Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
a uvidíš všechny příspěvky!
maybe72
11. zář 2019
Dnes byl náš malíček se třídou v bylinkové zahrádce na exkurzi.
Když dorazil nadšený domů a začal mi stylem "kafemlejnek" líčit, co všechno viděl, k čemu voněl a z čeho si udělal bylinkový čaj, ptala jsem se ho, jestli si tam taky utrhl zapomínalku obecnou (pořád ale fakt pořád někde něco nechává, zapomíná, takže se s ním nenudím...).
Hluboce se zamyslel, upřel na mě ty svoje obrovský čokoládový oči, ve kterých se topím už od té doby, co jsem ho poprvé vzala v kojeňáčku do náruče, a s naprosto vážnou tváří mi odpověděl, že zapomínalka obecná tam nebyla, ale utrhl mi dobromysl, nacpal ji do lahve s vodou, co si nosí na pití, a nechal mi ji vylouhovat, abych se mohla doma napít, protože tahle bylinka je na dobrou náladu a na nervy maminkám, co mají se svými dětmi samé starosti...
Spadla mi brada, poctivě jsem vyprázdnila láhev s dobromyslím odvarem, zamáčkla jsem slzu a připsala svému chlapečkovi velké významné plus...:heart:
Asi to fakt bude láska (i když se nenarodil nám, prostě na nás v tom kojeňáčku čekal...)...
A tak radím i vám, dejte si dobromysl, ono to všechno půjde líp... Pěkný večer vám všem!:slight_smile:
Zobraz celou zprávu
maybe72
15. črc 2019
...jééé, tak už je to zase rok!!! To to utíká...
V sobotu jsem vypravila svojí prostřední lentilku posedmé (!?!) s velkým batohem do divočiny bez signálu, elektriky, teplé vody...
Dobře jsem si prohlédla, jak je čistá, voňavá a vymydlená, protože až se mi po těch 14ti dnech z tábora vrátí, bude bez nadsázky jako:pig:...
Letos měla trošku kuní xichtík, protože už měla jet jako praktikantka, ale nakonec se přihlásilo méně dětí, takže ty šestnáctileté ještě stáhli jako děti, ale myslím, že jí to ve finále moc vadit nebude, soudě podle již zveřejněných fotek si to tam užívá i v roli "chovance "...
Jen doufám, že vedení tábora a celá jeho "bažina" (kompletní personál) ještě chvíli vydrží, přístí rok chci s lentilkou poslat i malíčka... (celých čtrnáct dní bez dvou dětí si bohužel nedokážu ani představit, to asi fakt nedám...:sweat_smile::sweat_smile::sweat_smile:, kecám, DÁM a už teď se na to naprosto nemateřsky TĚŠÍM!!!:innocent:
Zobraz celou zprávu
maybe72
20. kvě 2019
Další rozměr rodičovství...
Moje nejstarší lentilka teď právě dělá maturitu... Držet palce můžete, jak chcete, myslet na ní třeba hodinu v kuse, ale to je tak asi všechno, co s tím jako rodič uděláte...
Nezbývá než věřit, že to dá...:heart:
Zobraz celou zprávu
maybe72
11. kvě 2019
Třikrát sláva hasičům a těm dobrovolným zvlášť...
O posedlosti hasičským sportem v naší malé a totálně nestřediskové obci už jsem psala... Nadšení všech zúčastněných dnes sklidilo své úspěchy, na okrskové soutěži dopoledne vyhrály svou kategorii mladší i starší žáci, na odpolední klání dospělých jsme vyslali tři ženská a tři mužská družstva a bilance je i v této části dne velmi radostná... Tři první místa (ženy II, muži I a II), jedno druhé a dvě třetí místa...
tak nevím, asi nás ve vedlejší vesnici, kde se letos okrsek konal, moc rádi mít nebudou... Byly to fakt bomby, o soutěži jednotlivců ani nemluvím... Starší lentilka bodovala na všech frontách, mladší lentilka - košařka sklidila potlesk na otevřené scéně, jsem moc ráda, že se jim to povedlo.
