Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Komunikují Bůh s Andělem...

"Téhle dejte postižené dítě." "Proč právě téhle, Bože? Je tak šťastná." "Právě," usměje se Bůh. "Mohl bych dát postižené dítě ženě, která neví, co je smích? To by bylo kruté." "Ale je trpělivá?" "Nechci, aby byla příliš trpělivá, jinak se utopí v moři sebelítosti a beznaděje." "Ale Pane, myslím, že ta žena v tebe ani nevěří." "Nevadí, to se spraví. Tahle je dokonalá. Má přesně správnou dávku sobectví." "Sobectví? Copak to je nějaká ctnost?" Bůh přikývne: "Kdyby se nedokázala občas od dítěte oddělit, nepřežila by to. Ano, to je žena, kterou požehnám dítětem, které nebude dokonalé. Ještě to neví, ale bude jí co závidět. Nikdy nic nebude brát jako samozřejmost. Žádný krůček pro ni nebude něčím obyčejným. Až její dítě řekne poprvé máma, bude svědkem zázraku a bude to vědět. Dovolím jí, aby viděla jasně věci, které vidím já - lhostejnost, krutost, předsudky - a dovolím jí, aby se proti nim postavila. Nikdy nebude sama. Budu jí stát po boku každou minutu každého dne jejího života, protože ona dělá moji práci."

    Dokonalé...

    12. pro 2010

    dokonalé....opravdu....

    6. únor 2011

    Velmi pekne

    11. únor 2011

    nádherné

    12. črc 2011

    tak to mě tedy vyhrkly slzičky..

    19. srp 2011

    Tak tohle až zabolelo, jak je to přesné.

    2. bře 2012

    Uffff pravda ,pravda ... jinak moc hezky napsané ...

    14. srp 2012

    to je přesné. Bůh(nebo život- chcete li) na nás naloží jen tolik, co jsme schopní zvládnout. a není to trest, jen se nás snaží posunout někam dál....

    27. pro 2012

    krásné

    27. pro 2012

    krásně napsáno

    27. pro 2012

    @mersy tak proč některé postižené děti končí v ústavu,protože je matky nezvládají?moje dcera má nemoc jako syn tady Sisstin,jen lehčí formu a mám dny,kdy brečím a nevím jak dál.mám strach z toho,jak zvládne život,protože lidi jsou zlí a ona tak plachá...proč jí bůh nadělil tohle?proč jí bůh ,,zničil život" protože ona nikdy nezapadne,vždycky se všech bude bát,bude chodit ze školy a brečet a já nebudu vědět jak jí pomoc.nejradši bych jí zavřela do zlatý klece,kde jí nikdo nebude moct ubližovat a ponižovat jí....mě třeba bůh dál posunul,neskutečně si vážím každé maličkosti a užívám si druhé dcery,která je zdravá,ale co bude jednou s Natálkou?co komu udělala?

    28. pro 2012
    sisstin
    autor

    @natykata tak to se zas neboj, že to tak bude napořád ;) jo, budou možná problémy ve škole, budeš se s ní muset víc učit atd., není to lehký, ale není to konec světa ;) naše děti jsou normálně zařaditelné do společnosti a budou žít normální život ;) u nás je to už "jenom" o výslovnosti, jinak je to naprosto normální kluk, je plašší, ale i to se s vylepšováním řeči furt zlepšuje. Pokud ti to pomůže, tak znám 17letou dysfatickou slečnu, mluví normálně - ano, musíš se trošku víc soustředit, ale to se musíš i u některých lidí, co žádnou vadu řeči nemají, jen třeba mluví rychle. Chodí na učební obor, problémy jsou, šikanu si taky zažila...ale momentálně je v dobrém kolektivu, má i přítele atd.

    28. pro 2012

    @sisstin já to vidím teď jak začla chodit do školky,jedna holčička jí tam zlobí...pak kdekoliv kde je víc lidí zaleze do kouta,s nikým nemluví...cvičíme co to jde,dělá krásný pokroky,ale já sama zažila šikanu a jí to nepřeju,už tak si zažila dost...v posledních době to na mě nějak padá,nemám v okolí nikoho kdo by měl dítě s touhle vadou a tak si o tom nemám ani moc s kým pokecat...

