Novinky

#moje_profese

tinaprofi
1. čer 2019
#moje_profese no ja se vyucil jako knihkupec, pak jsem nastoupil jako knihkupec...a jsem porad knihkupec... :slight_smile:))))))
Zobraz celou zprávu
viridie
31. kvě 2019 Čtené 609x
Čti celý článek
vevero13
31. kvě 2019
#moje_profese
Asi tak :innocent:
Zobraz celou zprávu
exbordelar
31. kvě 2019 Čtené 716x
Čti celý článek
katerina20
Zpráva byla změněna 30. kvě 2019
#moje_profese Kde začít.. Jako úplně malá jsem chtěla být policistkou.. Nakonec jsem ale šla na SOU a vyučila jsem se prodavačkou.. V té době to moc placený nebylo ale ja byla spokojená... Když mi bylo asi 20 tak jsem si říkala že bych chtěla zkusit něco úplně jiného ale pořád jsem nevěděla co.. Roky běželi, ja stále pracovala jako prodavačka.. V jednom obchodě jsem se dokázala vyšvihnout z pokladní až na vedoucí prodejny..Během té doby přišla svatba, pak rozvod, stěhování, hledání nové práce.. Po pár letech jsem si našla chlapa co pracuje u dopravních podniků v Plzni jako řidič trolejbusu.. Na trolejbus jsem si netroufla ale začali mě zajímat tramvaje.. Rok trvalo než jsem se odhodlala a nastoupila do kurzu.. Nastal měsíc učení, učení, učení.. Jízdy, technika, typy tramvaji, krizový situace, plno papírů, testů atd.. Po měsíci kurzu jsem držela v ruce drážní průkaz a šla jsem jezdit sama..Žádný instruktor který by mi zachránil zadek když se tramvaj rozhodla na křižovatce že prostě nepojede.. Jako protest že s ní nehnu se z podvozku linul kouř a smrad a 100 lidí uvnitř nevědělo co se děje..Ustala jsem to a jezdila dal.. Strašně me to bavilo.. Byla jsem hrdá na to že dokážu ovládat 30 metrů dlouhý kolos i když je to jen stroj co jede po kolejích.. Vstávání ve 2:15 mi sice dělalo trošku problém ale všechno se dalo zvládnout.. Měla jsem perfektní kolegy a kolegyně, o volnu na pivko, na pokec.. Bohužel po roce přišel den kdy všechno krásný skončilo.. Paní mi vběhla přímo před tramvaj.. Nemohla jsem nic dělat.. Tramvaj prostě nezastavíte na místě... Zkrátim to.. Psychicky jsem se úplně složila.. Půl roku na nemocenské, užívání antidepresiv, spát jsem nemohla, jist jsem nemohla, pořád jsem to měla před očima.. Musela jsem skončit.. Nešlo to.. Zkoušela jsem si do kabiny sednout ale nešlo mi to.. Začala jsem se klepat a nebyla jsem schopná vyjet.. Tím moje cesta v nejlepší práci kterou jsem měla skončila.. Obrecela jsem to.. Moji rodiče i přítel me podporovali takže jsem s těžkým srdcem odnesla vedoucímu papír od psychiatricky s razítkem zdravotně nezpusobila, vrátila jsem všechny věci a se slzama v očích opustila středisko elektrické dráhy. V současné době pracuji opět jako prodavačka a práce mě baví.. Nikdy ale nezapomenu na čudlíky které jsou v kabině tramvaje a na tolik známý zvuk zvonku.. :frowning2:
Zobraz celou zprávu
dashyyy
Zpráva byla změněna 30. kvě 2019
#moje_profese

Už od útlého dětství mě životem provázela angličtina a já snad od třetí třídy měla jasno, že mě jednou bude moje huba živit :grinning: Vystudovala jsem soš cestovního ruchu, VŠ jsem bohužel z různých důvodů nedostudovala. Pak však přišla otázka co dál? Vždycky jsem chtěla z ČR vypadnout, ale tehdejší láska byla bohužel silnější a vlastně díkybohu za to, protože bych jinak nikdy nepoznala pana manžela.

Zakotvila jsem tedy u jedné velké telekomunikační společnosti jako operátor zákaznické linky. Pro 20letou holku super práce za pěkný kačky. Tady jsem si prošla různé pozice zákaznické linky, přes anglickou linku po super projektový tým. Pak přišel nástup na mateřskou - 6let doma, zapojila jsem se do cestovního MLM, který mě pronásleduje doteď :slight_smile: každopádně po mateřské jsem se zkoušela vracet k telekomunikacím, ale dlouhé dojíždění, dlouhá pracovní doba mě přesvědčily, že toto není vhodná práce pro mámu s dětma. Ačkoli se manžel moc netvářil z telekomunikací jsem utekla. Posílala životopisy jako divá několik týdnů, ale to víte matka s malýma dětma? To se nezlobte nejste persperktivní.. a pak to přišlo.. pohovor do malé textilní firmy přímo ve městě, krásný nástupní plat, angličtina, němčina a až neuvěřitelná pracovní doba.. NIKDY by mě nenapadlo, kam mě vítr zavane a už 14měsíců je ze mě Specialistka Logistiky.. komunikuji ve třech jazycích s lidma po celém světě. Počítám ložní metry, organizuju dopravy silniční, letecké i námořní. Věčně sedím u emailu, v tabulkách, v SAPu, ve fakturách, ale práce mě opravdu moc baví. Mám luxusní zázemí a fajn kolegy. Z domu jsem autem v práci za tři minuty a ve školce za pět :slight_smile: s tím, že můžu končit ve 14:00.. co víc si přát :slight_smile:
Zobraz celou zprávu
lasenecka
29. kvě 2019
#moje_profese
Jednoducho napsané.. je pecovatelka..ne vždy je je to lehká práce.. mám tam lidi co trpí různými demencemi ať to samo nebo díky své životospráve..ale můžu říct že ti to lidé mě vždy obohatili..a už jen tím že jsou nebo jak na Vás působí..
Může Vám být sebe hůř či lip..ale máte se kam vratit"domu"oni čekají každý den na Vás.. pamatuji si Vaše směny.. neublíží,neurazi..jejich radost je prima..ikdyz to má své mouchy jako přebalovani,krmení...a jiné.. je to krásné.. tam cítíte že jste opravdu potrebni..
Tak nějak rodina to bere vše co děláte pro ne...jako samozřejmost...oni to berou jako dar..

