Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
    pestas
    15. kvě 2021    Čtené 138x

    Čistá a spokojená pleť s Yves Rocher Pure Algue

    Yves Rocher je značka, kterou mám moc ráda, a proto jsem neváhala a zkusila štěstí, když se objevila možnost testování nové řady produktů péče o pleť. Přála jsem si to o to víc, že mojí oblíbenou řadu zrušili, respektive změnili významně složení.

    Jak moc jsem byla ráda, když mi přišla zpráva, že jsem byla na testování vybraná. 

    Produktů k testování přišlo, pečlivě zabalených, šest - Odličovací micelární voda 2 v 1, Okysličující čistící pěna, Svěží čistící gel, Rozjasňující peeling pro svěží pleť, Okysličující hydratační maska a Odličovací želé 3 v 1.

    Pro pořádek uvedu, že mám pleť spíše smíšenou a na péči o ní jsem trochu lempl. Většinou se spokojím s micelárkou, krémem, případně odličovačem a velmi sporadicky s peelingem a maskou, ale na to často zapomínám.

    Hned ten den jsem nadšeně začala s testováním. Po dobu celých 14 dní jsem opravdu nepoužila jinou pečující kosmetiku, abych tuhle náležitě vyzkoušela. Celá řada nádherně jemně voní. Je to vůně, kterou nedokážu úplně popsat, ale prostě svěžest, čistota... Pro mě velké plus této řady.

    Jako první jsem vyzkoušela rozjasňující peeling pro svěží pleť. Peeling je příjemně jemný, osobně nemám ráda příliš hrubé, takže tento mi velmi vyhovoval. Příjemně promasíroval a očistil pleť. Na rozdíl od jiných vyzkoušených peelingů jsem po něm nebyla červená jak rajče a na pohmat byla pleť hladká a svěží. 

    Další v pořadí ve zkoušení byla Okysličující čistící pěna a Okysličující hydratační maska. Pěna má úžasnou a lehoučkou konzistenci, stačí jí opravdu jedna dávka z pumpičky a krásně se jemně rozmasíruje po celém obličeji. Po použití jsem měla opět pocit svěží pleti a ani jsem nepociťovala potřebu obličej namazat krémem, což běžně po čištění dělám, jelikož mívám pocit suchého obličeje. 

    Co se týká masky, tak to bylo moje poprvé s tímto druhem masky. Ta se totiž nanese a po působení po dobu 5 minut se jen přebytek setře odličovacím tamponkem. Dosud jsem měla zkušenost jen se slupovacími nebo smývacími. Proto mě překvapilo, že maska na obličeji je vlastně téměř neviditelná, obličej vypadá spíše jen jako mokrý. V průběhu působení jsem pociťovala pak pnutí pleti (nikoli nepříjemné). Po uplynutí 5 minut byla opravdu většina masky vstřebaná a zbytek jsem opravdu pohodlně otřela a neměla jsem žádný ulepený pocit nebo potřebu si obličej umýt. Pleť se mi opět zdála svěží, jemná a lehce vypnutá.

    Na fotce už mám masku na obličeji nanesenou cca 2 minuty.

    Odličovací micelární voda 2 v 1 a Svěží čistící gel jsem používala denně, i když se teď na rodičáku doma nemaluji. A většinou jsem použila gel ráno a micelárku večer, ale někdy jsem to i prohodila. Micelární voda je příjemná, opravdu krásně vyčistí obličej (zaprášený například po práci na zahradě/staveništi) a už vím, že jsem našla vhodnou náhradu za mojí dosud oblíbenou, ale zrušenou, růžovou micelárku této značky.

    Čistící gel je jemný, ale můj favorit to nebude. I když, třeba po večerním běhání, byl velice příjemný a na obličeji opravdu osvěžující, ale mě prostě nebaví moc pak gel smývat (pokud ho zrovna nepoužívám ve sprše). 

    Jako poslední jsem testovala Odličovací želé a to opravdu důkladně - na voděodolném make-upu. Voděodolné linky a řasenku používám i na běžné nošení a odolnější make-up, včetně podkladové bázi a fixátoru, používám hlavně na plesy a akce, které zároveň chodím fotit, a tak potřebuju opravdu odolné líčení. A bohužel, tento způsob odlíčení mi nevyhovuje a hlavně, k mému velkému zklamání, si s voděodolným make-upem a fixátorem úplně dobře neporadilo. Na běžné denní lehké líčení bude asi super, ale pro mě ne. Voděodolné linky ještě odlíčit zvládlo, voděodolnou řasenku však pouze rozmazalo do stylu panda a ani po opakovaném nanešení se to nezměnilo. Stejně tak make-up s fixátorem odlíčilo tak možná z poloviny. Takže přišla řada na micelární vodu a tou se mi už povedlo doodlíčit vše. Takže na odličování se vracím ke svému oblíbenému dvoufázovému odličovači s chrpou od Yves Rocher.

