Některé z Vás už tu výstavu doporučovaly, my se přidáváme. Bylo to opravdu zajímavé, starší vzpomínali na to, jak jsem jim četla Egypťana Sinuheta, nejmladší Pozdní sběr byl nadšený.
U nás pro paní učitelku takto. Prostě jsem učitelka češtiny 🙂. Kniha je samozřejmě s věnováním.
Je nás ve škole pět učitelů, co ve svém volnu a zadarmo doučujeme češtinu ukrajinské maminky (já jsem v té partě výjimka, učím studenty, protože je mám ve třídě). A zvlášť moje dvě kolegyně, co jsem s nimi v kabinetu, tomu věnují opravdu spoustu času. Tak mají dospělé děti, bydlí v bytě... Ale přesto, ten čas by mohly trávit jinak. A vzhledem k tomu, že pomoc Ukrajině už není moc v kurzu, tak nějak jsem cítila, že bych jim chtěla vyjádřit svůj obdiv. Aspoň malou drobností.
Naše rodinná tradice (určitě nejen naše 🙂): když někdo někam jede, něco drobného přiveze. Syn byl se školou týden ve Švýcarsku. Toblerone je pro nejmenšího brášku, protože ho má rád a tohle je speciální 🙂.
Místo výletu sedíme doma, nejmenší má angínu.
Asi se po třech týdnech intenzivní práce opravdu nudím, protože jsem si teď spočítala, že jsem opravila:
238 slohovek
119 diktátů a gramatických prací
87 literárních písemek
90 čtenářských deníků
cca 30 doplňujících písemek
a taky absolvovala 58 pohovorů o četbě v mém i jejich volnu.
Upozornění 🙂
Tato KZ není stížnost 🙂, moje práce mě opravdu baví.
Včera jsem se ptala na výběr Večerníčku pro ukrajinské studenty. Všem Vám děkuji za tipy, nakonec jsem dala na dceru, která hned vyhrkla: "Přece víla Amálka 🙂." Hodina byla skvělá, Amálka se líbila, beránkovy stavy po požití pobavily 🙂. A obohacující byla i slovní zásoba: pěšina, lávka, studánka, kalit vodu... to určitě využijí 🙂.
Mám hodiny češtiny se svými ukrajinskými studenty, na začátku máme vždycky konverzačku a minule jsme narazili na téma pohádky. Mimo jiné jsem se jim snažila vysvětlit, co je to Večerníček 🙂, nic podobného nemají. A tak jsem slíbila, že se příště na nějaký podíváme a spojíme to s vyučováním (slovní zásoba, převyprávět...).
A teď mi poraďte, co byste pustili, klidně i konkrétní díl, který je pěkný, reprezentativní, s přiměřenou slovní zásobou.
Katolická vsuvka 🙂.
Dnes jsme měli průvod na Boží tělo. Kněz jde s monstrancí, třeba u mých rodičů po vesnici s baldachýnem a kapelou, po cestě jsou nazdobené oltáře, u kterých se zastavuje. Nebo kamarádka z Brna mi líčila, jak šli po silnici a bylo jich tolik, že to nestíhali od semaforu k semaforu 🙂. My jsme maličká farnost, v jedné vesnici jsme měli mši u kapličky pod širým nebem. Pak jsme šli (18 lidí) mezi poli do druhé vesnice do kostela. Po cestě se zpívá, děti sypou před knězem okvětní lístky, kněz žehná obydlí i úrodu, je to nádherný duchovní zážitek.
Někdo dostal na Valentýna kytku, já dostala koně! Včera jsem byla tajemně vedena do kuchyně - a tam stál on! Když jsem zalomila rukama, muž mi oznámil, že to není trvalý inventář našeho interiéru, že má za úkol od dobrovolných hasičů ho zlikvidovat a že z něho s puberťákem vyrobí lavici na posilování.
Bilance: malý křižák nadšen! Puberťák chodí přes kuchyň přískokem. Puberťačka nesedí s telefonem na gauči, ale na koňovi. Já jsem si k němu zatím vztah nenašla 🙂.
Ale musím říct, že muž i po dvaceti letech manželství dokáže překvapit 🙂.
Pracovní úraz 🙂
Nabrala jsem stehnem roh školní lavice. Ony to vlastně byly čtyři lavice podélně spojené. Posunula jsem je tak o půl metru 🙂. Asi bych měla při tom vyučování sedět na zadku za katedrou a ne to tak prožívat 🙂. @danunkam - přidávám se do klubu 🙂.
Zhruba dvacet let jsem jezdila v autě s manuálem. Od tohoto týdne jezdím s automatem. Bála jsem se, že budu psát Deníček motoristického jelita jako @mon_88017, ale musím říct, že je to pecka 🙂.
Včera jsem tady psala o dovolené na horách s puberťáky bez WiFi.
Byla to opravdu výzva pro všechny. Měla jsem s sebou notebook s pohádkami a filmy, ale říkali jsme si, že bychom ho vytáhli jen v případě delšího deště. Nestalo se 🙂.
A co jsme v prostoru s takřka nulovým soukromím dělali? Povídali si, hráli hrya karty, četli nahlas i každý sám, zpívali, dcera malovala... Překonávali ponorky, holku jednou přepadla fakt depka s pláčem a slovy: "Co bych dala za 20 minut ve svém pokojíčku! " Ale vykecala se z toho.
A doporučuji tento hlavolam - kulička a očíslované cestičky. Užili jsme si ho všichni, já a puberťák jsme s ním strávili hodiny 🙂.
Asi mám exotické puberťáky (15, 17). Nejen že s námi byli na rodinné dovolené, ale ještě zvládli 10 dní na chalupě v horách bez internetu. Ze začátku se občas přihlásili někde, kde byla WiFi free, ke konci už ani to ne 🙂.
