• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Brániční hernie

Ahojky zakládám toto téma abych se seznámila z maminkama které si prožilo to samé co já a abych slyšela i jiné názory děkuji
20. bře 2009 ve 23:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
a co to znamena branicni hernie ?jeste jsem o tom neslysela :pensive: dekuji
21. bře 2009 v 08:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Brániční Hernie neboli Kýla.to je vrozená vada každý máme bránici která nám rozděluje střeva atd.moje dcera jí neměla takže jí tlusté střevo a slezina lezli na horu k srdíčku a tak hned jak se narodila jí operovali a museli jí dát umělou Bránici.
21. bře 2009 v 08:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
jo aha tak to me mrzi a jste v poradku??tak takovou zkusenost nemam ale verim ze nekdo se stejnou zkusenosti napise a moc dekuji za informaci,jsem zase o kousek moudrejsi :dizzy_face:
21. bře 2009 v 09:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
ano už jsme v pořádku i když to trvalo 2měsíce.děkuji ti a přejí ti hezký den jeudi
21. bře 2009 ve 14:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
spletla jsem se není to vrozená vada ale vývojová
23. bře 2009 ve 22:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj zdrcka, neviem ci sem este chodievas... aj mojej dcerke diagnostikovali DH. momentalne sme v 30 tt a caka nas pohovor s chirurgom, ktory by malu po porode operoval.
3. kvě 2009 v 00:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahojky maruskaa,je mi to moc líto uplně stebou cítím je to děs když nevíš co se budfe vše dít.My jsme se to dozvěděli až po porodě nejdříve si mydsleli že to je nádor ale pak přišli na Brániční kýlu malou převezli do Podolí a já zůstala v jiné porodnici musela jsem až na svoji žádost se nechat přeložit.maruskaa musíte být hodně silný nikdy jsem nevěřila že jste spojený z miminkem ale je to tak poznala jsem to u nás malá byla v umělém spánku skoro 1měsdíc a další 2měsíce jsme byli po nemocnicích mužu ti říct že ty 3měsíce byli nejdelší v mém životě.Nejhorší je na tom ta bezmoc a že musíš věřit jen těm doktorum.A ted je už budou malé 3roky chodíme pravidelně na kontroly na plicní a do motola k Dr.Ryglovi a k Dr.Pýchovi.Holky moc vám budu držet palečky Jediný co máme za problém je to jídlo musela jsem se naučit malou intubovat a závbádět jí do žaludku hadičku z mlékem ona to totiž neudýchala.Budu na vás myslert a prosím tě napiš mi co vám řekl ten Dr.jestli ti to nebude vadit
11. kvě 2009 ve 14:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky děvčata, tak koukám, že nejsme jediní.Nám bohužel taky diagnostikovali tady tuto vadu,ale náš chlapeček měl bohužel vše místo srdíčka a srdíčko na pravé straně, nám moc šanci doktoři nedávali, a tak jsem asi 2dny doma po propuštění s nemocnici kde jsem musela bohužel chlapečka porodit ve 21týdnu, a domu jet sama. Mám teť v sobě prázdno, a hlavně stesk, po těch ranních kopancích, co jsem měla jako budíček. nad to brzo přejde a znova se nám rychle povede mimi, a zdravé. :cry:
14. črc 2009 v 08:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj všem,

chtěla bych přispět do diskuze naším příběhem. 11. srpna se nám narodila ve 36. týdnu těhotenství dvojčátka, chlapečci a malý Filípek po čtrnácti hodinám boje o život zemřel v mojí náruči. Brániční hernie byla diagnostikována ve 23. týdnu těhotenství, následovalo nespočetné množstvní vyšetření, včetně vyšetření na klinice v Mannheimu, která je na brániční hernie specializovaná, ročně mají 50-60 případů. Stále byl kontrolován ultrazvukem obsah plic, stejně tak jako vyšetření v tunelu....

