CAR Unica Brno

Som na Marvelone a budúci týždeň začínam s injekciami. Okolo 12. srpna by som mala mať OPU.

Ink, ja som mala pred rokom OHSS tretieho stupňa a rozhodla som sa ho už neriskovať, takže som sa s Unicou dohodla na kratšom, antagonistickom protokole, u ktorého je 5x menšia šanca OHSS. Ale je tam aj menšia šanca na úspech.

Květy, tak se ti to blíží. Ještě v srpnu můžeš být těhu, co? Přeji ti hodně pohody při boji.

Kveto, ja měla také třetí stupen OHSS a určitě do toho znovu nejdu... Máme ale mrazáčky, takže zkusím KET. Pokud to nevyjde, tak už to asi od začátku zkoušet nebudeme, raději risknu adopci. Myslím, že mít dítě za každou cenu není dobré, nemusím se při tom zabít, že? ☹

kvety,tak to máš dobře pošéfovaný. Já už vidím,jak budu zase řvát jak želva,strašně se bojím. Na jednu stranu se těším,ale moc tomu nevěřím.Ale musím
Ink,myslím,že po půl roce už to bude v pohodě a budeš moct začít,tak aspoň enbudu sama.
jani,fakt se tam těším. Akorát nesmím zapomenout to jídlo a pití 😀

Ink,tak ty jdeš na Ket,tak to budeš mit podstatně rychlejší. Já musím začít nanovo.

ahojky holky přeji všem hezký den 😉

Ink, súhlasím, ja už dlhý protokol tiež v živote nechcem skúšať, to jedno OHSS mi bohate stačilo. Ale neviem ako na tom si zdravotne, ale ak Ty si zdravá a ovuluješ, tak sa dá urobiť aj natívny cyklus, takmer bez stimulácie a v podstate bez rizika OHSS. Ale to je o tom ako to kto v sebe cíti a čo chce a čo nechce skúšať. V téme o OHSS som si všimla, že veľmi veľa dievčat, čo mali OHSS, už prestali byť snažilkami aj keď sú bezdetné. Ja mám veľký rešpekt pred OHSS, takže sme s mužom dohodnutý, že ak budem mať teraz nábeh na OHSS, tak rušíme stimuláciu. Jednoducho radšej budem bezdetná ako zdravotne prizabitá.

Lucfirku, ten strach poznám. Ja mám úplne najväčší strach z toho, že zase budem revať na zemi a nenávidieť bývalú kamošku a všetky ženy, čo šli na potrat. Preto tak dlho dopredu spriadam plány ako ten testovací deň prežiť čo najbezbolestnejšie, medzi ľuďmi a v podstate si ho užiť, nech bude výsledok akýkoľvek. Keď mi to minule nevyšlo, tak to bol asi najhorší deň môjho života, čo sa týka smútku a zúfalstva, takže preto teraz robím také manévre, aby sa to nezopakovalo... Proste ďalší testovací deň v mojom podaní bude príjemný zážitok. Tak som sa rozhodla. 😝

Kveta,to já budu brečet a brečet jak minule,byla jsem naštvaná na všechny kolem a uplně jsem byla alergická na to,když řekli,že příště se to povede,at si užívám života. Nejradši bych je všechny poslala .....někam. Všichni jsou vždycky chytrý,ale nikdy v takové situaci nebyli. Všichni otěhotněli přirozeně a v pohodě,že jo. Budu naštvaná na celej svět. PRostě je to nespravedlivý.A nejvíc mě štve,že manžel je optimista a chyba je v něm. A on nikdy není takovej smutnej a tak to neprožívá. Strašně mě s tím vytáčí. Prostě to bere tak,že to tak je a hotovo. Vztek už mám teď,že on zase bude nad věcí a já budu psychicky i fyzicky vyřízená. A on bude v pohodě.

LUCIFÍRKU ahoj
-Měla jsem naprosto stejné pocity jako ty.Taky mě štval manželův optimismus a taky i to
že chyba byla na jeho straně(já fungovala ukázkově) každou pravidelnou menzes jsem obrečela-no
však víš o čem mluvím. Někdy jsem měla pocit, že to moc neřeší a já si dělala hlavu z každé
maličkosti.
Navíc pak po IVF hormony dělaly svoje a hádky mezi námi byly a já plakala jsem snad každý večer.Psychicky
a fyzicky jsem byla vyřízená ale postupně se to zlepšovalo-asi to chtělo přejít to nej... období.

Ahoj Lenuli,ty už budeš za týden maminka. Toto uteklo viď. A ještě se chlapíci narodí do nového bytečku.
Lenuli uplně popisuješ moje pocity,u mě chyba žádná a prostě nic,každý měsíc doufám,že už ms nedorazí,ale bohužel. Mimčo si přeji už dlouho,snad od 18let. Prostě chlapi to moc neřeší. Aspoň ne před námi. někdy mi připadá,že mu by mu to snad ani nevadilo,kdybychom děti neměli,ale s tím já bych se nesmířila,nedokážu si to představi. Vždycky to ořvu. Prostě je to nespravedlivé. Někdy mi připadá,že¨jsme každej z jiné planety. ☹
Ale na další pokus se strašně těším a doufám,že to vyjde. A to hnusný období po neuspěchu už nebudu muset prožívat.

