Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
a uvidíš všechny příspěvky!
pajuska_hajkova
11. lis 2018 Čtené 26x

Nejdřív bych chtěla moc poděkovat Modrému koníku za možnost testovat plenky Bobánek a svému synovi za to, že bylo na kom testovat.

Jak to bylo a je u nás

O látkování jsem se dozvěděla před sedmi lety, když jsem čekala svého prvního syna a začala jsem se jako každá maminka zajímat o to nejlepší pro svoje dítě. Koupila jsem si první zásobu plenek. Koupila jsem si plenky tzv. all in one. Syna jsem začala látkovat brzy po narození. Bohužel, syn ve 3.měsících onemocněl salmonelou a tak jsme z hygienického hlediska přešli na plenky jednorázové. Syn měl salmonelu více než rok a potom začal chodit na nočník, takže jsme téměř nelátkovali.

Za to teď, s druhým synem, látkujeme taky od narození. Na noc jsme dávali plenky jednorázové a na delší výlety taky. Tato zásoba plenek, co mám, nám v pohodě vystačí. Krásně to točíme, takže paráda. Plenky dětem peru od začátku v ekologických pracích prostředcích, šetrným k životnímu prostředí a především dětským zadečkům. Plenky po usušení poskládám a dovnitř dám separační plenku, která zachytí zapáchající produkty a plenky se tolik neznečistí, a mám vše vždy připraveno po ruce.

Testování Bobánka

Teď se k nám dostal balíček od značky Bobánek, který naši zásobu rozšířil o:

    - kapsová plenka AIO - 2 vkládací pleny fleece

    - kalhotová plena fleece

     - svrchní kalhotky

    - separační bambusové pleny

Základ samozřejmě bylo obsah balíčků důkladně prozkoumat, pročíst dopisy, popisy apod. První, co jsem si všimla, bylo, že výrobky jsou vyrobené v Číně, což mě mrzí, ale nedá se nic dělat. Takže plenky jsme vyprali a pustili se do testování. Vše o plenkách, značce apod. se dozvíte na www.plenkybobanek.cz.

Kapsová plenka AIO

Dovnitř se vkládá další jedna nebo dvě plenky navíc. Plenky mají krásné motivy, jak naše tak i ostatních testujících. O výběru na internetu ani nemluvím :slight_smile: Materiál je velmi příjemný na dotek a zapíná se snadno pomocí suchého zipu, což je fajn, pokud máte hubené nebo silnější dítko. Občas se mi stalo, že nám plenka málo těsnila, ale to se občas stane i s mými plenkami. Nevím, zda je to tím, že plenku špatně nasadím, nebo tím, že ten malý pinďourek míří jedním směrem a ten nápor už to nevydrží. Vkládací plenky i kapsová plenka po vyprání na sobě měli už dost žmolků, ale to je spíš kosmetická než funkční vada.

PS: výraz syna při prvním testu mluví za vše ... prostě se nerad fotí :slight_smile:

Odkaz na plenky na nákup plenek: https://www.plenkybobanek.cz/latkovani-obchod/aio-kapsove/suchy-zip/strasidylka-detail

Na web stránkách mají toto super video jak plenky použít: https://www.youtube.com/watch?time_continue=54&v=8tfb2A1oOH0

Kalhotová plena fleece, svrchní kalhotky

Svrchní kalhotky mají moc krásné vzory. Kalhotová plenka má moc příjemný materiál. Obojí zapínání na patentky. Když jsem poprvé u kalhotek viděli všechny ty patenty, říkala jsem si, pro pána Jána, jak to budu zapínat. Na co tolik patentů. Ale patenty jsou fajn, jelikož nastavíte podle velikosti dítěte a plenky si zapnete podle toho, jak potřebujete.

