Z přirozeného porodu k císaři

Napadlo mě, že bych mohla sepsat něco o mém porodu..

Dne 5.9.2017 jsem šla na běžnou poradnu ke svému gynekologovi který mě po ozvách kontroloval. Řekl mi, že je vše v pořádku, ale byl by rád kdybych si zajela na vyšetření do FN v Ostravě. V tu chvíli jsem začala brečet, protože jsem už věděla, že něco není v pořádku. Řekla jsem dobrá tak tam zajedu. Jela jsem z gyndy domů a volala přítelu, že potřebuju jet do Ostravy na vyšetření. Trhnul se z práce aby mě tam odvezl.

Dorazili jsme kolem 12:30 hod a nemocnice se celá přestěhovávala z budovy do budovy a přistavoval se další pavilón takže zmatek. Hodinu jsme chodili po nemocnici a hledali oddělení kde mě tedy vyšetří. V 15 hod jsme konečně dorazili na místo kde mě vyšetří, ale že jim můj gyndař volal a trval na hospitalizaci. Takže prej vyšetření... 

Před vyšetřením mi doktor z nemocnice řekl, že mám od mojeho gyndaře potvrzenou preeklampsii a je nutná hospitalizace kvůli sledování. Takže vesměs bylo štěstí, že jsem si vzala s sebou taškuo do porodnice. 

Při příjmu mi nasadili tabletky na tlak během hodiny jsem sezobala 3 tablety než mi tlak spadl celkem masakr. 

Na pokoji jsem byla naštěstí sama, ale večer kolem 22 hod mi dali na pokoj paní které praskla voda. Kolem 00 už začínala chudák skučet a pak ji přemístili na porodní box. Já jsem šla v klidu spát.

Jenže kolem 2 hodiny ráno 6.9.2017 mě vzbudily bolesti takové silnější MS a nepravidelné... V 5 hod ráno jsem zvonila na sestru, že mám bolesti pravidelně po 5 min tak mě napojila na monitor a točil se záznam. Kontrakce byly a daly se prodychávat. Při vyšetření v 7 hod byl nález na prst propustná a hrdlo 1 cm.. V 9 ráno opět na prst propustná ale bez hrdla. Při vizitě mi bylo řečeno že mám jít ještě na ultrazvukové vyšetření a potom by mi asi dali vyvolávačku ať se to začne hýbat... Šla jsem na kdvě vyšetřením pěšky s doprovodem sestry na úplně jinou budovu přes venek. S kontrakcema se mi šlo “fajn”. Vyšetření  bylo bolestivé jelikož sondou mi na břicho strašně tlačil a odhad váhy byl 2000 g poté vyšetření srdička na dětské kardiologii - v pořadku. 

Vyvolávací tabletu mi dali okolo 11 hodiny bylo to nepříjemné ale nebolelo to. Šla jsem na pokoj a čekalo se. Po chvíli mi začly celkem dost silné kontrakce které se daly prodychávat, ale už to bylo těžší. Přišla sestra na kontrolu a poslala mě do sprchy. Ve sprše se bolesti zhoršovaly. Tak jsem si měla sbalit mých 5 švestek a jít na box... Na boxu mě napojili na monitor ozvy byly špatné tak jsem se musela pořád točit, ale při kontrakcích které mi šly do beder se mi nejlíp stálo nebo dřepělo.. Kontrakce se zesilovaly a byly po minutě nešlo si mezi nimi odpočinout a sestra při kontrole mi dala kapačku něčeho co kontrakce zpomalilo a byly alespoň co 3 minuty. Po 13 hodině nález pouze 3 cm.. Bolesti jako prase které byly nesnesitelné, protože mi šlo vše do zad. Třepaly se mi nohy z bolesti začala jsem brečet ozvy pořád špatné... Sestra přišla s doktorem který mi začal nabízet respektive vnucovat epidurál.. Nechtěla jsem ho, ale nakonec jsem souhlasila. Když přišla sestra na pokoj, že za chvíli dojde doktorka co dělá s epi začala jsem se strachem třepat a nemohla jsem přestat tudíš strach, že mě napíchne špatně stoupl k tomu ještě kontrakce kdy už jsem se neměla hýbat aby mi ho zavedla. Po zavedení žádná úleva nebo zmírnění bolesti nenastala... Jediné co epi napáchal bylo otevření o 2 cm za 30 min.

Každopádně ozvy zase při kontrakcích padaly ještě více. To už přišel nějaký doktor na vyšším postavení s dalšíma 4ma lidma a řekl, že mi píchnou vodu a uvidí se co se bude dít... Po píchnutí vody (nebolelo to jen pocit počůrání) se čekalo na kontrakci která nechtěla přijít.. V mezičase čekání mi oznámil doktor, že pokud ozvy zase spadnou tak buď do 10 minut porodím při otevření na 5 cm nebo císař. Začla jsem brečet ještě víc, protože jsem věděla, že s 5 cm za 10 min prostě neporodím. Přišla kontrakce, ozvy spadly a jelo se... 

Pak už šlo všechno rychle.. Cévkování, svlíkání, spinál opět s třepáním celého těla... Přestala jsem vše citít a chtělo se mi zvracet naštěstí jsem vše udržela... Říkala mi doktorka která mě operovala, že budu cítit tlak, že mi zatlačí na břicho - nic z toho jsem necítila. Akorát asi jsem poznala, že je malá venku chvíli bylo ticho a pak jemný pláč který skoro nešel slyšet. Sestřička mi ji přišla ukázat byla tak malinká a tak krásná... netrvalo to dlouho a už ji nesli pryč. Pak už si toho moc nepamatuju, protože se mi začalo špatně dýchat a usínala jsem. 

Probrala jsem se na jipce se svázanýma nohama, nesměla jsem zvedat ruce a pořád jsem se nesnesitelně třásla. Hned ráno před vizitou mě nahnali do sprchy musela mi pomáhat sestra s oblíkáním, protože mi byla taková kosa třepala jsem se a neporadila zvednout nohu ani na kalhotky.. Dopoledne mě přesunuli na 6tinedělí a já se konečně mohla jít podívat na druhé oddělení za malou... 

Závěr? Děs a hrůza... Věděla jsem, že to bude bolet, ale že se to tak zvrtne a neporodím přirozeně mě strašně zklamalo. 

Hlavně, že je vše ok. Protože kdybych měla porodit normálně malá by to nejspíše nezvládla. Jsem i ráda, že je možnost operativního porodu, protože by tady nebylo asi hodně miminek ale i maminek...

Vendula *6.9.2017

15:14 ho 2150 g a 44 cm