Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

    Výsledky vyhledávání pro slovo #dovolena

    Zruš hledání
    mikina_ii
    28. črc 2019    Čtené 1398x

    Zkrácená dovolená autem? Volíme Itálii!

    V pátek jsme celý den natáčeli svatbu u Uherského Hradiště a domů jsme se vraceli v sobotu nad ránem. To jsme ještě netušili, kam nás sobotní vítr zavane. Dopoledne jsme sledovali počasí, kolem oběda ubytovací kapacity na booking.com a okolo třetí odpoledne bylo rozhodnuto. Vzdálenost na dojezd, volné super ubytování, počasí slunečné a hlavně - Kýša touží po moři. Jede se do Caorle! Rychlý nákup a v noci odjezd směr Itálie. Nebo jak říká Kýša - do Italska 🙂.

    Pokud jedeme delší trasu (rozumějte nad 8 hodin) snažíme se jezdit výhradně v noci. I tentokrát jsme to tak udělali a provoz tomu odpovídal - volné dálnice a celková pohoda nás provázela celou cestu přes Rakousko, až na místo. Cesta dlouhá asi 890 km za námi byla za 10 hodin, ani jsme nemrkli. Kryštůfek v noci spokojeně spinkal a když se probudil, byli jsme v rakouských Alpách, takže obdivoval přírodu okolo. A když jsme přejeli hranice s Itálií, tak už nedočkavě vyhlížel moře.

    Komplet článek s mapou, tipem na ubytování a další info najdete na blogu https://www.hola-sova.com/.

    A spoustu fotek z cest na našem instagramu🤗. https://www.instagram.com/p/BzuqAkjIFOe/?igshid=1lh2i7k7ijv1g

    lullaby87
    14. říj 2017    Čtené 850x

    NEW YORK Vol.2 (MANHATTAN & YANKEES)

    Pamatujete si ten díl ze seriálu přátelé, kdy se Rachel ráno budila na veselý, optimistický zpěv souseda z protějšího bytu? Tak přesně takové rána tady máme. Musím říct, že počasí nemohlo být lepší, za co jsem ráda, jelikož nejsem připravena dát létu sbohem. Teploty se pohybují kolem 28, ale New York bývá odpoledne už hodně rozpálený, tak bych tipla o dost víc. 

    V pondělí jsme ráno vyrazily na snídani- jako obvykle. Tentokrát byl cíl jasný a to Eggs v Soho, ale co se nestalo- cestou jsme narazily na hezké posezení venku a neodolaly jsme. Personál byl moc milý, dali na stůl automaticky čerstvou vodu (takže hned velké plus) a jídlo bylo perfektní. Měly jsme avo toast, míchaná vajíčka se špenátem a na závěr pravé americké lívance s ovocem a javorovým sirupem. Mňamka!

    Pak jsme se chvilku courly, já totiž hrozně chtěla jednu kabelku od Rebecci Minkoff, ale obchod otevíral až v 11. Nakonec jsem stejně nepořídila, neměli ji :-/

    Tak jsme vyrazily nejdřív na Top of the Rock. Kupovala jsem předem CityPass, který vyjde o dost levněji, přeskočíme fronty na lístky a mohly jsme si vybrat 3 památky nebo atrakce, které navštívíme. Tohle byla jedna z nich.

    Výtah nás vyvezl na 64 podlaží během pár sekund. Tu chvilku jsem se bála, aby moje snídaně nebyla všude kolem 😀 Chvíli jsem dokonce měla pocit, že začnu levitovat.

    Ale nakonec jsme byly nahoře.  Cestou nás stihly vyfotit a my vyplázly 50$ za 3 fotky 😀 A ne, nemusely jsme je kupovat, ale byla to hezká památka...

    K výhledu- no, byl hezký. Viděly jsme jak na Central park, tak na Manhattan s Empire. Ale musím říct, že větší zážitek byl pro mě Empire. Už jenom tím, že bylo všechno v zlato- červené a zaměstnanci měli krásné červené obleky...

