporučuje i na zlepšení paměti. Vše je léty prověřené a zřejmě to i funguje. Jenže na jakém principu? Všechny tyto látky s největší pravděpodobností vyvolají zvýšení citlivosti přenosu informací po nervových drahách. Tím máme rychlejší reakce, náš imunitní systém dříve zareaguje na ohrožení viry a podaří se je zlikvidovat včas. Pro alergika to ovšem znamená, že jsou do mozku vysílány i silnější signály o výskytu alergenů. Místo virů ho skolí alergický záchvat. Tomu je potřeba zabránit. Naučil jsem se předvídat možný výskyt potíží a zvláště na jaře omezuji ostrá jídla. Problémy můžou způsobit i jiné potraviny - oříšky, ovoce, paprika... Vše posledně jmenované ale jen v syrovém stavu. Tepelnou úpravou dráždivý vliv zmizí. Byly doby, kdy jsem některé pochoutky, jako třeba třešně, vlašské ořechy a některá jablka, nemohl jíst vůbec. Nyní už jím všechno, jen si musím dávat pozor na správné množství. Mimo ostrých jídel a jídel obsahujících čerstvé ovoce a zeleninu je potřeba vyvarovat se i příliš kyselých jídel. Proto nedoporučuji užívat vitamín C v tabletách. Nejen, že mi způsobuje svědění kůže, ale také podporuje alergické projevy. Myslím, že vyváženou přirozenou stravou lze získat dostatek všech vitamínů a není třeba zatěžovat naše tělo chemikáliemi, i tak jich v potravinách sníme mnoho. Nejenom vitamín C, ale i ocet, nezralé ovoce, citróny a kysané zelí, je pro alergika v jarním období potřeba vyloučit z jídelníčku, a v dalších obdobích omezit.

    Ještě jedna potravina je velice zákeřná a neprojevuje se tak nápadně jako potraviny jmenované v předchozím odstavci. Tímto zákeřným jedem je cukr. Když se cestovatel Tom Heyerdahl na své první výpravě na tichomořských ostrovech dostal na staré posvátné pohřebiště, zjistil, že lebky, pocházející z doby před ovlivněním života na ostrovech evropskou civilizací, mají všechny zuby zdravé, na rozdíl od současných domorodců, o kterých se to říci nedá. Zkoumal tedy, co nového domorodci začali jíst. Dospěl k názoru, že nejpravděpodobněji se jedná o cukr. Ten nezpůsobuje pouze záněty v ústech, ale v celém těle a podporuje různá bakteriální onemocnění. Taková onemocnění vyčerpávají náš organismus a zvyšují citlivost na alergeny. Podobný účinek mají syntetické látky, jako jsou konzervanty, barviva a aromata. Místo, aby náš organismus získával z potravin potřebné složky pro náš život, musí se zabývat likvidací látek pro něj škodlivých. Jsem přesvědčený, že je pro živé organismy škodlivé i elektromagnetické záření používané pro vysílání rozhlasu, televize a mobilních telefonů. Současné studie neprokázaly žádné škodlivé účinky, jenže tyto studie poměřují zdravotní stav různých skupin obyvatel a elektromagnetické záření působí na všechny. Poslední dobou se mluví o vzrůstajícím počtu lidí s psychickými problémy. Nemůže být příčinou právě zvyšující se elektromagnetické záření? Když se na to podíváme „selským rozumem“ je to dost pravděpodobné. Naše tělo je řízeno elektrickými impulsy a elektromagnetické záření se po styku s elektricky vodivým materiálem mění na elektrický proud. A alergie je také ve své podstatě psychický problém! Když bude alergik pozorně sledovat účinky různých vlivů na svoje zdraví a bude se snažit tyto vlivy co nejvíce potlačit, docílí snížení, nebo dokonce úplného vymizení alergických projevů. Pak si může v rozumné míře vychutnat jakoukoli pochoutku, projít se rozkvetlou loukou, nebo si vyjet na cyklistický výlet.