Takže za rok budu zase s těmi svými.. ikdyz mi to moje polední spaní taky bude chybět.. :kissing_heart::kissing_heart::kissing_heart:
Zobraz celou zprávu
zuzkasim
29. kvě 2019
#moje_profese
Mám obchodní akademii, což byl totální přešlap. Pedagogickou fakultu jsem si už vybrala a zařídila sama, vystudovala jsem 2 obory - učitelství 1. stupně ZŠ s němčinou a pak speciální pedagogiku. Jako speciální pedagog jsem začala pracovat už při studiu, po státnicích jsem pak dostala i svou první třídu. V době mateřské jsem měla možnost dělat 2 roky ve školce logopedku a po mateřské jsem se pak vrhla zase na základku.
Dělám tam hlavně speciálního pedagoga - věnuju se dětem s poruchami učení, práce mě moc baví a pokud mám i spolupracující rodiče, tak je to vyloženě radost, protože děti dělají úžasné pokroky. Když rodiče nespolupracují, je to velice těžké, protože já za 1h týdně zázrak opravdu neudělám a vždycky mě to mrzí, je mi těch dětí líto.
Letos jsem k tomu dostala ještě funkci výchovného poradce. Je to hlavně papírování, spolupráce se sociálkou, poradnami, jednání s rodiči problémových žáků, zařizování, aby bylo postaráno o veškeré děti, co mají jakékoliv speciální vzdělávací potřeby (takže zhruba 1/3 školy). Opravdu náročná práce a nejsem si jistá, zda to vydržím až do důchodu. Příští rok bych si k tomu měla začít dodělávat ještě vzdělání, tak uvidím, zda mi teorie v praxi aspoň trochu pomůže, zatím se toho ještě pořád spoustu učím.
Někdy bych některé věci o dětech nebo jejich rodinách raději ani nevěděla, těžko se s tím smířit a zaujmout k tomu neutrální postoj. A nejhorší jsou jednání s arogantními rodiči, kteří samozřejmě ví vše mnohem lépe jak my, ale svého miláčka si sami doma učit (a někdy ani vychovávat) nebudou:slight_smile: Tu psychickou náročnost si pak kompenzuji šitím, které je často mou druhou večerní směnou, vidím tam hned výsledek své práce a hlavu můžu zaměstnat neškodnými věcmi:slight_smile: Šité věci prodávám převážně na Fleru, ale hlavně oblékám celou svou rodinu.
Zobraz celou zprávu
ivvana26
29. kvě 2019
#moje_profese
Já jsem po střední škole šla do call centra jako operátor pro dobíjecí zákazníky. Neskutečně nevděčná práce. Jelikož infolinka jela 24/7 tak se jelo víkendy, svátky. Nebylo výjimkou, že jsem měla směnu i o štedrém dnu. Kvůli časté fluktuaci lidí a malému počtu operátorů se kolikrát jeli i dvanáctky. Systém vám měřil délku hovoru, jak dlouho jste na záchodě, oběd byl na vteřiny přesně 30 minut. Od zákazníků jsem slyšela tolik nadávek a na Štědrý den obzvlášť a do toho na vás ještě řve vedoucí ať zkracujete hovory, ať nabízíte a prodáváte paušály, internet. Navíc vás zákazníci hodnotí ve zpětném hovoru což se promítlo ve výplatě a i když jste byl ten třetí operátor, který jeho problém konečně vyřešil, tak vám klidně mohl dát 5ku, protože nevěděl koho hodnotí. Vydržela jsem 3 roky což byl téměř rekord a už bych tu práci dělat nechtěla. Potom jsem šla do administrativy a následně se vypracovala na vedoucí kanceláře a pak jsem šla na mateřskou :slight_smile:
Zobraz celou zprávu
exbordelar
29. kvě 2019
Ahoj mile uzivatelky! Drtiva vetsina z nas jsou maminky nebo se na tuto novou roli teprve chystate. Co se tyka materstvi, jsme na to expertky. Ale me hrozne zajima, jake je vase puvodni nebo soucasne povolani. Jak to chodi ve vasi praci? Jaky mate vystudovany obor? Jak probiha vas klasicky pracovni den, co vas tam stve a co naopak vas na te praci tesi? Tato vyzva ma dva cile: 1. Poznat ruznorode a zajimave profese. Mnoho z vas dela povolani, o kterem spousta lidi nema ani tuseni, ze vubec existuje a pritom je velmi potrebne.
2. Pochopit princip a uskali dane prace tech druhych. Mozna treba po precteni osobnich clanku uz nebudeme nadavat na postacky, prodavacky ci uredniky, ale budeme citit k sobe vice respektu a pochopeni.
3. Muze to byt skvele pocteni a trochu oddych od clanku o materstvi.

Pokud se do vyzvy zapojite, prosim, oznacte svuj clanek hashtagem #moje_profese, at si muzem kdykoliv v poklidu vse precist a neuniknul nam zadny zajimavy text :slight_smile:

Tesim se na prispevky!
Zobraz celou zprávu
Strana
Předchozí Strana
Další