Krátce a stručně, chci všem popřát, koho se to týče, hodně síly, stojí za to bojovat a nevzdávat to. Filípkovo bráškovi Danielovi se daří dobře. Pokud budete mít více otázek, ráda je zodpovím.

Ahoj šárka
6. lis 2009 v 18:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky baby. Dlho som nemala pristup na net, ale mozem vam konecne napisat. My sme rodili v Kosiciach, kde maju najlepsiu detsku chirurgiu na vychodnom slovensku. Mala sa pytala na svet sama, odtiekla mi voda a doktori rozhodli necakat, podstupili sme sekciu. Maruska bola hned po porode ozivovana, kedze kvoli vsetkym organom natlacenym na plucka nemohla sama dychat. Zaintubovali ju a asi tyzden ju udrziavali na pristrojoch. Vkuse jej tiekla infuzia. Na 6ty den sa im zdala dost silna, aby zabojovala pocas operacie. Na sale bola asi 2hodinky. Urobili jej umelu branicu z goratexu. Zaroven nasili na brusnu dutinu nejaku sietku - tak mi to vysvetlili - aby sa neroztrhli stehy po operacii, kedze sa dvojnasobne zvacsil objem bruska.
Este mesiac sme lezali na detskej JIS, mala po dvoch tyzdnoch dostala prve kvapky mlieka sondou do bruska, za par dni sme jej dali mliecko do flase a uz pila sama. Mesiac od operacie nas pustili domov. Jazva sa jej zahojila, papa sama a tiez stale chodime na kontrolu ku chirurgovi MUDr. Drahovskemu do kosic. Maruska ma pol roka, bohuzial je na umelej strave, kedze zo zaciatku nevladala sama tahat mliecko a celodenne odsavanie nas len vycerpavalo. Prospieva ako ine deticky, je zvedava a robi radost vsetkym.
Nas pribeh je zatial pozitivny, uvidime co dalej... vraj nas caka este min. jedna operacia, kedy jej maju umelu branicu nahradit vacsou, podla toho ako rychlo bude rast...
2. led 2010 ve 21:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj všichni. Taky mám 10 měsíčního chlapečka, který je po operaci brániční kýly. Nic jsme do porodu netušili, až když se narodil, tak se nenadechl. Naštěsí všichni na porodním sále v Jičíně zamakali a byl převezen do Podolí, kde ho 2.den perfektně odoperoval Dr. Pýcha z Motola. Honzík měl v hrudníku střeva, slezinu a ledvinu, záplatu nemá. Byly to snad nejhorší dny, co jsem zatím prožila. Ale po 3 týdnech jsme ho už měli doma. Pořád ho kojím a zatím se mu daří dobře.
Díky všem lékařům, sestrám, moderní medícíně a troše štěstí v neštěstí kluk spokojeně žije a naše sedmiletá dcera má bráchu.
26. led 2010 ve 12:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte, tak sa pripajam medzi vas, sme v 26 tt a tiez nam diagnostikovali diafragmaticku herniu. Prisli na to v 19 tt. Malinky ma v hrudnicku stale len zaludocnu bublinu, trosku mu vysunula srdiecko do pravej strany a sme rozhodnuty bojovat. Rada by som sa s niekym skontaktovala, v akom stadiu ste to mali vy a pod.
30. lis 2010 v 10:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, pripojuji se mezi vas. jsem v 22.tydnu a vcera nam diagnostikovali diafragmatickou hernii. ceka nas podrobnejsi utz, kardio vysetreni a snad i magneticka rezonance. vubec nevim, co dal. rekle mi, ze mam cca 10 dni na to se rozhodnout, zda v tehotenstvi pokracovat nebo ne.
moc rada bych se spojila s nekym, kdo ma podobne problemy jako my. dekuji...