DOBŘE VY, HOLKY MOJE!!!:heart::clap::thumbsup:
Zobraz celou zprávu
maybe72
10. kvě 2019
@edeltraut
Ahoj Eli, teď jsem Tě viděla v televizních novinách... Moc Ti to slušelo...:wink:, šéf firmy může být spokojen a přidat nějakou odměnu za mediální reprezentaci firmy... měj se a pěkný víkend! :clap::thumbsup:
Zobraz celou zprávu
maybe72
8. kvě 2019
... Ať žije posedlost hasičským sportem!!! :slight_smile:
Dnes se mi všechny tři děti střídaly na místním hřišti jak apoštolové na orloji, protože celá naše vesnice oprašuje útok na okrskovou soutěž, která se bude o víkendu konat v sousední vesnici.
První vyrazila nejstarší lentilka, s nejmladšími ženami běhá proudnici a ještě si ji jedno družstvo půjčuje na béčka, ta trénovala ve dvě hodiny.
O půl čtvrté vyrazila ta samá dcera na trénink se staršími žáky, které už vede jako vedoucí.
O půl páté vyrazil ten nejmladší (Mamko, já sice útok neběhám - je velmi maličký a drobný -, ale hadice jim musím pomoct motat, víš, to pak jde rychleji...), o půl šesté natáhla tretry prostřední dcera, ta poběží s mladšími ženami, dělá košařku... Dorazila tak zmrzlá, že ani mluvit nemohla, pod peřinou a s horkým čajem ji rozehřívám ještě teď...
Já tu vesnickou pospolitost fakt miluju...!:heart:
Zobraz celou zprávu
maybe72
19. dub 2019
Když klubíčka pomáhají - projekty pro misijní jarmarky 6 fotek
maybe72
14. dub 2019
@eluska88
@luca16
...Moc děkuji za ochotu a rady, včera jsem poprvé natáhla osnovu (Soft Donegal a Jawoll, 42 párů) a konečně jsem začala... Do mistrovství tkalců mám ještě strašně daleko, ale start už mám za sebou:wink:... měla by to být šála :wink: Je to fakt paráda!!!:heart:
Zobraz celou zprávu
maybe72
3. bře 2019
Pěknou neděli, prosím o vaše osvědčené tipy na jarní detoxikaci organismu. Díky!:slight_smile:
Zobraz celou zprávu
maybe72
23. únor 2019
...běh času člověk nezastaví...
To se jen párkrát otočíte a najednou vám z kolíbky vyrostou nejen do krásy, ale taky k maturitě...:heart:
Hodně štěstí, má holčičko za odměnu, vítr do zad a nezapomeň, že já Ti držím palce každý den!
Zobraz celou zprávu
maybe72
Zpráva byla změněna 9. únor 2019
#fisherprice_laska
Láska k adoptovanému dítěti je láska umocněná na druhou...
Miluju své dvě vlastní dcery láskou nepodmíněnou, opravdovou a upřímnou, která je na celý život:heart::heart:(aby ne, když jedna je holčičkou za odměnu a ta druhá holčičkou pro radost...).
Ale láska k našemu sedmiletému chlapečkovi, který v sobě nese velkou naději, ta je jiná... nevyrostl v mém těle, ale vyrostl pro nás, prostě na nás v tom kojeňáčku počkal, je náš úplně celý, i s těmi probdělými nocemi u jeho postýlky, i s těmi všemi trampotami a starostmi, které díky němu prožíváme (a mohli jsme si je ušetřit, jak tvrdí škarohlídi:confused:slight_smile:...
Možná tahle láska všechno nevydrží, až příjde puberta a poznání, že krev není voda, možná ta moje láska na misce vah stačit nebude, ale chci se alespoň pokusit dát mu ji co nejvíc... Život není pohádka, ale naději na dobrý konec máme vždycky...:heart:
PS: Foto z pochopitelných důvodů nepřikládám, soukromí a anonymita mých dětí jsou pro mě důležité...:slight_smile:
Zobraz celou zprávu
maybe72
7. únor 2019
Tady se ví všechno:wink:...
Pracujete některá na pozici projektový manager? Můžete mi prosím vyjasnit bližší náplň práce? Díky moc a pěkný večer!
