Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
marketka_m
14. únor 2021
480 

MAMI, TATI!!!! Já mám strach!

Několik dnů (nebudu zde vyčíslovat kolik) naše dětí slyší stále COVID, COVID, COVID.. koronavirus je zde. Koukají na nás, sledují, jak reagujeme na zprávy..cítí naše podráždění..  vnímají naši radost, ví moc dobře, kdy se rozčilíme, kdy se radujeme. Děti jsou svědky rozhovorů sousedů o covidu, jsou svědky domácí karantény, vnímají info z televize, rádia, internetu a hlavně… jsou svědky toho všeho, co se děje.

Ve většině dětech,  zvláště těch více vnímavých, citlivých, celá situace koronaviru vyvolává strach, pocit nebezpečí, úzkost, nejistotu.

V tom všem, co se děje, je potřeba, abychom my rodiče, dětem ukázali a naučili je, jak mají bojovat a pracovat s nejistotou, napětím, strachem. 

Nejhorší je, když rodina o tom nediskutuje. Pokud vidím, že mé dítě není ve své kůži.. musím se zeptat, co se děje. Řekni mi, jak se cítíš, jak to vnímáš.. máš strach? Bojíš se něčeho? 

Je důležité, abychom jako rodiče, sledovali své děti.. vnímali změny v chování (špatný spánek, horší usínání, sny, pomočování atd.. přece od toho jsme rodiče - kdo jiný to má poznat, že něco není OK?)

Věřte nebo ne, ale děti se stejně bojí, jako my rodiče. Vnímají svět.. vnímají okolí.. přemýšlí.. 

Nejsem zastánce ignorace emocí dítěte.. nejsem zastánce lhaní.. nejsem zastánce manipulace. I dítě má právo vědět, co se říká v médiích, co si myslím já, co si myslí tatínek.. co si myslí naše babička a děda. 

Děti se vlastně bojí toho, co neznají. .. bojí se první návštěvy zubaře..bojí se lékaře na pohotovosti, bojí se nemocnice. Je to normální. Je to novinka. Je to něco, co neznají. Děti se bojí rozchodu rodičů (protože to neznají). 

Nejsme od toho, abychom ignorovali pocity dítěte. Nejsme od toho, abychom děti strašili nemocemi. Nejsme zde tady, abychom děti strašili tím, že řešíme koronu, vakcínu, čipy, budoucnost, hlad, bohatství, strach, nenávist, policii, převýchovné tábory….atd atd

Dítě potřebuje pocit bezpečí. Jak toho docílit? Připomínej mu, že je pro Tebe nejdůležitějším stvořením na světě… slib mu, že budeš u něj, pokud TO bude jenom možné…říkej mu pravdu.. nelži.. nekecej a neslibuj, co splnit nejde. 

Buďme ti, kteří dají našim dětem pocit bezpečí...  buďme Ti, kteří ukážou dětem, jak mají bojovat se strachem, s nejistotou.. (vím, je to těžké)

Jjá se to učím každý den.. ale je to velmi důležité.. a to mě posouvá dál!!!!!! 

Krásně napsáno a se vším souhlasím, dítě potřebuje cítit jistotu, že je v bezpečí

15. únor 2021

Myslím, že hodně záleží, jak jsou naladěni rodiče. Pokud mají sami strach, není divu, že děti to tak také cítí. U nás doma akorát čas od času zazní, že už by chtěli do nějakého kroužku. Hodně chybí kontakt s ostatními dětmi (díky bohu za ty chvíle, kdy mohli s ostatními dětmi bobovat nebo se potkají s někým na hřišti apod.). Ale nic jako strach nebo vztek nebo cokoliv takového u nás doma není. A to mám 2 děti extrémně citlivé (až přecitlivělé). Pravdou ale je, že třeba ke zprávám se nemají jak dostat (na zprávy v televizi se nedíváme a pokud jsou online, určitě nečtou zprávy 🙂). Takže možná i tady bude ten vliv.
Jinak o strachu máme několik knížek, děti vědí, že strach je potřebný, když není přehnaný, že je normální se bát, že i dospělí se něčeho bojí, atd.

23. únor 2021

Začni psát komentář...

Odešli

Doporučujeme