    Tampónky jsou po doodlíčení micelární vodou.

    Celkově řadu hodnotím velice dobře. Příjemnou, svěží, ale nevtíravou vůni, jemnost produktů a to, že jsem po nich opravdu neměla pocit suché pleti, což po jiných čisticích produktech často mám, hodnotím jako klady.

    Zápory v rámci celé řady nevidím, jen odličovací želé nějak nesplnilo mé očekávání, ale to neberu jako nedostatek, jelikož někomu jinému to může vyhovovat.

    Mezi mé stálice se určitě zařadí micelární voda, maska a čistící pěna. Tyto tři produkty jsou pro mě opravdu TOP, i když i peeling a čistící gel jsou v těsném závěsu.

    Ještě jednou moc děkuji za možnost řadu vyzkoušet a určitě ji mohu doporučit dál.

    #test_yvesrocher2  #recenze #zkusenosti_purealgue9

    pestas
    14. črc 2020    Čtené 281x

    Co můžu udělat pro mimčo už v těhotenství?

    Asi každá nastávající maminka si říká, co dobrého může udělat pro svoje miminko. Možná už při plánování těhotenství většina přemýšlí, co udělat pro to, aby tělo na těhotenství bylo dobře připravené. Krom zdravé stravy, pohybu a psychické pohody je možné vše podpořit vitamíny.

    V prvním těhotenství jsem používala těhotenské vitamíny konkurenční firmy už před otěhotněním, jelikož jsem mnoho let brala antikoncepci a bylo mi to doporučeno i jako podpora očištění těla od chemie.

    V současném těhotenství jsem začala vitamíny používat až po zjištění, že jsem těhotná, a sáhla jsem po stejných jako v prvním těhotenství. Pak se naskytla možnost testovat Möller's Mama a já, i když už skoro na konci těhotenství, zkusila své štěstí, a to se na mě usmálo. A já tak cca měsíc před porodem obdržela balíček s vitamíny. Moje recenze tak bude obsahovat i porovnání s konkurenčními (nejmenovanými vitamíny).

    První mě překvapila velikost krabičky, která oproti dosud používaným vitamínům byla cca poloviční. Dále mě překvapilo, že popis neobsahuje upřesnění, zda se mají užívat před či po jídle (respektive na lačno, nebo po jídle), což je věc, na kterou jsem také byla u konkurenčních vitamínů zvyklá. Rozhodla jsem se tedy neměnit zajetou denní rutinu a vitamíny užívat vždy ráno po snídani.

    Na krabičce se dočtete, že vitamíny jsou vhodné pro období plánování těhotenství, období těhotenství i období kojení, což je fajn, že jde stále o jedny a ty samé. Je to podle mě velká výhoda, kterou do té doby mnou užívané vitamíny neměly (tam je období plánování a cca první trimestr jiné složení než pro pokročilejší těhotenství).

    Po otevření a vyndání prvního platíčka mě upřímně vyděsila velikost kapsle, která obsahuje rybí tuk. Ač nemám s polykáním léků problémy, tak jsem se trochu obávala, jak se mi bude polykat. Musím ale říct, že i přes její velikost to bylo v pohodě a druhá tabletka, obsahující ostatní vitamíny a minerály, je malá, tak tam není problém vůbec. 

    Na platíčku je tedy vždy dvojice na celkem 7 dní, což je fajn a jsem na to zvyklá i od konkurence.

    Co se týká složení, tak oceňuji množství DHA a EPA. Dále je pro mě významné železo, kterého je skoro dvojnásobek oproti do té doby mnou užívaných vitamínů. Vhledem k tomu, že většina těhotných má dříve či později s železem problém, je to super. Stejně tak vyšší dávka hořčíku je asi fajn, jelikož od začátku užívání Möller's mama mi ustaly křeče v lýtkách v noci, které mě trápily zejména po náročnějších dnech a musela jsem užívat Magnosolv. Ten jsem s počátkem užívání Möller's mama přerušila a křeče se nevrátily ani po náročných dnech, několikakilometrových procházkách, dlouhém cestovaní apod. Ostatní látky, které naopak proti konkurenci chybí, jsou asi na zvážení, zda je potřebujete nebo ne. Já bych třeba zinek nebo vitamin E ještě uvítala.

