Ahojky všechny maminky RH negativní. Tímto článek určitě nechci nikoho vystrašit či  aby mě litovat , ale chci aby to co se stalo mě nezažila žádná maminka , žádné dítě prostě nikdo . Takže maminky s faktorem RH - co máte tatínky s faktorem RH + ohlídejte si svoje těhu 🙂

S manželem  jsme byly už docela dlouho a od svatby jsme měly rok když jsme se rozhodly , že do toho praštíme a  pokusíme se o mimčo jaké překvapení když hned po prvním měsíci byl to Květen se na testu ukázaly krasné // a já byla tak šťastná a nervozní zároveň . Bohužel tato radost netrvala dlouho a  plod se přestal vyvíjet a já pak samovolně potratila. Šla jsem na výškrab . POZOR zde nastala ASI první chyba mé DR. ( už u této dr. nejsem) která výškrab prováděla a to , že mě jako mamince s krví RH negativní nedala injekci na protilátky aby se netvořily v dalším těhu. Pozor do nějakého 6 či 7 tt se injekce dávat nemusí, ale raději bych se na to svého dr. zeptala a upozornila , že jsem RH -. Injekce se musí podat i v případě odběru plodové vody.  U prvního těhu je vše  v pořádku neb krev miminka a maminky se smichá až v době porodu a tato injekce se musí podat do 72 hod !!!! Některé špitály si zvou matku po půl roce na další injekci. Injekce se nedavá pouze když je zjištěna krev miminka a má RH - . Když je RH + po tatínkovi injekce se musí píchnout. Další důvod této injekce  je i prodělaná trasfuze.

Po této příhodě jsme si daly pár měsíců pauza a pak se znovu pokusily o další dítě tentokárt to nebyla taková rychlovka ,a le já přesně po roce zase v Květnu na testu objevila ty vytoužené dvě čárky, Přesně na den 🙂)) Trošku jsem znervóznila zda se nebude opakovat příhoda s minulého roku ,a le naštěstí se to neopakovalo. Toto těhu nebylo procházkou v ružové zahradě a bohužel ani po porodu to nebylo uplě ok, ale o tom psát nechci. S dcerou jsem prodělala odběr plodové vody a zde byl asi další problém jako matka po otratu se skupinou RH - a otcem RH + mě opět nikdo žádnou injekci nedal. V životě by mě ani nenapadlo , že se nějaká injekce davá. Protilátky mi byly brány berou se každému hned na začátku těhu je to ten první odběr kde se zjištuje i krevní skupina matky. Takže kdo nevíte jakou máte skupinu po totmto odběru se to dovíte a vaše dr. to musí do průkajdy napsat.  Ani po porodu dcery mi injekce nebyla píchnutá.

Asi v roce a půl dcery jsme se rozhodly , že bychom  se tedy ještě o jedno to malé pokusily. Opět první pokus🙂))  Těhu probíhalo v pořádku a my měly ( máme) termín  v Květnu nějak se mi ten Květen všude vkradá. Bohužel vše bylo perfektní do té doby než mi volala dr. s výsledky krve v nějakém 16 tt , že mám vysoký titr což jsou protilátky v krvy které tvořím a tím zabijím svoje dítě neb mu zabijím červené krvinky , které ono potřebuje. Ale prej  se to bude jen sledovat a uvidíme. Další odběry jsem podstoupila za 14 dní a krev se rapidně zhoršila takže  jsem byla odeslána do nemocnice do rizikové poradny. Tam utz,  krev kontrola za týden. Za týden bohužel zjistily, že dítě je v kritickém stavu a  že je už v hraničním pásmu těžké anemie + má hydrops na hlavičce ( otok díky  anemii) . Ve špitále si nás hned nechaly stím, že mi nezapoměly říct, že nemám ukončenej 24 tt a mohu se rozhodnout ještě těhu ukončit . Já se rozhodla pokračovat a udělat pro mé dítě vše. Takže jsem ještě ten den kdy mě přijímaly podstoupila hodně nepříjemnou trasfuzy krve mimča. ( něco na zbůsob plodovky, do bříška se zavede 16 cm dlouhá jehla, zapíchne se do pupečníku mimča a pomalinku se tam pouští krev) . 3 dny si mě nechaly ve špitále na sledování neb tento zákrok je jediněj aby mimčo neumřelo ,ale taky má hodně  rizik. Mimčo trasfuzku pobralo a teď se modlíme aby zabrala  ztratil se ten otok. Další trasfůze bude asi do deseti dnů a tak pořád až do 34 tt kdy asi malého císařským řezem pozvou na svět.  Je před nama dlouhých 10 tt kdy budeme s doktorama bojovat o to aby mimčo vše přežilo a nemělo následky. A to jen díky tomu, že někdo někde mi nepíchl injekci. Ještě nemohu nikoho obviňit zatím sbírám důkazy ,že to tak doopravdy bylo a že jsem injekci nedostala. Zatím co mám za zprávy tak se nikde nepíše, že by injekce podána byla.