Zobraz celou zprávu
maybe72
18. led 2019
Jsem tak ráda, že jsou pořád ještě chvíle, kdy se ukáže, že svět je v pořádku...:heart:
Bydlíme na vesnici, která má necelých 300 obyvatel. Náš chlapeček byl až do včerejška jediné místní adoptované dítě, ale včera si jeden manželský pár naprosto nečekaně přivezl čtyřměsíční holčičku...
...Mluvit skoro nemůžu, mám krk stažený dojetím a cloumají se mnou emoce, protože před čtyřmi roky jsme prožívali to samé...
Takže vítej, maličká, vybrali Ti báječné místo k životu a ty nejlepší rodiče pod sluncem, ke vší smůle jsi měla vlastně obrovské štěstí, Tvá nová maminka a tatínek Ti připraví pohádkové dětství plné lásky, moc Ti to všechno přeju, princezno :heart:
Celý svět spasit nejde, ale člověka zachránit můžeme (nebo se o to alespoň pokusit...)
Pěkný večer vám všem!
Zobraz celou zprávu
maybe72
Zpráva byla změněna 27. pro 2018
Včera jsem psala o první rovině našich Vánoc - být spolu,,,
Vánoční čas v naší rodině se v druhém plánu nese na hudební vlně a někdy nás ta vlna opláchne a vychýlí ze směru celkem spolehlivě:sweat_smile:...

Moje dcery chodí do sboru při gymnáziu, který kolem Vánoc odzpívá 8 koncertů, starší lentilka ještě letos z řady zpěváků přebíhá do sekce muzikantů a doprovází sbor na akordeon. takže ho všude vláčí sebou...
Navíc jsme všechny tři aktivní v příležitostném sboru naší obce (tady to ani jinak nejde, je nás necelých 300 obyvatel, takže když se něco pořádá - a to u nás opravdu každou chvíli, musí všechni, co můžou...), letos jsme zpívali na Štědrý den v kapli a další dva koncerty jsme měli právě na Boží Hod.

A teď to příjde, soustřeďte se, Pentagon by se v naší rodině mohl učit, logistika přesunů s využitím jednoho auta, to je silná stránka naší rodiny... :joy:
11.45h - obě dcery i s akordeonem odjíždějí cca 6km na sborový bus - veze je soused spolu se dvěma vlastními dcerami, které naštěstí zpívají taky...
12.45h - manžel s maličkem odjíždějí cca 30km na první koncert dcer jako diváci
15.30h - manžel nabírá malíčka, prostřední lentilku a dvě sousedovy holky, odváží je cca 35km do kaple sv. Antonína ve vesnici, kde má od 17h koncert náš vesnický sbor, starší dcera s nimi odjet nemůže, akordeon by chyběl na druhém koncertu sboru gymnázia, takže se svým sborem odjíždí cca 20km, akordeon má sebou
16.15h - odcházím k sousedům, jejich auto odváží mě, jejich nejmladší dceru, všechny nástroje (včetně basy), aparaturu, basáka a sbormistryni cca 5km na první koncert
16.45h - manžel s neskrývanou radostí zjistil, že je vyřazen z řad taxislužby, vesnický sbor se na další koncert přepraví i bez něj, radostně naložil malíčka a odjíždí domů...
17h - začíná první koncert vesnického sboru
18h - konec prvního koncertu, přesun celého sboru cca 13km (mě a mou lentilku veze opět jiné auto, sousedi už mají plno...) do evangelického kostela, kde topí, dostaneme čaj a je tam tak nádherná akustika, že zpívání tam je vlastně za odměnu... celý sbor je tak vymrzlý z kaple, že teď vyzpíváme i to, co normálně dáváme s vypětím všech sil a světě, div se, sbormistryně je z toho úplně vedle - sbor se ROZHÝBAL...!!!
20h - konec druhého koncertu, já i prostřední lentilka se opět s jiným řidičem dostáváme domů
20.10h - volá nejstarší lentilka, že se s holkama domluvily na Štěpánskou zábavu, jestli může jít (může, proč by nemohla), domů už bohužel nepřijede, přespí u kamarádky, která ji zítra odveze na seřadiště před gymnázium, ale akordeon nechala u kytaristy, jestli by se pro něj taťka nemohl otočit, zítra ho potřebuje na koncert...