    Po 14 dnech užívání je celkem obtížné hodnotit, jak moc velký účinek vitamíny mají, zda mají nebo nemají vliv na velikost mimča (ostatně, to je věčný dohad ohledně všech těhu vitamínů a jelikož už mi ani nekontrolují železo, nemohu ani posoudit, zda zvýšená dávka železa se nějak projevila. Ale cítím se dobře, po vitamínech mi není špatně, tak asi dobré).

    Takové shrnutí v bodech:

    Plusy:

    + velikost balení

    + stejné složení po celou dobu užívání, nemusí se myslet, kdy už přejít na další

    + 1 platíčko na celý týden

    + vyšší dávky určitých látek (železo, DHA, EPA, ...)

    + cena - co jsem tak koukala proti mnou dosud užívaných, vychází cenově cca na polovinu

    Mínusy:

    - chybějící další látky a vitamíny (ostatni B, zinek, lutein, vitamin E, ...) - ale to je spíš asi pak individuální

    - pro někoho možná velikost kapsle s rybím olejem

    Žádné další mínusy mě nenapadají.

    Celkově si myslím, že jde o velmi kvalitní vitaminy.

    #zkusenosti_mollers_mama

    pestas
    3. lis 2018    Čtené 276x

    Sunlight aneb myju, myješ, myjeme

    V první řadě bych ráda poděkovala @konik_testuje za vybrání k testování tablet do myčky Sunlight. I když se zrovna sešlo hodně věcí a časově to bylo pro mě náročné, tak tablety jsem řádně otestovala.

    Ale pěkně od začátku. Tablety mi přišly v pomačkané krabici, za což ale může dopravce, takže to neřeším. Co mě ale hned zarazilo, byla velmi výrazná vůně, která pronikala nejen igelitovým sáčkem, krabicí ale i přepravním obalem (kartonem). Jsem z těch, co nemají rádi silné vůně a parfémované přípravky, takže toto bylo u mě velké minus. Někteří píší, že časem vůně tak intenzivní není, ale mě tedy "vůní" neustále čpí celá kuchyň. Z tohoto důvodu si u mě asi trvalé místo tyto tablety nenajdou.

    Ještě než se pustím do recenze jako takové, bylo by dobré napsat v jaké myčce byly tablety testováy. Jedná se o myčku Beko DIN 28430 se třetí příborovou přihrádkou a přídavným ramenem Aqua Sense, které jse ale v průběhu testování nespouštěla. Mycí program jsem (krom dvou pokusů) pouštěla můj nejoblíbenější ECO, který myje při 50 stupních. Jeden pokus jsem volila program na poloviční náplň a druhý program jsem zkusila zkrácený program. V myčce mám kvůli extrémně tvrdé vodě sůl (bez ní si mytí netroufám pouštět, ale leštidlo jsem nepřidávala. A teď už tedy samotná recenze.

    Když jsem krabici rozbalila, našla jsem v ní pytlík, ve kterém jsou ještě jednotlivě balené tablety v obalu, který se nesundává a rozpustí se při mytí.

    To považuju za klad, že člověk nemusí sahat přímo na tabletu, ale pro zkrácený program za mínus. Tableta se při něm úplně nerozpustila, což jsem očekávala. U jiných tablet, které nejsou v obalu mám ve zvyku tabletu půlit, čož tady není možné (tedy je, pokud tabletu vybalím, ale pokud budu dodržovat to, že to není třeba). Co mi přijdě škoda je, že pytlík s tabletami není znovu uzavíratelný, což by možná trochu pomohlo zmírnit linoucí se vůni po kuchyni.

    Nepochopila jsem ale papírovou krabici. Očividně by mela mít systém "znovuzavírání" pomocí průřezu a na druhé části "zobáčku", který by se do díry zastrčil. Toto se mi ovšem nepovedlo, jelikož díra je cca o 0,5 cm kratší než příslušný zobáček. Ani po zasunutí nejdříve jednoho rohu se mi tam druhý zastčit nepodařilo.

    A teď už tedy samotné mytí. Na běžný program jsem s tabletami byla spokojená. Dobře byly umyté i příbory ve třetí příborové přihrádce, což ne vždy se daří. Tablety si poradily i s doslova přecpanou myčkou a také několika "specialitkami".

    První větší zkouška přišla, když jsem byla na víkend pryč a muž nechal pěkně přischnout lehce připečený skleněný pekáček od kuřete. S tím si myčka poradila bez problémů (bohužel nemám foto po mytí).

    Další byly talíře ponechané, aby pěkně přischly (již cíleně, kvůli testu) od rajčatovo-tuňákové omáčky. I ty po mycím cyklu zářily čistotou. 