Trošku vysvětlení jak to tedy funguje

Rh-faktor sehrává v průběhu těhotenství významnou roli. Jestliže je matka Rh- a otec Rh+, existuje riziko inkompatibility plodu a matky.

Toto riziko vzniká, jestliže je dítě Rh+ jako jeho otec, to se stává ve dvou ze tří případů. V Evropě bývá matka Rh- a dítě Rh+ asi u 15% populace.
Proč je nekompatibilní faktor nebezpečný?

Nesouhlasný Rh faktor může být zdrojem problémů. Trocha faktů z biologie vám pomůže pochopit proč.
Každá buňka v těle má na svém povrchu četné antigeny. Jedním z nich je Rh faktor. Každý zdědí červené krvinky, které Rh faktor buď mají (pak je člověk Rh pozitivní), nebo nemají (pak je člověk Rh negativní).

V těhotenství, pokud krvinky matky neobsahují Rh faktor a krvinky plodu Rh faktor obsahují, bude imunitní systém matky pohlížet na plod jako na cizorodé těleso, a jako normální imunitní odpověď pak matčin imunitní systém zmobilizuje armádu protilátek, aby zaútočily na tyto tělu cizí struktury. Tento jev se označuje jako nesnášenlivost způsobená Rh faktorem (tzv. inkompatibili­ta Rh).

Během těhotenství se v matčině krvi vytvářejí protilátky proti Rh+ krvinkám dítěte, ale při prvním těhotenství jen v malém množství, takže komplikace nevznikají. Problém se však projeví během dalšího těhotenství s Rh+ dítětem. Tvorba protilátek u matky výrazně stoupá, protilátky pronikají placentou a rozkládají červené krvinky plodu. Projevuje se to závažnou anémií, dokonce vážným poškozením jater a sleziny, což často vede ke smrti plodu nebo novorozence.

Tato nesnášenlivost není obvykle problémem, který připadá v úvahu při prvním těhotenství. Potíže začnou až ve chvíli, kdy se krev dítěte dostane do matčina krevního oběhu v průběhu jejího porodu nebo samovolného či umělého přerušení těhotenství. Tělo matky ve své přirozené reakci vyprodukuje protilátky proti Rh faktoru. Protilátky samotné jsou neškodné, dokud žena neotěhotní znovu s dalším Rh pozitivním dítětem.

Pokud máte Rh faktor negativní a se otec ukáže být Rh negativním, váš plod musí být také Rh negativní, protože dva „negativní“ rodiče nemohou splodit „pozitivní“ dítě, což znamená, že vaše tělo nebude považovat plod za cizí.
Léčba nekompatibility Rh faktorů

V těchto závažných případech spočívá léčba ve výměně krve novorozence okamžitě po jeho narození, někdy dokonce ještě když se nachází v děloze. Tento zákrok nazýváme výměnnou transfuzí.

