malinkaelinka
29. kvě 2019
792 

Nebylo zbytečné shazovat kila před otěhotněním?

Nebylo….

A teď trochu víc zeširoka 🙂 Nikdy jsem nebyla žádná špagetka, ale nikdy vyloženě žádná tlustoprdka (snad jen v období puberty jsem měla rok dva, kdy jsem měla těch kil krapet přesmíru). Pohyb mi byl vždycky blízký a stravování jsem si roky držela v takové nějaké udržitelné mezi, s různými raw excesy a naopak obdobími, kdy více převládalo pivečko a klobásky 🙂 Ale tak nějak všeho s mírou. Tak proč jsem se rozhodla zhubnout a dát do formy? Byl srpen 2018, byla jsem v kině na Mamma Mia 2 a obdivovala nádherné nohy hlavní představitelky. Při odchodu z kina jsem lehce posmutněle koukala na svá stehna a doma své pozorování rozšířila na zbytek těla. Nebylo to zrovna to, co bych chtěla vidět. Sem tam nějaký rozkydlý bochánek, sem tam náznak celulitidy, sem tam špíček… Zalarmovala jsem svou nejlepší kamarádku, že takhle to dál nejde. Byla solidární, přidala se ke mně a slíbily jsme si vzájemnou podporu a sdílení progresu. Rozhodla jsem se jít do toho po hlavě a naplno, ostatně jako vždycky, když něco dělám. Našla jsem si osobního trenéra do fitka (nebyla jsem ve fitku nováček, už dříve jsem cvičila, ale chtěla jsem si oživit techniku a naučit se něco nového) a oslovila  Michala Josefa Totha na sestavení jídelníčku. Tohohle chlapíka jsem už nějakou dobu sledovala na Facebooku v jedné velikánské fitness skupině a výsledky tisíce jeho klientů mě přesvědčily, že investovat patnáct stovek do jídelníčku je dobrý nápad. I přesto, že jsem byla přesvědčená, že se stravuju správně, zdravě a když vynechám občasné nezdravosti (zmrzka, pivečko), tak to půjde samo… ale nešlo.

A jakmile přišel jídelníček, zjistila jsem proč. Jedla jsem zoufale málo bílkovin, zoufale hodně sacharidů a ještě jsem to nesmyslně kombinovala. A tak jsem se začala ponořovat do fitness světa – na Instagramu jsem si dala do sledování několik bikini fitnessek, pořídila si pěkné oblečení do fitka, kuchyňskou váhu, kilovou pikslu proteinu a pak se začaly dít věci. Měla jsem pocit, že se každé ráno budím hubenější. Břicho mizelo před očima, zadek získával tvar a ta stehna? Ta stehna, která mi na začátku tak vadila, tak se tvarovala a tvarovala. Nebylo to zadarmo. Intenzivně jsem cvičila dvakrát až třikrát týdně a to opravdu tvrdě, někdy jsem si po cvičení nebyla ani schopná umýt vlasy, jak moc mě ruce bolely. Do toho sem tam kolo, v práci jsem denně nachodila 10 tisíc kroků, po práci ještě se psem do lesa nebo na kolo, navařit si a nakrabičkovat na další den… Bylo to nádherné období a všechno jsem si to strašně užívala. Výsledky byly opravdu viditelné, fyzička šla stále nahoru. V listopadu jsem v Maroku zdolala Jebel Toubkal – svou první čtyřtisícovku. A musím říct, že kdybych nebyla v té kondici, v jaké jsem tu chvíli byla, nedala bych to. Ale o tom zase jindy.