    Do třetice jsem myla silikonovou formu po pečení - vymazanou a vysypanou hrubou moukou, čili mastný silikon s přichycenou moukou. Zde test dopadl ne úplně dobře, jelikož část formy zůstala neumytá, a to i přesto, že na ničem neležela a nic nebránilo přístupu vody k ní. Při druhém domytí už byla čistá.

    Čtvrtý špek byl už o dost více zapečený skleněný pekáček a zde jsem opravdu pochybovala, že ho najdu 100% čistý a ke všemu lesklý. Můj údiv byl veliký, jelikož pekáček zářil čistotou a leskl se.

    Celkově tedy tablety hodnotím velmi kladně. I bez použití přidaného leštidla je nádobí krásně lesklé, plastové nádobí je suché tak na 95%, což se mi také ne u všech tablet daří.

    Nicméně minus je (alespoň pro mě) silná vůně a to, že se tableta nerozpustí při zkráceném programu úplně (přes týden používám Fast téměř nejvíc). 

    Z mnou vyzkoušených tablet je ale řadím na krásné druhé místo, kdyz zvažuju poměr cena:výkon.

    Takže pokud váháte, tablety jistě zkuste!

    #test_sunlight #recenze #zkušenosti_sunlight

    pestas
    14. srp 2017    Čtené 329x

    S triletackou na tabore

    Kdo me zna, vi, ze tabory me provazeji cely zivot a nase rodina je tak trochu nenormalni (mozna trochu vic). Manzel si na to postupne stale zvyka a jelikoz je ucitel, tak nechape, ze ja, jakozto take ucitelka, chci jeste v lete jezdit s detmi na tabory. 

    No asi je to proste v genech, kdyz nasi byli oba oddilaci, pozdeji jezdili i jako hlavasove a ke vsemu pres rok vedli turistickou skupinu. Tahali me s sebou a na tabory me brali od meho 1.5 roku. No reknete, koho by to nepoznamenalo. Jako dite jsem absolvovala okolo 20 taboru (nektera leta 2 tabory za jedny prazdniny). Slo o tabory na 2-3 tydny, nikdy ne kratsi. Dale jsem jezdila na tabory o jarnich prazdninach.

    Dva roky jsem jezdila jako praktikant (celkem 4 tabory) a od 18 jezdim jako vedouci (za sebou mam takto okolo 20 taboru). Ale dost o me, to ted neni tak podstatne.

    Letos jsem se po vynucene pauze (nejen kvuli porodu Kati) rozhodla, ze uz se bez taboru dele neobejdu a kdyz kamaradka prisla s tim, ze shaneji oddilaka, tak jsem rekla, at mi tedy da kontakt na vedeni. Tomu jsem napsala, ze bych moc rada jela, ze jsem pedagog a jake mam taborove zkusenosti, ale ze je jediny hacek a to, ze bych s sebou potrebovala vzit tu svoji aktivni triletacku. Odpoved byla rychla a jasna - radi me prijmou a Kaculi s sebou vzit mohu, ale prej je zajima, co znamena aktivni triletacka🙂 Na to jsem odpovedela, ze to radeji asi ani vedet nechteji a ze zjisti na tabore. 

    V kvetnu jsem absolvovlala s touto partou uzasny vikendovy pripravak bez Kacky a uz se nemohla dockat leta.

    Boj byl nas sbalit (nejak jsem z toho vypadla a nejak jsem nevedela, co vsechno vzit Kacce, aby se pripadne nenudila, nekde se mnou na stanovisti nebo tak, ale jak pozdeji budete cist, pochopite, ze tyto obavy byly zbytecne). Nakonec jsme odjizdeli s plnou malou Fabii (tedy presneji receno manzel nas odvazel). Omluvou budiz to, ze jsem s sebou brala i spoustu eraru jako karticky, kancelarske potreby, ledky na bojovku apod.

    Vedouci najizdeji na tabor o den driv nez deti, aby se jeste dodelaly posledni drobnosti. Kaca vystoupila z auta a hned se suverene s kazdym vitala, rikala, jak se jmenuje, kolik ji je a od kud je. Na uvitanou hned dostala od sefa dva plysaky (v prubehu tabora se obdrzeny pocet plysaku zvysil na 9) a vsichni z ni byli nadseni behem prvnich minut.

    Jeden vedouci tam mel 6 letou dcerku, kterou jsem nasledne mela v oddile a Kata se s ni hned zkamaradila a za chvili si nekam zalezly a hrali si... Pro ucely tabora jsem konecne ocenila, ze Kacka je nespavec a vecer nejde spat pred 22. hodinou, takze se mnou chodila uspavat deti a az pak sla spat ona, coz bylo fajn v tom, ze jsem nemusela utikat od vecere, nastupu, ci vecerniho progrmau, abych ji dala spat.