Lenuli,budu držet pěsti,jaké máte jména? To už máš určitě ¨všechno nachystané.že?

Leni koukám,že to bude Pavel a Tomáš až teď jsem si všimla 🙂

Lucifirku, rozprávala som sa o tom s jedným mužom /nie s mojím manželom/ už dávnejšie. Ten muž so ženou nemôžu mať deti, príčina neplodnosti neznáma. On mi hovoril, že nechápe, že manželka bezdetnosť tak emocionálne prežíva, ale vysvetľuje si to tým, že jemu samému neplodnosť nič nepripomína. On nemá plodné obdobia, on nemá menštruácie, ktoré by mu za každým pripomenuli, že nemajú deti. Jednoducho jeho život je ako pred tým a nič sa v ňom nezmenilo, takže manželku dosť dobre v jej smútení a emóciach nechápal.

Faktom je, že jediný človek, ktorý plánuje kariéru podľa detí, je žena. Ona sa pripravuje na veľkú životnú zmenu. Mužom sa otcovské pocity tvoria v hlavičkách až pár mesiacoch po pôrode, kým časť žien miluje aj malú bodku na ultrazvuku, cítia pohyby, cítia dieťa v brušku "komunikovať" s mamou. Takže na základe tohoto si myslím, že muži to naozaj až tak objektívne neprežívajú.

Ale myslím si, v prípade Tvojho manžela, že to v sebe prežíva viac než dáva najavo. Keď si ho porovnám s mojím manželom: obaja - Tvoj aj môj muž - berú svoju neplodnosť ako chrípku, jednoducho sú neplodní a hotovo /použijúc Tvoje slová/. Ale myslím si, že Tvojmu mužovi to zase až tak jedno nie je, lebo keby to nebral a nevnímal aj emocionálne, tak by súhlasil s darcom. A on s darcom nesúhlasí, takže zjavne mu to až tak úplne jedno nie je. Môj keď videl aké má minimálne šance na zdravé potomstvo, to zabalil so svojím biorodičovstvom a pravdupovediac, ani za ním nevzdychol. Jednoducho to zobral ako fakt a tým pre neho rozhodovanie o darcovi skončilo. Tvoj za biorodičovstvom vzdychá.

A k radám ostatných o tom, že sa to raz podarí: Chvála Bohu, že už mám len kamarátky, ktoré chápu, že pri desiatom výročí svadby a našej neplodnosti zázrak čakať nemôžeme.

Ja som môjmu mužovi dala prečítať ten link na to ako sa vyrovnávať s neplodnosťou. Tiež mal také tendencie každú moju vetu /povedanú raz za týždeň/ o obavách z OHSS a podobne odbíjať optimistickými hláškami, tak som ho vyslovene poučila, že to mi nepomáha a že sa potrebujem vyrozprávať a nechať sa pomojkať, poľutovať, utešiť a objať.

Já jsem zatím každý měsíc taky obrečela.Snažíme se s manželem 2 roky.Zatím jsme to zkoušely přirozenou cestou.On se mě snaží utěšovat.Jenžě u nás je chyba ne mě.Mám málo funkční vaječníky a zvýšené (pětinásobně)protilátky proti spermatu.Moje imunita zlikviduje spermajen se k chlapovi přiblížím-tak vtipkoval dr.na imunologii.Takže možná o to hůř to nesu že já jsem ta neschopná a méněcenná ženská.
Všechny těhule a kočárky mě trošku rozlítostní.A okolí se to lehce řekne-nemysli na to.Ale když zobu plno prášků po kterým mi ještě bylo blbě,lítám po doktorech tak to moc nejde na to nemyslet.
Mám kamarádku která otěhotněla přesně kdy chtěla a rodila taky přesně kdy chtěla-v den svých 30.narozenin.Je to těžké radovat se z těhotentsví a dětí mých kamarádek.
Ale teď když se blíží začátek stimulace a pak ICSI tak už jsem se snažím tomu věřit.Když to nevyjde napoprvé tak snad dáme něco do mrazáčku a někdy to přece musí vyjít. 😉

holky vždycky jsem byla zlostí bez sebe když menzes dorazila
přesně na den a snad i hodinu 😠
Doma jsem jen poslouchala-řeči tipu: nic si z toho nedělej apod.Bylo na zlost.
Strašně jsem se snažila dokonce jsem měla doma i etn test na sliny jestli zrovna je OVU nebo není.
Měřila BT a vyzkoušela všechno možné-NIC o to to bylo horší a v práci??? To ani nemluvím
ta která nepřišla na směnu tak byla v jináči 😀 ted se tomu směju ale nebojte taky budete.