    Naše tělo se stále snaží reagovat na podněty přicházející zvenčí, učí se hledat ty správné postupy, aby zvládalo vyváženost všech chemických procesů, které se neustále dějí. Zprvu jsem měl velice prudké reakce při překročení určité hranice výskytu alergenů. Takový stav byl pouze malou část roku, a tak se tento postup zdál být pro můj imunitní systém efektivní. Pak jsem začal chodit na injekce. Dostával jsem pravidelnou dávku alergenů do těla týden co týden v období, kdy tyto alergeny nebyly obsaženy ve vzduchu. Po každé injekci nastala prudká reakce, tentokrát ne v nose, ale v ruce. Postupem času tělo změnilo strategii. Naučilo se, že prudké reakce nikam nevedou, a tak od nich upustilo. Rozhodlo se ale, že zvýší citlivost vyhledávání alergenů, zřejmě aby snížilo jejich obsah v těle pro případ přídělu jednorázové dávky z venčí. Nebyla to ale výhra!

    Začal jsem mít problémy celoročně. Celý rok ucpaný nos, sice mírné, ale vytrvalé reakce na prach, ovoce, ořechy... Pokud známe princip očkování, zdá se být taková reakce přirozená. Co se děje po očkování? Tělo vytvoří protilátky na neznámou látku, která se při očkování dostala do těla. V případě pozdějšího výskytu této látky v krvi organismus rychle reaguje vytvořením velkého množství protilátek a tím živé vetřelce usmrtí. Zničené organismy změní svoje chemické složení, tělo si jich přestane všímat a odstraní je z krve. Naočkováním alergenů tělo také vytvoří protilátky. Když později přijde do styku s alergeny, které se do těla dostaly přirozenou cestou, začne proti nim bojovat. Jenže neživé látky na protiútok nereagují změnou chemického složení a zůstávají v krvi v nezměněném složení. Tělo je neustálým bojem vysílené, proto nedochází k tak prudkým záchvatům, jako před léčbou injekcemi. Myslím, že tento způsob není to pravé a dával bych přednost jiné léčbě. Každé „vyhlášení poplachu" vyvolá zvýšení citlivosti.

    Když jsem si dva týdny dával pozor na to, co jím a dýchám, mohl jsem ochutnat dvě, tři třešně. Pokud jsem jich snědl pět, spustil se obranný poplach a hned jsem věděl, že se minimálně týden nebudu moci projet na kole. Když jsem před Vánoci ochutnal tajně cukroví s čerstvým vlašským ořechem, musel jsem o štědrovečerní večeři oželet jablko. Začalo být jasné, že pokud se dlouhou dobu nevyskytne žádná alergická reakce, sníží se citlivost a snesu jednorázově vyšší dávku. Po přestěhování z Prahy do Jihlavy se vlivem čistějšího vzduchu pomyslná laťka, kterou je potřeba překonat, aby nastala alergická reakce, pořád zvyšovala, až jsem se vrátil zpět do fáze mých začátečních problémů. Tedy prudké reakce při překročení určité hranice, která se při každém záchvatu snižovala. Tento stav se neměnil po dobu přibližně 10 let a já pořád přemýšlel, jak se zbavit i tohoto problému. Určité náznaky tady byly. Například se mi několikrát stalo, že jsem se při kýchnutí kousnul do jazyka nebo do rtu. Následovalo okamžité zastavení vyhlášeného poplachu a alespoň na nějakou krátkou dobu bezproblémový stav. Toto kousnutí však muselo přijít nečekaně, neplánovaně. Žádné chtěné kousání nebo štípání nepomáhalo. Mozek není hloupý a ví, k čemu dal pokyn a jaká bude následovat reakce. Závěr byl jednoznačný. Příkaz na zrušení alergické reakce lze vyslat do mozku, ten ho dokáže zpracovat a reakci zastavit, jde jen o to, jak by tento signál měl vypadat a po jakém nervovém vláknu ho vyslat.

