Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
sisstin
13. bře 2011

Terapie vývojové dysfázie

Terapie vývojové disfazie
Při terapii vývojové dysfázie je velmi důležité, aby se logoped nezaměřoval pouze na rozvoj řeči. Tento přístup je považován za hrubou chybu. Stejně tak jako je důležitý týmový přístup (spolupráce logopeda, psychologa, foniatra, neurologa, pedagogů v MŠ, ZŠ, atd.), je také důležitý komplexní přístup k celkové terapii.
Celková terapie musí zahrnovat rozvíjení:
Hrubé a jemné motoriky
Grafomotoriky
Zrakového vnímání
Sluchového vnímání
Paměti a pozornosti
Myšlení
Orientace v čase a prostoru
Řeči
Vývoj dítěte s vývojovou dysfázií je velmi nerovnoměrný a u každého individuální. Rozvíjení jednotlivých schopností a dovedností je třeba cvičit celkově, nikoli izolovaně. A také je vždy potřeba vycházet z toho, co dítě umí nejlépe.
Rozvíjení hrubé a jemné motoriky
Je potřeba si uvědomit, že hrubá a jemná motorika jsou úzce provázány a pohyby velkých svalových skupin ovlivňují pohyby malých svalových skupin. Děti s vývojovou dysfázií mívají výrazné projevy právě v oblasti hrubé a jemné motoriky a také v oblasti neobratnosti mluvidel. Další časté a typické projevy bývají patrné v oblasti pozornosti a mohou být doprovázeny také poruchami chování. Celková neobratnost a nešikovnost se projevují ve všech činnostech a hrách, typických pro předškolní věk. Co tedy musí být rozvíjeno:
Výskok
Přeskok snožmo
Skoky na jedné a na druhé noze
Stoj na jedné a na druhé noze
Lezení na žebřinách
Chůze po rovné čáře
Chůze nebo běh mezi kužely (překážkami)
Chůze do schodů a ze schodů ( dysfatikům dlouho trvá než se naučí střídat nohy na schodech, nepřidržovat se zábradlí)
Jízdu na odrážedle, na koloběžce, na kole
Hod a chytání míče
Skládání kostek za sebou, na sebe do komínu
Navlékání korálků
Vkládání malých předmětů do krabičky (sirek do krabičky), apod.
Rozvíjení motoriky mluvidel
U dětí s vývojovou dysfázií se narušení motoriky mluvidel objevuje velmi často. Charakteristické jsou především nedostatečné, nepřesné a nekoordinované pohyby jazyka, rtů a tváří. Více než vlastní izolovaný pohyb bývá narušena právě koordinace pohybů mluvidel. Po vykonání jednoho pohybu dítě těžce přechází k pohybu druhému nebo ulpívá na předchozím pohybu. Tento problém se v řeči projevuje tak, že dítě nedokáže plynule opakovat sledy slabik za sebou nebo přecházet z jedné hlásky na druhou. V běžném životě se obtíže projeví tak, že dítě nedokáže odpovídající mimikou (grimasou) zareagovat na nějakou emoci, neumí se při jídle olíznout, často je špinavé v okolí úst. Při terapii je důležité začínat s jednoduššími cvičeními a poté přecházet k obtížnějším.
Jazyk:
Vypláznout jazyk – olizovat spodní ret, doprava, doleva (jako když se houpe houpačka)
Olizovat horní ret doprava, doleva (špička jazyka směřuje nahoru k nosu)
Olizovat rty dokola (můžete potřít rty Nutelou, medem, marmeládou)
Udělat „bouličku“ – zavřít pusu, jazykem tlačit do tváří (hrát si na opičku – tlačit jazykem uvnitř v puse pod nos, na bradu)
Uvolnit jazyk a pohybovat jím zprava doleva a zpět, pokud možno rychle (dolní čelist musí být v klidu).
Vycenit zuby, olíznout se po obou stranách a táhnout jazyk po patře dozadu, potom se vracet stejným způsobem.
Hra na koníčka – „klapat“ jazykem, jako když „klape“ koník kopýtky
Čertík - rychle vtahovat a zatahovat jazyk dopředu a dozadu, přitom se cvrnká o horní ret, pohyb nesmí být do strany.
Vypláznout jazyk a dělat střídavě špičku a zpátky ho zploštit.
V ústech vytvořit jazykem „mističku“.
Rozplácnout jazyk a stáhnout rty – vytvořit ruličku.
Malíř – jazykem jezdíme pomalým tempem vpřed a vzad na horním patře (tak jako když malíř maluje strop)
Rty
Nafukování tváří – střídavě nafukovat levou a pravou tvář, obě dohromady
Špulit rty – střídavě vyslovovat hlásku O – E, U – I ( u hlásky O, U musí být rty co nejvíce našpulené, u hlásek E, I je důležitý široký úsměv)
Posílat pusinku mamince
Pískání
Prskání – třepeme rty
Měkké patro
Je možné, že má vaše dítě nedostačující funkci patrohltanového uzávěru, který se podílí na správném usměrňování výdechového proudu. Aby měkké patro, které se podílí na tvorbě patrohltanového uzávěru, fungovalo správně můžete procvičovat:
Kloktání
Pití nápojů slámkou
Šeptat
Foukat brčkem do vody (dělat ve vodě bubliny)
Rozvíjení grafomtoriky (kresby)
Kresba je velmi důležitým prvkem, který terapii vývojové dysfázie provází. Všeobecně je kresba oblíbenou dětskou činností, ale u dysfatických dětí bývá činností problémovou. Tyto děti totiž kreslí nerady, někdy nekreslí vůbec. Velmi dlouho jsou kresby pouhými čmáranicemi, děti nevybarvují obrázky ani žádné nakreslit nedokážou. Při nácviku kresebných dovedností je potřeba:
Nácvik správného úchopu tužky (pastelky)
Uvolňovací cvičení prstů a ruky