    28. pro 2012
    sisstin
    autor

    @natykata syn chodí do logo třídy, je jich tam 17, dvě paní učitelky a jedna asistentka..žádné posmívání tam nehrozí, a to s dysfázií jsou tam jen 3 děti (včetně syna), zbytek jen děti s OVR nebo s patlavostí. Hrozně záleží na tom kolektivu, já mám k posouzení víc dysfatických dětí, a u některých běžná školka úplně v pohodě...a u některých katastrofa, zrovna ted mám 6letou holčičku, která asi jako ta tvoje..ve školce sedí v rohu, hraje si tam s panenkama a nikdo si ji moc nevšímá (ani učitelky), nikdo ji tam nešikanuje, ale taky se vůbec nezapojuje (učitelky nemají zájem)...ale někde to fakt funguje super ;) chce to najít prostě vhodnou školku ;)

    jinak co se týče pokecu, tak se setkáváme v SPC v Tyršově ulici v Praze, ted už jsi přihlašovací termín prošvihla, ale setkáváme se každý měsíc, tak se můžeš pak nahlásit na příště. Zakládáme i sdružení občanský pro děti s VD ;)

    28. pro 2012

    @sisstin Praha je pro mě moc mimo,potřebovala bych něco tady.bohužel tu ani nejsou školky,školy atd pro takový děti určený...ale děkuju,mrk nu na to a pořeším něco s logopedkou.

    28. pro 2012

    Tak tohle mě opravdu chytlo za srdce. Taky si myslím, že život naloží jen tomu, kdo to zvládne..aneb nic se neděje bezdůvodně. Ale je těžké to sledovat, byť jen z pozice pozorovatele...a myslím si, že to nemění jen tu ženu-nebo manželský pár, ale i lidi v jejich nejbližším okolí.

    29. pro 2012
    sisstin
    autor

    @jackey já to radši nekomentuju, článek je moc hezký, taky se mi líbí...ale je to spíš taková berlička ;)

    29. pro 2012
    sisstin
    autor

    @jackey já nevim, já to třeba moc nezvládám ;) a hodně holek to nezvládá, ale prostě musíme ;) otázka je, zda je člověk štastnej, já teda ne ;)

    29. pro 2012

    Já znám hodně mamin s postiženými dětmi a věř mi, že jsou na tom i daleko hůře. Ano, když je dítě postižené, tak žádná máma nerozlišuje jak moc a vždycky je to pro ní šílená situace, ale vezmi si, že některé mámy ani nezažijí, aby je dítě objalo a řeklo mám tě rád a nebo vůbec řeklo, jakékoliv slovo. Moji synovci jsou ležáci, nemluví, nechodí, jen vydávají zvuky, nějak výrazně nekomunikují a to jsou jim 4 roky. Takže denně vidím, jak se s tím vypořádává a nevypořádává jejich máma..i pro mě je to hrozné a to jsem ,,jen" teta. Ale o to víc jsem vděčná za to, co mám

    29. pro 2012
    sisstin
    autor

    @jackey já znám taky rodiny i děti s mnohem těžším postižením, vidím to denně v práci...ale prostě mně to nedává nějakou chut do života, že my jsme na tom líp...já vím, že jsme...ale to je celkově o mým životě, mých depresích a všem...s tím, že má Tygr dysfázku to až tak nesouvisí, to spíš jen přitěžuje ;)

    29. pro 2012

    Já si myslím, že každá, která se v životě setká s něčím takovým by měla vyhledat odbornou pomoc psychologa, protože s tím se prostě člověk jen tak sám nesrovná ať chce sebevíc a kdyby to pomohlo jen malinko, tak to stejně stojí za to 🙂 Neuvažovala jsi o nějaké konzultaci? Třeba by ti pomohlo se na svět zase začít koukat trochu pozitivněji 🙂 Ale neznám tě, takže jen soudím z toho, co čtu a jak to na mě působí, tak se nezlob, jestli se pletu 🙂)

    29. pro 2012

    Já přemýšlím, holky.. Jak se s tím jako srovnáváte?? Není to časem lepší? Nebo spíš horší? Dcera má genetickou vadu. A já si vždy říkám, že je na tom relativně dobře. Chodí, intelekt sice v normě, ale na spodní hranici. Mluví v necelých 4 letech v citoslovcích, má tak kolem 50 slov, který aktivně používá, rozumí teda taky trochu pod hranici, ale rozumí. Chodí do speciální školky. Je jich tam 11 a na každé dítko mají individuální plán. Dále má hypotonii oblič.svalstva, to se teda postupem času, jak začíná více mluvit a cvičením lepší. Už jsme byly na operaci šilhání, je tupozraká, nosí brýličky, chodíme na rehabilitace, protože ta motorika je taky malinko horší. Bojím se sice co bude v budoucnu, ale říkám si, že mohlo být všechno daleko horší.