    K přesvědčení, že alergie je více psychický problém než fyzický, mě vede i jiný poznatek. Když jsem si po vojně udělal řidičák a začal jezdit autem, zjistil jsem, že i v období největších problémů s mým nosem mohu v pohodě řídit auto. Jakmile jsem se rozjel, veškeré problémy přestaly. Stačilo ale na chvíli zastavit a svědění v nose se náhle objevilo. A nebylo to pouze řízení auta. I při jiných činnostech, kdy byl mozek zaměstnán na plno, nevěnoval se problematice boje s alergeny. Zkrátka, to nejhorší, co alergik může pro svůj stav udělat, mimo nevhodného jídelníčku, je odpočívat v bdělém stavu. Nejvýhodnější jsou dvě možnosti, buď spát, nebo se naplno věnovat nějaké náročné psychické činnosti. Proto bych doplnil text známé pohádkové písně "Dělání, dělání, všechny smutky a alergické reakce zahání".

    Z předchozích odstavců už víme, že problém alergických reakcí není nic jednoduchého a skládá se z více částí. Názorně si to můžeme přiblížit na příkladu zvukové aparatury. Mikrofon v tomto případě bude představovat nervová zakončení na povrchu sliznic a kůže, pod předzesilovačem si můžeme představit nastavení citlivosti těchto nervových zakončení, koncový zesilovač bude jako nastavení síly alergických reakcí, reproduktor nám znázorní projevy reakce. Každý zvukař ví, že základem je kvalitní a citlivý mikrofon. Když ho máme, je nejlepší nastavit citlivost vstupu předzesilovače na nižší hodnotu a zesílení koncového stupně na vyšší hodnotu. Když to uděláme opačně, zvýší se šum a náchylnost systému na zpětnou vazbu, ono známé nepříjemné pískání.

    Organismus zdravého člověka je v základním nastavení seřízen jako dobrá zvuková aparatura. Citlivost čidel je stažena na minimum, nastavení alergických reakcí je na optimální pohotovostní úrovni. Problém nastane při jednorázovém nadměrném podráždění nervových čidel. Signál o podráždění se dostane i přes nízkou citlivost vstupu do "koncového zesilovače", kde vyvolá alergickou reakci. Můžeme si jí představit jako zpětnovazební pískání. To je postrach každého zvukaře, protože když ke zpětné vazbě dojde, je nutné razantní snížení zesílení. V případě propuknutí alergické reakce tento úkon, tedy snížení citlivosti, naše tělo nedokáže, a tak některé reakce vedou až k naprostému vyčerpání. Nepříjemné je, že stačí jedna takováto událost a mozek z nepochopitelných důvodů nastaví citlivost vstupního signálu na mnohem vyšší úroveň, než je ona základní. Nejenže takový člověk pocítí i malé množství alergenu, který mu dříve nevadil, ale začne se zesilovat i „šum“, tedy podněty, které nemají s alergeny nic společného. Potlačování koncových alergických reakcí léky sice pomáhá, ale mnohem účinnější by bylo snížit onu počáteční citlivost. To však není vůbec jednoduché, přesto tu určité možnosti jsou.

    Vždy jsem se snažil všemožně bojovat proti alergii. Když nepomáhalo oficiální léčení, začal jsem se zajímat o alternativní možnosti. Nejdostupnější se zdály bylinky. Rad se objevuje mnoho, kopřivový čaj, med, pampeliškový „med“, atd. Zkoušel jsem různé věci, ovšem pozorovatelný efekt se nedostavil. Když nepomáhaly české rady, začal jsem zkoumat čínské. Dostala se mi do rukou útlá kniha o akupresuře. Záhy jsem pochopil, proč se tomuto prastarému a prý velice účinnému způsobu nevěnují evropští lékaři. Neuživila by se, protože je to věc časově velice náročná. Akupunkturou a podobnými způsoby se dá seřídit nastavení různých funkcí a procesů v našem mozku. To může způsobit jak zlepšení zdravotního stavu, tak i jeho zhoršení. Problém je v tom, že všechno souvisí se vším a každý zásah vyvolává reakci, která vyvolá další reakci, a tak je velice složité najít ty optimální seřizovací body. Navíc se citlivosti všech nervových drah během dne mění a souvislosti jejich vzájemného ovlivňování jsou komplikované. Bylo mi jasné, že tato brožura nemůže vystihnout celou problematiku tohoto čínského učení, ale zároveň mi bylo také jasné, že můj mozek není postaven tak, aby byl schopný do této problematiky hlouběji proniknout, takže jsem jiné knihy o akupunktuře už nevyhledával.

