Když spíme v jiném prostředí, syn strašně pláče

Ahoj, mám skoro 6 měsíčního chlapečka. Cestování mu nedělá problém, bohužel, když máme přespat v jiném prostředí, strašně pláče, mívá z toho takové záchvaty, že potom sotva lape po dechu. Tyto stavy trvají několik hodin a i v noci se neustále budí a pláče. Řekla jsem tchyni, že ho nebudu takto trápit, že s ním budu jezdit na návštěvy přes noc jezdit až povyroste. Ona mi hned řekla, že to nemůžu, že si prostě malej bude muset zvyknout. Co si myslíte vy, jaké s tím máte zkušenosti? Mám pocit, jestli to tchyně neřekla jen proto, aby tam malého měla, ona sama totiž na návštevy moc často nejezdí...
jabber
14. bře 2008
Ahoj, tak my spíme u obou babiček od malinka úplně v pohodě i na chalupě....
A v čem tam spinká? Já jsem totiž malou nejdřív nechávala spát v tašce z kočárku, kterou důvěrně znala a teď má cestovní postýlku, kterou taky zná. Akorát je pro ni důležité, aby spala pokaždé v tom samém pokoji, který zná a má ho prohlídnutý.....a pohoda.
radostautor
14. bře 2008
spí se mnou, já ho tedy pořád chovám, protože děsně vyvádí. Nemůžu ho nikam položit, to by se snad zbláznil a dokonce mu i vadí, když na něj babička promluví nebo ho chce pochovat. Pokud už je ona u nás, tak se na ni culí a je v pohodičce...
luciass
14. bře 2008
ahoj,

tak my byli poprvy s malou pryč přes noc, když jí bylo 6 měsíců, spali jsme u sestřenky, pujčila nám klasickou postýlku po svých dětech, my vzali z domova jeji mudláky co má normálně v pelíšku a spala krásně celou noc,
pak jsme byli na horách když jí bylo 9 měsíců, měli jsme cestovní postýlku, svý mudláky a první noci proplakala a celkové i ostatní noci byli na prd, než usla apod., takže těžko říct, některý dítka jsou dost přizpůsobivý a čim menší, tim by si prý mělá zvykat v jiných prostředích líp něž pak starší....,
každopádně, pro svůj klid a vyspalý dítko, bych ji taky navštivila a na noc jela domů, pokud to není přes celou republiku 😉 , za čas to zas zkusit, nelámat asi přes koleno...

tak šťasné spaní
johanda
14. bře 2008
radost - v tak útlém věku ho nemá cenu "zvykat"na neznámé a pro něj nejspíš děsivé prostředí - jediné čeho dosáhneš,že se období strachu ještě protáhne. Takže, pokud chce babička prcka vidět, bude muset na návštěvu ona - tak bych to tedy řešila já 😉.
radostautor
14. bře 2008
právě my bydlíme v Praze, ona až na Olomoucku :-|
ale právě ono to není jenom o tom spaní, on nemá rád to, že tam vůbec jsme, nechce babičku ani vidět,ale když jinak s ním vyrazíme mezi lidi, tak je v pohodě.
Samozřejmě na té návštěvě je to večer už pěkná krize 😕
radostautor
14. bře 2008
zkusím to holky ještě jednou a pokud se to nezlepší, počkám, až bude větší. Neřeknu, kdyby tam byl sám, ale já ho pořád chovám, do toho tam mám ještě svou 2 letou treperendu, takže mám docela co dělat 😕
luciass
14. bře 2008
tož tak ať bábrle přijede k vám, jestli je rozumná tak to pochopí, chápu, že je natěšená na vnoučka, to každá babina 😉
jabber
14. bře 2008
radost - a vyvádí takhle i jinde, zkoušela jsi to? Jestli se to třeba netýká jen toho konkrétního prostředí, třeba mu tam něco vadí.....no každopádně, když si u ní nezvykl doteď, tak už bych to přes koleno taky nelámala...

