Dárky
robin92
26. říj 2017

Darky prodeti jen k nejake prilezitosti

Ahoj chci se zeptat jestli kupujete detem darky hlavne k nejake prilezitosti? Myslim tim narozeniny a vanoce a svatek nebo treba za vysvedceni nebo neco uspesneho nebo kupujete detem nebo i ostatni clenove rodiny, kdy si deti reknou co chteji? Ja osobne preferuji darky za zasluhy nebo udalosti, ale tchanovci to nejak nedokazou pochopit, maly uz je zmateny kolik ma hracek a dalsi pribyvaji, pomalu se hrozim vanoc. Ani mu nebudou ty hracky vzacny, kdyz je dostava kazdych 5 minut 😞
krystalka
26. říj 2017
Když byl syn hodně malý, tak jsme kupovali třeba hračky a různé výtvarné pomůcky průběžně, prostě tak, aby je zrovna využil a k něčemu mu to bylo v době, kdy ho ta konkrétní věc zajímala....když měl z toho trochu víc rozum, tak jsme postupně začali ty dárky kupovat na ty Vánoce, narozeniny, svátek, nebo jsme třeba koupili něco nového zajímavého na dovolenou, nebo když byl v nemocnici s nosní mandlí, za vysvědčení - ne za jedničky, ale spíš jako takové ukončení té celoroční práce.... Ale celkově jsme se vždycky drželi spíš menšího počtu hraček, které fakt využije a dá se s tím hrát různě, než abychom kupovali nějaké blbinky, které se mu prostě teď líbí, ale je to takové jednorázové....Jinak třeba k prvním vánocům v necelém roce dostal syn tři dárky a bylo to tak akorát, stejně si vzal jeden a tomu se věnoval, ostatní přišly na řadu až za pár dní 🙂....a později jsme to s dárky taky nepřeháněli, teď je mu 9 a půl a mívá tam tam 7-8 dárků, plus někdy ještě nějakou drobnůstku, co seženeme na poslední chvíli neplánovaně 🙂. Jinak, když se synovi někde něco líbilo, tak jsem mu na to obvykle říkala, že třeba někdy příště to koupíme....většinou na to pak buď zapomněl, nebo když o tom mluvil pořád, tak to k nějaké nejbližší příležitosti dostal....a vždycky od konce léta na každé žadonění o koupi něčeho odpovídám, ať napíše Ježíškovi 🙂
guinea
26. říj 2017
@robin92 Pro malé dítě je doba od Vánoc ke Dni dětí (nebo nějaké jiné události) taaaak strašně dlouhá, že kupuju i dárky mezi. Např. pro dvouleté dítě je půlrok čtvrtina jeho života - tzn. že toto časové období chápe podobně jako čtyřicetiletý člověk deset let. A navíc malé děti se rychle vyvíjí, dělají velké pokroky, takže čekat mnoho měsíců na příležitost dát dítěti dárek úměrný jeho aktuálním u věku i schopnostem mi připadá zbytečné dlouhé.
listopadka1
26. říj 2017
u malyho ditete kupuju prubezne co zrovna potrebuje, prijde mi, ze dvouletak stejne nechape, ze je to darek. ustarsiho deckab co uz ma nejaky povedomi o kolobehu rocnich udalosti a o tom, proc a zac se davaj darky, uz bych to omezila na ty specialni prilezitosti. pokud uz chodi do skoly, tak mi neustaly obdarovavani prijde vylozene nevychovny a zkusila bych to tchanovcum vysvetlit, ze dite nemuze mit vsechno, co si zamane.
krystalka
26. říj 2017
@guinea - přesně tak, u těch malých těch příležitostí zase tolik není a spíš člověk potřebuje něco, co zrovna aktuálně to dítě využije....taky většinou nemá ještě žádná extra přání a čas prostě vnímá jinak.....a taky ještě stejně úplně nepobírá co je to vlastně dárek a ty věci kolem toho, to má smysl až trošku později....ale zase určitě ne zahlcovat ho novými hračkami každý den, nebo týden....nechat raději méně hraček, část třeba schovat do krabice a obměňovat, aby toho nebylo najednou moc, potom dítě neví co dřív, nevydrží u ničeho a to na rozvíjení pozornosti taky není zrovna dobré....syn měl třeba ve třech letech bednu dřevěných vláčků, krabici autíček, koberec se silnicemi, dvě až tři stavebnice a nějaké plyšáky....s tím se dala her vymyslet spousta, dobře se to i uklízelo a nebyl zahlcený spoustou věcí....plus tedy nějakou tu společenskou hru a výtvarné potřeby....