Nemohla jsem ani kočár vidět-hnusilo se mi to a nějaké gratulace v práci-to jsem vždycky
na záchdě tajně oplakala.
Takhle to šlo cca 3roky až jsme skončili v UNICE a problém zjistili u manžela.Malétušení jsem měla ale
přijetí bylo horší. A manžel??? No v celku to vzal a mužská ješitnost je mužská ješitnost.
Z počátku to moc nekomentoval ale nic pro TO nedělal. tak jsem s evrhla na NET ahledala všechno možné i nemožné co s těma jeho špatnýma spermijkama udělat. Dala jsem do toho max.Výsledek vidíte sami.

ufff tohle jem nejdelší příspěvěk co jsem sem dal na MK. Někteří chlapi to hold moc řešit nechcou
nebo se k tomu staví flegmaticky. Až jsem ho tehdá pořádně ale pořádně sprdla tak
mu to muselo dojít-a změnil (pomalu sice) postoj k téhle záležitosti a začal "spolupracovat"

Na to je zapotřebí obou a né aby na to ženská byla sama.

Lenulinka21, aby nevznikol dojem, že môj muž nič riešiť nechcel: absolvoval x vyšetrení u urológov, alergológov, imunológov, genetikov, bral vitamíny, hormóny, bral Profertil, atď. Ale spermie to nezlepšilo ani trošíčka, ani o percento. Takže keď urobil všetko, čo bolo v jeho silách, potom sa rozhodol pre darcu.

betys to máš pravdu že je to těžké se radovat s někým když se mu narodí potomek cítím to stejně na jednu stranu mám radost že se někomu mimi narodí a na druhou stranu se trápím asi to bude u mě hodně zajímavé až se narodí mojí segře mimčo čekají ho v říjnu a já mám strach že mě to položí i když si připadám silná a že jsem z toho venku a pohodě,když mi ukázala ultrazvukový snímek tak jsme se rozbrečela ted se moc nevidíme tak jsem jakžtakž vklidu asi by mě to bylo líto se dívat na její bříško ☹

lenulinka výsledek spolupráce bude za chvíli na světě 😉

jarbabilik-Já mám mladší ségru a ta už má 4letou dceru.Takže její těhotenství mi ještě nevadilo a prožívala jsem ho sní v pohodě.Teď se snaží o druhé a zatím jim to taky nejde.Ikdyž švagr to stím snažením zrovna nepřehání. ☹

betys moje segra má taky už dítě segře bude v září 34let a její syn už bude mít 15letčeká opět kluka 😀

Ja som z tehotenstva mojej sesterky urobila výhodu: chodím po detských obchodoch a nakupujem jej výbavičku = darčeky.

Dobry večer všem, tak vám oznamuji, že jsem dnes začala krvácet - to znamená že je konec mým nadějím. Vzhledem k tomu, že na další pokus už nechci jít, tak mě snad Jaruš zlikviduj úplně. Můžu vám říct, že jsem z toho pěkně vyřízená. Toto je snad horší situace než mít negativní test hned na začátku - to se alespoň na nic netěšíte. Sem tam se na vás přijdu podívat a nebo mi kamarádka bude o vás podávat zprávy. Přeji vám všem ať dopadnete o mnoho lépe než já... z celého srdce.

Consolka nevím co napsat....je mi to strašně líto....musí to být pro tebe hrozně těžký...drž se... 😢 ☹

Psala jsi, že jsi měla 3 embryjka, není šance, že se třeba, dvě udržely a jen jedno odešlo? Možná je to hloupej dotaz, tak se kdyžtak omlouvám... 😒

Consolko, některé holky tu taky psali, že krváceli a šli do nemocnice nebo dostali nějaké léky a některým se to podařilo udržet. Tak to ještě nemusí být úplný konec. I když věřím, že tě to krvácení hodně rozhodilo, koho tak ne? Moc ti přeji, aby se to ještě podařilo udržet.
Jsem ráda, když tu čtu dobré zprávy a takové ty špatné mi berou elán. Mám tady radost z holek, kterým se to povedlo a to je ta naše naděje. Mojí známé se to teď povedlo napotřetí, tak doufám že i můj třetí pokus už vyjde.
Lenuli, už se ti to krátí. Budu na tebe taky myslet a určitě nebudu sama. Takže ještě 3 dny a budeš mít kluky u sebe. Nepředstavitelné. Nedovedu si to u sebe představit, zdá se mi to jako pohádka.

Děkuji za podporu, ale myslím si, že šance už není. Dnes zavolám Otevřelovi a uvidím, co mi řekne.... Pak vám dám ještě vědět, ale vždy jsem slyšela, že hnědé krvácení nebo špinění je ok, ale jasně červená krev je špatné...

ahojky holky přeji všem hezký den 🙂
consolka tak ted jsi mě úplně odzbrojila jsem z te zprávičky jako opařená ☹ ,jestli jsi ještě v Přerově měla jsis zajít za Pruckovou a poradit se sní třeba to nebude definitivní 😒

Kvety,já toto taky nechápu. Ty chlapy. Ale já se s tím nemůžu nějak stotožnit. Pro mě je to prostě nepředstavitelný. A člověk by očekával od chlapa nějaké pochopení. Ale bohužel oni přemýšlejí naprosto jinak. Občas mají takovou chvilku,že to pochopí.Ale jinak to od nich člověk asi nemůže čekat. ☹