21h - manžel konečně uklízí auto do garáže a tiše děkuje Bohu, že dnešní den se všemi svými dětmi a manželkou ve zdraví přežil...
A takhle si tu žijeme, krásné dny vám všem! :slight_smile:
PS: A ten akordeon dnes manžel i s prostřední lentilkou a oběma dcerami souseda odváží dnes na seřadiště před gymnázium................................
Zobraz celou zprávu
maybe72
25. pro 2018
Vánoce v našem podání rozhodně nejsou svátky klidu a míru, my je prožíváme především jako chvíle s těmi, které máme rádi...:heart:
Takže letos (ostatně jako každý rok) se nás na Štědrý den sešlo 10 u stolu (+ další zvířectvo pod stolem). Každoročně přijíždí bráška s rodinou. Je to blázinec, nemáme šanci na klidné shlédnutí večerní pohádky, pod nohama se neustále pletou děti, štěkalové nebo mňoukalky, volat Ježíška chodíme ven před chalupu (ke všeobecnému pobavení všech sousedů) a donášková podstromečková služba se krutě zapotí, než snese dárky pro 10 lidí na místo určení...
Všichni to milujeme, všichni se na společné Vánoce vždy těšíme, všichni si to užijeme a hlavně, nikdo není sám, jsme prostě krásně SPOLU :heart:
Přeju vám i ostatní vánoční dny podle vašich představ. Ježíšek a naděje se nám rodí každý rok, stačí jen věřit v dobro kolem nás a vidět vánoční anděly, kteří na křídlech přinášejí dětský úsměv...
Požehnané Vánoce vám všem! Jana :snowflake::snowflake::snowflake:
Zobraz celou zprávu
maybe72
17. pro 2018
Chlapská chvilka v obýváku...
Malíček se dnes popral ve škole, kluci proti holkám...
Manžel: "Janku, umíš si představit, že bych přišel k mamce a dal jí facku nebo se s ní popral?"
Malíček: " To bys ,taťko, nemohl udělat, protože ty máš mamku rád...
- "To máš pravdu, mám ji rád, ale hlavně, kluci se s holkama přece neperou, holky jsou slabší a chlapi je musí chránit."
- Já bych je taky rád chránil, ale dneska to fakt nešlo..."
Tak nevím... Snad ať si to chlapi vyřeší spolu...:heart:
Zobraz celou zprávu
maybe72
Zpráva byla změněna 3. pro 2018
... jak to vypadá, když okolnosti nejsou nakloněny charitě...
Už si připadám jak totálně nespolehlivá osoba, fakt... Posuďte samy/i...
Minulý týden ve čtvrtek jsem měla posílat vydražený výrobek z charitativní dražby, u nás "tamkdeliškydávajídobrounoc" pošta není, musím cca 6km do města.
Na dveřích od pošty cedule jako vrata, že jim spadl systém a pošta z toho důvodu mimo provoz...
Tak jsem adresátce ohlásila zpoždění s tím, že zásilku odešlu dnes. příjdu domů z práce, otevřu garáž, abych se mohla dopravit na poštu a těsně před chalupou spadl přes cestu totálně namrzlý jasan... Doteď jsme likvidovali dřevo, abychom zprůjezdnili cestu...
Kdy já ten výrobek asi pošlu? Ani bych se nedivila, kdyby na oblast Orlických hor zítra přišlo zemětřesení nebo tajfun, to jsme tu ještě neměli...:sweat_smile:
Asi začnu psát knížky, ani si nebudu muset moc vymýšlet... Pěkný podvečer!
Tímto se veřejně omlouvám @luckade, do Vánoc to určitě stihnu... Díky za pochopení! Jana
Zobraz celou zprávu
maybe72
3. lis 2018
... kdyby to pořád ještě někdo nevěděl, tak Modrý koník pomáhá, kde může...
Tentokrát třem dětem...
Na vánoční zázrak si musíme ještě pár dní počkat, ale dobrý pocit z dobrého skutku můžeme mít už teď... Čekáme na vás ve skupince Charitativní dražba, tak se stavte...