    Druhy den (pri den tabora) zacaly najizdet deti (doprava vlastni a deti bylo okolo 180), to uz jsme vedeli, kdo ma jaky oddil a rodice tak byli zasilani rovnou k prislusnym vedoucim. Ja mela ten nejmladsi oddil, kvuli tomu, abz to s Katou bylo v pohode, ale jak pak pozdeji vedeni zjistilo, tak s Kackou jsem mohla mit klidne jakykoliv oddil (to mi pak sami rekli a ja jim to rikala hned od zacatku). Kacka mi pomahala pri prejimce ditete od rodicu, davala mi papiry do desek, podavala detem placky, ukazovala jim, kde budou spat apod. Byla skvela proste pri vsem. 

    Prubeh tabora davala levou zadni, krasne jedla, coz ocenily hlavne kucharky, ktere prekvapila, kdyz si nektera jidla i pridavala. Na nastupech byla potichu a poslouchala a deti napric vekem si ji oblibily behem prvnich dni a me se tak nekolikrat stalo, ze jsem ji hledala po celem tabore, nez jsem prisla na to, u koho se v danou chvili zrovna nachazi. 

    Tento tabor probiha zpravidla tak, ze dopoledne je progrma po oddilech (pripadne se treba dva dohodnou a spoji se) a odpoledne se hraji etapovky, na ktere jsou deti rozdelene do barevnych oddilu a v kazde barve je smes veku od nejmladsich po nejstarsi. V ciselnych oddilech (pro dopoledne) jsou deti rozdelene dle veku. 

    Na zacatku jsem si myslela, ze Kacka bude se mnou na stanovistich a pri dopolednim programu ji budu vetsinou do lesa ci na louku nosit omalovanky, knizky ci nejake veci na zabaveni, ale po par dnech se to ukazalo jako bezpredmetne. Vetsinu her hrala primo s detmi (obcas pravidla chapala lepe nez ti 6 leti) a kdyz to opravdu neslo, tak mi pomahala, ze treba piskala v danem case na pistalku, rozdavala detem zivoty atd. Az jsem se sama divila, ze opravdu s nimi vydrzela cele dopo behat po lese, kolikrat bezela s detmi a ja zustalvala na stanovisti sama, pri etapovkach se nekdy zapojovala jindy byla se mnou a opet mi pomahala. 

    Zhruba v pulce tabora mi kamaradka, pres kterou jsem na tabor jela, rekla, ze cela hlavarna (hlavas, sportak, stridal, programovi vedouci) si nedokazala predstavit, jak to s Kackou budu zvladat, ale ze uz chapou, co znamena aktivni triletacka a ze nechapou, jak to ona dava, ale ze necekali, ze to bude az tak v pohode....

    Kacka si uzivala pozornost deti i dospelych, rozjela se jeste vic nez byla a byla neskutecne happy.

    Absolvovala i disco, opekani burtu, pri vystoupeni dogdancingu si smela sednout na pejska a pohladit ho, zpevak Michal Sebs si ji pochoval a pochvaloval si jak slysela rytmus a tleskala do jeho pisnicek a jak tancovala, pri vystoupeni zonglera pilne sledovala a pak se snazila, jako ostatni deti, vyzkouset napr. tocit talir na tycce, flowersticky, chtela zkusit i Diabolo, coz moc neslo, ale preci jen jsme to spolecnymi silami nejak vyzkousely, vyradila se v bazenu, sla s nami na nocni hru, kterou pak krasne prospala na dece na louce, tancila s nasim oddilem i pri taborove StarDance (az budou videa, tak to mozna i zverejnim) a vubec delala vse, co slo. Pokud ahodou nekde nemohla, poponesla jsem ji na koni a nebo sedela u me na stanovisti, pripadne u jakehokoliv vedouciho (bylo ji to jedno a dokonce mi jeden den rekla, ze jedna vedouci je lepsi nez ja🙂).

    Co se tyka styskani po tatinkovi, tak na toho si vzpomnela az 3 dny pred odjezdem z tabora, coz me prekvapilo, cekala jsem to tak po tydnu.

    Spala krasne a v klidu vzdy celou noc, takze jsem beze strachu mohla absolvovat i nocni vysadek vedoucich (samozrejme v tabore byla sluzba a zdravotnice, takze kdyby se Kata vzbudila, nekdo by k ni prisel). Uz ted vim, ze za rok pojedeme zase.

    Jsem jeste plna vsechn dojmu, smutna, ze uz je to za nami a take ponekut nevyspala, a tak je mozna clanek ponekud halva nehlava, mozna i prilis dlouhy a nebo tam naopak leccos chybi, ale proste jsem to musela zaznamenat alespon takto.

