Jak se blíží doba Vánoc, začínají se, jako každý rok, ozývat hlasy: Jéje, zase Vánoce, jak já je nemám rád/a. Nebo: Nesnáším Vánoce a ten stres okolo, když jsou doma děti, tak je to dobré, jinak jsou Vánoce jen o shonu a penězích.

Vážení, já vám ten názor neberu, ale...

Například u nás jsou Vánoce ve znamení pověstného klidu a míru odjakživa. Ten samý klid a mír jsem přenesla i do své rodiny. Není to tak těžké. Dárky začínám nakupovat na podzim a ke konci listopadu je mám většinou i zabalené. Mikulášská nadílka čeká na děti i manžela (ano i na manžela 🙂 ) zabalená 14 dní předem. Vánoční výzdoba je pečlivě zabalená v krabicích ve sklepě od loňska. A pak to přijde. Advent. Hned první adventní neděli se na stole rozsvítí svíčka na věnečku a adventní výzdoba je na svém místě. Vánoční dárky jsou zabalené v úkrytu a já během prosince jen dokupuji to co mne na poslední chvíli cvrnkne do nosu. Cukroví napeču dva druhy a půlku vymněním s mamkou za druhy jiné. Jsem v klidu, protože jediný úkol, který do Štědrého dne mám, je napsat nákupní seznam. Nákup na Vánoce řeším  tři dny před svátky kolem desáté hodiny v supermarketu, kde v tuto večerní hodinu potkávám jen pár lidí a regály jsou po odpolední špičce zase doplněny. Den před Ježíškem uvařím veškerá jídla a jediné maso čeká v ledničce na osmažení těsně před Štědrovečeří. Stromek v klidu ozdobím když jdou děti spát a když jdu do postele já, je všechno připraveno na Štědrý den. Celý prosinec  jsem bez stresů a užívám si těšení na Vánoce, vychutnávám pocit malého dítěte, těšícího se na Ježíška. Po městě si v klidu procházím trhy a okukuji. Nemusím na poslední chvíli řešit peníze. Prostě ta pravá Vánoční pohoda.Na samotný Štědrý den pak s rodinou užívám chlebíčků, pohádek, procházek a na poslední chvíli nebalím dárky, nevařím. Prostě si jen užívám rodinné pohody.

Manžel můj přístup ocenil, o dárky pro celou rodinu se starám já, jemu zbývá jen něco pro mne.