My jsme s malou začali právě cestovat a přespávat jinde hned od narození, aby si zvykla, protože chceme, aby babičky občas hlídaly, chceme jít taky někam do divadla, kina a tak....
radostautor
14. bře 2008
ani u druhé babičky se mu nelíbí, jen přijedem, ona na něj promluví a už řve a je to tak, dokud neodjedem pryč.
luciferek
14. bře 2008
ahojky,
radost - tak u nás byl taky úplně stejný problém...babičky máme v Ostravě a my bydlíme v Praze :-| .
Poprvé jsme byli s malou na Moravě, když jí bylo 7 týdnů |-| a to byla fakt síla, pořád plakala, moc nejedla, byla pořád nervozní a nesvá... pak jsme šli k doktorce a ta nám řekla, že musíme nasadit UM protože vůbec nepřibírá, ale naopak zhubla. Já tenkrát říkala, že mám dost mlíka, že nemá nedostatek a nakonec jsme přišli na to, že to bylo změnou prostředí. Dítě bylo vystreslý a tak... říkala, že děti vnímají úplně jinak než dospělí, vadí jim i zdánlivé maličkosti, jako je jiná barvy stěny, jiné pachy apod. Pak jsme to riskli zase kolem 4 měsíce a kolotoč se opakoval a nic se neměnilo... dokonce jsme skončili i na pohotovosti, malá dostala vysoké horečky. A i když jsem říkala, že malou kojím a nevím z čeho by mohla být nemocná, takdoktor řekl, že tak může dítě reagovat na jiné prostředí (vím, že to zní jako kravina), ale opravdu to tak je, může mít na přechodnou dobu i oslabenou imunitu 😞 . Tak jsme přestali na čas jezdit na Moravu a která babča chce, tak ať si taky přijede. Dítě je ve svém a cítí se dobře 🙂.
Jak píše Jabber, taky jsem jí chtěli zvykat od mala, ale u nás to prostě neklaplo :-| .
luciferek
14. bře 2008
jo a jinak, tchýně taky říkala, ať jí necháme pořádně vyřvat, když to musím napsat tak škaredě ]-( , ale kdo by nechal plakat tak malé stvořeníčko a hlavně zbytečně, když se to dá domluvit i jinak. Moje máma naštěstí jezdí, ale tchýně (mimochodem jsem moc ráda) nejezdí, nerada se pro někoho obětuje, jen aby si každý přijel za ní. Ale kdo chce kam, pomozme mu tam 😃 .
radostautor
14. bře 2008
díky luci, moc jsi mi pomohla, ono tchyni je asi fuk, že tam malej řve, hlavně, aby nemusela jezdit ona. Někdy mi to tak fakt připadá, nejhorší je, že manža to nechápe a zastává se jí, že je to babička, tak tam prostě jezdit musíme, jenže on sám šel za kamarádama a malýho jsem tam pak měla já. Obě babičky mají docela tmavý nábytek, myslíte, že to může být i tím, že má třeba málo světla?
radostautor
14. bře 2008
luci, máme to stejně, máma jezdí dost často, ale tchyni se asi nechce, nevím, proč to tak je..
to jste mi holky potvrdily jen to, že prostě matka zná nejlíp potřeby svého dítěte. Já jsem o sobě začala už pochybovat, jestli tchyně nemá náhodou pravdu, jestli si jen opravdu musí zvyknout, ale asi to bude spíš tak, že si ona bude muset zvyknout jezdit k nám...
luciass
14. bře 2008
ja bych na příště zkusila vzit fakt věci, který má okolo sebe v postylce, třeba i kolotoč jestli ma a svoji peřinku, každopádně, určitě musí být v klidu maminka, když je nervní maminka, přenese to na mimčo 😉 zkusit mu třeba nechat hrát televizi, rozsvícenou lampičku, prostě co nejvíc toho, co děláte doma