Zobraz celou zprávu
maybe72
22. říj 2018
Včera jsme s manželem a naším malíčkem absolvovali velmi příjemné setkání s dalšími pěti páry, se kterými jsme se připravovali ve stený čas k adopci.
Stačilo mi jenom sedět a dívat se na ty spokojené tatínky, šťastné maminky a celkem 7 krásných dětí, které naštěstí mají své doma, jistotu lásky a náruče, která je jen pro ně...
Někdy je to všechno velmi náročné, poslední tři roky podávám výkon na 130%, jsem utahaná jak štěně a večer padám do postele téměř v bezvědomí, ale když se podívám do těch jeho nádherných čokoládových očí, pohladí mě po tváři a umotá mi růži z javorových listů, vím naprosto bezpečně, že mi to za to všechno prostě STOJÍ!!! Je náš se vším všudy a já jsem strašně vděčná za to, že k nám našel cestu...
Asi to opravdu bude láska...:heart:
Zobraz celou zprávu
maybe72
8. říj 2018
... fakt nevím, proč je každý dobrý skutek po zásluze potrestán a pro dobrotu se člověk dostane úplně jinam, než původně chtěl... aneb kdybych si to chtěla vymyslet, tak se mi to nepodaří...:sunglasses::wink::sunglasses: Tak se pobavte i vy...
Minulý týden ve středu jsem stála frontu v lékárně a pán stojící přede mnou náhle začal omdlévat. Sama mám s podobnými akcemi bohaté zkušenosti (mám permanentně nízký krevní tlak...), takže jsem neustoupila, ale naopak ho chytila a podepřela. Když jsem ho dovlekla na nedaleko stojící křesílko, nesouvisle se mi snažil vysvětlit, že na něj skočila nějaká chřipka a jde si koupit nějaké léky, aby mu rychle zabraly...
Mise se podařila, informace i bacily našly svého dalšího adresáta a mě v noci ze čtvrtka na pátek skolila tak brutální chřipka, že jsem ráno ani neudržela telefon, abych mohla zavolat do práce a oznámit nepřítomnost... Prospala jsem celý víkend, jsem sice slabá jako moucha, ale ŽIJU! A taky naprosto přesně vím, jak mizerně tomu omdlévajícímu pánovi bylo...
Dobrý pocit mě sice hřeje (na zemi v té lékárně mají dlažbu, zinknul by se do hlavy asi pořádně), ale příště si to pomáhání raději rozmyslím... (nerozmyslím, já se stejně znám...:wink:slight_smile:
Pěkný večer!
Zobraz celou zprávu
maybe72
21. črc 2018
Jsme pětičlenná rodina (+ babička). Plánování čehokoliv je u nás horší než příprava Pentagonu na vojenské manévry, posledních pár měsíců mám pocit, že největší výhrou je, když jsou večer všichni členové rodiny ve své vlastní posteli...
Zrovna dnes, taková pěkná sobota... Nejstarší lentilka od rána (nevím do kdy, ještě nebyla doma...) na hasičských závodech, kde soutěžila dokonce za dva týmy. Prostřední lentilka je na táboře a my s mužem a naším malíčkem na Vysočině - akce Běhej lesy. Oba chlapi závodili (500m a 21km), já s podvrtnutým kotníkem fandila, fotila, držela palce a lahve s vodou. Sice masovka, ale velmi příjemná, dobře zorganizovaná a parádní... běhat lesy je prostě fajn!!! Tak pěknou neděli všem!
Zobraz celou zprávu
maybe72
14. črc 2018
...rok se s rokem sešel, opět jsem vyprovodila svojí voňavou a rozesmátou holčičku pro radost :heart:s obrovským batohem, spacákem a dalšími táborovými nutnostmi na autobus, který ji asi po šesté odvezl do divočiny, kde si budem 14 dní užívat táborového života s Pánem všech prstenů...