    1. led 2013
    sisstin
    autor

    @andykov já ti nevím, mně přijde, že je to tak nějak furt stejný. Nejdřív jsem se bála, zda vůbec bude někdy fungovat normálně, pak, zda bude mluvit, teď, zda bude škola v poho atd. Tygr má IQ v horní hranici normy, je v podstatě "normální", ale prostě ta špatná řeč (i když už je to ted jenom o výslovnosti) ho sociálně hrozně brzdí. On od přírody je prostě citlivka, a s tou zhoršenou komunikací je mega citlivka, je to někdy náročný + vše, co musíme dělat. Jinak v práci vidím děti mnohem víc postižené (různé syndromy, autíci, mentální retardace atd.), ale u nich mi to prostě nepřijde, pro mě jsou úžasný a neřešim to. Ale u svýho dítěte to samo člověk řeší.

    Navíc si tak nějak (v reálu) nemůžu najít nikoho k sobě, maminky "normálních" dětí prostě nechápou, co prožívám a maminky postižených taky ne, ty se zas spíš čílí, že a co, že on jenom hůř mluví a do budoucna bude normální, tak co řešim.
    Taky záleží na povaze toho daného člověka, vím, že některý maminky dysfázii ani jako postižení neberou, jen jako problém....já se s tím prostě srovnávám o dost hůř...

    3. led 2013

    Hrozný článek!! Nikdo si nezaslouží postižené dítě, ani to dítě si nezaslouží být postižené, existovat nějaký bůh tak to snad nedopustí!!!

    8. led 2013
    sisstin
    autor

    @veronikadob no ten článek je míněný trošku jinak, není to o tom, co si kdo zaslouží...ale co kdo zvládne a kam ho to posune ;)

    8. led 2013
    sisstin
    autor

    @veronikadob já třeba díky synově postižení dělám práci, kterou bych jinak nedělala a ani by mě nenapadlo, že bych to chtěla dělat a baví mě to moc. Samozřejmě bych radši měla dítě bez problémů, ale zas bych třeba nebyla tam, kde jsem....

    8. led 2013

    Taky znám jednu skvělou dušičku, která dělá "práci za boha" a dělá jí moc dobře. I já jsem díky jí i Honzíkovi pochopila, jaké mám neskutečné štěští. 🙂

    19. led 2013

    @jackey
    @sisstin to je moc těžká otázka, zda život , Vyšší moc, Bůh naloží jen tolik , kolik zvládneme. Nevím... Opravdu nevím, někdo dostane naloženo tolik , že to fakticky k unesení není. Někdo se zocelí, někdo všechno přehodnotí a stane se z něj jiný člověk, někdo změkne a zničí ho to. Je to život, každý si neseme svůj kříž, někdo v náručí, někdo na zádech.
    Je to moc hezky napsané, taková duchovní útěcha , pomoc a je to tak, jak píšeš, Tebe to posunulo dál, dítě jsi přijala, jak je, našla práci, kterou by jsi jinak nedělala, uspokojuje Tě to , a to je asi ten proces...., jak věci mají jít, když už některé věci jsou dané a neměnné.

    19. led 2013

    bolestná skutečnost...