#leto_s_viledou
Naše oblíbená restaurace (i s penzionem) je uprostřed Chřibů na křižovatce dvou cest, které takto vedou od pradávna. Jmenuje se Bunč. Má příjemné posezení venku i vevnitř, nádherné hřiště s lanovkou, skvělá kuchyně.
Dcera si za peníze z brigády koupila dvoudílné plavky. Dělala nám módní přehlídku. Tatínek se nevyjadřoval. Když se ho přímo zeptala, prohlásil, že jsou poněkud sporé 😀.
Vzdělávací okénko 😀
Já vím, jsou prázdniny 🙂.
Vzpomínka na víkendový výlet do Živé vody v Modré. Největším rybím exemplářem je tu dvoumetrová vyza velká. V minulosti migrovala z Černého moře do řeky Moravy, podle úředních záznamů se objevovala i v Kroměříži. Je to všežravec i dravec, může se dožít i sta let. Dlouhověké vyzy mají přes 8 metrů a přes tisíc kilogramů.
Za češtinu: pozor, vyza se píše s tvrdým y, i když není ve vyjmenovaných slovech. Moji studenti by to měli vědět 🙂.
Hlášení místního rozhlasu:"Policie České republiky informuje, že včerejší zpráva o výskytu pumy v okolí naší vesnice se nezakládá na pravdě 😀. " Tak aspoň babči na návsi a chlapi v hospodě mají co řešit 🙂.
Večer přišel puberťák z venku s informací, že někde u naší vesnice byla viděna puma. Brala jsem to jako dobrý vtip. V devět večer hlášení místního rozhlasu, že je to pravda! No to jsem zvědavá, bydlíme úplně na kraji... Ale zase se u nás něco děje 🙂.
Opět u nás frčí nanuky z džusu, nejoblíbenější je liči a kaktus 🙂. Jinak doporučuji tvořítka Tupperware, dobře drží víčka a do mrazáku se můžou položit, nemusí se dávat do nějakého stojánku, nevytíkají.
Zalando mě neoslovilo, já ujíždím na Vintedu a šatech Orsay 🙂. Psala jsem tu, že jsem si troje pořídila na maturity. Za poslední měsíc jsem si koupila další troje - prostě cena, které nešlo odolat! A ještě troje mám vyhlídnuté. To už je závislost 😀.
Včera rodinný výlet do archeoskanzenu v Modré. Mrňous volá: "Já chci vidět kozeny! A pohladit si je! "
Puberťák: "To chci taky😀! "
----
Přicházíme k ohradě se dvěma oslíky. Puberťačka: "Jdu si pohladit osla, už jsem to dlouho nedělala 🙂."
Slyším puberťákův výkřik. Ptám se, co se stalo. Prý: "Karma z dětství, stoupl jsem na Lego 😀."
Drsná KZ
Občas tady čtu dotazy, co pořídit k výročí svatby. My budeme mít v srpnu od svatby 22 let a víte, co si nadělíme? Hrob. Myslím to vážně, už to máme rozjednané. Bude to na krásném hřbitově uprostřed Chřibů, mezi vesnicemi, na kopci, u zrušeného starého kostela, nádherný výhled...
A co nás přimělo k takovému kroku? Naprosto nečekané úmrtí v rodině a problém, kam toho člověka uložit. A uvědomění si, že nevíme den ani hodinu...
Puberťák o prázdninách 🙂. Když je doma, má za úkol každý den dělat dřevo - naštípat, odvozit, poskládat. Neprotestuje 🙂, prý ho to baví.
Je velmi příjemné potkat se se studenty i o prázdninách. Dnes to byli dva sympatičtí kluci, budoucí maturanti. Konverzovali jsme v supermarketu u pokladny. Bylo by to skvělé, kdybych na pásu neměla velké balení prezervativů 😀. A tak lepší jak láhev, ne?
Včera to bylo šest let, co se nám narodilo naše pozdní dítko, které jsme si naplánovali k puberťákům. Jsme tak šťastní, že ho máme!!! Ještě jedna veselá porodní příhoda, kterou už jsem tady kdysi psala, ale je pro mě nezapomenutelná. Manžel je drsňák, klidně by mě odrodil sám 🙂. Pochopila to i PA a nechávala nás o samotě v porodním boxu. Pak už jsem cítila, že se to blíží, manžel mě zkontroloval a běžel pro PA. Od ní jsem se dozvěděla, že chlap jí řekl, že už jdou ven plodové obaly. Ona - jak to víte? Manžel - když jsem rodil krávu, vypadalo to podobně 😀!
Poraďte prosím!
Budeme dělat vestavěnou skříň přes celou stěnu. Protože je tam nějaký tepelný most a mohla by se tam dělat plíseň, nemůžeme to uzavřít dřevěnou skříní. Takže tam bude lehká samonosná konstrukce a teď: co před ni? Zatím spekuluji o šesti roletách, nebo vertikálních žaluziích a nejvíc mě láká japonská stěna. Nemáte s ní prosím někdo zkušenost? Klady x zápory? Nebo nenapadá Vás ještě nějaká jiná možnost?
Tak jako každý rok jsme i včera byli na Velehradě na Večeru lidí dobré vůle. Nádherná akce, užili jsme si ji jako rodina. Jsem moc ráda, že s námi ještě pořád jezdí naši puberťáci (15 a 18 let), z okolí vím, že to není až tak běžné. Opravdu si to užívám 🙂.
Poraďte prosím, v čem perete bílé prádlo, aby bylo bílé 🙂. Používám toto bělidlo, ale musím objednávat přes net, poštovné, cena... Ráda bych zkusila něco jiného.