1. dub 2011 v 10:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, také máme chlapečka, kterému diagnostikovali brániční kýlu, a to v 22. týdnu těhotenství. Následovalo množství vyšetření, aby se vyloučila nějaká další vada. Narodil se dříve, ve 34. týdnu, ale přirozeně. Odoperoval ho pan dr. Vyhnánek z Motola. Druhý den po porodu. Za necelý měsíc jsme byli doma. Jsme také sledováni ve FN Motol. Bohužel byl u chlapečka diagnostikován GER, tak musel podstoupit další operaci. Jinak je ale krásný, moc šikovný a velmi živý :slight_smile:. Moc by mě zajímalo, jak se daří jiným dětem, které se s touto diagnózou narodily. A také ráda zodpovím dotazy jiných maminek, třeba těch, které to všechno teprve čeká...
21. čer 2011 ve 13:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mikoki držíme palce! Určitě to všechno dobře zvládnete, hlídají Vás, to je důležité, budete připravení, hlavně psychicky. Také jsme se museli rozhodovat, jestli budeme v těhotenství pokračovat a úplně ve stejném termínu jako Vy. Ani jsme nad tím nepřemýšleli, ale protože se jedná o vývojovou vadu, je to nutné, aby se lékaři zeptali. Pokud Vás bude cokoli zajímat, ptejte se.
21. čer 2011 ve 14:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, také my mám stejný problém, minulý týden jsme byli na ultrazvuku a zjísitli, že něco není v pořádku, tak nás poslali na konziliální ultrazvuk do FNP a tam nám v 22 týdnu zjistili brániční kýlu na levé straně, srdíčko je v pořádku, tlačí se tam žaludek a střevní kličky. Zítra jdeme na genetiku a příští čvrtek na ultrazvuk, kde budou měřit LHL té utlačované plíce a pak nám řeknou jakou má miminko šanci. Ale už teď nám řekli, že jestli chceme bojovat, tak budeme muset rodit v Praze Podolí. Máte s tím někdo zkušenosti? Máme doma 1,5 ročního syna a jsme z Ostravy, tak ani nevím jak to budeme řešit. Ale pokud dají miminku šanci tak určitě stojí za to bojovat.
1. zář 2011 v 11:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mikoki : můžete mi říct jak jste dopadli...jaké byly vaše šance a vaše rozhodnutí? Jsme ve stejné situacia.
1. zář 2011 v 16:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@duke Taky jsem rodila v Podolí, kde je specializované centrum pro brániční kýly. Operují lékaři z Motola, kteří tam dojíždějí. Určitě stojí za to bojovat. My máme doma toho nejkrásnějšího, nejšikovnějšího a nejskvělejšího kluka! Když jsme byli v Podolí my, byla jsem jediná maminka, která tam byla s malým. Tehdy tam byli tři chlapečci, ale u ostatních dvou se na kýlu přišlo až po porodu, tak tam byli převezeni bez maminek.
8. zář 2011 ve 22:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zdeva : můžu se zeptat, jak dlouho jste tam byli po porodu, a jak to probíhalo? díky lenka
19. zář 2011 ve 21:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
@duke Lenko, my jsme byli v porodnici celkem 20 dní, den před Štědrým dnem nás pustili domů. Je to různé dítko od dítěte, záleží na tom, jaký je stav, jak velká je vada a tak. Ale dětičky jsou šikovné a jsou vzorní pacienti :slight_smile:. Malého operovali hned druhý den po narození, stehy mu vyndali asi za deset dní. Po tu dobu byl na RES. Všechno šlo poměrně rychle. Asi 4 dny po operaci už zkoušel dýchat sám v kyslíkovém stanu, potom den nato úplně sám. Všechno se to měnilo snad z hodiny na hodinu. Vždycky ráno bylo nějaké překvapení, co je nového :slight_smile:. Taky měl žloutenku, takže ho museli svítit. No a další bylo, aby začal tolerovat mlíčko. Mně se nepodařilo rozkojit, tak dostával "půjčené". A zhruba za 14 dní jsme už spolu mohli být na pokojíčku. Největší problém u nás bylo krmení, protože mrňous neuměl sát-dýchat-polykat a dostat do něj mlíčko byl problém.