Nacvičování tahů, jednotlivých prvků (kruhy, čáry, vlnovky, atd.) – obkreslování, obtahování (vždy je nutné předvádět přesný pracovní postup postupně po jednotlivých krocích).
Po nacvičování jednotlivých prvků tyto prvky spojujeme ( například kruh a čáry: sluníčko)
Využívání větší plochy – např. tabule, nejen papír nebo sešit
Nacvičovat kresebné dovednosti vleže, vsedě, ve stoje
Rozvíjení zrakového vnímání
Při terapii je nutné rozvíjet zrakové vnímání hned od počátku. Bylo by chybné domnívat se, že úkoly k rozvoji zrakového vnímání zvládnou pouze starší děti (předškoláci). Zrakové vnímání je nutno rozvíjet hned na začátku logopedické terapie (od tří let věku dítěte). V budoucnu je zralost zrakového vnímání důležitá pro výuku čtení a psaní. Při terapii si musíme uvědomit, že z hlediska vývoje nejdříve dozrává rozlišování detailu směrem nahoru – dolů, až poté vpravo – vlevo.
Při rozvoji zrakového vnímání se dítě učí:
Rozpoznávat běžné obrázky v knížkách, časopisech, atd.
Nejdříve se děti učí rozpoznávání trojrozměrných předmětů (stavebnice, kostky různého tvaru, atd.), poté dvojrozměrné tvary (základní geometrické tvary)
Barvy – dysfatické děti často barvy dlouho neumí, proto je dobré nejdříve děti uči barvy s přirovnáním (jako tráva – zelená, jako sluníčko – žlutá), až dítě zvládne pojmenování barev s přirovnáním, následně začíná barvy pojmenovávat i bez něj. Dále musí umět barvy poznat pasivně (ukaž zelenou jako tráva, nebo jen zelenou) a přiřazovat stejné barvy k sobě.
Nácvik rozlišování figury a pozadí – nejdříve dítě hledá zřetelný obrázek v pozadí, postupně se úkoly ztěžují. (Dítě hledá např. chyby na dvou stejných obrázcích, hledá stejné prvky na obrázku, atd.)
K rozvoji zrakového vnímání doporučujeme využívat například úkoly z dětských časopisů nebo pracovní sešity, které jsou k dostání ve všech knihkupectvích.
Rozvíjení sluchového vnímání
Děti s vývojovou dysfázií mají obtíže s vnímáním sluchových podnětů a jejich zpracováním. Hrubou chybou je nácvik výslovnosti jednotlivých hlásek. Výslovnost se ve většině případů upraví postupem času spontánně.
Při rozvoji sluchového vnímání cvičíme:
zda dítě slyší zvuky nebo slova stejně a různě znějící (pní – pní, pní – pne, toto – tete, kolo – kolo, atd.)
dítě se učí rozlišovat slova, která podobně znějí, ale každé z nich má jiný význam (pere – bere, mává –dává, kost-most, atd.) tomuto se říká fonematický sluch – jeho vyšetření provádí klinický logoped pomocí speciálního nenáročného testu
dítě v předškolním věku by mělo postupně zvládnout určit první slabiku ve slově, pak první a poslední hlásku ve slově, dále se učí skládat a rozkládat slova na slabiky a nakonec na jednotlivé hlásky (správné zvládnutí je důležité pro správné čtení a psaní)
Rozvíjení paměti a pozornosti, myšlení
Nejvýraznějším projevem je porucha krátkodobé verbální paměti. Ta se projevuje tím, že dítě slova výrazně komolí, výslovnost hlásek je nekonstantní (dítě někdy vysloví např. slovo vajíčko – hajíko, ajík, vako, to znamená že podoba slova se mění), řeč je pak obtížně srozumitelná, slova jsou zkomolená. Kromě toho si děti nedokáží zapamatova říkanky, písničky, početní řadu, atd.
Nacvičujeme:
opakování slov – dvouslabičných, trojslabičných, slova vytleskáváme, vyťukáváme, apod.
opakování vět – začínáme jednoduchými krátkými větami, postupně přidáváme slova (důležité je dodržet počet slov ve větě a správný slovosled)
písničky, říkanky (můžeme doprovázet pohybem)
kresbu jednoduchého obrázku zpaměti (sněhulák, sluníčko, dům, kytka - jednotlivé tahy za sebou)
jednoduché pohybové hry
pozornost – měníme činnosti velmi často (ze začátku např. po dvou minutách – např. kreslíme, pak skládáme kostky, pak popisujeme obrázky v knížce), po čase intervaly prodlužujeme
nejdříve by dítě nemělo být v činnostech ničím rušeno, postupně zavádíme mírné rušivé podněty, navzdory kterým by dítě mělo zvládnout udržet pozornost
Rozvíjení orientace v čase a prostoru
Rozvíjíme:
orientaci na těle (oči, uši, nos, loket, koleno, prsty, atd.)
pravolevá orientace
časové vztahy – ráno, večer, dopoledne, odpoledne, snídaně, oběd, večeře, včera, dnes, zítra (předškoláci by měli zvládnout dny v týdnu, roční období)
vztahy mezi rodinými příslušníky (jména rodičů, sourozenců), vztahy – teta, strýc, bratranec, sestřenice, atd.
Rozvíjení řeči
rozvoj slovní zásoby
rozvoj tvorby vět podle obrázků
nácvik říkanek, písniček
popis obrázků v knížce – podstatná jména, slovesa (co to je?, co dělá?, k čemu to je?, atd.)
rozvoj rozumění řeči (ukaž kde dětí hází míč, kde běhá pejsek, co je vedle pejska, co je na nebi, atd.)
skládání dějových obrázků, vyprávění podle obrázků
vyprávění příběhů, pohádek podle obrázků, bez obrázků
podporujeme dítě v aktivní komunikaci s vrstevníky i dospělými, chválíme dítě za každý pokus o komunikace.