Tuto plenku společně se svrchními kalhotky jsem zkusila poprvé použít na noc a byla jsem velice mile překvapená. Na noc jsem vždy dávala jednorázové, ale teď mám již objednané další látkové a budu je dávat na noc :slight_smile: Plenka skvěle vydržela 12 hodin, troje krmení a několik čurání. Ráno plenka vážila skoro půl kila, což mě velice mile překvapilo. Synek byl spokojený a separační plenky odvedli všechnu vlhkost pryč. U této plenky v kombinaci se svrchními kalhotkami se mi nestalo, že by někde protekli.

Odkaz na nákup plenek- svrchní kalhotky: https://www.plenkybobanek.cz/latkovani-obchod/svrchni-kalhotky-pul/patentky/svrchnacky-kytary-detail

Odkaz na nákup plenek- kalhotová plena fleece: https://www.plenkybobanek.cz/latkovani-obchod/kalhotkove-plenky/kalhotkova-plenka-fleecov%C3%A1-detail

Opět z netu super video: https://www.youtube.com/watch?v=43e-rH9hKu4

Shrnutí

Plenky jsme používali téměř každý den, v kombinaci s vlastními plenkami. Nejvíce mě překvapila kalhotová plenka fleece v kombinaci se svrchními kalhotkami (vyzkoušela jsem podobnou plenku poprvé) a pomohli mě zbavit mých obav z používání látkovách plenek na noc. 

Začali jsme taky na kratší výlety používat více látkové plenky (dříve jsme používali vždy jednorázové), tak snad se brzy odvážíme použít látkové plenky i na celodenní výlet.

Plenky jsou pro mě dostačující, kapsovou plenku v kombinaci s vkládacími dávám přes den a kalhotovou na noc nebo na delší cestu, je opravu velmi savá.

Za mě je nejlepší vyzkoušet více různých druhů plenek (All in one, kalhotové plenky, vkládací plenky apod.) a vyzkoušet si, co každému vyhovuje nejvíc. 

Z hlediska ekologie jsou jednoznačně látkové plenky mnohem lepší. Prádlo stejně musíte prát, tak k tomu těch pár plenek (samozřejmě zbavené nečistot) přidáte. Počáteční investice může někoho odradit, ale zase, můžete je použít na druhé, třetí či čtvrté dítě a to pořád jen za jedny peníze. A hlavně, nemusíte hledat, kde jsou plenky v akci, jelikož vám nikdy nedojdou a máte je pořád po ruce. Teda pokud je nezapomenete vyprat :slight_smile:

Ještě jednou moc děkujeme za testování a doufáme, že naše recenze někomu pomohla v rozhodnutí, zda používat látkové plenky a nezatěžovat tolik naši matičku zemi odpadem :slight_smile:

#test_bobanek #recenze 

Čti celý článek
pajuska_hajkova
5. lis 2018
Na všem zlém hledej něco dobrého: dva dny střevní virózy - manžel se musel postarat o kluky a uvědomil si jaký je to s nima občas masakr a to nemusel ještě vařit ani uklízet ale hlavně za dva dna dny -1,5kg váhy dole. Celkově od září 9,5kg :slight_smile::thumbsup::muscle:
Zobraz celou zprávu
pajuska_hajkova
5. bře 2018 Čtené 157x

Po prvním poroodu, který byl nic moc (viz. jiný můj článek) jsem si  moc přála, aby druhé těhotenství, porod a vše okolo bylo jiné. U prvního jsem byla vyděšená prvorodička co nic nevěděla, teď podruhé už to bylo mnohem lepší. První porod nebyl nic moc- vyvolaný, vůbec jsem se neotevírala takže nakonec po 15 hodinách bolestí ukončený císařským řezem, syna jsem viděla za 18hodin. U druhého těhotenství mi můj gynekolog doporučil znovu císařský řez, ale já si řekla, že bych ráda rodila přirozeně, vše vypadalo v pořádku tak proč ne? Věděla jsem co mě asi za celou dobu čeká, jak co bude probíhat atd. Říkala jsem si první těhotenství bylo v pohodě tak to druhé bude taky ... HA HA HA ... no těhotenství relativně bylo v pohodě  i když bylo úplně jiné než to první. Nicméně mě měsíc před porodem už dost bolelo břicho a musela jsem se hodně šetřit, ale tak šlo to, co bych pro svoje vytoužené miminko neudělala. Na druhé miminko jsme si museli rok a půl počkat než si k nám našlo cestu.