21. zář 2011 ve 12:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zdeva : diky za odpověd. To je dobře, že Vám to vše tak dobře dopadlo. Mám termín 5.1. takže asi nastoupíme kolem Vánoc a snad bude vše v pohodě. Máme doma ještě jednoho malého sviště, v listopadu mu budou 2 roky, tak mám strach, aby tím netrpěli, že budu dlouho pryč. Navíc ta vzdálenost Ostrava-Prahy taky není nejmenší, ale snad vše dobře proběhne a budeme brzo doma. Můžeš mi ještě napsat, kolik dni před porodem jsi tam nastoupila a porod proběhl klasicky nebo je nutný císařský řez.
25. zář 2011 ve 13:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@duke řešíme úplně stejné věci :wink: . Já jsem měla termín 9. 1. 2009. Určitě si půjdeš do Podolí na 2-3 dny lehnout (myslím to tak plánují většinou okolo 30. týdne), budou Ti podávat kortikoidy na dozrání plic malého, to chtějí vždycky před porodem stihnout. No a já jsem tam tehdy už zůstala. Diagnostikovali mi preeklampsii, takže si mě tam nechali a porod se nastartoval sám. Kortikoidy mi dali ve čtvrtek a pátek a v úterý se malý narodil. Jinak co říkali nám, pokud bude vše ok, přijmou Tě asi 14 dní před termínem porodu. Určitě dávají přednost přirozenému porodu, že je citlivější jak k mamince tak k dítěti. To nám pořád zdůrazňovali, že by rádi tak, že pro to udělají vše. Ale zase nenechají přenášet, to mi říkali, že by mi porod vyvolávali. Měla jsem tam kamarádku, ta měla hodně nedonošené děti, taky z Ostravy a když to bylo k tomu, přeložili je do nemocnice domů. Jinak abys věděla co se týče Tebe - já jsem porodila, ležela jsem na pooperačním, potom mě klasicky za 3 dny propustili. Protože bydlíme taky 250 km daleko, tak jsem tam potom bydlela na ložnici matek. To je taková velká ložnice pro 5 maminek, se sprchou. Dostáváš tam nemocniční stravu, ale to je vše, docházíš za malým tak po těch 3 hodinách. A neboj, když to doma nepůjde, tak prostě pojedeš domů. Tehdy tam právě ta jedna maminka nemohla být, protože měla doma další děti. Je super, že tam maminky můžou s dětmi být, ale zrovna na tom RESu jsou napojení na přístroje, takže hlavně potřebují tu lékařskou péči a klid. Já tam vždycky přišla, sestřičky řekly, co se dělo, co je nového, přebalily, udělaly nějaké další úkony, já tam chvíli seděla, hladila malého a zase jsem šla. A tak pořád dokola. Až když se malí zotaví trochu, dávají klokánkovat. To je krásný, to ti malého dají na nahou hruď a mazlíte se. Jiné maminky asi pak ještě odstříkávají a nosí mlíčko (až děťátko může), to u mě nešlo. Tak byste tam spolu byli až by to šlo vyloženě na tom intermediárním spolu na pokojíčku, starat se už jako mamina, přebalovat a krmit :slight_smile:. A sestřičky i doktoři se starají skvěle, hlavně až potkáš paní doktorku Budošovou, to je úplně anděl.
27. zář 2011 v 09:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zdravím všechny maminky a hlásím se do klubu, pokud ještě funguje.