Zase přijede jako prase:pig: (léty prověřená zkušenost, možná bude i trochu smrdět...), lahev Sava (na dceru nebo na oblečení, to ještě nevím...) jsem zakoupila a strašně (ale fakt STRAŠNĚ) se těším na její dopisy, na její vyprávění a na to, jak přijede nadšená, spokojená a plná báječných zážitků... (alespoň jedno dítě je v tomhle po mně, u chlapečka ještě nevím...).
Třikrát sláva všem vedoucím a ostatnímu personálu, jsou báječní a tábor bez signálu, wifi, teplé vody a elektřiny je přesně to, co k našim prázdninám patří!!!:thumbsup:
Zobraz celou zprávu
maybe72
1. kvě 2018
... tak ZÍTRA!!!
Kolem sedmé ranní se vypravím s manželem do porodnice, už mám nástup, pan primář nás uklidní, že se miminku rozhodně ještě na svět nechce (za pár chvil to rád odvolá a nakonec bude ještě spokojený, že stihl v kantýně oběd:wink:slight_smile:, spolupacientkám na pokoji pro udržování těhotenství budu podezřelá, mám maličké bříško a rozhodně nechci, aby mě přešly kontrakce, protože já, dámy, dnes RODÍM!!!
...těsně před dvanáctou přizdobí svět jedna princezna, moje prvorozená dcera:heart:...
Porodní plán tenkrát fakt nebyl nutností, ale jednu prosbu jsem na pana primáře měla (vzhledem k jeho špatnému odhadu situace s porodem jsem si to mohla dovolit, když jsem se nakonec předvedla jako "rodivá žena").
Prosila jsem ho, aby byl tak hodný a zvedl mimčo do výšky nad hlavu (měl dva metry, takže to šlo:slight_smile:slight_smile:. Ne proto, aby dceři ležel svět u nohou, ale proto, aby měla vždy nad věcmi, co jí potkají, nadhled a netrápila se zbytečnostmi... Udělal to a já jsem mu už 18let vděčná...
Moje princezna, která je zároveň i hasičkou (a zvládá to), má zítra narozeniny...
Žije život plný lásky a přátelství, má obdivuhodnou vnitřní sílu a sebekázeň, rve se se svými životními překážkami a je to holčička za odměnu pro nás všechny kolem...
Přeju Ti hodně zdraví, vítr ve vlasech a nezapomeň, že Ti každý den držím palce :heart:!!! Máma
Zobraz celou zprávu
maybe72
Zpráva byla změněna 23. dub 2018
... taky se jdu chlubit, zvlášť když je konečně čím...
Dnes kontrola téměř celé rodiny u zubního lékaře (rozuměj já, obě dcery a chlapeček), za necelých 20 minut vše odbyto... A jako bonus, obě moje lentilky mají stále chrup úplně bez kazu (18 a 15 let), chlapeček zatím taky, ale to v jeho šesti letech zas taková bomba není...:wink:
Konec chlubení!!!
Zobraz celou zprávu
maybe72
22. dub 2018
Přeji pěknou neděli, u nás za chvilku odjezd na půlmaraton, ale ještě se chci zeptat zkušenějších...

Máte prosím některá přímou zkušenost s výrobky HAVLÍKOVY APOTÉKY? Přišel mi testovací balíček výrobků, po nájezdu zbytku rodiny mi zbyla KRÁSNÁ PANÍ, KRÁSNÁ KURTIZÁNA a RANNÍ MASKA. Vyzkoušela jsem, na mojí citlivou pleť sedí, žádná nepříjemná reakce, tak teď ještě účinek...
Jak se osvědčily vám? Díky!
Zobraz celou zprávu
maybe72
19. dub 2018
DRAŽÍM, DRAŽÍŠ, DRAŽÍME...
Která z vás by potřebovala doladit kočárek právě teď krásnou šedou vlnkovanou dekou, zastavte se u nás ve skupince Charitativní dražba, zkuste štěstí a může být vaše... Umotala jsem ji pro vás, ale hlavně pro malého Dominička, který vydražené penízky potřebuje...
nabízím nejen parádu do kočárku, ale taky dobrý pocit, že jste pomohly tam, kde je to třeba...
Pěkný jarní den vám všem! :heart:
Zobraz celou zprávu
maybe72
29. led 2018
Tak mé poslední dva výlevy na MK došly do svého cíle...