Výměnná transfuze se v současné době provádí jen zřídka, protože se provádí prevence inkompatibility plodu a matky.
AntiD-globulin (Rhega)

Ohrožené matce:  se podá do 72 hodin po prvním porodu nitrožilně antiD-globulin známý jako Rhega, který zničí Rh+ krvinky v jejím krevním oběhu. Tento zákrok se musí pochopitelně opakovat při každém dalším těhotenství a také po spontanním potratu nebo po umělém přerušení těhotenství.

Rhega se také podává při samovolném potratu, po odběru plodové vody, děložním krvácení nebo po duševním otřesu v těhotenství.

Pokud RH negativní ženě nebyl podán faktor Rhega během jejích předchozích těhotenství a z vyšetření vyplyne, že u ní došlo k vytvoření Rh protilátek, které mohou napadnout Rh pozitivní plod, může být proveden oběr plodové vody, aby se stanovila krevní skupina a Rh faktor dítěte. Pokud je Rh faktor pozitivní, je pravidelně sledována hladina protilátek v matčině krvi. Pokud se hladina protilátek přiblíží k nebezpečným hodnotám, je provedeno vyšetření, která má stanovit stav plodu. Pokud je v kterémkoliv okamžiku ohrožena bezpečnost plodu v důsledku hemolytické anémie nebo Rh nemoci, je nutno provést transfuzi Rh negativní krve do plodu. Poud je krevní nesnášenlivost kritická, může být transfuze krve plodu provedena ještě v děloze. Ve většině případů může být transfuze provedena až těsně po narození.
Prevence problémů s nekompatibilním Rh faktorem

Abyste předešla těmto problémům, je třeba následující:

* musíte znát svůj Rh-faktor i Rh-faktor otce vašeho dítěte. Jestliže jste Rh- a otec je Rh+, musíte to oznámit lékaři, který sleduje vaše těhotenství, aby to bylo zapsáno ve vaší kartě. Během těhotenství budete pečlivě sledována.

Při narození dítěte bude zjištěn jeho Rh-faktor. Jestliže bude Rh+, bude Vám aplikován antiD-globulin, takže případně u druhého dítěte nevznikne žádný problém.
* jestliže jste před prvním těhotenstvím z jekéhokoli důvodu dostala transfuzi, musíte to lékaři rovněž oznámit. Pokud byste omylem dostala krev Rh+, máte již vytvořené protilátky nebezpečné pro dítě. To se prokáže i laboratorním testem. V takovém případě je vaše těhotenství rizikové a bude Vám věnována zvláštění péče.

http://www.lubusky.com/cc_62_kell-aloimunizace-matky-muze-vest-k-rozvoji-anemie-plodu.html