    Po vyhlídce jsme zašly na Time Square, což mě celkem ohromilo, i když nebyl večer. Všude blikající billboardy, reklamy, hromada lidí. Zašly jsme do M&M obchodu, kam mě Romí vytáhla s tím, že je to Must visit. Jako jo 😀 3 patra plná různorodých bonbonů, hraček, oblečení, suvenýrů... A hlavně- ony ty čokolády chutnají úplně jinak než ty naše!

    Nakonec jsme zakotvily v restauraci, abychom přečkaly do večera, chystaly jsme se na vyhlídku na Empire.

    A jak jsem psala, byla boží. Strávily jsme nahoře asi hoďku a půl, ale viděla jsem denní NY, pak NY při západu slunce a noční NY. A to bylo něco!

    Den jsme zakončily procházkou po večerním Time Square, kde bylo světlo jak ve 12 v poledne a jely do postele, znavené...

    Úterý... Vstávalo se docela těžko. Když člověk chodí vkuse 3 dny a není na to zvyklý, tak je to celkem náročné. Snídani připravila Romí a pak jsme se v půl jedenácté konečně vypravily z domu. Nechaly jsme si ten den jako mírně odpočinkový. V plánu byla pouze vojenská loď a večer baseballový zápas Yankees. Někdo nás varoval, že na lodi strávíme i 5 hodin- a! Světe div se, skoro i ano 😉

    Myslím, že to bylo v celku zajímavé. Viděly jsme jak vojenské americké stíhačky, tak celou loď, každou část. A řeknu Vám, fakt bych tam být nechtěla :-/ Tak depresivní, stísněný prostor... Palandy na chodbách... Hrůza. Co nás bavilo nejvíc, byly různé atrakce, co se daly vyzkoušet. My třeba z hecu nasedly do simulátoru stíhačky a celou jízdu letěly dolu hlavou (jako skutečně se celá kabina s námi otočila, takže jsme visely jak netopýři), protože jsme nemohly přijít na to, která z nás řídí 😀 No, stálo to za těch 10$ 😀

    Co se mně osobně líbilo byla místnost s Enterprise. Já ty vesmírný věci prostě můžu.

    Prohlídka byla zakončena v ponorce. Doporučuji tam nechodit lidem s klaustrofobií :-/ I já jsem občas měla co dělat a říkala jsem si, že kluci na lodi se měli ještě dobře. Tady se totiž stěží dalo chodit. Prostor byl tal malý, že když se někdo zastavil, automaticky zablokoval všechny za ním. Takhle jsme si postály asi 15 minut, než se "kolona" zase rozjela. 

    Zašly jsme si na pozdní oběd do mexické restaurace a odtud rovnou domů zahodit tašky s nákupem (opět!) a utíkaly jsme na zápas. Tady se nám omylem stalo, že jsme metrem zajely jinam, tak jsme se musely vracet a na přestupu čekat dlouho na další. A to je teprve lahoda- v NY totiž metra vypadají strašně. Upřímně, bez servítky, jsou příšerná. Venku je horko, ale dole u kolejí je sauna. A pokud stojíte a čekáte třeba 10-15 min, tak už je to skoro na omdlení. No a pak přijede metro, vy nastoupíte a ovane vás klíma puštěná na plné obrátky, ze 40 najednou šok na 15. Takže co se nestalo? Ano, obě jsme prochladly...

    Takže nakonec jsme zdárně dojely na stadion, jako pravé fanynky koupily čepky a dres (ne, nikdy jsme baseball neviděly, natož Yankees, ale chtěly jsme mít i sportovní zážitek) a usadily se. Výhled byl parádní, zašla jsem koupit pivo (chtěli občanku! Yayyy!- no spíš jsem vypadala divně, nevěděla jsem si vybrat které 😀), daly jsme si párek, poseděly 3 hodiny, vyděly houmran, daleký odpal, který zázrakem chytili, hráče jak utíká metu a klouže po hřišti a šly dom 🙂

    Zážitek pefektní, já se za tu dobu skoro i naučila pravidla 😀 Bylo neuvěřitelné zažít atmosféru, když se zpívá hymna a všichni stojí, bez čepice s rukou na prsou. Bylo úžasné zažít, jak děkují vojenským veteránům a jaký postoj mají ke své zemi a vlasti. Neuvěřitelné...