Už mi nezbylo nic jiného, než zapálit svíčku, otevřít okno, aby duše mohla odletět tam, kde už je jen dobře, nic nebolí a netrápí...
Má babička zemřela dnes o půl páté ráno. Děkuji Bohu, že ji nenechal dlouho trápit a po krásných 93letech jí dopřál, aby odešla tiše a pokojně...:heart:
I o tom je lidský život, já vím. Nebojím se smrti, ta má hluboké a moudré oči, bojím se konce života, protože ten si vybrat nemůžeme...
Zobraz celou zprávu
maybe72
15. led 2018
...patřím momentálně k sendvičové generaci... V některých věcech máme právo volby, jiné před nás život postaví, aniž by se ptal, jestli nám to nebude vadit...
Jsem máma tří dětí, bydlíme na malé vsi pod horami, dojíždíme všude a pořád, takže se jako rodič téměř nezastavím. Navíc mám se staršími lentilkami velmi pěkný vztah, pusu za ucho, pohladit, vyslechnout a poradit ještě ode mě potřebují obě a jsem za to moc vděčná, že to máme právě takhle nastaveno...
O péči, kterou potřebuje chlapeček, vůbec nediskutuju, tři roky v kojeňáčku udělaly své a do života si sebou nějakou zátěž prostě nese, s tím jsme museli počítat...
Pak jsem dcera své mamky, která s námi žije v jedné chalupě, je vdova a není bohužel dvakrát akční, takže musím spoustu věcí s ní, abych ji vůbec někam dostala, pořád maličko dohlížet, aby se nenudila a o běžných zdravotních komplikacích ani nemluvím...
Čtyři generace v chalupě doplňuje moje babička (93 let), teď se po týdnu vrátila z nemocnice ve špatném stavu, těžce na vše rezignovala a i když se o péči kolem ní budeme dělit s rodinou jejího syna, sedím tu nad hrnkem čaje a marně přemýšlím, jak uberu ze svého tempa, kde ušetřím energii a čas, abych se z toho všeho úplně nevyšťavila...
Tančící babinec prostě nedám, ale co dám, kde slevím nebo co vypustím, to prostě NEVÍM...
Zobraz celou zprávu
maybe72
6. led 2018
...Tři králové, kteří dnes slaví svůj svátek, se vypravili na dlouhou cestu, aby se mohli poklonit králi králů a dát mu dary nejdražší...
Náš adoptivní chlapeček se před šesti lety narodil možná proto, aby mohl spojit svou životní cestu s tou naší, donést k nám velkou naději, další dětský úsměv a báječný pocit, že teprve s ním je naše rodina úplná, kompletní a šťastná, protože v ní každý má své místo...
Hodně zdraví, štěstí, spoustu kamarádů a každý den kousek sluníčka Ti ze srdce přeje Tvá maceška, broučku můj...:heart:
Zobraz celou zprávu
maybe72
26. pro 2017
...tak mě to všechno doběhlo, bohužel v nejvíc nevhodnou chvíli, jak to většinou bývá...
Ležím pod dekou, polykám čaj a slzy, všechna ta únava, nevyspání, maximální vytíženost a nějaký ten bacil navrch, celé se to sečetlo (a nejspíš ještě umocnilo), jsem úplně hotová, už tři dny nemůžu srazit teplotu, v neděli jsem obrečela jeden koncert našeho vánočního příležitostného sboru, dnes mají zpěváci a muzikanti další dvě vystoupení a já zase chybím...
Nejraději bych do toho kopla (kdybych tu nohu mohla zvednout...), vůbec se neuržím na nohách, raději bych se neviděla...
Přeji vám všem lepší závěr roku, já mám svá předsevzetí už dávno jistá, budu muset ubrat, už opravdu velmi velmi dlouho jedu na 130%, jenže někdy se to všechno tak vykulí, že člověk opravdu nemá na výběr, musí se rozdávat na všechny strany, protože hodně lidí kolem jeho energii, čas a pomoc prostě potřebuje...
Zobraz celou zprávu
Strana
z 3
Předchozí Strana
z 3
Další