☹ holky, tak nejprve všem co nám držely palečky moc moc děkuji a prosím mačkejte dál ještě není vyhráno, ale první souboj Verča zvládla dobře. Byly to strašný celí dva dny plný bezmoci, vzteku slz a čekání a čekání a ted je to taky divný jsme doma a Veru nikde 😒
Ve středu ráno jsme vyjely směr Praha cesta byla docela v pohodě jen v Praze šilená kolona a skoro hodinová cesta přes Prahu no hrůza slunko už pálilo a VErča se vzbudila a řvala a řvala. No nic méně  v nemocnici jsme byly něco po desáté a začlo kolečko vyšetřování. Chudinka byla po cestě celá propocená ke všemu ani pořádně nejedla a do toho měření, vážení, ekg, braní krve , echo, rtg no hrůza, ale byla staršně hodná všichni jí strašně moc chválily. Nejhorší bylo čekat na pokoj dostaly jsme ho až ve 4 hodiny odpo takže jsme do té doby byly nachodbě malá už protivná chtěla spát tak střídavě spala na mě  a na  manželovi. První šok přišel na echu kdy doktor řekl, že nálezy se mu nelibí že jsou horší než minule a  že se ještě  domluví co vůbec budou Verči dělat. Další konzultace s lékařkou nebyla o nic povzbudivá když mi asi 3 x zoopakovala , že tento zákrok je hodně těžký a že Verča má ty těžší srdeční vady, ale nic měně nám bude držet palce.Ve čtyři teda hurá byly jsme na pokoji sice klid nebyl , ale aspoň jsme nemusely  stát pořád na chodbě. Večer přišlo první rozčarování výsledky z moči byly pozitivní na Leukocyty bílé krvynky takže s e musí udělat odběr znova chudina už měla pipku pěkně červenou , ale pořád byla moc statečná.Noc stala za prd Verča tedy usnula kolem půl 9 nešlo jí tam zabrat a ještě kluk 10 měsíců vedle na postýlce asi byl zvyklej chodit spáti později než mi tak dělala docela vyrvál¨. Já jsme tedy moc nespala možná nervy nebo nevim, ale pořád jsem se budila a chodila k postýlce pozorovat Verču taky nervozní, že nemáme tu dychací podložku. V pět poslední mlíčko, ale Verunka nechtěla bumbat tak musela být sondováná sestřička nevěřila svím vlastním očím jen se vztekala při zavadění a při tom když jí tam střikala čajík a mlíčko tak jen odevzadaně ležela. No holt prdelka už je zvyklá 😒 Další pokus o moč se podařil a když přišla sestra tak jsme se jí patala a prý je vše negativní tak jsem si odechla , ale v zapětí došla doktorka stím že tam nález je a že jesště pojedem na sono ledvin ☹ Tak jsme jely ty naštěstí v pořádku tak že nás na tu operaci vezmou. V 11 hod došel doktor co bude Verču operovat a to byl další šok, podrobně nám pospal co jí chou dělat a zase nezapoměl jak vážná tá operace je a že ať počitáme stím že jak ůspěšnost tak i přežití činí jen 50% ☹ V tu chvíli jsme jen řvala a řvala.Ve 12 hod nás přišly premedikovat dát léky na ukliděnní a , že do půl hodinky půjdeme na sál. Jenže nic se nedělo léky  začaly působit a Verča byla jak na nějaké uklidnujicí droze jen  pořád něco mlela byla tak sladká jen sjem ji pořád s manželem dlachnily 🙂 Jenže pak nastal zlom a léky co mají uklidnovat začaly působit naopak a to bylo něco hysterickej pláč kterej nešel uklidnit ani když se nosila ani v kočárku a to celé asi půl hodiny. V jednu konečně tedy , že jedem . Dovezly jsme ji na sál kde nějaká sestřička na tu naši sestřičku spustila co tu chceme at se obrátime zpět na oddělení, že raní operaci mají s komplikacemi zase na sále a neví na jak dlouho. To bylo šilené takže zpět na oddělení. Verča naštěstí usnula tak byl na chvilku klid. Pak se nám přišly omluvit , že si ze sálem nerozuměly , že oni volaly že nás vezmou že to smrdělo že tu operaci odloží a sestra to pochopila , že máme jet. Další hodina čekaní a druhej pokus se něco po druhé jelo znovu. Tentokrát došla sestra  se zelenou hadrou do které  vzala Verunku jen jsme viděla ty vypleštěné očička jakoby říkaly mami  pomoc.Poslední pusa na čelíčko a zpátky z prazdným kočárem ☹ Zbalily jsme si věci a valily ven na vzduch. Pak jsme se rozhodly jet do prahy byly jsme  v obchodáku u anděla a nakupovaly Verunce oblečení kočička má super šatky z HM pak super klobouček z CA atd.....Operace měla končit někdy kolem osmé takže v sedm jsme byly už zase před operačním sálem abychom to neprošvihly., Bylo to šilené čekání, hypnotizování dveří.Jsem nachodila snad nejvíc km  jen jsme se modlila a pořád opakovala , že to bude v pořádku. V devět hodin vyjelo prazdné lehátko z Jipu a jelo na operařní sál tak jsem si říkala to je určtě pro Verunku takové velké jak pro dospělého a na něm bude ležet takové malé tělíčko. Ale super, že jed postel to znamená , že VErunka žije. A taky že jo za další ani né pul hodiny vyjelo z operačního lehátko a na něm spicí tělíčko naší malé vypadala krásně i přes všechny hadičky co jí čučely z nosu pusy všude vypadala krásně spinkala a nic jí nebolelo. Doktor jí dýchal ručně  po cestě a já jen koukal na tu malou hlavičku co koukala z lehátka. Pak sní zajely na pokoj. Jeden doktor vyšel asi za 5 min a že doktor o nás ví a že nám pak příjde říc, ale že musí říct že to byla nad očekavaní krásná operace. Doktor dorazil až za dlouho kolem desaté . Zoopakoval, že operace byla bez komplikací, ale že musely vyměnit celou jednu chlopěn takže má Verrunka umělou chlopěn a ještě udělat asi 4 zákroky . Je v umělém spáku a chudinka ještě má otevřený hrudníček prý se to tak dělá. No  a co je ted nejhalvnější hlavně žádné pooperační komplikace a že jich může  být, ale já věřím že nebude. Plicní hypertenze se o něco zlepšila , ale pořád je 3x vyší než u zdravého dítěte , ale prý má velkou šanci bud sama a nebo s podporou léku aby se jí to spravilo a dalším řešením nechtěl mluvit. Pak ještě má trochu problém s rytmem srdíčka takže bud se to taky samo upraví a nebo budem muset být  voperován kardistumulátor. No je to šilený ,ale my pořád doufáme že to bude v pořádku a jedině co tam tedy budeme muset brát léky na ředění krve , ale to se zvládne. TEd jsme  doma , malá je v umělém spánku a voláme si raní stav byl stabilizovaný a bez komplikací další telefonát večer 😉