    Po různých pokusech s akupresurou jsem usoudil, že blahodárné vlivy jsou srovnatelné s bylinkovými čaji. V tu dobu, někdy v polovině 80. let, jsem ale ve výloze obchodu se zdravotnickými pomůckami uviděl přístroj na provádění elektroakupunktury. Byla to věc poměrně drahá, ale dávala mi určitou naději. Skutečně, vliv elektrického působení na nervové dráhy byl zřetelnější a pomáhal ke zmírnění těch nejsilnějších alergických reakcí, doporučené způsoby použití ovšem neměly zásadní vliv na dlouhodobé snížení citlivosti na alergeny. Kombinovaným využíváním vlivu elektroakupunktury, vhodného stravování, bylinkových čajů a čistějšího životního prostředí ( přestěhoval jsem se z Prahy do Jihlavy), se mi podařilo alergické projevy zmírnit a elektroakupunkturní přístroj se ocitl v šuplíku nepoužívaný. Znovu jsem ho oživil dodáním nové baterie až po poslechu rozhlasové reportáže, ve které se mluvilo o úspěšných pokusech ovlivňovat psychické poruchy elektrickým drážděním určitých center v mozku. Reportáž byla vysílána na jaře, právě v době, kdy jsem měl problémy s reakcemi na pyl ve vzduchu. Znovu jsem si pročetl knihu o akupresuře a návod na použití elektroakupunkturního přístroje. V obou publikacích důrazně doporučovali používání sedativního způsobu, tedy mírného působení na zklidňující body. Proč? Kladl jsem si otázku. Protože tento způsob ovlivňování je jen mírný a nemůže způsobit nežádoucí účinky. Kdyby doporučili účinný způsob, mohlo by se stát, že by si někdo způsobil zdravotní komplikace, to je nepřípustné, vždyť brožura i přístroj je určený pro amatéry.

    Jedno jarní odpoledne, kdy jsem použil léky, kapky do nosu, respirátor i sedativní způsob použití akupunktury, a přesto alergické projevy nechtěly ustoupit, rozhodl jsem se pro razantnější řešení. Přístroj jsem nastavil na maximální proud a vyhledal jsem bod, který vykazoval vysokou citlivost, a o kterém jsem se domníval, že je bodem doporučeným na problémy se zánětem spojivek. Později jsem zjistil, že mnou nalezený bod se v knížce o akupresuře vůbec nenachází. Místo, které je v případě alergických potíží zvýšeně citlivé, je uprostřed trojúhelníku, jehož dvě strany tvoří kosti palce a ukazováčku. Bod lze lehce najít stlačením tkáně mezi dva prsty, nachází se v místě, které je nejcitlivější. Po přiložení hrotu přístroje jsem pocítil ostrou bolest, velice podobnou bodnutí včely nebo vosy. Tato vosa by však musela být přinejmenším velikosti krávy. Výsledek se dostavil okamžitě. Po dobu přibližně 3 hodin jsem nepociťoval žádné dráždění, nepotřeboval jsem vůbec kapesník. Pak se organismus opět začal nastavovat do původního stavu. To ale trvalo několik dní. Za tu dobu se stačila zregenerovat nosní sliznice a následné alergické projevy už nebyly tak prudké. Velice silná odezva byla způsobena vysokou citlivostí dráhy. Když jsem později zkoušel přikládat hrot přístroje na stejný bod v době, kdy jsem neměl žádné potíže, pociťoval jsem jen nepatrné brnění. Účinek je nesporný, pro obavy z vedlejších účinků však tuto metodu používám jen zřídka, pouze v případech, kdy klasické léky nepomáhají.

    Nerad bych se mýlil, po dvou sezonách použití se nedají dělat ukvapené závěry, ale zatím to vypadá, že potíže s alergií ustupují. Po mnoha letech si můžu vychutnat činnosti, které jsem v podstatě odjakživa musel omezovat.
  • Alergie u nás

     •  amelie001
    25.1.2015 v 08:54 To se mi líbí
    U nás začala podezření na alergie cca ve věku dvou let.