    Znaveně jsme usly v 11 večer a nastavily budíka na 7 ráno. Jely jsme totiž busem do Woodbury outletu- a jaké to tam bylo, zase příště :-*

    A pokud chcete z NY více, sledujte mě určitě na instagramu @recipefor30s a blogu www.recipefor30s.cz

    www.recipefor30s.cz

    https://www.facebook.com/recipefor30s/

    https://www.instagram.com/recipefor30s

    lullaby87
    8. říj 2017    Čtené 1047x

    KDYŽ SE PLNÍ SNY- NEW YORK Vol.1

    Budík zvoní ve 4 ráno. Unaveně se po něm natahuji, stejně jsem skoro nespala. Filip celý hořel po očkování a budil se co hodinu- alespoň jsem nezaspala, že? 🙂

    Snažím se vytratit co nejvíc potichu, abych nevzbudila celý dům. Celkem se mi to daří, i když je chvilka, kdy malý zase pláče, ale usíná. Leju do sebe hrnek kafe a snažím se kufr dostat ze 3 patra dolů. A to jsem si skoro nic nevzala, abych kdyžtak měla místo na něco koupeného!

    Vítá mě moje nejvíc nejlepší kamarádka Romča. Smějeme se, vypadáme obě jak moc krásné zombie...

    Na letišti už vše proběhlo hladce. Kufr vážil 15 kg, takže jsem zvědá, co se bude dít při cestě zpátky 😀 Zapluly jsme rovnou do Duty free, abychom koupily Bailey's (taková naše tradice z cest). Ano, v šest ráno 😀

    Ještě jsme si koupily kafe, které bylo fakt hnusné 😀 A vlezly jsme do letadla. Cesta do Bruselu utekla rychle. Popíjely jsme vesele likérek, než k nám přišla letuška, že se tady pít nemůže a přísně mi čichla ke kafi (ehm, tak to byl první trapas, jo mámo, ty se nezapřeš).

    V Bruselu jsme měly zhruba 2,5 hodiny na přestup, tak jsme se jenom couraly, dopily tedy ten likérek a pak čekaly další hodinu na zpožděný let.

    Ale! Nakonec jsme obě seděly v letadle a mířily směr New York! Já prvně zažila jídlo v letadle a pití zdarma, což jsem si celkem užívala, k tomu filmíky na obrazovce přede mnou.... Letušky byly moc milé a záchod kupodivu čistý a voňavý.

    Spát se mi moc nedalo. Ač jsem se snažila jak jsem chtěla, podařilo se mi to maximálně na hodinku, i to jsem se budila.

    Přistály jsme v pořádku a tam mě teprve čekalo peklíčko. Romí, jako člověk NY znalý (už tam jednou byla), rychle přešla přes kontrolu a já si musela vystát ve frontě 1,5h na otisky prstů a otázku na jak dlouho tady jsem a jestli mám v kabelce jídlo a pití 😀

    No nic... Nakonec jsme to zvládly, vzaly kufry a tadááá na ubytko.

    Řeknu vám, tak unavená jsem snad ještě nikdy nebyla. Spát jsme šly zhruba v 9? Monžná v 10 večer? Což znamená, že u nás v Praze byly 4 ráno... 24 hodin vzhůru- to byl asi můj rekord... A to nejsem nejmladší 🙂

    Druhý den jsme vstávaly už nějak po šesté (vítej Jet legu), ale zas na druhou stranu jsme měly delší den. Vypravily jsme se rovnou do Central parku, kam nás zavedla navigace na snídani. Nicméně tam, kam jsme měly původně namířeno, jsme nezapadly, protože to byla nějaká zvláštní budka 🙂 Naštěstí po ulici nahoru se objevilo nejvíc krásné bistro Le Pain Quotidien (pokud budete v NY, určitě zajděte!), kde jsme zkusily Sunny Side Breakfast Bowl, což byla quinoa s batáty, zeleninou, avokádem a vajíčkem- to byl teprve pořádný food porn! A to kafe bylo neskutečné...