    Pokud vas bude cokoliv zajimat, klido napiste a ja odpovim🙂

    pestas
    13. srp 2017    Čtené 692x

    Školka a dvouleté dítě, hlídání a dvouleté dítě aneb děláme to naopak

    Článek píši téměř rok po tom, co Káťa nastoupila do školky, dříve jsem nějak nestihla.

    V první řadě chci říct, že tento článek nepíšu ani jako návod ani jako doporučení a byla bych nerada, kdyby byl špatně pochopen. Svou dceru miluji nadevše a snažím se pro ni dělat to nejlepší, jak to cítím.

    Také se předem omlouvám sa delší úvod, ale pro ty, co nás nesledují si myslím, že pomůže lépe pochopit co a jak.

    Káťa byla od narození velmi aktivní dítko, téměř nespavé a minimaně prvních 6-9 měsíců také velice ubrečené. Velice jsme bojovaly s kojením (to by bylo na jiný článek) a já už pak měla pocit, že jsem špatná matka, když Kačka pořád řve, nebo málo spí a večer prostě neusne v 19 hod. jako všechna mimina okolo. Bohužel manžel mi moc oporou nebyl, a tak jsem si vše musela nejdřív srovnat sama v sobě. Uvědomit si, že se snažím dělat první poslední a že jsou věci, které asi jen tak nezměním (jako třeba Káti pozdní včerní spaní, které trvá doteď a částečne je způsobeno bydlením v garsonce a částečně asi i geneticky, jelikož prý moje sestra byla v tomto úplně stejná). Ač chodí spát někdy i ve 23 hodin, vstává v 7 a celý den jede jako motorová myš (tedy s krátkým spánkem po obědě, jehož zrušení k dřívějšímu usnutí večer nepomohlo).

    Kromě nespavosti je opravdu velice aktivní a živé dítko, které je ještě dost chytré (já bych řekla spíše vychytralé), vše nasává jako houba a učí se rychlostí blesku. Neposedí ani 10 sekund, leze nejlépe po výškách a čím výš tím lépe a pak klidně běží a je jí jedno, že "podlaha" končí, takže jsem neustále ve střehu a rozhodně nemám to štěstí si třeba na dětském hřisti sednout a číst si.

    Od jejích cca 6 měsíců jezdíme na plavání, kde si vždy chvíli před a delší chvíli po plavču hraje s dětmi v herničče. Od malička je velice družná a společenská, nestydí se, nebojí se cizích dětí ani dospělých. Z toho důvodu mi bylo vždy líto, že u nás na vsi venku na hřišti, na louce či v lese nepotkáváme téměř žádné děti, i když tu jsou (ale každý má pískoviště, houpačku a skluzavku na zahradě). Bylo vidět, že jí kontakt s ostatními dětmi v nějaké větší míře chybí, ale nějaká dětská centra pro nás nejsou moc dostupná (finančně ani vzdálenostně), a tak když se začal přibližovat druhý rok, uvažovala jsem o školce.

    U nás na vsi máme školky kupodivu 2. Jedna klasická obecní a jedna, která vznikla částečně jako firemní a částečně jako soukromá školka zaměřená na zdravé stravování a na zdravý pohyb dětí. Od začátku mi byla bližší než obecní a jelikož rozdíl na školkovném dělá jen 150 Kč, měla jsem o školce rozhodnuto už dávno. O to víc mě potěšilo, že berou děti od 2 let a to i děti s plenkami. Školku tvoří jedna věkově smíšená třída, což se mi též líbí a Káťa je na starší děti také zvyklá (jak z herničky na plavání tak má dva bratrance 8 let a 4 roky a sestřenici 6 let).

    V dubnu měla školka den otevřených dveří (Kátě bylo 21 měsíců), a tak jsme se tam zašly podívat. Suveréně hned nakráčela k hračkám, okamžitě ztratila zájem o nejakou mámu a nějakého tátu a hodinu a půl jsme ji nemohli dostat domů. Po této návštěvě sama řkla, že se jí školka moc líbila a chce tam chodit. Od toho dne byla každá vycházka a pobyt venku plná vysvětlování, proč tam ještě nemůže a od baráku pokaždé neomylně zamířila přímo ke školce. Já jsem stále trochu váhala, zda to přeci jen není brzy (v září jí při nástupu bylo 25,5 měsíců), ale vzhledem k tomu, jak moc chtěla jsem to i já cítila jako správné. Jediné s čím jsme tedy bojovalz a kde její šikovnost selhávala byly pleny, a i když školka brala děti s plenami běžně, já původně chtěla, aby byla bez plen minimálně na dobu, kdy nespí. To se nepodařilo, ale cca po měsíci ve školce přišel den, kdy sama řekla, že plenu nechce. Okažitě byla bez nehod a to i v době her a ve školce při aktivitách a do 14 dnů byla bz plen i na spaní přes den a pak i noc. Do ted (to už je skoro rok) měla v noci jen 2 nehody (když byla trochu nastydlá) a tuším 2 nebo 3 nehody ve dne, kdy si poydě řekla a nestihla dojít na wc.