a máte cestovni postýlku nebo klasiku?
luciferek
14. bře 2008
jo, tak to znám, u nás to bylo fakt stejný, manžel se zastával své maminky a já z toho šílela, že je mu asi přednější jeho máma než jeho dcera ]-( . Taky jsem si připadala občas jako blázen a myslela jsem si,že nejsem normální, ale buď v klidu, není to tebou ale spíše tchýní. Nevidím důvod proč by taky nemohla jezdit ona, když ty vážíš takovou dalekou cestu a ještě s miminkem. Však ona to má přeci stejně daleko a nemusí sebou tahat takových věcí, ach jo, úplně tě chápu 😉
luciass
14. bře 2008
radost určitě, znáš svoje dítko, víš co mu dělá dobře a vubec o sobě nepochybuj 😉
luciferek
14. bře 2008
a hlavně nepochybuj sama v sebe, je to tvoje dítě a ty sama nejlíp víš, jak mu je 😉 . Jak píše Luciass, můžeš zkusit brát sebou věci, který malý zná, ale z vlastní zkušenosti vím, že zrovna nám to fakt nepomáhalo :-| . Všude jsme postýlku vystlali jejíma věcičkama od peřinky, až nevím po co, ale pořád plakala. To se pak ani to dítě pomalu nedá jak utišit a že jí zrovna máchám před pusinkou její opičku jí v ten moment je úplně jedno 🙂
luciferek
14. bře 2008
no každopádně držím palečky, ať to nějak při příští cestě na Moravu zvládnete 😉 . My už jsme trošku větší, takže se to začalo jakžtakž zvládat, ale když na mě někdo od nich vybalí, ať spíme u nich, pak další, že by taky chtěli večer pokecat a my to spojili s přespáním někde jinde, tak to strikně odmítám, mám toho tak akorát dost :-| . Teď jsme zrovna byli na 14 dní na Moravě a spali jen u naší mámy 🙂 . Ke tchýni jsme sice docela často jezdili, ale byla jsem svému manžílkovi vděčná, že jsme tam nemuseli spát. Malá je sice víc zvyklá na mojí mamču, ale co...Když si dovede najít čas pro svojí vnučku a dojíždí do Prahy, tak si taky zaslouží, aby se jezdilo i za ní... A tchýně? ta pomalu ani nezavolá, natož aby tady přijela 🙂
radostautor
14. bře 2008
bereme mu hračky, v kočárku ho bohužel uspávat nemůžu, protože mám sourozenecký, který do patra nedostanem.
Má dřevěnou postýlku, i tam, ale spí v posteli se mnou, já bych řekla, že je na mě moc fixovaný, chce být pořád u mě. Už mě i napadlo, jestli nemá strach, že ho na nějaké návštevě nechám, jak se ho pokouší někdo pochovat, už mě hned hledá..to je asi blbost, co...
dnes máme odjet, řekla jsem drahýmu, jak se věci mají a připadá mu to směšné, prostě maminka má vždycky pravdu.
Takže pobalím mu i pěřinku, kolotoč a vše, co ještě do auta nacpu a pokud to bude stejné, tak už tam na nějaký ten měsíc prostě nejedu. A jestli mi tchyně bude dávat kázání, co mám dělat a co ne, tak ji uzemním a je to. Moc vám děkuju za podporu
😉
jabber
14. bře 2008
Těm malinkým dětem fakt vadí úplné maličkosti - u mojí mámy je úplně v pohodě, ale nesmí být natažené hodiny 😃 - má takové staré pendlovky a jak začaly bít, tak bylo zle. Vždycky. My je ani nevnímáme, ale malá začala vždycky okamžitě řvát a to jsou v jiném patře než ona! 😃. A taky vždycky než se uloží ji chvíli necháme ať si prohlídne pokoj - ona se tak nějak ujistí, že je to ten, který zná - a dobrý 🙂 . Jo a taky jsem zjistila, že jí vadí stíny na stropě a na zdech - doma jí necháváme normálně přes noc malou lampičku svítit, abych na ní viděla, ale u babičky je lampička s proutěným stínítkem a to háže jiné stíny než ona je zvyklá, takže u babičky zhasínáme 😃 - u stínů teda nebrečela, ale pořád stála v postýlce, koukala na zeď a nemohla usnout. Chvíli trvalo, než jsme to všechno vychytali 😃
luciferek
14. bře 2008
tak šťastnou cestu a hlavně jeďte opatrně 😉 . Pak dej vědět, jak jste dopadli. A pamatuj, ty si máma a víš nejlíp co a jak 🙂 . Tchýně může poradit, ale to je vše, vychovávat a rozhodovat o tom co budeš dělat je jenom tvoje a manželova věc 😉 . papa
radostautor
14. bře 2008
luci a s tím voláním, mamka mi volá téměř denně, že ji je po malé smutno a chce ji k telefonu. Dcerka si s ní poklábosí a obě jsou spokojené. Tchyně nikdy nezavolala, když připravuje dětem jídlo, ptá se manžela, jestli jim to a to může dát, ne mě, to mě taky pěkně štvě. Nejhorší je to, my budeme na Moravě stavět, manžel tam má pozemek, do té doby budeme bydlet u tchyně. Stěhujeme se v létě a nábytek tam budeme mít svůj, tak to snad bude bez problémů...
jabber
14. bře 2008
radost - já myslím, že to není blbost - prostě si tam není jistý a klidně si může myslet, že tam zůstane bez tebe...můj brácha byl jako malý přesně takový, na toho se nesměl nikdo ani podívat, i když ho máma chovala v náručí, hned řval jak tur, natož aby ho někdo čapl a pochoval...
A co si pořídit nějaký starší kočárek a nechat ho tam, aby spal v něm? My máme takhle jeden starý na balkoně a je to úplně super
luciferek
14. bře 2008
jj, moje máma taky volá denně a manželovi to připadá uhozený, prý mu příjde normálnější, když by pořád tak "neotravovala", no fakt nechápu. Moje máma taky s Vanesskou pořád povídá a povídá a říká, že jí je smutno a tak, to je mi pak líto, že jsme tak daleko 😞 .¨
No to jo, uvidíš, jak se to bude vyvíjet, hlavně, že tam budete mít něco svého 🙂. Držím moc palečky a pozdravuj tchýni 😃 .
S tí starším kočárkem to je dobrý nápad 😉
radostautor
14. bře 2008
tak jo a pošlu ji na návštěvu k té tvé 😉 😃
luciferek
14. bře 2008
to by bylo něco 😃 , ale zase by si určo rozuměly 😃 😉
suki
14. bře 2008
naše malá má 6,5 měsíce a od malička nemá ráda cizí lidi. Není chovací miminko a namá ráda když ji chová někdo koho nezna, z dálky se na každýho usmíva, ale jak ji ten člověk vezme tak je řev. Nasnáší taky návštěvy u babiček, ve svým prostředí se nechá i pochovat, ale jak jsme u nějaké babičky tak ani náhodou. No co se dá dělat, já ji rozhodně vyřvat nenchám, přijde mi to jako zbytečný trápení a k ničemu to není. Vadí mi jen, jak furt moje mamka říká malé, Ty nás nemáš vůbec ráda atd. ... no podle dítě vicítí. co si ti lidi myslí a že mu není v tom prostředí dobře a tak pláče. Jinak chodíme plavat a pořád po dětských kavárnách a kámoškách a tam nepláče vůbec takže asi tak.
radostautor
14. bře 2008
suki, on jinak taky nepláče, naopak má moc rád pizzerie 🙂
suki
14. bře 2008
no mě připadne že naše malá se v tom bytě u babiček prostě necítí dobře, neco jí tam vadí a já nevím co =-) Ježíš teď jsem si všimla té hrubky takže oprava: Vycítí :-N
nasticka
14. bře 2008
já se taky přidám..my jsme byly s malou na týden u mojí mámy (Andulce je 8 měsíců), dřív jsme tam byli asi 3x na jednu noc, to bylo vpohodě, ale teď..první noc spala dobře, což se o mně říct nedalo(dostala jsem střevní chřipku 8-( ) ale další noci, to byl horor, vůbec mi nechtěla usínat, pořád se budila, přes den tam vůbec nemohla usnout..když jsme se vrátily domů, tak mi všichni říkali, jak hrozně zhubla a na kontrole u dr se to víceméně potvrdilo a ještě skoro 14 po návratu domů se neustále v noci budila a plakala, přes den nemohla usnout.myslela jsem, že jsou to zuby, ale takhle nevyváděla ani u těch prvních a teď se zklidnila azub nikde nic 😞 myslíte, že to taky mohlo být tou změnou prostředí?máme jet na týden s tchýní na chalipu, nikdy jsme tam s malou nebyli a já se bojím, aby se to celé zase neopakovalo :-|

Začni psát odpověď...

Odešli