No týden před samotným porodem v pátek večer (byla jsem tehdy 38+4) jsem si večer dala horkou vanu a říkala si miminko už by jsi klidně mohlo ven, maminka je už unavená, ty jsi dopečený tak polez :slight_smile: Začali mi celkem nepravidelné poslíčci, tak jsem si dala ještě teplou sprchu s tím, že buď se to uklidní nebo se to rozjede. Začalo se to spíše rozjíždět a poslíčci byli pravidelní po cca 3-4 minutách tak jsme jeli do porodnice. Cestou se to stáhlo na 2 minuty. Po příjezdu do porodnice mi natočili monitor, vyšetřili mě s tím, že se nález od kontroly, která byla ve středu nezměnil, ale že si mě tam nechají a manžela poslali domů. Den předtím totiž vyhlásili zákaz návštěv ale, že jakmile se to nějak posune a bude to k porodu, že ho zavolají. No celou noc i den jsem měla dosti bolestivé poslíčky, které jsem si musela vyžrat sama na pokoji. Jednou byli dvě hodiny pod 3 minutách potom po 10 minutách. V sobotu odpoledne mi nabídli výhřivku s aromaoleji s tím, že buď se to uklidní nebo rozjede. Bylo to báječný hlavně na moje bolavé záda a nervy na pochodu ... no výhřivka mi vše uklidnila a já se na další noc relativně vyspala. Ráno mě doktor vyšetřil s tím, že nález je pořád stejný a tím, že se nikam neposunul to byli vše jen poslíčci i když pro mě teda hodně bolestivý, ale to prý tak někdo má. No doktor řekl, že si mě tam teda už nechají než porodím což jsem odmítla. Řekla jsem mu, že doma můžu ležet úplně stejně jako tady a že chci domu. No "milý pan doktor" mi řekl, že si prý doma dám kafe a za hodinu jsem zpět, ale spletl se :slight_smile:

Týden doma byl nic moc- břicho po poslíčkách hodně bolelo záda boleli .... ve středu na kontrolu mě vezl manžel, já si už netroufla řídit. Nález se zlepšil, hlenová zátka odešla, vše se chystalo a vypadalo, že porodím normálně. Takže horká vana (která mi dost pomáhala na bolavé záda), trochu i sex, maliník atd atd atd.

V sobotu další týden (to jsem byla už 39+5) tak tchýně odjeli na ples a už předtím nám řekli ať si zařídíme hlídání, že oni jedou na ples tak kdyby jsme náhodou jeli rodit. Říkali jsem si co vůbec ví sibyla jedna :slight_smile: nicméně jsem volala moji mamce ať je kdyžtak na příjmu. Tu noc tu spal ještě synův bratranec, večer zase sex, horká vana a mě opět začali bolesti, ale říkala jsem si, že tentokrat nepojedu tak brzy, šla jsem si lehnout a zkusila to zaspat. Moc to nešlo, bylo to prostě jiné než předtím. Kluky jsme uspali a zavolali manželově sestře, že tu kluci spí a já že asi rodím tak aby sem k nim kdyžtak šla. Ona to k nám má cca 3minuty na kole, moje mamka to má 20km. V 11 hodin už byli bolesti po 5-6 minutách, za hodinu už po 2-3minutách, bolesti zad,tlak na konečník tak jsme vyrazili. Na příjmu mě i manžela zrovna převlékli a šli vyšetřit. Vypadá to konečně na porod- jupíííí :slight_smile: navíc jsme tam chytli úžasnou sestru, kterou jsem chtěla takže 2x jupíííí :slight_smile:

Po vyšetřní klistýr, horká vana a šup na sál a uvidí se. Měla jsem výhřivku s aromaleji (to bylo super), balon, pak mi píchli vodu, znovu výhřivka, balon ... no v pět večer už jsem ty bolesti přestala zvládat- 3-5 minut bolestí břicha i zad, 1-2 minuty klid. V šest hodin ráno se změnila směna a došel primář. To já už mlela z posledního, chtěla jsem ať mi něco píchnou, ať se to rozjede nebo ať udělají císařský řez. Dali mi něco na bolest, ale to mi vůbec nepomohlo. Bohužel se změnila i sestra a ta co došla byla tak strašně miloučká, že jsem ji chtěla kopnout do zadku. Nezvládala jsem už spolupracovat, byla jsem na pokraji svých sil a už nevěděla jak dál. Navíc jsem celou dobu měla napojený monitor a s tím musela vždy ležet na jednom místě takže prostě na houby. Manžel byl celou dobu se mnou a odmítl už abych se dál trápila a doslova si vydupal aby mi udělali císařský řez. Dnes říkám ještě že tam byl, ostatní to stále chtěli zkusit normálně. Takže tedy císařský řez. Manžel se mohl díval a viděl vše co se dělo, co já se dozvěděla až později.

Takže u císařského řezu se zjistilo, že jsem měla cca 10cm trhlinu na děloze, stejně velikou trhlinu na močovém měchýři a vše bylo posunuté o 10-15cm někde jinde. Naštěstí to prasklo dobře mimo žíly a cévy takže jsem nekrvácela. Dnes už mi ale nikdo neřekne zda to vše prasklo při kontrakcích nebo při samotném řezu. Navíc jsem tam měla veliké množství srůstů (proto mě to vše tak hodně bolelo) a samotnou jizvu po první sekci silnou sotva 3-5mm. Prostě průser ... Malého když vyndali tak museli prodýchat, chudáček měl apgar 4-9-10 takže se ani bonding nekonal jelikož ho museli hlídat. Syn se narodil 18.2.2018 (což jsem chtěla jelikož se mi to datum hodně líbilo) v 7:30, v váhou 3600g a délkou 51cm. Manžel, ale u něj mohl být a pohlídat ho než mě zašili a odvezli na pokoj. Byla mi znovu strašná zima tak mě zabalili do dvou dek a nechali prospat. Asi tři hodiny po porodu jsem viděla synka, který se hned napoprvé krásně chytnul prsa a cucal z čeho jsem měla velikou radost. Já měla jednu hadičku píchnutou na zápěstí, druhou v ohybu ruky, na druhé ruce mi měřili tlak, v jizvě drén a dole cévku a samozřejmě příšerně bolavé břicho.

Následující dny jsem brala antibiotika, píchali mi oxytocin na zavinutí dělohy a měla cévku. Primář první dva dny za mnou chodil několikrát denně hlídat mě a ptát se jak se mi daří atd. Viděl, že to mohl být fakt veliký malér ... Sestřičky byli úžasné, moc hodné a milé. Po týdnu mi udělali UTZ- vše se hojí jak má, vyndáme cévku a když půjdu normálně na záchod můžeme domů. Tak už jsme týden doma a máme se dobře, syna od třetího dne po sekci plně kojím krásně prospívá a v den propuštění měl dokonce o 20g víc než se narodil. Všichni měli velikou radost jak hezky baští a mě chválili jak se dobře hojím, jak brzy jsem chodila a vše jde dobře.

Můžu říct, že se cítím mnohem lépe než po první sekci, jizvu mám krásně zahojenou, syna stále plně kojím a pevně doufám, že nám to ještě dlouho vydřží.

Další dítě snad ani neplánuji, jsem ráda, že jsem vše přežila a že mám doma dva krásně zdravé kluky, co víc by si člověk mohl přát?! Třeba možná jednou tu holčičku, ale na to se mě zeptejte až mě přestane bolet břicho :slight_smile:

Čti celý článek