    Pak jsme se po výdatné snídani šly projít zpátky po Central parku, kde běhalo milion lidí (nevím zda je to tak každý den, nebo jenom v sobotu ráno). Probíhal tam nějaký koncert, tak byla půlka parku zavřená.  Takže nás čeká ještě jedná procházka 🙂 Ale našly jsme tam malý bar u vody, kde jsme si daly vínko a nějakou chvilku poseděly.

    Pak jsme si to zamířily kolem Plazy na 5-tou Avenue, plnou obchodů. Jo, nejlepší rozhodnutí pro 2 shopaholičky 😀 Takže zastávka byla v Zaře samozřejmě... Ale o nákupech bude pak samostatný článek 🙂

    Prošly jsme se kolem Top of the Rock, nastoupily do metra a odvezly se směrem k Brooklynskému mostu- ten máme na příště. Spíš jsme se jenom kochaly okolím a najedlou- ani nevím jak- jsme se ocitly zase v obchoďáku 😀

    A byl večer... My přišly znavené domů, lehly a usly.

    V neděli jsme si chtěly dát trošičku oraz a vyrazily jsme na Cony Island. Já se hrozně těšila, protože v  oceánu jsem svoje nohy nikdy nesmočila 🙂 Kdo sleduje Instastories, tak byl historicky u toho 😀

    Cesta byla hodně dlouhá, jely jsme zhruba 1,5 hodiny metrem. A vystřídalo se v něm několik divných lidí (to je na New Yorským metru to zvláštní... Prostě nastoupí lidi, kteří se baví sami se sebou, nebo někdo začne vykřikovat, rapovat, vybírají peníze... Tam se naše Pražské metro ještě nedostalo 😀 ). Konečně jsme dorazily, prošly si promenádou, která žije a udělaly pár (no více než pár) fotek v oceánu.

    Daly jsme si vyhlášený Nathan's hotdog a zamířily na atrakce, které ve 12 otevíraly. No, řeknu vám, to jsem ještě nezažila 😀 Dokonce ani v Holandsku v Lunaparku. První- nejstarší dráha Cyclon- byla asi nejlepší. Člověk zaplatí 10$ za jízdu (jojo, Matějská konkuruje cenami) a trvá to zhruba 30 sekund 😀 Ale jízda stála za to, lepší dráhu jsem nezažila.

    Pak jsme se hecly a šly ještě na další 3, z kterých na jedné jsme ležely a letěly jako supermani 😀

    Pak Romí zkusila 2x házet kroužky na lahve, zda se podaří vyhrát plyšáka (jako jsem ráda, že ne, nevím jak bychom ho dostaly do letadla 😀 ), daly jsme si v bárku Mojito a skočily ještě do krásného obchůdku na promenádě, plného Cony Island reklamního zboží 😀 No, něco jsme si odvezly, že jo...

    A vyrazily jsme zpátky, cestou vzaly ještě Bloomingdales outlet na Brodwayi a unavené jely do postýlky spát... A tam se nám stal kiks num.2, kdy jsme zašly do jiného baráku (přísahám, že vypadají úplně stejně a k tomu už byla tma!) a dobývaly jsme se dovnitř, než vyšla statná černoška a rázně nás přesvědčovala, že tady FAKT nebydlíme 😀 No jo... Měla pravdu, bydlíme o pár domů dál 😀

    A co dál? Tak to zas příště 🙂 A pokud chcete z NY více, sledujte mě určitě na instagramu @recipefor30s a blogu www.recipefor30s.cz

    www.recipefor30s.cz

    https://www.facebook.com/recipefor30s/

    https://www.instagram.com/recipefor30s

    lullaby87
    12. srp 2017    Čtené 489x

    WELCOME BACK- VYSOKÉ TATRY

    V den, kdy jsme odjížděli z Moravy směr Poprad, jsem se v duchu modlila, aby předpovědi počasí tak nějak nevyšly. V aplikaci jsem totiž hleděla na pěkných pár dnů deště, což úplně nenaplňovalo moji představu procházek po krásách slovenských hor.

    V plánu byla větší přestávka v Rožnově, ale zrovinka v té chvíli spali obě děti, tak jsme prosvištěli dál a zastavili se na procházku a pozdní oběd v Žilině.