    já bych řekla, že terka má s grafomotorikou a jemnou motorikou taky problém - aspoň ve srovnání s ostatními - čím vším rozvíjet? Puzzle ji nebaví, u malování vydrží jen chvíli, ráda lepí samolepky podle tvarů, vydrží u malování šťetcem a vodovkami, ale jinak? Co dál???

    30. kvě 2011
    sisstin
    autor

    @simlenka my děláme grafo z sešitu od Bednářové - Mezi námi pastelkami, zatím zvládá teda jenom základní uvolnovací cviky - takže projíždět tužkou kruh, dělat klikyháky atd. Třeba dva body už rovnou čarou nespojí. Hodně malovat na zem na velké plochy. Jemná motorika - navlíkání korálků, třídění drobných předmětů, přendávání např. fazolí na lžičce z jedné misky do druhé, na tom Logicu Primu se taky jemná motorika trénuje... u nás s jemnou ani tak problém není, jak s hrubou :P je jak slon v porcelánu :P

    30. kvě 2011

    když u ní je problém, že v tom nevidí smysl (třeba to třídění) ☹ právě už jsme to zkoušely různý přendavání atd podle montessori, ale jí to připadá jako blbost ☹ nechápe proč by to měla dělat ☹

    už si před ní beru třeba omalovánky a maluju sama, aby chtěla taky, takže tu mám štos nádherně vymalovaných kousků, dokonce i stínuju 😀 a terezku tím nemůžu nas... - občas se chytí, ale málo ☹

    30. kvě 2011
    sisstin
    autor

    @simlenka a co to zkusit nějak okecat? Že třeba princezna ztratila korále a ona je musí roztřídit podle barvy? Takhle jsou dělané ty sešity od Bednářové - u každého úkolu je nějaké povídání, aby to to dítě motivovalo. U nás je to přesně opačně, chce dělat ty úkoly, ale to kecání okolo toho ho vůbec nezajímá :P

    30. kvě 2011

    tak to se asi budu muset na ty sešity podívat! zní to dobře, to by terka pak mohla chtít spolupracovat, ji hrozně baví si hrát, ne se učit ☹ jakmile to zavání učením, tak bere roha, nechápu jak jsem ji mohla naučit barvy a tak... 😀

    1. čer 2011