    17. únor 2013

    @leiladelly ano, někdo to neunese, někdo pozvolna začne zvládat... 🙂 Jsou to jakési "zkoušky" na nás... a buď obstojíme ve zkoušce a posunem se, či nikoli... osobně tyto maminky a rodiče, co zvládají hluboce obdivuji... zejména i ty, co s nimi dobrovolně pracují v rámci práce či dobrovolnické činnosti 😵
    @jackey souhlasím s psychologem pro rodiče, nebo spíše s psychoterapeutem 🙂 to je v začátcích veliká podpora, jen se musí najít ten správný, který rodičům sedne 🙂 hlavně je to zcela normální !! Není za co se stydět 😉
    @sisstin myslím si, že je zcela normální něco "nezvládat" v podobě občasných i časných slz... každá přeci pláčem, každá... i my, co postižená dítka nemáme... já mám třeba poněkud hyper alergika... v kombinaci s mým mužem... má šílenost... haha 😀 jasně, že se máme oproti jiným velice dobře... ale... také bych raději zdravého syna, který může baštit všechno a muže, který by otevřel dveře i alternativní léčbě a alternativní výchově... neboť... pár teček... ... ...
    Avšak... to, že jsem svému dusícímu se miminku dělala až 5x za den první pomoc... ... ... kdy možná to vypadá jako trest, či karma a kdeco možného "negativního", dnes vnímám to celé jako obrovský Dar... který stojí za to Žííít ♥ 😵 😵 😵
    Zrovnatak člověk, který neví, co to je tahat na pouhé dvě noci v krosně na zádech (ten kříž co si nesu 😀 ) xx potravin (včetně plen či oblečení, bot, atd...) jen proto, že jedu mimo "pražské možnosti" na malé město, kde tyto neseženu či nevím kde sehnati... ... ... kdo si na to nesáhne, neví, jak těžké to je... (zejména na těch zádech 😀 ) 😉 těžké je už jen to, uvařit ze skoro "ničeho" a to prosím dnes a denně... vypadá to jako banalita, ale v každodenním životě je to skutečně náročné... jak psychicky, tak finančně...
    Heleď, tebe to posunulo... je to úžasné... pokračuj ve své trpělivosti, máš můj obdiv... já třeba s Alikem doma toho tolik nedělám jako ty a měla bych... každá bychom měla... ale... je to těžké byť jen intenzivně se věnovat jednomu zdravému dítku... jsme "živočichové", kteří by měli žíti v "tlupách" nikoli v přelidněných městech, kde se navzájem neznáme a nepomáháme si... ☹
    Já třeba postižené a další... děti, lidi... vnímám jako vysoce inteligentní bytosti 😵 jejich síla spočívá už jen v tom, že dokáží měnit lidi kolem a jejich cesty... co je krásnější ? Proč by takováhle úžasná stvoření měla končit pod kudlou už v prenatálu jen proto, že rodiče nechtějí "hrozbu", kterou jim dr. sděluje...??? I to je cestou... i to je volba, ano, akorát že těch pár lidí, co by bylo bývalo kolem přijde o takovéhle positivní změny 😵 😵 Ano, maminčin smích je třeba, neboť tyto dušičky dokážou být tuze šťastné i nemocné, když jsou kolem nich veselí a dobří lidé 😵
    Už jen to, že se ty duše rodí, přicházejí na svět v nemocném těle, už jen toto silné přání Žííít je síla sama o sobě... 😵 tak ještě aby nás neměnila... když je natolik mega strong !!! ♥
    Doma řveme čas od času všichni... 😀 pokud to potřebujem, děje se nám vše, co podporuje slzy, které odplaví negace a přinášejí něžnou... vláhu a smíření 😵
    Hodně síly a Lásky přeji ♥ to stačí 😉 ten "zbytek" přijde sám... 😵

    Jinak, je také normální, že když vidíme nemocné u jiných, byť více nemocné, připadá nám to snadnější... však každodennost mezi 4 zdmi doma ubíjí všechny, i ty, kteřá si ji neuvědomují... 😉

    29. zář 2013

    jo.. chtěla jsem napsat : úžasně napsaný článek vystihující vše... i rozdíl mezi andělem a Bohem... i Člověkem dělající božskou práci... 😉

    29. zář 2013

    ... nejsilnější jsou právě ta slova na konci "Dovolím jí, aby viděla jasně věci, které vidím já - lhostejnost, krutost, předsudky - a dovolím jí, aby se proti nim postavila. Nikdy nebude sama. Budu jí stát po boku každou minutu každého dne jejího života, protože ona dělá moji práci."
    ..."a vo tom to je" ♥ o hlubokých slzách, které přinášejí onu Něhu a sílu, kterou (nejen) tyto děti probouzejí ... 😵

    30. zář 2013

    @hansed

    se mi do toho kecá... avšak hluboce chápu a obdivuji vás maminky 😵 😵 😵 máte mou plnou podporu ♥

    30. zář 2013
    30. zář 2013

    panečku, po dlouhé době zas čtu a je to síííla ! ♥ je to tak 🙂 mi tu prší z očí... ... ...

    14. lis 2015