    Uporná rýma, která nešla léčit běžným způsobem. Doktorka to brala jako běžnou věc a nechtěla nás nikam poslat. Vydupala jsem si ORL, kde nám doktorka poprvé řekla, že by mohlo jít o alergickou rýmu. Nasadila průplachy nosu, Avamys a Aerius a byl pokoj. Potom nás poslala i na alergologii. Tam byl Dan natestovaný. Vyšel mu podle kožního testu pes. No a potom se brala krev a tam vyšly prach, pyly, roztoči. Teďka máme nové žito a bojínek luční. K léčbě jsme přidali průplachy konvičkou Rhino horn, do které dáváme Vincentku, tu máme i ve spreji do nosu a sirup proti kašli a naprosto jsme spokojeni. U nás je tedy hlavním průvodním jevem průduškové astma a alergická rýma. Je vedený jako středně těžký alergik.
    U nás začala podezření na alergie cca ve věku dvou let.

    Uporná rýma, která nešla léčit běžným způsobem. Doktorka to brala jako běžnou věc a nechtěla nás nikam poslat. Vydupala jsem si ORL, kde nám doktorka poprvé řekla, že by mohlo jít o alergickou rýmu. Nasadila průplachy nosu, Avamys a Aerius a byl pokoj. Potom nás poslala i na alergologii. Tam byl Dan natestovaný. Vyšel mu podle kožního testu pes. No a potom se brala krev a tam vyšly prach, pyly, roztoči. Teďka máme nové žito a bojínek luční. K léčbě jsme přidali průplachy konvičkou Rhino horn, do které dáváme Vincentku, tu máme i ve spreji do nosu a sirup proti kašli a naprosto jsme spokojeni. U nás je tedy hlavním průvodním jevem průduškové astma a alergická rýma. Je vedený jako středně těžký alergik.
  • Daníkova alergie a astma

     •  alunka001
    14.1.2014 v 10:10 To se mi líbí
    Již od útlého věku (3 týdnů) se u Daníka objevil ekzém. Z počátku se nevědělo z čeho, vyklubala se spousta potravinových alergií. Ale to byl jen začátek.

    Paní doktorka na kožním mi už od půl roku říkala, že ekzém a astma jdou většinou ruku v ruce, pokud to není pouze ekzém vyvolaný potravinou. Celou dobu jsem si říkala, že už toho má malý požehnaně a obávala se, že i u něho se astma projeví. A opravdu nenechalo na sebe dlouho čekat. Začalo jen jako nenápadná vodová rýma pár dní po 18 měsíci. Měl Zyrtec na ekzém, a tak jsem si říkala, když zůstane jen u rýmy, bude to v pohodě. O rok později jsme se přestěhovali z města na vesnici a začal šílený kolotoč. Danovi se objevil noční kašel, zatím bez záchvatů, ale šílený noční kašel, na nějž nic nepomáhalo. Na tříleté prohlídce ho dětská Dr. odeslala na alergologii, kde hned při první návštěvě provedla kožní testy a poslala ho na imunologické krevní testy.

    Už v kožních testech mu vysoce vyšla tráva, pyl, roztoči a hlavně bojínek, který mu působí největší problémy. Na úlevu od kašle dostal Aerius a SingulAir, ale po něm měl změny chování, agresi a nesoustředěnost, tak nezbylo nic jiného než mu nasadit Seretide a při nemoci a záchvatu Ventolin. Loni poprvé jsme absolvovali lázně a bylo to super a Daníkovi se hodně ulevilo.
    Již od útlého věku (3 týdnů) se u Daníka objevil ekzém. Z počátku se nevědělo z čeho, vyklubala se spousta potravinových alergií. Ale to byl jen začátek.