    Nikdy předtím jsem tam nebyla a celkem příjemně mě centrum potěšilo. Na procházku ideální, malé náměstíčko a několik dobrých restaurací kolem. A to bylo taky na delší dobu, co jsem se dobře najedla...

    Začalo poprchávat a bohužel, podobný ráz počasí vydržel i po příjezdu na hotel. Po tom, co Emča nanosil těch 20 tašek do pokoje, jsme si na chvilku sedli a koukli se na možnosi, kam s dětmi, když prší a naplánovali další den.

    V hloubi duše jsem se modlila, aby bylo krásně, jenomže ve chvíli, kdy jsem v 7 otevřela oči, mi bylo jasné, že moje motlitby rozhodně vyslyšeny nebyly 😀

    Venku pršelo a pršelo- slušně řečeno.

    Nakonec jsme našli nějakou dětskou hernu v okolí, která tedy byla docela masakr a to hned z několika důvodů 😀

    Za prvé herna byla situována v blízké vesnici v zemědělské oblasti. Kdyby tam nebyla cedulka herna, řekla bych, že jdeme do kravína.

    Za druhé, jelikož pršelo, dojeli tam snad všichni z okolí, takže si umíte představit, kolik dětí a dospělých tam bylo. Našli jsme sice kousek místa na sezení, ale to nám stejně bylo na dvě věci, jelikož jsme se museli střídat u Filipa, který se střemhlav vrhal úplně všude.

    Stihla jsem ještě rezervovat místo do Tricklandie (pokud se budete chtít podívat, doporučuji rezervaci MINIMÁLNĚ den předem, je pořád vyprodáno), kam jsem se chtěla moc podívat a zbytek dne jsme tak nějak řešili dle nálady.

    Nejlepší den nás tedy čekal až ve středu, kdy jsme stejně odpoledne odjížděli směr Košice. Dopoledne jsme se natěšeně vybrali vláčkem na Štrbské pleso. Zaparkovali jsme auto ve Starém Smokovci a s vidinou velkého zážitku pro děti, koupili jízdenky. Problém nastal už ve chvíli, kdy nám ujel první spoj, jelikož jsme se do něj prostě nevešli. Čekali jsme tedy půl hodinu na další vlak. Cesta na pleso trvala 3/4 hodiny a my už v hlavě začali propočítávat, kdy nejpozději musíme odjet, abychom stihli Tricklandii. Fajn, na procházku by to ještě stačilo.

    No, jenomže to bychom museli mít více štěstí. Po pár krocích Laura začala mrnčet, že jí bolí nožičky a chce na krk. Odmítala udělat jakýkoliv další pohyb, dokud si ji Emča nevzal. Tak jsme pokračovali dál a já se začala kochat okolím a horami, které byly konečně vidět.

    Bohužel ve chvíli, kdy jsme dorazili ke krásnému molu a chtěla jsem fotku, začalo to pravé ořechové. Laura odmítla slézt dolů. Začala vřískat, kopat a brečet. Nepomáhalo přemlouvání, domlouvání, prosby, nic. Prostě se zasekla. Nakonec jsme ji nějakým způsoběm dostali dolů, ale to začalo ještě větší divadlo. Oba jsme v šoku stáli a koukali na holčičku, která měla být naše hodná Laurinka- NIKDY nic podobného nepředvedla. Cítila jsem, jak mi po zádech stékají kapky potu, a viděla, jak na nás kouká celé osazenstvo Štrbského plesa.

    Rychle jsme se tedy obrátili na patě, ukončili náš super výlet a vlakem se odvezli zpátky do Smokovce 😀

    Moje vysvětlení situace? Jelikož Laura něco podobného předvedla v průběhu dovolené ještě jednou- bylo to určitě kvůli tatínkovi, který prostě svoji holčičku bezmezně miluje, vše jí dovolí, nedokáže ji potrestat (ano, ta "zlá" v rodině jsem já), k tomu ho dlouho neviděla a když se to tak nějak vše nakumulovalo, vypálilo to jak atomovka 😀

    Naštěstí cestou se Laura uklidnila a v Tricklandii už bylo dobře. Moc jsme si to užili, jak iluze, tak třeba zrcadlové bludiště nebo obrácenou komnatu. A nejvíc byly pokoje ve stavu beztíže 🙂 Slabší jedinci si přibalí s sebou do tašky pytlík na zvracení 😀

