Adopce a boj s formuláři. Zahájili jste už také řízení?

Milada ahojky.. taky jsem z Pardubic ale jelikož o adopci teprve uvažujeme.. tak nevím kde jsi slyšela že v Pce nejsou příjemné ženské? To se začínám bát ☹ A v jaký fázi jste vy?

Ahojda, my taky teprve uvažujeme. Žádost bysme podávali asi v létě. Slyšela jsem to jen z doslechu, poptávala jsem se. Jsem vlastně z oboru (ještě nedávno mě nenapadlo, že to budu sama řešit) a jen jsem slyšela, že v Pardubicích nejsou moc příjemný. Ale ono je to možná v popisu práce, žadatele spíš zkusit odradit, než jim mazat med kolem pusy. To bych chápala. Ale jak by byl někdo nepříjemný nad rámec slušnosti, to by asi lítaly blesky 🙂

milado a wrtulko, držím palce, aby i v Pardubicích byli příjemné soc. pracovnice 🙂 U nás byla na úřadě moc fajn paní a odradit se nás vůbec nesnažila 😉

Ahojky holky,
tak u nás byla taky paní příjemná. Trochu si nás dobírala při stanovení požadavků - ale úmyslem bylo, abychom si uvědomili význam slovíček a specifikaci požadavků. Ale od té doby nic, žádná reakce...
Mao, jak se daří? 😉

jajko, myslím na tebe často, jestli už vám konečně přijde nějaká pozvánka. Snad už to bude co nejdřív 🙂 Já jsem dneska doma, včera mě nějak bolelo víc břicho a jsem taková unavená, že jsem si vzala jeden den dovolenou a odpočívám 🙂

maova moc děkuju a já ti zase přeju by se vám v listopadu narodilo krásný zdravý miminko!!! 😵 😵
milada hm tak to zkusím někde pozjistit.. jen nevím proč by měli chtít odrazovat? myslím že lidi nepodávají žádosti jen tak pro srandu králíkům 😔

wrtulko, taky moc děkuju 🙂 Podívejte se třeba na adopce.com, jestli tam nenajdete i někoho z Pardubic 😉

Mao, jak říkám, u nás stále nic, ale tak nějak to zatím neřeším, protože jsem momentálně plná naděje díky Mojžíšovce. Doufám, že budu ten ukázkový příklad 😉

maova tyhle stránky už mám prošmejďený.. a našla jsem tam jen infošku že v Pardubicích čekačka 3-4 roky (standard zdravý děcko, do roka, bílí..)ale ohledně úřednic tam nic moc nebylo..ale zkusím něco vypátrat.. je to zvlášntní..
hele a vy budete v tom procesu adopce pokračovat? šli byste do toho že by jedno bylo vaše a druhý adoptovaný?

Wrtul, já myslím, že v Pardubicích je čekačka na zdravý bílý miminko těch 5 let (ale může se podařit i dřív). Odrazování docela chápu. Není to ve smyslu odrazování od adopce, ale spíš asi uvědomění si vlastních hranic a možností. Lidi jsou opravdu často nesoudný... i když to bývá asi spíš u pěstounský péče nebo adpoce větších dětí - tam je to náročnější. Jinak při přípravách prý taky šťourají do toho, když lidi chtějí vyloženě bílý dítě a nechtějí romský.

milado já vím na adopci.com teď někdo psal že se tu čekačka trošku zkrátila - z těch 5 -6 let na 3-4..ale kdo ví jak je to v reálu..
hm takže to by asi do nás šťourali kdybych řekla že chceme klidně dítko do 3 let, zdravý (nebo třeba s alergií, nebo nějakou vyléčitelnou nemocí to jo..) a nemusí být 100% bílý.. ale ne romský co?

Tohle taky zvažujeme. Ono to prý jde specifikovat dost konkrétně (třeba poloromské dítě, na kterém "romskost" vidět nejde atd. - to už mi připadá jak vybírání při nákupu a zní mi to hrozně). Asi jim to připadá rasistické nebo já nevím. Prý to ale jde (zkušenost žadatelů) vysvětlit tím, že nemají problém s Romy, ale bojí se, že by nedokázali ochránit dítě před poznámkami a útoky lidí z okolí

Já si říkám, ať si klidně šťourají, já si to vyargumentuju. Samozřejmě se na to dívám i tak, že tím pomůžeme nějakému drobkovi z ústavu, ale hlavně se (možná sobecky) chceme prostě stát rodiči a založit "normální" rodinu. Já se chci stát "normální" mámou a ne matkou Terezou. Romský děťátko bychom určitě taky milovali, ale asi by nám nikdo "nežral" že jsme "normální biologická" rodina. Vzhledem k tomu, že jsme s manželem oba "světlejší" typy a já platinová blondýna, romské děťátko by od nás na první pohled vypadalo jinak a každý by okamžitě věděl, že děťátko není naše vlastní. Já bych se za adopci nestyděla, ale nechci, aby to bylo vidět na první pohled. Jako věřím, že mi bychom si pohledy nebo narážky lidí ustály, ale pro toho prcka by to časem bylo dost náročný. Víme, jak děti (o dospělých ani nemluvím) umí být zlý. A tak i když počítám s tím, že bychom s drobkem od malička mluvili o tom, že je adoptovaný, stejně by to pro něho bylo určitě těžký a bolestivý a mohla by přijít krize identity. Tomu bychom rádi předešli.

Milad tohle mi připadá strašně zajíimavý a důležitý:
Prý to ale jde (zkušenost žadatelů) vysvětlit tím, že nemají problém s Romy, ale bojí se, že by nedokázali ochránit dítě před poznámkami a útoky lidí z okolí

protože my taky nejsme rasisti! To ani omylem. Můj manža měl za nejlepšího kamaráda roma a já s nimi nikdy taky neměla jedinej problém..Jen manža se prostě necítí na to že by zvládnul výchovu takovýho drobka..jako že oni pak mají tendenci se vracet ke kořenům (no ono jinak kdo ji nemá snad skoro každý adopčátko jednou zatouží poznat svoje bio rodiče..) a toho se tak trošku bojí/bojíme.. nicméně to si myslím že by mělo spíš být pro nás plus.. jako že jsme soudní.. snad..
nevím bojím se dost nahlížení do soukromí.. řešení vztahů..
třeba vím že tu někdo psal že je problém když jeden z manželů pochází z rozvedené rodiny..a tak no..

To je přesně ono. Máme obavy ze stejných věcí. Máme to taky tak.

Myslím, že je to hlavně o tom, jak to má člověk pořešené v sobě a na jaké natrefí v rámci žádání o adopci lidi. Stejně jako Ty považuju za důležitý, aby to měl člověk hodně promyšlený a věděl, kde jsou jeho hranice, aby v tom byli oba v páru zajedno. Důležitý je taky probrat to s širší rodinou.

Já se trochu obávám profesního středu. Sama jsem sociální pracovnice, teď dokonce sama pracuju v této oblasti a už dopředu se snažím zjišťovat si informace. Bojím se, že pokud bychom natrefili na někoho nepříjemného, tak vystartíme 🙂 Ale já si myslím, že by to snad nastat nemělo, v dnešní době je kladený velký důraz na profesionalitu. Ale kdo ví, zkušenost nemám... Spíš asi musí být nepříjemný to šťourání v soukromí. To bych asi celkem ustála, vzhledem ke svýmu vzdělání a práci jsem zvyklá na různý supervize apod. Ale manžel na tohle zvyklý není. Zvládli to jiní, tak my to zvládneme určitě taky 😉

Milado tak to máš aspoň trošku plus já pracuju v úplně jiné branži a manža taky takže jsme tímhle absolutně nedotčení..J
o jo je nutný si to promyslet hooodně promyslet a vědět co člověk chce, co zvládne..Jenže to je taky otázka jako nikdy jsem neměla dítě tak jak vím že bych zvládla roční dítě? No asi jo.. teda věřím si že určitě.. nicméně podle mě je taky dost složitý určit si hranice když to člověk nezažil.. vůbec..
Já třeba uvažovala i o sourozenecký dvojíci..do 3 let protože pokud vím tak ti mají být umístěni spolu je taky o ně menší zájem.. a je smutný aby zůstali kvůli tomu v děcáku.. jen to je právě o tom zvládla bych 2 děti? Kdo ví ale věřím že jo.. jenže věřit je možná málo.. nevím no je to takový strašně zvláštní..

Pokud jde o širší rodinu tak věřím že nás by všichni podpořili.. tak jako nás podporovali v IvF atd. Nicméně ono to má i spoustu dalších aspektů.. jak říkám bojím se nahlížení do soukromí (ne že bysme měli co skrývat) ale prostě to není příjemný..už jen ta představa..
Milad ale jsem ráda že sme se tu potkaly 😵

Jé, vy jste povídalky 🙂 My jsme chystali oběd 😀 , trochu pozdější, tak vás jdu dočíst 🙂

A právě nám přišla pozvánka na psychotesty 🙂

Wrtul, já jsem taky moc ráda, že jsem se tu potkaly a nejsme na to samy 🙂

jajko, já doufám, že ti Mojžíšovka pomůže, i já jsem možná díky ní teď otěhotněla tak rychle 😉, tak kéž by i ty 🙂 A je super, že děláš takový pokroky 🙂

wrtulko, těžko říct co bude, kdyby nám teď naše mimčo vyšlo a jak se potom rozhodneme. Ale zatím to máme tak, že by bylo jedno naše a druhé bychom adoptovali 🙂 Mám problém donosit jedno a jestli se to povede, tak to bude úplný zázrak a nevím, jestli půjde ještě potom druhé a dvě bychom chtěli určitě 🙂

milado, do nás ani nikdo nešťoural, že chceme třeba jen bílé a ne romské, nikdo se tam na to ani neptal, jen nám říkali rizika a všechno kolem a tak. Drogy, alkohol ... . A třeba říkali, že těch větších dětí stejně není tolik.

milado🙂 a vy se budete ještě nějak léčit? nebo jdete rovnou do adopce?
a co manža na to? my jsme ve fázi že chce o tom vědět infošky.. a pak se uvidí kdy bysme dali papíry..
maova a co si měla dobrého? 😀 😵

wrtulko, a jestli se můžu zeptat, půjdete ještě na nějaké IVF? Nebo už nechcete?
Teprve se nám jídlo peče, budou zapečené kotlety s bramborama a se smetanou 🙂

Maova, předně moc gratuluju k těhotenství a budu moooc držet palečky, aby se zázrak povedl! Co se týká šťourání do požadavků na děti, je to asi různé.

Wrtul, u nás to není o tom, že bych nemohla otěhotnět (teda to zatím nevím, zkoušeli jsme to jen 2 měsíce a pak mi to zakázali). Jde o to, že já otěhotnět nesmím, kvůli lékům, které beru. A vzhledem k tomu, že po děťátku toužím už dlouho a moc (manžel snad taky 🙂 ), je mi skoro 30 roků a není vůbec jasné, jak dlouho ještě má léčba potrvá, začali jsme uvažovat o adopci. I když doufáme, že se nám povede miminko vlastní. Ani by mě nenapadlo žádost hned řešit, ale při rozhovoru s kolegyní vyplynulo, že miminka už žadatelům starším 35 let prý moc nechtějí dávat. A vzhledem k tomu, že je nám skoro 30 roků a ta čekací doba je asi těch 5 let, tak jsem usoudila, že není na co čekat. Manžel s tím souhlasí. Ale zatím se o tom spíš bavíme, ještě jsem nic konkrétního neřešili. Jen jsem se byla poptat ve sdržení Amalthea. Ti se zaměřují spíše na pěstounskou péči, ale i tak to bylo zajímavé a fajn.

milado, děkuju 🙂
No, všude je to asi jiné. Ale snad narazíte taky na hodné lidi 🙂 A snad vám brzy povolí i vlastní těhotenství a třeba nebudete adopci ani potřebovat 🙂

Maova, díky moc. Bohužel to tak nevypadá, léčba moc neúčinkuje, spíš se to horší. Začít se snažit o miminko bych mohla tak za rok a čtvrt, kdyby to šlo dobře. Nevím, jak to bude. Uvidíme 😉

milado, acho jo, koukám, že to nemáte vůbec jednoduché. Tak snad se to umoudří a třeba to půjde i dřív 🙂 A mezi tím si podáte adopci a ono to potom tak nějak líp utíká a zdá se to jednodušší 🙂

maova my chceme teď - letos zkusit několik IUI, možná lázně, a IvF příští rok.. vlastně nemám přesnou představu ale nechceme se tak nějak ještě úplně vzdát.. ale tu adopci bych brala i kdyb se to povedlo.. přece jen moc jsem si přála mít víc dětí než jedno..
Milado a nemáš kromě adopce.com nějaký zajímavý stránky kde by byly infošky - co všechno se musí projít, vyplnit a tak.. kam se který papíry nosí přiznám se že z tohohle zatím vůbec nejsem mourdá.. vím že se musí dát žádost, že jsou psychotesty, přípravka a tak ale co to všechno obnáší.. tak z toho sem magor 😀
jinak náš příběh viz moje album..

Wrtul, zkus stránky jakéhokoliv sdružení, kde se zabývají NRP - na pardubicku řeba právě Amalthea. Ti se sice zabývají spíš pěstounstvím, ale informace o osvojení tam najdeš. http://amalthea.pardubice.cz/ Já jsem si tam domluvila i schůzku a paní byla moc milá a řekla mi zajímavé věci.

Nebo zkus stránky úřadu. Přímo ohledně NRP: http://www.pardubice.eu/konik/socialni_veci/soc...

Holky musím říct, že Vás moc obdivuju! Po letech starostí a určitě spousty bolesti z Vás pořád cítím spousty síly a optimismu. Jste fakt frajerky.

http://www.pestouni.cz/poradna/infoonrp/cz/podr...
http://www.pestouni.cz/poradna/infoonrp/cz/krit...
http://www.pestouni.cz/poradna/infoonrp/cz/prij...
http://www.pestouni.cz/poradna/infoonrp/cz/proc...
http://www.pestouni.cz/poradna/infoonrp/cz/adre... podotýkám, že Amalthea už nesídlí v Pardubicích, ale
v Chrudimi

wrtulko, budu taky držet palce, aby vyšlo pokud možno nejlíp obojí 😵

Ahoj, ráda bych se k vám přidala, už jsem nakukuju delší dobu, ale teď se žádost o adopci stala ještě více aktuální. Zatím jsme teprve na začátku, doma jsme vyplnili všechny papíry, musím dát dohromady všechny náležitosti, a pak odnést na úřad. Zkušenosti s úředníky mám zatím dobré(musím to zaklepat), většinou asi bývají sociální pracovnice, a já jsem se dostala k chlapovi, vypadá vcelku pohodově, tak snad nebudou problémy. Mám taky trochu strach z probírání soukromí, ale jsme připravení na vše a doufáme, že to vyjde🙂