Mám panickou hrůzu z druhého porodu

konik88
22. pro 2012

První porod jsem nijak neřešila. Věděla jsem, že prostě porodit musím. Navíc ženy rodí každý den, ne? Tak bolest nemůže být zas tak hrozná.
Bohužel byla! Nechci tady rozepisovat celý porod. Jen ve stručnosti: 10.7. ráno jsem začala rodit. V 16 hodin začali silné bolesti a v 18 hodin byli už kontrakce po 5-ti minutách, proto jsme jeli do porodnice. Ve 20 hodin jsem už škemrala o epidural, který mi dali až v 21 hodin. Bohužel se očekávaná úleva nedostavila! Kvůli píchlému epiduralu jsem se nemohla ani hnout, jen jsem se svíjela v bolestech. Nemohla jem vstát ani jinak změnit polohu, abych si od bolesti trochu ulevila. Manžel tam byl se mnou. Abych si aspoň trošku pomohla, kousala jsem ho vší silou do paží, takže byl celý pokousaný, chudák! Epidural vůbec nepomohl. Bolesti byli velice silné. Nejvíc mě bolely kyčle. Zdálo se mi, že se mi rvou z kloubů a já se snad rozthám vejpůl. Zbytek porodu si už moc nepamatuju. Byla jsem tou bolestí úplně odrovnaná, chtělo se mi hrozně spát. Malá se nakonec narodila druhý den v 0:30 hod s mírami 3700g a 54cm. Pro mě to byl ten nejtraumatizující zážitek. Euforie z miminka se bohužel po porodu nedostavila. Ztratila jsem hodně krve, proto jsem neměla malou dva dny u sebe a dostávala jsem transfůzi. Až konečně třetí den, kdy jsem se z porodu trochu vzpamatovala jsem začala mít o malou zájem a byla jsem nesmírně šťastná, že ji mám.
O porodu jsem nedokázala s nikým mluvit. Okamžitě se mi hrnuly slzy do očí a já si byla jistá, že toto už nechci nikdy zažít!
Ale po dvou letech jsem znovu otěhotněla, porod je za dveřmi a já nevím, jak se s tím hrozným strachem z porodu poprat!

evlyn
23. pro 2012

@konik88 ještě k té váze - u prvního mi předpovídali, že bude mít 4kg - vážil nakonec 2,6kg, u druhorozené se trefili, ta ty 4kg měla. A přesto byly oba porody srovnatelné, skoro bych i řekla, že druhý byl o cosi lehčí. Co do délky byly srovnatelné, co do průběhu taky, nástřih jsem měla u obou stejný. Ale celkově na druhý porod vzpomínám líp, i rekonvalescence byla nesrovnatelně lepší (v podstatě už druhý den jsem se cítila jako bych skoro nerodila).
Co se týče strachu - u prvního jsem stresovala dopředu hodně, pořád jsem tiše doufala v císaře 🙂 - mi nejvíc asi pomohl předporodní kurz s dulou. Nezacházela až tak do detailů co a jak, ale spíš tak povídala, co s kým zažila, co pomáhalo různým maminkám a tak. Jinak z obou porodů si taky moc až tak nepamatuju - ale to si myslím, že je přirozené - jednak člověk zapomíná a jednak je prostě nadopovanej hormonama - mě občas přišlo, že jsem trošku sjetá 😀

renatalen
23. pro 2012

Souhlasím, že na velikosti mimča nezáleží, já měla obě děti přes tři kila a šlo to. Když jsem rodila dceru, tak jsem si říkala pro sebe: "Sakra, úplně jsem zapomněla, jak ty bolesti jsou strašný!" 😀 Ale jelikož to netrvalo nějakých 12 hodin, tak se to dalo 😀 Jo a kamarádky měly dokonce chlapečky 4,5 kilo a porod prý byl v pohodě🙂. A určitě je druhý porod lepší než ten první. A rozhodně rychlejší. Takže se neboj. 😉

naomi6
23. pro 2012

@konik88 Já myslím, že v každém větším městě se těhu joga určitě cvičí. Nebo to nemusí být zrovna těhu joga, ale asoň nějaké těhotenské cvičení, kde se trénuje pánevní dno a dýchání. Určitě ve Znojmě něco takového budete mít. Držím palce