Čekám dvojčátka a jeden z chlapečků má diagnostikovánu brániční hernii. Už se točíme na kolotoči vyšetření a pohovorů, ale v podstatě pořád nic nového nevíme, jen to, že u dvojčat je to komplikovanější. Bydlíme u Ostravy, ale dojíždíme do Podolí. Děti se zatím tváří dle pí.doktorky spokojeně, kopou jako vzteklé, někdy mám pocit, že už nacvičují nějaké zápasnické chvaty. :wink: Psychicky to zatím, díky vašim zprávám, zvládám dobře, věřím lékařům, dnes jsou schopni všeho, navíc mi statisticky dávají velkou šanci, ale uvidíme po magnetické rezonanci. Znáte někoho, kdo tohle zažil s dvojčaty? Našla jsem jen ten jeden smutný případ popsaný výše. Termín mám 22.2., ale i můj první syn se dral na svět dřív, takže doufám, že to bude nejdříve v lednu.
Dík za zprávy :wink:
31. říj 2011 v 11:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vilda4 Dobrý den, moc Vám držíme palce. Pokud Vám dávají doktoři velkou šanci, určitě to dobře dopadne. Také jsme dojížděli, bylo to poměrně náročné, někdy byla vyšetření dost brzy ráno, takže jsme museli v Praze i přespávat. Když budete chtít cokoli vědět, co by Vám mohlo nějak pomoci, tak se ozvěte. Co jsem mohla, už jsem napsala duke. Budu strašně ráda, když o sobě dáte čas od času vědět. Protože jsme si tím vším prošli, víme, že je to moc náročné, a proto Vám všem moc fandíme. :wink:
4. lis 2011 ve 20:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Děkuji za odpověď,
v úterý si jedeme pro výsledky a nějaké informace ohledně dalších postupů, tak dám pak vědět. :slight_smile:
Zatím se všichni cítíme až neuvěřitelně dobře a žádné těhotenské příznaky, kromě rostoucího bříška nemáme.
Hezké dny plné zdraví :wink:
5. lis 2011 v 17:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky,
tak jsme zpátky z Prahy. Opět se mi dělalo špatně při sonu, ale zvládli jsme to a všehcny výsledky ukazují 90% přežití, což je hezké. Porucha je středně těžká až těžká. Mluvila jsem s mladou paní doktorkou, která mi řekla jen to nezákladnější, protože pan docent byl mimo. Příště už bych se měla sejít přímo s ním.
Na sonu bylo zjištěno, že nemocné mimi si dělá trochu více vody, než by měl, ale zatím je to na horní hranici. Trochu mne to děsí, protože na jaře tam prý byla maminka s dvojčátky a kvůli plodové vodě musela rodit ve 28 týdnu, což by u mne bylo za 14 dní :stuck_out_tongue_closed_eyes: . Paní doktorka se ptala, jestli mi netvrdne břicho, ale já nemám představu, jak bych to měla cítit, protože mám bříško velmi pevné a našponované stále, pokud zrovna neležím. Nemáte s tím nějaké zkušenosti? Pozoruji a ohmatávám se teď jako blázen, asi už to leze těm mým klukům na nervy. Nechci nic zanedbat, ale pokud ležím, mám křeče v nohou, takže radši jsem "v provozu", kdy mi nic není....
Hezký den :slight_smile:
9. lis 2011 v 09:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vilda4 Děkujeme za zprávy, opravdu jsme si na vás vzpomněli. Vypadá to tedy skvěle! :slight_smile: Máme radost. Nám tehdy dávali pouze 70%, lékaři opravdu dokáží zázraky. Vzpomínám si, že naše vyšetření bývala jako na houpačce, jednou dobře, jednou hůř. Jednou byly výpotky, poté vymizely, jednou bylo plodové vody víc, poté se to srovnalo. Uvidíte příště. Náš malý neměl sice defekt tak velký, ale zase se mu tam dostal cíp jater, což paní doktorka říkala, že je ta horší varianta. Pravda je, že toto napětí, jak to příště bude, bývalo nejhorší. Mně občas bříško tvrdlo, myslím, že byste to poznala. Já jsem měla pocit, jako by se mi zevnitř stahovalo, cítila jsem takový trochu tlak. Ale jinak jsme na tom byli stejně, já jsem neměla žádné jiné problémy, jako bych těhotná nebyla. Do práce jsem chodila ještě týden před porodem (pravda, začal o měsíc a půl dříve :slight_smile:) a do Prahy jsme jezdili na výlety :slight_smile:. Budeme na vás moc myslet, dejte nám prosím o sobě zase vědět, pokud vám to tedy nevadí. Já tehdy nevěděla o této stránce a neměla jsem s kým sdílet co prožíváme, tak člověk tak vzpomíná. Mějte se všichni krásně!