    1. 9. se tedy stala škol(k)ačkou a zvládla to ještě lépe, než jsem čekala. Už druhý den ráno mě z šatny vyháněla slovy: "Mami, jdi domu." To mě v té chvíli až skoro zamrzelo, jak moc je na svůj věk v pohodě. Ve školce ji paní učitelky od začátku chválily, jak se zapojuje do všeho, kreslí, divily se, že už stříhá nůžkami a lepí, že už je opravdu 100% levák (byla od malička), že má už správný špetkový úchyt tužky, že dobře drží štetec a lžíci, že si umí přihrnovat jídlo nožem na vidličku, sama se svléknout a poměrně brzy i obléknout bez ponožek apod.,že chce v případě dělěných aktivit (třeba předškoláci mívají grafomotorická cvičení a přípravu na školu a v té chvíli si menší s další učitelkou hrají) být se staršími a snaží se vše napodobovat (grafomotorická cvičení take různé vlnovky, spirálky a tvary dle předloh apod.). Kuchařky ji chválili, jak krásne jí, že si chodí i přidávat a tak...

    Z počátku jsem ji dávala do školky na dvě dopoledne v týdnu a to, jak budeme přidávat další dny a případně odpoledne, jsem nechávala zcela na ní, do ničeho jsem ji nenaváděla. Na každé dopoledne chodila od začátku listopadu (možna o maličko dřív) a na konci února přišla s tím, že chce ve školcespinkat po obědě. Opět jsem myslela, že začneme postupně, ale ona okamžitě chtěla, aby tam spala každý den. 

    Pak jsem jednou četla článek Václava Klause mladšího, který mi (jako pedagogovi) je v mnoha názorech velice blízký a ve většine případů s ním souhlasím, ale ten rozhovor s ním byl o dvouletých dětech v MŠ. Prvně jsem s ním opravdu nesouhlasila. Psal, že takto malé děti zpomalí ve vývoji děti starší, že je to pro ty malé stresující, že mají být u maminky a tak (nedaří se mi odkaz dohledat, jinak bych ho sem dala). Vadilo mě, jak všechny házel do jednoho pytle a moc neuznával, že jsou děti, které ve dvou letech zvládají více než teba tříleté (jako naše Kačka a to není moje doměnka, to mi říkaly učitelky).

    Myslím si, že tohle nejlépe poznají právě rodiče, zda je na to dítě zralé či ne. Kačka by se se mnou opravdu doma nudila, ač bych ji vymýšlela aktivity jakékoliv (v poho zvládá domino, pexeso....). Dost lidí se divilo, že ji dávám tak brzy do školky, tchyně mi to měla a dosud má velice za zlé a dokonce si kvůli tomu ještě více myslí, že jsem špatná máma, ale já vidím, jak je Kačka šťastná a spokojená, jak se dál rozvíjí, jak umí stále více věcí a to mě znovu a znovu přesvědčuje, že to bylo dobré rozhodnutí. Myslím si ale, že hodně udělalo i to, že jsem vše nechala na ní, kdyby tam chodit nechtěla, tak bych jí tam tak brzy nedávala, kdyby tam nechtěla spát, tak bych to nechala na později.... A také jsem nebyla z těch maminek (a teď se nechci nikoho dotknout), které jsou nervózní, jak to dítě ten den zvládne, které první den ve školce obrečí a tak. Tím pádem ze mě Kačka necítíla žádnou nervozitu a tak nebyla ani ona nervózní.