ocelotka
23. pro 2012

@konik88 Já teda nevím, ale pokud máš opravdu panickou hrůzu, tak bych se svěřila do péče psychologa/psychiatra, který by ti v tomto případě mohl napsat indikaci k císaři. Já jsem měla z druhého porodu taky velký strach - a to jsem první měla celkem bez problémů. Proto naprosto chápu, že po takové zkušenosti máš odůvodněné obavy 😒 . Já bych se o té možnosti císaře bavila asi právě s psychologem, třeba by ti pomohl, i kdyby ses rozhodla rodit normálně 🙂 . Hodně štěstí!

konik88
autor
23. pro 2012

@ocelotka no dneska jsem zjistila, že mám z toho strachu i bolesti. Už pár týdnů mě občas trápí silné bodavé bolesti na hrudi. Švagrová měla to samé a doktorka jí řekla, že to má ze stresu před státnicemi. Nedovedu si představit mít takové bolesti na hrudi u porodu. Takže si zajdu nejprve s tou bolestí na hrudik obvoďákovi, pokud je to opravdu ze stresu z porodu, tak se s ní zkusím domluvit, jestli mi ona napíše doporučení k císaři nebo mě pošle k psychologovi.

ivapo
23. pro 2012

@konik88 ahoj .. ňo to určíte i k obvodakovi dojdi!!!

konik88
autor
23. pro 2012

@ivapo jj, po Silvestru tam zajdu a začnu to řešit.

mm_mm
23. pro 2012

@konik88
Ahoj, já ty bolesti na hrudi taky znám - je to opravdu z velkýho stresu. Průšvih je, že člověk zkrátka psychiku někdy sám nepřepere. Bylo by dobrý si zajít pro nějaký zklidňující léky.
Já mám za sebou jen jeden porod, ale naprosto pohodovej. Před porodem jsem masírovala hráz, pila litry maliníku (a opravdu jsem se strašně rychle otevřela) a abych se vyhnula velkým bolestem, nechala jsem si píchnout epidurál v době, kdy jsem ještě neměla téměř žádný. Šla jsem k porodu úplně v klidu a to si myslím, že se na tom pohodobým průběhu podepsalo...

konik88
autor
23. pro 2012

@mm_mm já před porodem taky pila maliník a masírovala hráz. Ale jaksi mi to nepomohlo. Epidurál mi píchly, až mi začali ty nejhorší bolesti a vůbec mě nezabral.
Já šla k porodu taky v klidu, protože jsem nevěděla, do čeho jdu. A do 8-mi hodin jsem byla v klidu. Ale potom fakt začalo hrozné peklo, co mi píchly vodu.

hardlove
23. pro 2012

@konik88 Já mám taky panickou hrůzu z porodu. I když byl první procházka růžovým sadem nakonec skončil akutní sekcí. Dodnes si pamatuju jak se mě doktor ptá jestli souhlasím se sekcí když má mimino zelenou vodu. No co mi zbývá než souhlasit a na tu větu sestro pište skalená voda, nepostupující porod, nález na ledvinách a obávám se že při hmotnosti kolem 4000g by normální porod nemusel ani přežít no a druhej má opět rozšířený ledviny a žádnej drobeček to není má něco kolem 2900g modlím se, že mi udělaj sekci v uterý jdu do poradny měl by se snad plánovat porod k 38tt tak jí snad ukecám i na císaře.Vím, že to bolí, ale nejdůležitější je zdraví dítěte a riskovat normální porod fakt nechci.

konik88
autor
23. pro 2012

@hardlove tak tobě ho asi udělají, když jste měli takové potíže poprvé. Já porodila "normálně" jen s menšími potížemi po porodu. Já to právě ani své gynekoložce neříkala. Je mi nepříjemné o tom strachu mluvit s doktorem, ale budu muset.

