Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

    Nejtěžší není začít běhat, nejtěžší není přestat snídat koláče, nejtěžší není hledat si čas sama na sebe, naučit se odpočívat, ani koupit si červenou rtěnku a chodit s úsměvem na rtech a hlavou vztyčenou. Nejtěžší je, při poznávání sebe sama, narážet na spoustu výzev a pouštět se do nich i s rizikem, že možná udělám špatná rozhodnutí a ponesu si jejich následky. Že někdy upřednostnit sebe sama znamená riskovat. Riskovat a přehodnocovat. A taky věřit. Věřit, že když skočím, je někde záchranná síť, která mě zachytí a věřit, že moje vztahy jsou natolik pevné, aby ustály nejen klidné vody, ale i změny.
    V době, před pár měsíci (kdy jsem se nejvíc vnitřně prala sama se sebou) mi velmi blízká kamarádka řekla "dělej vždy tak, aby ses na sebe mohla následně podívat do zrcadla. A to nejen za to co jsi udělala, ale i s tím, co jsi naopak neudělala a třeba jsi udělat měla. A pokud to tak cítíš, udělej to, ať se to zdá jakkoliv bláznivý nebo hloupý. Ve finále se stejně budeš zodpovídat hlavně sama sobě". A měla pravdu holka moje, ostatně nic nám do cesty nepřichází náhodou🙂

    1