Kdy to celé skončilo? V prosinci na mě po více jak roce a půl marného očekávání vykoukly dvě čárky na těhotenském testu. To ještě nebyl důvod cokoliv měnit. Trenéra jsem odpískala, cvičila jsem sama s lehčími vahami, jídelníček jsem stále držela. Ale už v rámci vánočních svátků se ohlásily první nevolnosti a nic moc stavy a celé tohle nepříjemné období mě drželo až do začátku února. Nebylo mi dobře ani po konci nevolností, přišla jsem si opuchlá, oplácaná, ošklivá, prsa mi narostla do obludných rozměrů. Měla jsem pocit, že je moje fyzička v háji a že celá moje půlroční snaha je v pytli. Ale nebylo to tak. Čím víc týdnů z druhého trimestru jsem ukusovala, tím více se mi začínalo ukazovat, jak se vyplatilo dát se před otěhotněním do cajku. Pamatovala jsem si velikost a rozložení porcí jídla, začala jsem být zase více a více aktivní.

A jaký je současný stav? Jsem ve 28. týdnu těhotenství a jsem naprosto fit. Nahoře mám nějakých 9 kg, ale cítím se báječně. Stále se snažím držet stravu dle jídelníčku – nevážím si, občas se podvolím nějakým těm těhotenským chutím, případně přizpůsobím jídlo trávicím obtížím, ale netrápí mě žádné výčitky. A pohyb? Jsem na sebe pyšná. Do fitka nechodím, přiznám se, neměla jsem odvahu po proleženém prvním trimestru jít a zvedat váhy, byť malé. Ale chodím na těhotenské cvičení, kde si udržujeme zdravá záda, funkční pánevní dno, učíme se dýchat a pracovat se změnami našeho těla, a hlavně chodím. Chodím hodně, denně, kilometry, desítky kilometrů. Ve 26 tt jsem zdolala Nízké Tatry (túry s převýšením 1000 m nahoru a 1000 m dolů byly na denním pořádku), a brzy mě čeká další chodící dovolená. Současné období si opět velice užívám, netrápí mě naprosto nic – moje tělo šlape jako hodinky a já jsem si jistá, že je to tím, že jsem ho před otěhotněním dala do pořádku. Dokonce jsem přesvědčená, že samotné otěhotnění, které se nějaký čas nedařilo, tak bylo úspěšné díky tomu, že jsem tělu začala dávat všechno potřebné a fyzicky se velmi zocelila.

A vize do budoucna? Chci zůstat aktivní až do porodu, jak jen to půjde. Po porodu neočekávám žádné zázraky, chci dát tělu čas na zotavenou – ale určitě nechci podcenit jídlo, má-li tělo fungovat a má-li živit ještě toho mrňouse, který mě zatím kope v břiše, je potřeba ho nadopovat živinami. A cvičení? Uvidíme po šestinedělí, ale číslo na trenéra mám stále uložené, moje milované fitness legíny se na mě smějí ze skříně, a když to nepůjde hned, procházky s kočárem jsem přece taky krásný sport 🙂 A já věřím, že mě čeká zase jedno nové a krásné období.

    Jak píšeš před těhotenstvím jsem se dostala do formy, teď mě nic nebolí můžu se stále pohybovat, nefunim a tolik jsem nepribrala, vejdu se pořád do věcí jako před těhotenstvím až ba trička😀, zbývá mi necelý měsíc a půl a kdyby mi nerostlo bříško tak ani nevím že jsem těhotná. Ale už se těším až se po porodu budu moc vrátit zpět do fitka a ke své formě. 🙂
    9. čer 2019
    Nejsem fitkový typ, ale hodně chodím, jezdila jsem před otěhotněním na koloběžce (přes stovky kilometrů denně), a teď jsem za to ráda... sice mám nahoře už slušný počet kil, ale vůbec mi to nepřijde. Tak jen doufám, že to všechno po porodu vyběhám na procházkách 🙂
    11. čer 2019
    Já zacla v lednu hubnout, a najednou tehu 😃 se to tim asi nejak prostouchlo... No neco jsem nabrala, ale mozna bych mela vic, kdybych predtim neco nezhubla.
    11. čer 2019