hardlove
23. pro 2012

@konik88 No právě že se nějak z vesela na to netvářila když jsem se jí v rizikovce kam mě poslal doktor z genetiky na to ptám jestli se bude plánovat porod a jestli to bude sekce tak mi stroze oznámila, že to není důvod pro sekci....jeden doktor mi řekne že ho rodit normálně nebude a druhej to má skoro to samí jen o trochu lepší a ona se ještě usmívá, že mám rodit normálně no myslela jsem že mě vomejou...přinejhorším si budu vymejślet že mě šíleně tahá ta jizva po prvním císaři

dezyre
23. pro 2012

@konik88 Držím ti hrozně moc moc pěsti, aby si to nakonec vše zvládla .. Bohužel jsem na tom podobně, už od otěhotnění mám panickou hrůzu z porodu. Stejně tak jako ty jsem se na první porod těšila - prostě porodit musím, miminko přece nebudu nosit deset let, však to nějak dopadne, na světě je miliony žen, které si prošly porodem úplně v pohodě a prostě další takový myšlenky 🙂 První dobu porodní jsem měla docela rychlou.. Když pominu třídenní krvácení a mírné bolesti doma, tak po příjezdu do porodnice byl malej do čtyř hodin na světě. Dokonce i stějně jako u tebe se mě ty pravé, obrovské bolesti rozjely po píchnutí vody, manžel přijel za mnou do porodnice, když už jsem měla takové bolesti, že mě obtěžovalo každé jeho slovo (bohužel musel ten den být pracovně trochu mimo, takže do porodnice mě vezla tchýně, i když jsem pořád byla ve stavu, kdy jsem byla schopná se tam odvézt sama). Abych to zkrátila, zkomplikovala se "nám" druhá doba porodní, nedokázala jsem malýho prostě vytlačit, už byl napresovaný pěkně v porodních cestách, já zatlačila, on povylezl, jenže jak jsem trochu polevila, zalezl zpět, takže nakonec přišly na řadu kleště. V tu chvíli mě to bylo úplně jedno, jen jsem chtěla by už byl venku, paradoxně mě nic nebolelo, ale jakmile byl malý venku a já se rozhlídla po okolí, tak jsem normálně viděla ten masakr - doktoři, sestry, futra od dveří - prostě celý pokoj od krve a já dorvaná - jak to tu psala jedna mamina pár příspěvků zpět - snad až za ušima .. takže pro mě horší než ten porod bylo šití a vše kolem 😅 Krevní ztrátu jsem měla taky dost velkou, ale zvládla jsem to bez transfuze, ale cca 4 dny jsem nevydržela stát na nohách dýl než pár minut. Pořád jsem omdlévala. No a teď? Teď máme zase s malým trápení - patří mezi nestandartní děti a bohužel podle vyjádření doktorů to vypadá na následek kleští - ale nikdo ti to neřekne stoprocentně .. Takže já se momentálně nebojím u druhého porodu bolestí, ale strašně moc se bojím jaký následky může zanechat porod na druhém chlapečkovi. Ještě co se týká velikosti miminek - malej se narodil s 52 cm a 3750 g. Takže taky žádnej prcek.

ustarana
23. pro 2012

@konik88 No pokiaľ viem, tak cisarsky rez na požiadanie sa v ČR nerobí. A inak som na tom podobne ako ty. Ešte som o tom s nikým nehovorila. Kamarátky desiť nechcem, tak stále hovorím, že keď to šlo dnu, tak to musí ísť aj von. Moja doktorka je síce strašne fajn, ale toto jej nejako nedokážem povedať 🤐 . Ale asi to budem musieť pomaličky začať riešiť, lebo porod sa blíži a toto je začarovaný kruh.

ustarana
23. pro 2012

@dezyre Moj malý mal 54 cm a 4120 g. Aj napriek tomu, že bol odhad cez 4 kg, tak to doktor chcel skúsiť, či to nepojde prirodzene. Doma som sa trápila 3 dni nepravidelnými kontrakciami a v porodnici ma nechali ďalších 8 hodín. Malého som tiež nemohla vytlačiť a jediné, čo si pamatám je jedna porodná asistentka, ktorá na mňa revala, že čo si o sebe myslím, vraj to zvládlo milion žien, tak ja musím tiež. Potom už si pamatám len primára, ktorý nariadil sekciu. Manžel mi vravel, že na operačný sál ma odvážali v 17:00 a malý má písaný čas narodenia 17:08. Takže to fakt bol fofr a malý mal na mále.

dezyre
23. pro 2012

@ustarana to je strašný.. když už ti doktoři vědí, že to mimčo bude tak velké, tak se mají rovnou připravit na možnost císařského řezu. U nás byl od 30tt předpoklad, že malý je prostě velký - už v té době měl něco málo přes 2 kg a myslíš, že mě někdo ultrazvuk před porodem dělal?, aby třeba zjistili, jak je velký, jestli náhodou nenarostl na 5 kg.. Mám pocit, že na to, jak v dnešní době maminy hlídají - samé ultrazvuky, testy a kdoví co ještě, tak oproti tomu porod je dost podceňovaný. Když jsem dojela do porodnice, tak jsem oznámila sestře, že už pár dnů krvácím a že mám už asi 2 hodiny pravidelné bolesti po 6-ti minutách. Tak se posadila na pásy, kde jsem měla bolesti už po pěti minutách, oznámila mě, že tam nic nevidí, že to porod není. Řekla jsem jí, že bych chtěla teda za panem doktorem, hlavně i kvůli tomu krvácení, tak to mě milostivě doktora zavolala.. jako to pomale vypadalo, že by byla schopná mě pomale nechat jít domů nebo co..

konik88
autor
24. pro 2012

@ustarana no na požádání právě ne. Musí k tomu být nějaký důvod. Já bych si to chtěla zařídit u toho psychologa. Když to nevyjde, hold budu muset prostě rodit normálně. Ale zkusím to.

ivapo
24. pro 2012

@konik88 ahoj.. hezke svátky ťi přeji!!!!!! koukala jsi na yotube : organicky porod!!??? ČT 2 dokument!!!

samsa
24. pro 2012

@konik88 opravdu sis užila, je mi to moc líto 😔 Z okolí a od sebe bych řekla, že druhý porod bývá o dost rychlejší. První jsem rodila 11 hodin, druhé dítko cca 5 hodin. Kamarádky to měly tak, druhý byl většinou celkem fofr, tělo už je připravené. Osobně neznám zatím nikoho, kdo by měl druhý porod horší. Tvému strach se vůbec nedivím, ale jednou si to zvládla a zvládneš to i podruhé. Já se podruhé taky mnohem víc bála a to jsem měla první porod normální a bez větších komplikací. Ale člověk už ví, do čeho jde....Určitě bych doporučila psychologa.
Držím moc pěsti 😉

konik88
autor
24. pro 2012

@ivapo ne, to jsem neviděla.

konik88
autor
24. pro 2012

@samsa tak horší bolesti si nedovedu představit. Horší to snad už byt ani nemůže. Nejhorší právě je, ze dopředu nevím, co by bylo lepší. Zda císař nebo porod. Třeba by byl druhy porod pohodovější, ale to prostě nevím. A nechci znovu zažít to peklo!

lrg
26. pro 2012

@konik88 páni, nikdy jsem neslyšela, že někdo tak dramaticky popisoval porod. Ještě když říkáš, že byl z lékařského hlediska bez komplikací. Můžu se zeptat, proč jsi šla do druhého těhotenství?
Já mám spíš hrůzu z císařského řezu, bojím se nemocnic, lékařských nástrojů a zákroků, tak doufám, že to nebude nutné. Ale téměř všechny moje kamarádky, co teďˇrodily, měly císaře, protože měly velké děti.

sandynka
26. pro 2012

Nejhorší je, když nějaký doktor řekne, že je lepší císař a jiný ho zase nechce udělat. A nespravedlivé je, že některými doktory se dá v pohodě domluvit. Žena řekne, že chce císaře a doktor v pohodě, jiný zase za žádnou cenu ne. A na houby je, když máte mít císaře a v nemocnici ho pak nechtějí udělat. Také znám paní, která měla mít císaře, počítala s tím a nakonec jí nechali rodit normálně a prý si užila. Nejhorší je, když se pak něco stane, co si z toho doktora člověk vezme. Ani nevím, jak to funguje s těmi psychology, ale bratr má panickou hrůzu ze zubaře. Potřebuje ošetřit, jeho zubař se ho bojí, protože ví, že je na tom psychicky zle. Vyběhal si psychologa, aby mu to udělali pod narkózou a stejně mu to nepomohlo, prý to neudělají ani přes to potvrzení, musí si to leda někde zaplatit. Snad to k tomu porodu pomůže, určitě bych zkusila všechno možné! Já jsem velice drobná a celé těhotenství jsem se bála, že bude mít syn 4kg, protože to máme v rodině. Nakonec jsem rodila normálně a celkem v pohodě, ale když jsem pořád nemohla malého vytlačit (má nejhorší fáze porodu), tak teprve pak se doktorka zeptala, jaký byl vlastně váhový odhad. Což mi přijde poněkud nepochopitelné teda, že se o tohle zajímá až v této fázi. Nakonec měl něco málo přes 3kg, což mi řekl doktor v poradně 2 dny před porodem, ale narodil se o 10 dní dříve. Takže pro příští porod mám také velké obavy, že druhé dítě bývá větší a jestli vydrží do termínu, bude velké a bojím se, jak se dostane ven, když už teď bylo celkem blbé ☹

kacikaci
26. pro 2012

@konik88 ahoj, moc mě mrzí, že máš takový zážitek z porodu, ale bohužel je to dnes mi přijde čím dál častější..já měla přirozený porod, tedy vyvolávaný, protože maličká měla váhový odhad před 4 kg (nakonec měla klasiku 3,5, takže vyvolávání úplně zbytečné)..ležela jsem v nemocnic tři dny než se jim povedlo mi porod vyvolat, a to mi den před opravdovým porodem začaly kontrakce, opravdu silné - lezla jsem už po čtyřech, ale vzhledem k tomu, že mi nedali další tbl, tak to po 5ti hodinách zastavili a bolesti po těch hodinách ustaly..takže mě nechali trápit v podstatě dvakrát...nicméně porod u mě trval 17 hodin, bolesti šílené, po prasknutí vody (jak píšeš) ještě šílenější, nesnesitelnější, mě epidural teda trochu zabral, ale žádná sláva.. a ještě jsem schytala PA, která tam na mě celou dobu vyloženě řvala, proč křičím, že to nemůže být tak strašné, že se chovám jak malá holka, ať držím hubu (doslova), že straším ostatní maminky, apod....takže trauma na celý život...proč to ale píšu, ne proto, že bych se chtěla předhánět, kdo měl horší porod, nebo nějak schazovat Tvou zkušenost, to vůbec, je hrozné, že někdo takovou zkušenost z porodu má ☹ ještě dlouho po porodu se mi zdály noční můry, nějak nešlo se s tím srovnat, říkala jsem, že další děti ni náhodou, že už něco podobného nemohu zažít, že už bych to nezvládla..dnes je to 15 měsíců, co se maličká a já jsem opět těhotná, ještě ke všemu čekáme dvojčátka..celý rok jsem řešila, jak se s prvním porodem vyrovnat, jestli zajít k psychologovi, nebo na psychoterapii..hledala jsem po netu různé informace, zkušenosti ostatních rodiček, podobné i ty, které si porod užily, ano i porod se dá brát jako krásný a nezapomenutelný zážitek v tom dobrém slova smyslu, taky jsem tomu nevěřila, ale nyní již věřím, a věřím, že i já budu mít druhý porod (pokud se mi povede rodit normální cestou) dobrý..
musím podotknout, že nejsem věřící, nejsem "přírodní žena", ani nic podobného..jsem obyčejná ženská, která se na své miminko těšila a čekala, že i když porod bolí a je fyzicky i psychicky náročný, že bude probíhat úplně jinak..
zkus se třeba podívat na tento dokument

https://www.youtube.com/watch?v=libHZJ4TRxo

jo vím, že některé ty momenty jsou přehnané, nejsem propagátorem rození doma, apod..jen se tam zkus zaměřit na ty emoce, které z toho vyplívají..mě to pomohlo naladit se pozitivně, a těšit se na to, že i když zažiju ještě jednou brutální bolest, tak to zvládnu a přivedu na svět moje dítě, dám někomu život...
porod je okamžik v životě ženy, který je jedinečný..tak si ho zkus užít i přes tu strašnou bolest..já vim, že to asi zní divně, ale určitě to jde..
nepřemýšlela jsi třeba o dule??? jako psychické pomoci, určitě by Ti to mohlo taky určitým dílem pomoci..
no omlouvám se za román, snad Ti to k něčemu bude...držím Ti palce, aby vše proběhlo tak, jak si přeješ a byli jste s miminkem zdraví..

anetka1701
26. pro 2012

@konik88 holka nezávidím ti :o( Nebudu tu popisovat svůj porod, nemá to cenu - ale krom toho, že to byl akutní císař a že mám stejně panickou hrůzu z dalšího porodu - ne kvůli bolesti, ale kvůli strachu o nenarozené dítě, jsme na tom vlastně úplně stejně... Ale poradím ti něco jiného - já to vlastně udělala taky a moc mi to pomohlo. Na tvym místě bych tohle neřešila psychologama, nemávala bych doktorům před nosem papírama a nedělala bych scény. Našla bych si na internetu reference na komplet všechny porodnice do vzdálenosti klidně i 100km, zkušenosti lidí, popisy - prostě co se dá. Ty vybraný bych objela - většina z nich bude určitě dělat prohlídky porodních sálů - a udělala bych si na ně vlastní názor - i co se týká předchozích zkušeností. Pak bych vybrala tu nejsympatičtější a dohodla bych si (asi placenou, ale nemělo by to stát moc) konzultaci s porodníkem (pokud možno s někým nahoře) a sdělila bych mu svoje trápení, probrala bych to s ním. Jsem si jistá, že pokud to bude příjemná porodnice, ten porodník by měl být v pohodě, poradit ti, podpořit tě a například ti i říct své zkušenosti a doporučení - nikdo neviděl tolik porodů jako lékaři z porodnic, třeba i on ti řekne jiné zkušenosti a jiný názor... A je možný že i tak sám navrhne možnost císaře, pokud to bude vypadat, že porod bude stejný, jako ten minulý...

pablinka
26. pro 2012

ahoj, je mi líto, že máš takový blbý zážitek s prvním porodem, já to měla podobně, nesnesitelné bolesti jsem teda měla po medicínských zásazích (kapačce na urychlení porodu apod.), taky to bylo určitě i psychikou, porodu jsem se bála předem, nějak jsem nemohla pochopit, že tam dole má projít dítě... první porod trval od první pravidl kontra po 5 min. 14,5 hodiny... personál nic moc, rozhodně nepovzbuzoval (až na jednu asistentku), v jednu chvíli jsem si opravdu myslela, že umírám! Brrr... hnusný zážitek, na konci jsem byla tak mimo, že vůbec nevím, jak ze mě malého vytáhli (šel teda taky přirozeně), dost to poznamenalo i to šestinedělí. U druhého porodu už jsem udělala pár změn a došla k několika poznatkům, třeba by ti taky něco pomohlo:
1/ nebrala jsem k porodu manžela, po prvním porodu měl tak blbý zážitek, že na to taky nerad vzpomíná, ukázalo se, že to byla u mě správná volba, bez manžela jsem víc věřila sama sobě, měla i pocit, že mě ten porod míň bolí, že to líp zvládám, když jsem byla sama za sebe

2/ vybrala jsem jinou porodnici - ne tu krajskou, ale maličkou, která je vyhlášená svou péčí o rodičky a maminky (všichni fakt skvělí, neustále povzbuzovali, radili, navrhovali, jak si mám ulevit od bolesti, sami nabídli něco na bolest ke konci (nebyl to epidurál, píchli mi něco do žíly a na 20 min nechali kapat, něco na bázi opiátů, byla jsem trochu "sjetá", ale krásně jsem si odpočinula, přitom se víc otevřela, a následně už šup šup, malá šla ven 🙂 )

3/ gynekoložka mi říkala, že jako druhorodička budu mít dost výhodu, že druhé porody bývají ty nejlepší... a fakt to tak bylo

4/ druhé porody bývají kratší - u mě nějakých 7 h od nástupu pravid kontra po cca 7 min, a asi jen 2-3 hodinky fakt silných bolestí

5/ ten závěr byl úžasný, myslela jsem, že se roztrhnu, ale jak jsem byla tím personálem povzbuzovaná, tak jsem se na malou strašně těšila a strašně se snažila, no fakt super závěr 🙂

6/ necvičila jsem, nic jsem nemasírovala, nenechala si píchat nic na urychlení (ani nenabízeli), nenechala se upoutat na kozu (ani nenabízeli, naopak furt mě honili dolů, aby se mi od bolestí víc ulevilo, pomáhala sprcha a míč)... výsledkem byl krásný porod, na který fakt ráda vzpomínám a vždycky budu! Bez nástřihu, jen asi 2 stehy (prý z "kosmetických důvodů" 🙂 ), malá nádherná 🙂

Tak ti přeju, ať ten druhý porod je taky lepší. Myslím, že dost hraje roli výběr porodnice, ale taky hlavně ta psychika. Já si teď vybrala jinou porodnici, ne tu, která je ve městě, kde bydlíme, ale tu asi 20 km vzdálenou a rozhodně nelituju. Všechen strach jsem hodila za hlavu a pevně jsem věřila, že tentokrát to bude jinak, jiná porodnice, jiný personál, jiný porod, všechno bude lepší a konečně takové, jaké by mělo být.... a ono bylo. Asi i ta víra v tyhle změny mi tak pomohla. Porod pak byl jako taková jedna velká horská dráha s úžasným dárkem na konci 🙂.

pablinka
26. pro 2012

@konik88 jinak jsem teda zvažovala tu dulu, nakonec jsem z fin. důvodů vybrala jen tu jinou porodnici, ale jinak si myslím, že právě dula by ti mohla hodně pomoct, jestli máš tu možnost... Jinak je teda fakt, že to ženské tělo už je po prvním porodu opravdu na ten druhý víc uzpůsobené, tak nějak už samo ví, co má kdy dělat, si myslím, nebudeš mít děti daleko po sobě, takže je tu opravdu velká šance, že ten druhý porod už tak hrozný nebude

carculka
26. pro 2012

@konik88 cisar se da zaplatit,mas ruzny soukromi kliniky bud samotne nebo pridruzene k nejake nemocnici,tak se ubytovat na posl.tydne v danem miste pri nejhorsim

sandynka
26. pro 2012

Na tom personálu hrozně záleží. Měla jsem úžasný personál. Hodný, milý, neustále podporovali, povzbuzovali, chválili. To musí být strašné, jak píše @kacikaci, když člověk narazí na někoho nepříjemného a hnusného! Přeju bezproblémový porod dvojčátek. A souhlasím s @pablinka s tím, že já neměla muže u porodu, ale mámu a myslím, že to byla dobrá volba. Nestresovala jsem se tím, aby z toho neměl ještě nějaké trauma on 😀 @konik88 když mě přepadl hrozný strach z prvního porodu 3 měsíce předem, tak jsem vymýšlela, jak si zařídit císaře. Fakt jsem se hrozně bála. Pak jsem potkala známou na poště, která mi úplně v klidu řekla, že to není nic hrozného, mluvila o tom tak skvěle, že mi to hrozně pomohlo. Najednou jsem se přestala bát, začala věřit a chtěla rodit normálně. Vždycky člověk slyší spíše hrozné scénáře a já najednou slyšela, že to nemusí být vždycky katastrofa. Ať to dopadne, co nejlépe, ať už císařem nebo normálně. 😉

konik88
autor
26. pro 2012

@lrg do druhého těhotenství jsem šla hlavně proto, že nechci mít jedináčka. Vždy jsem chtěla děti 3. Ale budou muset stačit dva :-/

Těhotenský newsletter

Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu

Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.


Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.

Nenašla jsi odpověď na svou otázku?Zeptej se ve fóru