    Paní doktorka na kožním mi už od půl roku říkala, že ekzém a astma jdou většinou ruku v ruce, pokud to není pouze ekzém vyvolaný potravinou. Celou dobu jsem si říkala, že už toho má malý požehnaně a obávala se, že i u něho se astma projeví. A opravdu nenechalo na sebe dlouho čekat. Začalo jen jako nenápadná vodová rýma pár dní po 18 měsíci. Měl Zyrtec na ekzém, a tak jsem si říkala, když zůstane jen u rýmy, bude to v pohodě. O rok později jsme se přestěhovali z města na vesnici a začal šílený kolotoč. Danovi se objevil noční kašel, zatím bez záchvatů, ale šílený noční kašel, na nějž nic nepomáhalo. Na tříleté prohlídce ho dětská Dr. odeslala na alergologii, kde hned při první návštěvě provedla kožní testy a poslala ho na imunologické krevní testy.

    Už v kožních testech mu vysoce vyšla tráva, pyl, roztoči a hlavně bojínek, který mu působí největší problémy. Na úlevu od kašle dostal Aerius a SingulAir, ale po něm měl změny chování, agresi a nesoustředěnost, tak nezbylo nic jiného než mu nasadit Seretide a při nemoci a záchvatu Ventolin. Loni poprvé jsme absolvovali lázně a bylo to super a Daníkovi se hodně ulevilo.
  • Alergie a já

     •  aandyy
    18.12.2013 ve 20:26 To se mi líbí
    Alergie se u mě poprvé projevila ve 12 letech. Na jaře mi umřel dědeček a reakce na jeho smrt se projevila i takto. V létě jsem nemohla projít kvetoucí trávou, okamžitě jsem se osypala. Pupínky se slívaly do ,,jelit", svědilo to jak blázen. Další chuťovka je pole s kvetoucí řepkou. Pšikavka je jasná. U vody vlastním asi největší ručník, protože jen kousek mého těla na trávě věští svědění. Přišla i reakce na seno (která mi teda nevadí dodnes, aspoň se vyhnu sušení :slight_smile:), rudé oči, pšikání, rýma.

    Na podzim jsem vyrazila na alergologii, kde zjistili alergii na roztoče a pyl. Dostala jsem spray a prášky, názvy si opravdu nepamatuji. S tímto se to dalo snášet. Pak byl pár let celkem klid. Po matuře to začalo být zase horší. Na alergologii mi nabrali krev a prý mi vyrobí vakcínu přímo pro mě. A mleli a mleli a najednou mi píchli první dávku. Až doma mi došlo, že tu vakcínu vlastně ještě nemohli vyrobit. Od té doby jsem tam nešla. Byla léta horší i lepší.

    Až letos, na podzim, od září pořád jen rýma a kašel. Před měsícem jsem zašla k dr. Ta zjistila, že je původcem zřejmě má alergie. Ani mi nedošlo, že mě i svědí a pálí oči, škrábe v krku a v uších. Což mi dělalo jen v létě. Takže jsem kromě jiných vyfasovala Xysal, který příznaky mírní. A v lednu šupajdím na alergologii.
    Udělala jsem chybu, že jsem tolik let nikde nebyla. Neměla jsem to řešit přestáním chození k dr., ale měla jsem si najít jiného.

    Už když jsem čekala první holčinu, vyčetla jsem, že je 50ti procentní riziko, že bude na něco alergická. Doufala jsem, že to bude těch druhých 50 procent. Adrianka má zatím štěstí, jen v půl roce se jí objevil atopický ekzém. Stačilo mazat mlékem Excipial U Lipolotio a za chvíli zmizel a už se neobjevil. K tomu jsem ještě vyřadila veškerou kosmetiku, co jsme používali (Nivea a Hipp). Jen jednou v létě se osypala z pampelišky.

    Nicolka už to má horší. Ekzém se jí objevuje na jaře a na podzim. Někdy víc a někdy míň. Mažeme stejným mlékem a víme, že po vynechání kakaa a...
    Alergie se u mě poprvé projevila ve 12 letech. Na jaře mi umřel dědeček a reakce na jeho smrt se projevila i takto. V létě jsem nemohla projít kvetoucí trávou, okamžitě jsem se osypala. Pupínky se slívaly do ,,jelit", svědilo to jak blázen. Další chuťovka je pole s kvetoucí řepkou. Pšikavka je jasná. U vody vlastním asi největší ručník, protože jen kousek mého těla na trávě věští svědění. Přišla i reakce na seno (která mi teda nevadí dodnes, aspoň se vyhnu sušení :slight_smile:), rudé oči, pšikání, rýma.