    Tak a příště zase trochu o Košicích 🙂

    Jak zvládáte tyto hysterické záchvaty dětí vy? Máte vůbec s něčím takovým zkušenost nebo se vám podobné případy úspěšně vyhýbá?

    www.recipefor30s.cz

    https://www.facebook.com/recipefor30s/

    https://www.instagram.com/recipefor30s

    mudrmama
    28. čer 2017    Čtené 658x

    Vaginální mykóza. Vždy připravena znepříjemnit nám letní dovolenou.

    Vaginální mykóza je velmi nepříjemným problémem, se kterým se za svůj život setká prakticky každá žena. Je spojena s nepříjemným vaginálním dyskomfortem, který nám může zkazit vytouženou letní dovolenou.

    Jak vlastně mykóza vzniká?

    Původcem vaginální mykózy je kvasinka Candida albicans, která žije běžně ve střevě. U některých žen je přítomná v omezeném množství i v pochvě a nedělá žádné obtíže. Problém nastává když dojde k přemnožení kvasinky na úkor lactobacilů, které jsou zodpovědné za přirozenou ochranu pochvy před patogeny.

    Jak poznám mykózu?

    Vaginální mykóza se typicky projevuje nepříjemným svěděním zevního genitálu a pochvy. Pokud je přítomen i výtok, tak je většinou bílý tvarohovité konzistence.

    Léčbu je možné zahájit volně prodejnými antimykotiky, které můžeme zakoupit v lékárně. Jako doplňkovou léčbu je možno použít vaginální výplachy. Velmi důležitá je aplikace vaginálních probiotik pro obnovu přirozené poševní flory - tedy lactobacilů. 

    Jsou nějaké rizikové faktory pro vznik mykózy?

    Všeobecně jsou k mykózám náchylní jedinci s oslabenou imunitou. Dále vzhledem k tomu, že kvasinka má velmi ráda cukr, tak se jí daří u pacientů s cukrovkou.

    Dalším rizikovým faktorem pro vznik mykózy je systémová léčba antibiotiky. Toto je modelová situace, kdy si žena doléčí angínu a několik dní po ukončení antibiotické léčby se objeví nepříjemné příznaky vaginální mykózy. 

    Velmi důležitou roli hraje také stres. V období většího psychického vypětí jsou ženy více náchylné k mykózám.

    Existuje nějaká efektivní prevence?

    V prevenci vaginálních mykóz hraje hlavní roli aplikace lactobacilů a snížený příjem cukrů ve stravě - tzv. protikvasinková dieta. 

    Dále je důležité nevytvářet v oblasti genitálu prostředí vhodné pro množení kvasinky - to je vlhko a teplo.  V letních měsících je tedy důležité nezůstávat dlouho ve vlhkých plavkách a nosit  prodyšné, nejlépe bavlněné, spodní prádlo. Tady je opravdu důležité vzít si k vodě dvoje plavky a po vykoupání se před opalováním převléknout do suchého. 

    Jak zabránit vzniku mykózy po koupání?

    Často je vznik vaginální mykózy spojen s návštěvou bazénu. Představa, že žena "chytla kvasinku" v bazénu je však mylná. Situace je taková, že chlorovaná voda v bazénu zabije v pochvě hodné lactobacily a tím vzniká prostor pro množení kvasinek.  V tomto ohledu je méně rizikové koupání v moři. Ženy, které trpí vaginálními mykózami můžou používat tampony s probiotiky. Jedná se o poševní tampony, které ze sebe uvolňují lactobacily a tak posilují přirozené poševní prostředí již při koupání.

    Co si vzít na dovolenou do lékárničky?

    Jelikož je vaginální mykóza doprovázená velmi nepříjemnými symptomy, které nejedné ženě už zkazily dovolenou, je dobré mít po ruce první pomoc. Do lékárničky na dovolenou bych určitě doporučila přidat volně prodejné antimykotikum, probiotické tampony a lactobacily.

    Přeji všem Koníkovkám krásné léto bez kvasinek 🙂