9. lis 2011 v 10:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
zdravím všechny, tak už jsme ve 32. týdnu, a stále jezdíme do Prahy, naposledy jsme tam byli minulý týden, taky nám řekli, že máme více plodové vody, podle předchozích výsledku i sona to vypadalo, že tam je i část jater, teď se jim zdálo, že játra jsou dole. Jsme někde LHL 38-44%, to je hranice lehká/středně těžká, prognozy jsou 75% podle UZ -90% podle sono. Vypadá to, že do porodnice nastoupíme hned po vánocích, pokud se nebude drát na svět dříve. Jinak malý roste, už má 1,9kg, prý bude asi trochu větší, ale náš první měl 4,25kg, takže to je o.k.
10. lis 2011 v 17:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Krásný den, náš chlapeček tam má také kousíček jater, ale já stále doufám, že jak poroste, protože teď oba hošíci přibírají minimálně 100g týdně, něco se stáhne zpátky. Paní doktorka nás upozorňovala, že slovo středně máme před těžká radši vynechávat. Jsem přesto optimistická. Klučíci jsou divocí, asi se už učí boxovat.
Do práce nechodím, pracuji s dětmi a přestože se cítím fajn, raději mne nechali doma. Navíc si už nemám co obléci. Takové bříško jsem měla s prvním rarachem v 8. měsíci.
Duke, bydlím kousek od Ostravy, takže pokud by ses chtěla sejít, ráda tě poznám....
Srdečně zdravím.
15. lis 2011 v 10:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dobrý deň. Nám sa 4.6.2011 tiež narodil chlapček s touto diagnozou. Nič sme ale pred pôrodom netušili, tešili sme sa na zdravého chlapčeka, to preto, lebo mám 39 rokov a absolvovala som rôzne morfologické soná a všetko bolo v poriadku. Malý sa narodil o pol noci, všetko OK, dýchal, apgar 9-10, až v noci sa im nezdalo, že je akosi zle okysličený,tak mi ho ráno zobrali a na obed prišli správy, ktorým som vôbec nerozumela, zaujímalo ma iba, či je to vážne. Malého previezli zo Žiliny do Martina, večer o ôsmej bola operácia, ktorá dopadla dobre, ale stále nám vraveli, že je to 50 na 50. Boli to najhoršie minúty môjho života. Neviem akú ťažkú tú herniu mal, ale asi iba nejakú ľahkú, lebo mu ju ani nemuseli novú robiť, vraveli o nejakej sieťke, nakoniec, že sa im to podarilo zašiť aj bez sieťky. Malý mal hore črievka, pri srdiečku, takže srdiečko mal posunuté v strede. No dostal sa z toho dobre. Za 14 dní sme boli doma. Nemal žiadne komplikácie, všetko prebiehalo ako z knižky. Som šťastná a ďakujem lekárom, sestričkám a aj tam hore niekde ďakujem, že je v poriadku. Teraz má 5 mesiacov a je to šikovný chlapček, už sa vie obrátiť z chrbátika na bruško, dokonca už vie sedieť. Ešte nebol chorý a dúfam, že bude všetko už iba dobré. Prajem veľa zdravíčka a bábätkám šťastia tak ako mal náš Samuel.
15. lis 2011 v 15:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
1 2 3 ... 15
Tvůj příspěvek