modrypitrisek
26. říj 2017
Mám podobné tchánovce, ze začátku mě to dostávalo do vrtule, ale vyřešila jsem to tak, že co dostane od nich, zůstává u nich. Už se to tam dost slušně kupí, ale co, jejich problém. Zase chápu, je to první vnouče a oni to myslí dobře, a takhle je to OK pro každou ze stran. Já jsem ráda, že mi to nepřekáží doma a "nekazí dítě" (myslím otázka vážení si věcí) a oni že jí něco můžou dát 😉 (jako upřímně ,fakt to naprosto chápu, taky bych nejradši vykoupila všecky krásné blbůstky, ale naštěstí nemám za co 😃 😃 ). Jezdíme tam jednou za čtrnáct dnů, tak mi to přijde jako něco jako "návštěva herničky", když to řeknu blbě... tam se taky člověk netrápí tím, že by mu množství hraček, se kterými si tam může prcek hrát, zkazilo dítě 😃 doma se snažím mít hraček co nejmíň, jednou za čas to trochu protočím, z domu vemu něco k nim, od nich k nám, a zatím jsme spokojení (snad) všichni 🙂 .
ladyhacek
26. říj 2017
Snažíme se na moreziny svátek vánoce ale narodil se v březnu, svátek v listopadu tak jsme mu odrážedlo hold dali mimo v srpnu ale jinak velké dary ne. Občas něco malého dostane za dárek považujeme i bublifuk 🙂. Zbytečné věci a hračky nema
popelka1984
26. říj 2017
K narozkám, svátku, Mikuláši a vánocům dostává syn větší dárky jako třeba velká auta, větší množství knížek, vozítka (koloběžka, čtyřkolka, odrážedlo), hry, zajímavé stavebnice atd. Během roku dostává drobnosti, třeba když někam jedem tak mu tam koupím nějakou drobnou hračku, nebo když objevím zajímavou knížku, když ho zrovna baví pracovat s modelínou tak dostane nějakou sadu, když má období kdy ho baví kreslit tak dostane něco k tomu. U tchánovců je tak ob víkend a co mu kupují za hračky ani nevím a neřeším to, řekla bych že většinou je to nějaké autíčko nebo třeba sada s modelínou apod., občas si něco od nich doveze, ale spíš to zůstává u nich, doma toho máme dost.
blahova_andrea
26. říj 2017
rozhodně se u nás nedávají dárky jen tak na požádání. jednak na to nemáme peníze ani my ani ostatní členové rodiny a jednak nám to všem naštěstí přijde naprosto nevýchovné! velké dary jen na vánoce a narozky. k svátku, dni dětí a mikuláši maličkost. vysvědčení jsem zatím řešit nemusela, ale plánuji spíše zážitkové rodinné odměny. pokud je během roku nějaká příležitost jako nedávno bolestné za první sádru, zdolání něčeho zásadního, tak opět maličkost. klidně i jen nějaká dobrota. jsem ráda, že rodina má rozum. o dárcích se vždy radíme. moji rodiče jsou i tací, že klidně na mikuláše kromě čokoládu koupí vitaminy nebo lístky do divadýlka. začalo to tak fungovat i s přítelovými rodiči, že velikonoční balíček není celý jen o čokoládě, ale klidně k tomu pastelky, 100% džus. i kdybychom měli více peněz, fakt bych nerada děti kazila tím, že budou mít vše, na co si ukáží. to není výchova. nic dobrého do života jim to nedá. a kam bychom se pak hnuli mezi těmi hromadami, to fakt nevím. i tak furt jen něco třídíme, poklízíme, vyřazujeme, část je vždy schovaná.
petrasipkova1
26. říj 2017
Záleží kolik diteti je, dcerce je 27 měsíců takže kupuji pořád něco, modelína, puzzle,knížky, věci na tvoření, časopisy se samolepkami,prostě co ji zrovna a baví, koupit to až na vánoce by už nemělo význam, bude už někde jinde. Větší hračky od nás dostává jen k nějaké příležitosti,maximálně kdZ vidím že ji někde něco hooodne zaujalo tak koupíme jen tak. prostě tak nějak snad zlatý střed s rozumem,nežijeme nijak asketický,hraček má dost,ale to já taky jako malá měla.
guinea
27. říj 2017
@blahova_andrea Jen k zamyšlení - chápu že nechcete děti přehlcovat, a píšeš že nic dobrého jim to do života nedá, když budou mít na co si ukážou. A co ten druhý extrém, když dítě vyrůstá s přesvědčením, že máme málo a je to normální, že nemůžu mít to co chci? Tyhle přesvědčení z dětství dělají strašně moc a ovlivní celý život...
minonnka
27. říj 2017
Davame darky i prubezne, podle aktualnich moznosti a potreb, neco za odmenu ci jako motivaci. Ale jde i o darecky za par kacek, deti nevnimaji hodnotu darku, na to jsou jeste male, tak maji radost i z nafukovacich balonku 😃
Ale co tedy delam a to uz od mala, tak kdyz je hracek moc, tak tu cast s ketrou si aktualne moc nehraji, schovam do tasky a dam do sklepa ci skrine. Za cas nejake vytahnu a to je radosti 🙂 Je to pro ne oziveni a netopime se tu v hromade hracek. Take kdyz dostanou od pribuznych vice hracek naraz, tak je psotupne rozdelim, na co jeste maji cas, schovam atd.
Obmenuji to a je to fajn 🙂 Ted uz vedi, ze nahore ve skrini je bedna a ve sklepe taska, tak si i sami reknou, ze by chteli nejakou "novou" hracku 🙂 Dam jim vybrat, tak se v tom rochni a kazdy si vybere. Ale predtim maji za ukol dat na hromadku neco s cim si dlouho nehraji... Zatim to tak funguje ke sokojenosti vsech 🙂
lucie_91
27. říj 2017
Pouze k příležitostem, aby si to s těmi situacemi spojil a dárků si vážil. Až bude mít své kapesné, ať si koupí co chce kdy chce.
blahova_andrea
27. říj 2017
@guinea nikdy jsem dětem neřekla, že nemohou mít co chtějí. ale nejde to mít jen proto, že si na to ukážou. to je rozdíl. mě samotnou rodiče vychovávali s: pomož si a bude ti pomoženo. děti se musí naučit, že nejde jen chtít, že je potřeba pro to i něco udělat. ne jen natahovat ruku, ale sami pro to musí i něco udělat. chtít víc než máme je lidská přirozenost. ale je potřeba vědět, že nic není zadarmo a že ne všichni mohou mít všechno. ano, já vyrostla tam, kde bylo málo. i mé děti budou vyrůstat tam, kde je málo. rozhodně jim nechci bránit v rozletu, tvrdit jim, že málo mají všichni, že je to standard, že je špatné chtít víc. budu jim vysvětlovat, že jim nic nebrání mít se lépe, mít více a že je to dobře, protože to chtít je základní motor. pak to chce tu iniciativu, kdy na sobě budou pracovat, učit se. je jedno jestli budou chtít vyhrát v nějakém sportu a budou muset trénovat nebo budou chtít být lékařem a budou se muset léta učit. prostě sny se sami neplní. ty malé u malých dětí plní rodiče, ježíšek...ale postupně je potřeba přebírat za své sny zodpovědnost, ne?
eldrag
27. říj 2017
ja teda odměny/darečky davam častěji, ale napřiklad jdeme do syrárny pro lepší sýr, nebo koupíme časopis a luštíme ho spolu atd...
roxolanka
27. říj 2017
Kupuju je průběžně. Já si taky dělám radost i jindy, než jen na narozky a Vánoce a u syna a chlapa to nemám jinak. Děláme si radost i jen tak. Děti se pokoře a vděčnosti dají naučit i jinak než jen hračkami. Ale chápu, že ne každý by to tak chtěl. Každá jsme přece jiná a žádný univerzální návod nikdy existovat nebude. Jak už tu někdo psal, kdyby se mi to nelíbilo, tak bych nevyžádané hračky nechávala tam, odkud přišly a alespoň bych je nemusela pořád převážet. 🙂
krystalka
27. říj 2017
@eldrag - taky to tak někdy děláme, ale to neberu přímo jako dárky, že si dopřejeme něco dobrého k jídlu....a ani ten časopis - knížky a časopisy kupujeme běžně během roku, to beru spíš jako součást takového nějakého běžného vzdělávání, stejně jako pastelky a různé výtvarné potřeby....
eldrag
28. říj 2017
@krystalka Tak to u nas uplně není no... jako nejsem natolik zabezpečená abych mohla stejne jako kamarádka dopřát synovi tři předplatné časopisů atd... U nás je všechno za něco... nic není zadarmo. 😃
zvedavec2
28. říj 2017
@blahova_andrea to je na dlouhou diskusi.. Jako jo, samozrejme chapu, odkud vychazis a v principu souhlasim. Dat detem hodnoty je vic nez auticko. ALE ja si nemyslim, ze materialni dostatek a moralka ( hodnoty, eticke principy, nazvi to jak chces) se vylucuji...

My mame to stesti, ze jsme zabezpecena rodina. Vlastni praci, podotykam, ale samozrejme jsme diky dobremu vzdelani (tedy diky rodicum) meli oba dobrou startovaci pozici..

Syn ma vse, na co si vzpomenes - vcetne skluzavky, houpacky a teepee v pokojiku 😉 hracky (a tim odpovidam @robin92 na uvodni otazku) se u nas kupuji prubezne, i ty velke. Syn je maly (2r a kousek) a neni nevychovany. Sceny typu ja chci toto!, hazeni se na zem, jeceni apod neznam.

Prave proto, ze ma vseho dostatek, nema potrebu toho moc chtit. Krasne si se vsim hraje, klidne na hracky v obchode jenom kouka a komentuje je, pac jich ma dost. Nekdy naopak neco dostane a rekne, ze dekuje, ale nepotrebuje 😉

Nevim, no. Myslim, ze zalezi i od ditete.
suzief
28. říj 2017
Hlavní události jako narozeniny, svátky, vánoce atd. Samozřejmě vždy. Ale kupujeme i třeba když nic není a chceme jen pro radost jen tak bez důvodu, to jsou spíše maličkosti do 200 Kč. U nás to je spíš ó kvalitě a užitku než ó kvantitě. Když to shrnu i přesto nemáme tolik hraček jako by se mohlo zdát, nebo když srovnám s jinými. Ráda bych syna učila v budoucnu spoření a aby si pak sám koupil co chce a kdy chce, pokud na to bude mít peníze.
karlajasmine
28. říj 2017
Já znám dvě děti, které mají opravdu hodně hraček a všeho možného, tatínek vydělává 200000Kč měsíčně, a zároveň to jsou nejlépe vychované děti, které jsem kdy poznala. Když jim koupím sebemenší blbost, pastelky, bublifuk, autíčko, knížku, děkují mi,jak kdyby to v životě neměly v ruce. Maminka je i vede k tomu, aby psali děkovné pohlednice nebo emaily, když jim něco přijde poštou. Mají doma všechno včetně bazénu a vše v krásném stavu, všechno opečovávají a všechno půjčí.. Fakt hodné děti. Úplně jsem díky nim pochopila, že výchova na počtu hraček nezáleží.. Dítě může být nevychované a nemít doma nic, nebo perfektně vychované a žít v paláci. Já synovi něco kupuji ve chvíli, kdy si to mohu dovolit a chci mu udělat radost. Samozřejmě to není pokaždé, když jdeme kolem hračkářství, prostě občas. Na narozeniny a Vánoce toho dostane pak trošku víc - pár dárků. Pro mě je podstatné kupovat kvalitní dárky - věci, které něco vydrží, knížky..a hlavně věci, které on ocení a s kterými si vyhraje.
blahova_andrea
28. říj 2017
@zvedavec2 myslím, že pokud máš zatím jen jedno dítě a takto malé, tak ještě nevíš, co vše tě může potkat. ač to zatím vypadá idylicky, za pár měsíců to může být hodně jiné. já měla o svém synovi ve dvou letech podobné smýšlení jako ty teď. ono je ještě brzy, aby se dítko víc vybarvilo. taky na něj nejvíc působíš ty (takže vhodně po svém) a ne široké okolí, aby jsi pak musela hasit následky. jestli budeš za rok či dva psát stejně, pogratuluji ti 🙂 můj syn měl také v pokoji stan s kuličkami i skluzavku, v tomto věku dětem fakt nic nechybí a nic vlastně nepotřebují. s věkem teprve rostou nároky dětí a tím i nároky na nás rodiče, jak celou tu výchovu pojmout.

ale to už je fakt o jiné vlákno diskuse. v podstatě nám všem jde o dobře vychované potomky a všichni k tomu hledáme cestu, která je logicky občas plná omylů. ať už zvolíme jakoukoliv cestu, tak snad se potkáme v povedeném cíli 🙂
ojo
28. říj 2017
dřív jsme dárky také dávali průběžně, ale co synové rostou nechali jsme to jen na ty velké příležitosti a za odměnu...takže ty narozeniny, svátky, vánoce, den dětí i za vysvědčení nebo za první den ve škole...to šli třeba do lanového parku. Kluci mají dost hraček a je vidět, že jak rostou, tak si s nimi hrají méně...a je to také o povaze dětí, která se vyvrbí až časem, nejstarší si umí hrát sám s vlastní představivostí a stačí mu k tomu opravdu málo a takový druhák to neumí, ten si chce hrát pořád s někým...
Do těch 4 let to byla s nimi pohoda, měli toho spoustu, nic moc dalšího nevyžadovali, ale hodně se to změnilo s nástupem do školky a školy, pak když vidí, co si tam přinesou ostatní dětí, tak už to chtějí taky, hlavně teda druhý syn...takže jsem to už začínala kočírovat, ale je to náročné, hlavně u druhého syna, ten se obravdu vyloupnul tak, že pořád by chtěl něco kupovat, co mají ostatní a TEĎ, HNED 😕 sice mu je 7let, ale v tomhle mě připomíná 5leté dítě, samozřejmě na to nepřistoupím a nabídnu, že teda ano, třeba k svátku nebo narozeninám a to se začne vztekat, že to je za dlouho a chce to hned, proč mu to nekoupím, tak teď jak to vysvětlit 😃
nicméně, pokud jsem někdy měla pocit, že prarodičové jsou nadmíru a mají hraček hodně, tak je dostaly, časem jsem část z nich poschovávala do komory a postupně během roku zas vytahovala 😃
bayt
28. říj 2017
Připadá mi lepší dávat dárky jen k určité příležitosti. I tak jich je víc než dost. Náš syn bude mít dvě jména - to jsou hned dvakrát jmeniny. Pak narozeniny, svátky během roku, vysvědčení...A dítě se tak naučí, že na některé věci si prostě musí počkat. Bude se mu to hodit v životě, třeba až bude studovat 😃 A reálnou "odměnu" za studium v podobě lepší práce získá až třeba za sedm let.

Pak je otázka, co je pro koho dárek. Koupit časopis mi jako dárek nepřipadá, to beru víc jako spotřební zboží. Jako dárek beru sladkosti, protože je nechci kupovat běžně, nebo hračky.
krystalka
28. říj 2017
@eldrag jo, to chápu, my zase třeba ty časopisy nemáme předplacené a nekupujeme je úplně pravidelně, spíš jednou za čas, když nás tam něco zaujme, nebo když se to hodí - třeba jedeme někam a potřebuju ho zabavit po cestě, nebo vím, že budeme někde dlouho čekat u doktora, nebo tak něco.....takže je kupujeme jen tak, ne jako dárek, ale zase ne úplně každý měsíc tři časopisy.....na těch předplatných mi nevyhovuje, že pokaždé nás třeba to číslo nezaujme a jsou to pak zbytečně vyhozené peníze....takhle si ho v trafice koupíme jenom když je tam nějaké zajímavé téma...
normalnimatka
28. říj 2017
tchánovcům dát jasný mantinely.
u nás by neexistovalo dávat dárky jen tak. z mnoha důvodů. jen příležitost, zatím je prcek malej, takže akorát narozeniny, vánoce, pozdějc možná za vysvědčení..? nevim, o tom jsem neuvažovala, k mikulášoj něco na zub třeba,a le ne hračky....

když je tedka dítě malý, tak třeba zjistíme, že něco potřebuje, a tak to koupíme i mimo,ale nemá z toho ještě rozum. jinak bych dítě určitě nezahrnovala dárkama jen tak.
robin92autor
1. lis 2017
@krystalka Zase nechci vypadat jako nejaka herodeska, ze nechci koupit, ale spise jsem k tomu byla donucena tim jak mu vsichni kupuji silene mnozstvi hracek se slovy on si to vzal a nechtel to vratit, tak jsem mu to koupil, to by me vzdycky omylo 😞
krystalka
1. lis 2017
@robin92 - jo, to chápu, z toho by mě asi taky omylo.....je fakt, že tohle my jsme asi nikdy moc řešit nemuseli, protože jsme s ním, když byl hodně malý, moc do obchodů nechodili....a později, kolem těch 4 let už měl docela rozum a mohli jsme se klidně chodit do hračkárny jen koukat, vyzkoušet, pohrát si, popovídat si, co by se mu líbilo a končili jsme to tím, že třeba někdy příště....a nebo že může napsat (namalovat) Ježíškovi 🙂
robin92autor
1. lis 2017
@guinea Ja jsem nemyslela hracky, ktere dite rozviji a pomaha mu v rozvoji treba reci, ale myslim vylozene blbosti a kravinky, ktere proste vzalo v obchode a nechtel to vratit do regalu, tak mu ji tchan proste koupi. Nemyslim si ze to dite neco nauci dobreho, ze si rekne a hned to dostane.
robin92autor
1. lis 2017
@krystalka Jo mi prijde ze tchanovci tam chodi zamerne, protoze jinak si to neumim vysvetlit. Nekolikrat jsem jim to rikala, ze to je moc, ale pak jsem ja ta nejhorsi a herodeska. Jednou donesli domu neco z obchodu, uz ani nevim co to bylo, ale stalo to kolem 60kc, ale jde o to ze nikdo z nas to nejedl a koupilo se to jen proto, ze to maly nechtel pustit z ruky. Mi to nedela, protoze vi ze u me by s tim neuspel. 🙂
iulia
1. lis 2017
Moje mamka byla vždy důsledná na dárkování, dbala na to, abychom dostávili stejně dárků a nedostávali dárky - hračky při každé návštěvě u prarodičů. Takže jsme dostáli dárky jen k narozeninám, svátkům, Mikuláši, Vánocům, Velikonoce, den dětí a mezitím sladkosti. Což taky není řešení, to už raději hračku. A teď je babičkou 4 vnoučat a malému koupí jen, když si na nějakou ukáže a on ví, že k babičce si to může dovolit. A to jsem to viděla na vlastní oči, byla jsem s mamkou v hračkárně a syn si ukázal na velké auto a babička to koupila. Neříkám nic, nesnižuji její důležitost. A když jsem ji potom říkala, že to nebylo nutné kupovat, tak mi řekla: "já na to mám a chci mu to koupit!" Nicméně mi máme dobré vztahy i s oběma rodiči, takže pokud s něčím vnitřně nesouhlasím, promluvím si o tom.

Začni psát odpověď...

Odešli