    Zajímavé ale je, že ač chodí od 2 let do školky, tak co se týká hlídání někým jiným, tak to si zase tak moc ještě neužila, což možná někomu přijde zvláštní (proto v názvu článku "děláme to naopak"). Ale je to dáno tím, že tchyně ji sama hlídat odmítá (vyžaduje, abych tam byla já nebo muž, případně oba) a moji rodiče jsou stále ještě pracující a možnost vzít si dovolenou je omezena a většinou si ji šetří na dny mezi vánočními svátky, aby mohli přijet třeba na víc dnů, na společnou dovču a tak. Zatím byla více dní jen s manželem beze mne (když jsem byla třeba 5 dní ve Švýcarsku) a jinak u babiček maximálně jeden den případně jeden den a noc. Nikdy nebyl problém a vím, že by v pohodě zvládla třeba i týden, ale nějak není možnost a nebo zase není úplně potřeba tak dlouhé hlídání. Třeba na začátku prázdnin v pohodě spala u tchyně týden (repsektivě 10 dní), jelikož tam byly děti švagrové a ona chtěla spát s nimi. Ale vždy v průběhu dopo jsme tam já nebo muž museli jít, ne kvůli Kačce, že by nás chtěla, ale kvůli tchyni, jelikož ona je schopná nechat malé děti samotné na zahradě s bazénem apod. Tím pádem fungujeme i jako hlídací služba pro děti od švagrové (ale to už je zase jiné téma).

    Takže vím, že hlídání by bylo v pohodě, ale zatím ho moc nezažila, i když školku m zmáknutou🙂 

    Omlouvám se za dlouhý článek, pro někoho možná beze smyslu nebo bez pointy, ale jen jsem chtěla povzbudit ty, které třeba váhají, zda dát dvouleté dítko do školky či ne. Samozřejmě každé dítě je jiné a musí to vidět maminka, zda je na to zralé, ale vím, že tlaky okolí jsou různé a pokud se tak rozhodnete a víte, že to dítko zvládne, nenechte se nikým rozhodit. A pokud to není nutné kvůli práci hned a úplně na celý týden včetně poobědového spaní, nechte tempo zvykání čistě na dítku. Bude mít pocit, že si o tom může rozhodnout samo a bude si samo více věřit.

    pestas
    6. bře 2017    Čtené 43x

    Testovani zubni pasty Zendium Complete Protection

    Tuto pastu jsem zaznamenala uz driv a zvazovala jeji koupi. Kdyz se naskytla prilezitost ji testovat, zkusila jsem sve stesti a byla jsem vybrana, z cehoz jsem mela a mam velikou radost.

    Co me prekvapilo, byla velikost baliku na jednu zubni pastu, ale to je vedlejsi🙂

    A ted k samotne zubni paste.

    Zubni pasta ma prijemny obal, ktery nekrici milionem barev a spoustou napisu, jak je dana pasta super, ale i tak je obal zapamatovatelny a hlavne je vzhledny.

    Pasta sama o sobe je bila a ma prijemnou konzistenci - neni ani prilis tekuta ani prilis tuha. Velice ocenuji to, ze temer nepeni.

    Chut pasty je nevyrazna a skutecne neovlivnuje ani chut jidla ci piti po vycisteni, jak jsem zvykla u beznych past. Ano, normalne si zuby cistim vzdy az po jidle, ale kvuli testovani jsem to vyzkousela i obracene a take se mi to bude hodit na mnou oblibenych poznavacich zajezdech, kdy cas snidane a cas odjezdu z hotelu jsou cast naplanovane tak, ze jsem nucena si zuby cistit pred snidani.

    Pres to, ze chut neni nijak vyrazna nebo mentolova nebo tak, po vycisteni zbyde v puse velice prijemny a svezi pocit. Zuby jsou na omak jazykem krasne hladke.

    V rodine mame parodontozu a me samotne nekdy krvaceji pri cisteni dasne a na nekterych zubech je i lehce viditelny miniustup dasni.

    Testovat pastu tyden je v tomto ohledu opravdu kratka doba, ale prekvapive i zde vidim vysledky. Zuby mi uz pri tretim pouziti nekrvacely a ac i me samotne to prijde nemozne, tak misto, kde mi trochu ustoupila dasen bylo do ted na okraji dasne jakoby tmave zbarveno (spatne se to popisuje a zapomnela jsem si to vyfotit) a na odhalenem miste byl zub vice nazloutly s usazenym kamenem (i kdyz o zuby pecuji i dle sveho zubare sprave, tomuto se mi nedari predchazet). S klidnym svedomim mohu rict, ze zarudnuti okraje dasne zmizelo a ten povlak ci kamen na zubu se velice zmirnil, takze jsem zvedava, jak to bude vypadat treba po mesici pouzivani teto pasty.

    Opravdu na vyrobku nevidim zadne negativum a uz vim, jakou pastu ted budu kupovat a uz se tesim, az vyzkousim i dcerce koupit jejich detskou pastu (na jejich webu jsem zjistila, ze vyrabi pastu pro deti od 1 roku).

    Jeste jednou tedy dekuji za prilezitost pastu vyzkouset a zjistit tak, ze uz jsem ji mela bez vahani koupit davno.