    Na podzim jsem vyrazila na alergologii, kde zjistili alergii na roztoče a pyl. Dostala jsem spray a prášky, názvy si opravdu nepamatuji. S tímto se to dalo snášet. Pak byl pár let celkem klid. Po matuře to začalo být zase horší. Na alergologii mi nabrali krev a prý mi vyrobí vakcínu přímo pro mě. A mleli a mleli a najednou mi píchli první dávku. Až doma mi došlo, že tu vakcínu vlastně ještě nemohli vyrobit. Od té doby jsem tam nešla. Byla léta horší i lepší.

    Až letos, na podzim, od září pořád jen rýma a kašel. Před měsícem jsem zašla k dr. Ta zjistila, že je původcem zřejmě má alergie. Ani mi nedošlo, že mě i svědí a pálí oči, škrábe v krku a v uších. Což mi dělalo jen v létě. Takže jsem kromě jiných vyfasovala Xysal, který příznaky mírní. A v lednu šupajdím na alergologii.
    Udělala jsem chybu, že jsem tolik let nikde nebyla. Neměla jsem to řešit přestáním chození k dr., ale měla jsem si najít jiného.

    Už když jsem čekala první holčinu, vyčetla jsem, že je 50ti procentní riziko, že bude na něco alergická. Doufala jsem, že to bude těch druhých 50 procent. Adrianka má zatím štěstí, jen v půl roce se jí objevil atopický ekzém. Stačilo mazat mlékem Excipial U Lipolotio a za chvíli zmizel a už se neobjevil. K tomu jsem ještě vyřadila veškerou kosmetiku, co jsme používali (Nivea a Hipp). Jen jednou v létě se osypala z pampelišky.

    Nicolka už to má horší. Ekzém se jí objevuje na jaře a na podzim. Někdy víc a někdy míň. Mažeme stejným mlékem a víme, že po vynechání kakaa a čokolády (oboje miluje) postupně zmizí. Kůži už má ale citlivější, v létě jí začala vadit tráva, je od ní jakoby pošlehaná. Pokud víme, že půjdeme vyšší trávou, stačí dát dlouhé gatě a je to.

    Vanilka to odnesla nejvíc. Narodila se 2. září. Od 6ti týdnů měla s malými přestávkami do jara rýmu a kašel. Už na jaře jsem s ní chtěla k alergologovi, ale pediatrička mi to rozmluvila. Neměla jsem se nechat. Také se jí objevuje ekzém, ale je to takové nepravidelné. Přes léto byla bez něj i bez rýmy a kašle. Přišlo září a opět kolotoč kašle a rýmy. Úspěšně jsme si to spolu předávaly. To už jsem se nedala a pediatrička mi napsala doporučení na alergologii. Tam jí zjistili alergii na pyl, roztoče a počínající astma, se kterým prý souvisí ten ekzém a i ta alergie.

    Divila jsem se, že v pylové sezóně byla v pohodě. Alergie se teprve rozjížděla, oslabila imunitu a tím je Van náchylnější na rýmu a kašel. Zatím má sirup Aerius, který užívá každý večer. Také máme doma inhalační masku a Ventolín, který máme použít při záchvatu kašle. Naštěstí jsme zatím nemuseli použít. Druhý týden je Van bez rýmy i kašle. Také dýchání v noci se zlepšilo. Již nepíská a míň chrápe. Dál se bude postupovat až přímo v pylové sezoně. Pan doktor mi ještě řekl, že nikdy není brzo, že vyšetřuje i malá miminka. Že je lepší přijít dřív než nikdy. Na svou pediatričku jsem naštvaná a vlastně i na sebe, že jsem se nechala a nešla s ní už na jaře.

    Bylo mi vysvětleno, že se alergie na pyl (jako kterákoli jiná) může na nějaký rok vytratit a pak opět dorazit v jiné síle. Proto je dobré sledovat příznaky a ihned je řešit. A nenechyt se nikým a ničím ,,ukecat", že to nic není a nic se neděje. Raději jít k doktorovi zbytečně, než zbytečně pozdě :slight_smile: