CAR Apolinář. Byli milí, vysvětlili vše apod.?

saralinda
15. bře 2008

Ahojky holky, rozmýšlím se, do jakého CARu v Praze se přihlásím. Vím, že všichni chválí Pronatal, ale prodělala jsem operaci u Apolináře, a tak mají všechny mé papíry a navíc jsem tam byla spokojená. A proto bych se chtěla zeptat, jaké máte zkušenosti s CARem u Apolináře. Vím, že dosahují dobrých výsledků (statiskticky). Ale mě by hlavně zajímalo , jak se k Vám chovali. Zda vše dostatečně vysvětlili, byli milí a tak. Mooc vám předem děkuji za příspěvky.

tulipanekps
31. led 2009

larri, 😀

larri
31. led 2009

No je fakt,ze,kdyz mi Jarzembovska predepisovala leky,tak mi rekla,ze doufa,ze nebudou moc velike.Zvazovala jestli kratky nebo dlouhy protokol.Pry je to u mne tezke,podle vysledku by mi meli vyhovovat oba dva.To uvidime v pondeli na ultrazvuku. 🙂

tulipanekps
31. led 2009

to jo 🙂 a když budou menší, tak budeš stimulovat o nějaký ten den déle. nic horšího se nestane. 😉

tulipanekps
31. led 2009

ziraf, tak dík, že mi píšeš 😀 😀 😀 😀 😀 😀 fotky jsou ok a srazíky byly ještě lepší 😀 😀 😀 😀 😀 😀

len
31. led 2009

Mně nasadili bez diskuze rovnou dlouhý protokol...

marcelli
31. led 2009

A mě zase nasadili krátký protokol kvůli vyššímu věku,ne kvůli výsledkům 😒

larri
31. led 2009

Holky,nasla jsem diskuzi,jak si zvyknout na pohlavi ditete.Chapete to? Ona to zkousi dva,ano dva mesice a je nestastna,protoze chtela holcicku a ceka chlapecka.A jsou tam holky,ktere ji chapou,protoze taky chtely opacne pohlavi.Nemuzu reagovat,byla bych sprosta a to nechci.Je tam jedna po ivf a taky bude zklamana,kdyz ji to nevyjde a to ceka dvojcata.Fuj,je mi z toho zle.

Marcelli,ja mam 35,tak mi neprijde,ze si o moc starsi.

zirafka105
31. led 2009

Larri - ja to tak trochu chapu... Mozna na to koukam trochu jinak, kdyz se o male jeste ani nesnazime... ale beru to tak, ze ta holka proste proziva momentalni zklamani, sok... ale za chvili ji to urcite prejde 😉 a zvykne si... a bude rada, ze je hlavne ditko zdrave...
Ja treba taky prorvala celej ctvrtecni vecer a pulku noci... jenom kvuli tomu, ze prisel jeden bezva kolega s tim, ze dal vypoved... V prvni chvili mi to prislo jako strasne nefer, zrada a tak podobne... takze jsem si porvala, a pak prevazil rozum s tim, ze on ma na tohle svaty pravo a je to jeho zivot a ze mu mam vlastne prat, aby byl v novem stastnej a spokojenej...

len
31. led 2009

Larri, já to beru tak, že v těhotenství je omluvitelné snad všecko 😀 Já když si pamatuju, nad čím jsem brečela jenom pod vlivem pitomýho Utrogestanu, tak chápu, že na někoho holt hormony působěj všelijak 😖 A je mi naprosto jasný, že pár dní po porodu těm holkám bude připadat neuvěřitelný, čím se trápily 😉

larri
31. led 2009

Mame na to kazda jiny nazor.Ja jsem nikdy nepremyslele nad tim,jake bych chtela pohlavi.Jsem v tom asi jina.

len
31. led 2009

No tak to já samozřejmě taky ne, v naší situaci pro mě bude zázrak vůbec počít a donosit dítě 😉 Ale přeci jenom už jsem si kousíček těhotenství zažila, abych věděla, že v tomhle stavu může bejt ženská natolik pod vlivem hormonů, žev jí napadaj takový kraviny, za který by se kdykoli jindy hluboce styděla 😉 Není snad jediná matka, která by napsala - mám chlapečka, ale daleko radši bych ho vyměnila za holčičku. Ale těhule - to je snad jinej živočišnej druh, který prostě často nemá nic společnýho s tou racionální ženskou, co byla předtím. Na rovinu přiznávám, že některý lidi nechci do konce života vidět, jak bych se hambou propadla do země za to, co jsem jim vykládala pod vlivem hormonů 😔

nitenka
31. led 2009

ahojky holky larii souhlasím s tebou taky nechápu jak se nikdo trápí tím dam to bude holčička nebo kluk přece je důležité aby mimi bylo zdravé dokud nebudeme držet drobky v náručí tak vyhráno nemá nikdo 😲

nitenka
31. led 2009

Aknyt dala jsem ti do Alba tu fotku testíku když tak hezky škemráš 🙂 ale jsem pako napsala jsem tam uplně jinej datum nevím nač jsem myslela a ta včérejší čárka na fotce je skoro neviditelná hlavně že byla vidět včera dneska už je hezčí 🙂 ale tady mi seděj obě na kávovaru a vidět je jen se nechce nechat fotit 🙂 😀

tulipanekps
31. led 2009

nitěnko, kolikrát si se na ně už dneska podívala 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂

tulipanekps
31. led 2009

jo, jinak já jsem byla ještě nedavno otrávená, že mi kartářka předpověděla 2 kluky a já chtěla tak moc holčičku. myslím, že po těhle peripetiích ivfkových mi to je už jedno a budu ráda za zdravý uzlíček s pindíkem nebo pipkou. je mi to jedno 😉 😉 😉 😉 hlavně, abychom se už dočkali a bylo to zdravé... 😔 😕 😵

nitenka
31. led 2009

tuli já je mám vystavéne na kávovaru 🙂 a furt na ně čumim jako tele.. počkej sama to bzo poznáš 🙂 je to jak malej zázrak..

nitenka
31. led 2009

tuli já si také přeji holčičku strašně moc... ale jsem si jistá že jednou se mi narodí kluk... protože když jsem měla sen o mimi vždy tam byl chlapeček 🙂 i ted si myslím,že pokud vše klapne tak to bude klučík..... ale hlavně at je to zdravé hezké moudré a ne žádnej vychcanej hajzlík po tom všem trápení🙂 😀

len
31. led 2009

Jo, Tuli, teď je ti to jedno, ale počkej, jak s tebou budou hormony cloumat 😀
Ne, pro mě je to taky naprosto nepochopitelný, jak tohle může někdo řešit, ale mám z toho pocit, že dotyčná ví, že to co cítí, není správné, a snaží se s tím vyrovnat. Vy jste nikdy nezažily, že byste měly nějaký pocit, o kterém byste věděly, že je zcela neadekvátní, že prostě takhle člověk nesmí uvažovat, a hluboce jste se za to nestyděly? Já to párkrát zažila, třeba když nastoupila nová kolegyně, řekla dvě slova, já ucítila její parfém... a okamžitě jsem zjistila, že tuhle ženskou fakt nesnáším 😒 Dost dlouho jsem sama se sebou bojovala, říkala jsem si - jseš blbá, nemáš absolutně žádný právo nemít někoho ráda "jen tak," bez nějaký závažný příčiny, jak ona k tomu přijde, zvlášť, když se k tobě chová přátelsky? Ale prostě jsem věděla, že mé pocity jsou špatné, ale nedokázala jsem je změnit. Čas mi dal bohužel za pravdu, ale doteď si vybavuju, jak jsem měla sama na sebe vztek, že jsem cítila něco, na co jsem neměla právo a co by prostě racionální člověk cítit neměl 😖

tulipanekps
31. led 2009

vymodlánci to budou a my se z nich potentujeme 😀 😀 😀 a víš, že mi to je teď už ale úplně fuk, co to bude?

len
31. led 2009

No to mě taky - na počtu a pohlaví absolutně nezáleží 😎 Ale pro jistotu se mě zeptejte v půlce těhu, jestli mi hormony nezatemnily mozek 😀

tulipanekps
31. led 2009

nitěnko, taky si dovedu představit, jak si holčičku šperkuju a fintím... mašličky, sponečky a tak... ale s klukem zase můžeme jet na formule, na rallye, to taky mám ráda nebo na hokej 😀 takže se vyřádíme s oběma 😀 a už vidím manžu, jak bude s prckem muzicírovat 😀

nitenka
31. led 2009

len máš pravdu -- jsi moudrá ženská 🙂 😉 já se musím přiznat že jsem tedy měla velký problém se zavistí až jsem se sty děla.. od 26 let se snažím o mimi každej měsíc test nervíky pak IVFka neuspěšný a já hodně špattně nesla uspěch druhývh že se jim to povedlo stydim se a styděla se strašně,ale když jsem měla jen / a ostatní // uplně jsem byla naštvaná a nechápala jsem kde se to ve mě bere... fakt mi to lezlo na mozek... fuj už bych to nechtěla zažívat.. člověk vidí těhulku a je citlivej a já uplně byla v čudu.. až tak to semnou bylo poslední rok... moje známá co se snaží o mimi 15 let je natom stejně byl to jedinej člověk se kterým jsem to probírala a společně nadávala na tehulky bylo to uvolnění asi neplodnost je fakt na to sehnat si dobrého psychologa

tulipanekps
31. led 2009

len, já si těhu stavy ještě pamatuji, taky to bylo jen pár týdnů... ale zacloumalo to se mnou pěkně. hlavně šestinedělí bylo krušný... ale myslím si, že tohle mám srovnaný. 😎

tulipanekps
31. led 2009

nitěnko, ne nadarmo je to diagnóza...

kdybys věděla, jak jsem se nemohla podívat na žádnou těhuli natož pak na švagrovou? já rok a půl po potratu a ona s bratrem dala pod stromeček fotku z utz - asi 6. týden a čekala, že se taky s nima radostí posereme a já odešla ven na cígo a neřekla ani slovo... úplně jsem je nenáviděla, jak chtěli, abychom obdivovali pupek, těhu oblečení, posílali nám mailem fotky z utz, jak prcková roste... a jak jsem se za ten pocit styděla, ale nešlo to překonat... prostě jsem jim to neuměla přát, že si jednou vrzli a byli v tom... byla jsem ráda a věřila, aby byla zdravá, ale víc emocí jsem do toho dávat neuměla.. no jo, pak jsem se musela smířit s faktem, že se narodila neteř - a ještě holka...

a já byla ve 33 před 1. ivfkem, tak jsem si říkala, tak nic, já teď taky budu mít // a prd. nakonec jsem to bráchovi říkala, jak mě to mrzí, že nám 1. ivf nevyšlo a on mi řekl, ať ho tím neobtěžuju, že mu to je jedno, stejně jako mě jejich těhotenství...

teď už tomu skoro ani nevěřím, že to dopadne brzo... ale ty si pro mě velká naděje. promiň, ale doufám, že nebudu potřebovat tolik pokusů jako ty, ale snad míň...

nitenka
31. led 2009

neme tak ti přeji hodně štěstíčka ..neboj se oni v caru vědí co dělají.. důležité je jim věřit... až po více pokusech se v tom člověk začne plácat a hledat příčinu neuspěchu a také ji hledá přirozeně i u lékařů,ale jsi na začátku cety takže hlavu vzhůru a hlavně zkus být v klidu...

tulipanekps
31. led 2009

pardón za ty bla bla... ale potřebovala jsem to pustit...

ha, jdeme venčit, tak já zase zajdu. papa

larri
31. led 2009

A ja si myslim,ze srovnavat pohlavi ditete a jeste to resit v diskuzi,kde na dalsich strankach je plno caru po cele republice s tim,jestli mam nekoho rada nebo ne je blbost.Vzdyt kdysi se rodilo tolik deti a dneska to je pomalu zazrak.

Len,chapu,ze ma treba takovy problem,ale ma to rict nekomu doma nebo kamaradce a ne tady.Co ceka,ze ji budu litovat,protoze to bude kluk?To at nikdo neceka.Muze byt rada,ze se narodi maly a bude mit vsechno tam kde ma byt.Je mi jedno,jestli budu kupovat auta nebo panenky.Ja budu rada,kdyz budu mit to stesti a budu jezdit pysne s kocarkem.

Vis tuli presne vymodlenci.Kdyz jsem se domlouvala s reditelem,jak to bude semnou,kdyby se to ivf ted podarilo.Rekla jsem,ze nevim,jak mi bude a co mi rekne doktor.Odpovedel,ze tehotenstvi neni nemoc,ale zalezi na mne.Rekla jsem mu,ze tehotenstvi neni nemoc,ale ja budu mit mimi vymodlene,zatimco on ani nevi,jak k tomu prisel.On si jeste tenkrat dokupoval roky,aby se mohl ozenit.Jenom se smal a kyval,ze mam pravdu.

nitenka
31. led 2009

tuli... taky doufám,že už ti to vyjde Ale chci říci že mám za sebou 5 transféru a stejně podle doktora jsem nebyla ani v pulce toho čím si projdou jiné holky a taky se dočkaj.. tady je problém v tom že po tolika letech snažení doma testíků v odpadkáči nervíků při ovulaci jsem čekala že IVF vyjde a to na poprvé a když to na poprvé nevyšlo tak to byla pro mě podpásovka uplně šílaná,neměla jsem tolik informací a poslední naděje IVF a nic.. takže holky věřte mi ale první neus 😝 pěch v caru je ten nejhorší,pak pochopíte že to chce čas a zkoušet a zkoušet a vy se do toho opřete a ono to fakt vyjde i když ne třeba hned ale hlavně se nevzdávat

len
31. led 2009

Larri, já ti nevím, tady na těch stránkách je hromada neplodných, ale taky diskuze typu - povedlo se nám napoprvý, nedaří se půl roku a jsem nešťastná, popř. další spousta diskuzí, kde maminy rozebírají hromady pro mě naprosto nesmyslných mimitémat 😒 Neříkám, že to chápu, ale tohle je celkově maminkovská stránka, kde jsou neplodný jenom jednou částí.

A pokud má dotyčná pocit, že jí to dokáže jakkoli pomoct a někdo jí tu s jejím problémem poradí (+ samozřejmě musí počítat s tím, že jí tu někdo i pěkně od plic vynadá, a to třeba oprávněně), tak proč ne... Já si o tom myslím svoje a protože to nechápu, rady dost dobře udílet nemůžu... Ale někdo jiný tím třeba prošel taky (a nikdo nepíše, že je to správný) a pokud jí pomůže se s tím vyrovnat a naladit se na tu "správnou" vlnu, proč ne. A taky bych osobně neměla žaludek na to sem takovouhle diskuzi dát, ale pokud jí to pomůže 😒

Na beremku byly diskuze o anorexii, všichni tam věděli, že je to špatný, ale našlo se pár odvážlivých, co si tím prošly taky a dokázaly o tom mluvit a třeba i trochu poradit, jak ony se s tím vyrovnávaly. V týhle diskuzi taky nikdo nepíše, že ten pocit je správnej, ale spíš co dělat, aby se ho zbavila.

len
31. led 2009

Nitenko, já jsem zvědavá sama na sebe, protože poprvý nám to vlastně vyšlo. Takže bych samozřejmě ořvala neúspěch, ale i z úspěchu bych měla rozpačitý pocity 😒 Takže kam se to ženu, když v tom nevidím nic pozitivního? 😀