Naše Veru je velká bojovnice dneska je 4.7.2010 a právě přesně ted ve 12hod 30 min má  půl roku života za sebou a já doufám a pevně věřím, že velkej kus před sebou. Dnešní stav je nad očekavání dobrý malá je probuzena s umělého spánku jen trošku ještě oblbá prášky na uklidnění , už  je odpojena od dychacího přístroje, má vytáhlé dreny a zašitý hrudníček a už zkoušejí dávat mlíčko sice sondou a malá přes noc zvracela , ale prý i toto chce čas. Taky jí už vysadily jedny prášky na podporu srdíčka  a i plíce vypadají dobře.Tak jen tak dál Veru 🙂

První setkání s VErunkou na Jipu nebylo nejlepší setřička nás zavedla na pokoj ve kterém bylo nějaké dítě které strašně zuřilo  , když jsme přišly blíž byla to naše Verunka☹  Když mě viděla jen koukala jak jsme promluvila tak sputila šílenej vyrvál šílený její hlas byl někoho jiného a takhle vzteklou jsem jí nikdy neviděla. Ležela jen v plíně na ní ruzné kabely  přes celé bříško šilená jizva a jen vyhaslé oči které na mě koukaly. Ze začátku to byl velky boj pomalu jsem se jí nemohla ani dotknout aby nezačala plakat ani nakrmit se ode mně nenechala prý to děti dělají je to jejich vzdor , že je tam rodiče nechaly a že jim dělaly něco nehezkého. Ale každým dnem se zlepšovala a zlepšovala a i náš vztah byl zase lepší a lepší . Po 14 dnech nás převezly na dolečení do Brna a po týdnu tam nás pouštěly takže po třech týdnech jsme valily domů.Propuštěni jsme byly jen díky tomu, že jsem se naučila píchat injekce dvakrát denně s léky , které pro začátek na chvilku Verča bude potřebovat. Dneska je to přesně měsíc a nikdo by nevěřil že Verunka podstoupila tak těžkou operaci. Jediné co tu operaci připominá je krásně se hojicí jizva na hrudníčku a její tikajicí uměla chlopeň🙂)))

Měcíc  jsme si užily doma a bohužel v září nás čeká zase hospitalizace , měla by se  obejít bez nějakého zákroku jen tam budem na nasazování léku, máme velký tlak na plíce. Doufám, že zaberou jen  léky už nechceme pod kudlu !!!!