• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Brániční hernie

@petulenkah my sme malí posunuté črevá v hrudníku,tým bolo zatlačené srdiečko a pľúca, ale ako to presne bolo ani neviem. Ono veľmi záleží ako sa vyvinú ostatné orgány, kedy sa to vlastne stalo, že došlo k presunu orgánov, ale tým sa ty nezaťažuj, zajtra uvidíš, čo ti povedia. A v Brne sú určite dobrí lekári a odborníci, musíš im veriť. My sme zo SR a boli sme v Martine.
5. únor 2012 v 16:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky ste hodni no ze zitrku mam uplne hruzu sem zvedava co my reknou.snad to bude dobry a nebude to tak vazny,,ale nevim citim ze asi jo. je to strasny zjistit neco takoveho ze je..ale jak koukam vase deti jsou v poradku ale urcite prvni mesice to asi nebylo lehke.. mam stoho strach
5. únor 2012 v 18:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mautka ,, me prave rikaly to same, ze ma zaludek v dutine hrud... ale nevim jestli je to tak vazne,,prej zalezi jak to moc bude tlacit na plice,,doktorka uz mluvila ze bych mela jit na potrat,,tak me tak strasila ze mam stoho strach... snad to zvladnu ja sama mam z doktoru hruzu..a vas chlapecek s ema takhle dobre nema zadne problemy?? kde vas operovaly?
5. únor 2012 v 18:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, jsem moc zvědavá jak Vám to dopadne.
My jsme z Ostravy a rodila jsem v Praze, ke byl malý i operovaný. Nám taky říkali, že se musíme rozhodnout jestli do toho půjdeme, nebo jestli půjdu na potrat. Jenomže touž jsem byla ve 20 tt. Tak jsme se rozhodli pro tu první možnost a jsem za to hrozně ráda. U našeho broučka byl částečně obsah žaludku, který utlačoval plíce a srdíčko přetlačil na pravou stranu. Ve 30tt jsme jeli na kontrolu do Prahy a tam si mě týden nechali kvůli velkému množství plodové vody. Hrozil totiž předčasný porod. Píchali mi kortikoidy pro dozrání plic miminka a provedli amniodrenáž.
No a dneska je malý v pohodě. Dýchá sám bez problému, jizva po operaci už není skoro vidět.Takže u nás to mělo šťastný konec. A Vám přeji to samé.
6. únor 2012 v 15:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky holky takze sem se rozhodla ukoncit tehotenstvi bohuzel ja bych tak statecna jak vy nebyla... nevim ale ted doktor rikal ze by treba sance byla na preziti ale treba aji ne,,takze sem to raci ukoncila.. jinak sem v pohode sem mlda jeste tak snad brzo budem mit zdrave ditko,, sem smutna ale zivot jde dal..sem rada ze vy steto nevzdaly a ze mate zdrave deti..ale ja mam v zivote smulu tak bych ju asi mela aji tak )) takze raci to necham takhle ze zitra jdu do nemocnice..nez by se pak trapil jako miminko.. dneska me braly plodovou vodu a bylo to neprijemny,sem myslela ze tam umru... ale tak snad se brzo pak zadari a budu mit dalsi,, tak se mejte krasne a sem rada ze ste name mysleli.. pa
6. únor 2012 v 17:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak Vám přeji ať to dobře dopadne, a do budoucna to snad výjde.
6. únor 2012 v 17:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
dekuji, no snad to bude brzo,sem stoho nestastna,ale snad to bude pak dobry.. jinak dekuji
6. únor 2012 v 18:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@petulenkah aj ja prajem všetko najlepšie a už iba dobré správy
7. únor 2012 v 19:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mautka dobrý den, budeme taky chodit k pneumonologovi a na rehabku. Ke komu chodite vy? Je někdo kdo se věnuje dětem po operaci brániční kýly?
8. únor 2012 v 09:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak jsme se po 40 dne vrátili i s malým z Podolí. Narodil se po plánovaném císařském řezu v Podolí a hned druhý den ho operovali. Při všech předchozích vyšetření nám dávali šanci cca 70% s tím, že v hrudníku má žaludek a střevní kličky. Při operaci, ale zjístili, že ma velký defekt bránice (5x5cm) a tak mu museli všít goretexovou záplatu a ještě měl perforaci střeva. To jsou věci které jsme netušili, ale navzdory tomu, to vše hezky zvládl. Po 14dnech od operace začal dýchat zcela sám, zkoušeli ho odpojit už týden po operaci, ale nezvládl to. Měl a má taký problém s refluxem, zpočátku dostával mateř. mléko sondou, ale občas zvracel, tak mu to začali posílat pumpou postupně. Po 16 dnech ho přeložili na odd. Intermediální péče, kde se učil pít z lahvičky a z prsu. Nejdříve často zvracel, tak mu mlíčko zahušťovali Nutritonem a taky dostával nějaký lék proti zvracením. Ale pořád nám to šlo lépe a lépe, i to kojení. Pár dní před propuštěním se u něj objevila břišní kýla a když už jsme měli jít domů, tak zase krev ve stolici. Nakonec jsme museli dočasně vysadit mateřské mléko a je teď na nějakém spec. mléku od Nutrilonu. Navíc ho trápí pořád větry. V Podolí za ním docházela rehabilitační pracovnice a cvičila s ním dýchací cviky, pár mě jich naučila a tak to s ním dělám taky. Není to s ním lehké, navíc máme ještě jednoho 2ročního syna, ale dělá pokroky každým dnem. Snad to pomůže všem,kteří budou mít podobný problém. Dá se to zvládnou a stojí za to bojovat.
8. únor 2012 v 09:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky,
tak já už jsem po 4 týdnech také doma, ale bohužel jen s jedním chlapečkem. Druhého jsem zatím nechala v péči úžasných sestřiček a lékařů, protože matka brečící do inkubátoru tak leda přijde o mléko. Navíc mám, stejně jako některé z Vás, doma ještě jednoho kloučka. Takže se teď naplno věnuji těm dvěma a doufám, že brzy přijde zpráva a pojedeme za bráškou, naučit se kojit a všechny ty důležité věci. Můžeme se také "pochlubit" goretexovou záplatou a drobnými komplikacemi, naštěstí mléko ze sondy zvládá zatím bez potíží.
Závidím všem, které to máte už za sebou a věřím, že i u nás skončí vše happyendem.
Díky za podporu a hodně štěstí
8. únor 2012 v 16:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak to mám radost, že se kulihráškům tak dobře daří. Nám dávali nakonec šance na přežití 90%. A když ho pak při operaci otevřeli tak ten defekt byl horší. My jsme měli díru 6x3cm. Dýchat sám začal ale mnohem dříve, a jen s příjímaním potravy měl problém. Poprvé nakojit jsem ho mohla až po měsíci. ěla jsem strach, že to nepůjde, ale malý je jak vampýrek. Pořád ze mě něco odsává.
Na rehabky chodíme do kojeňáku k paní Ermisové. Je moc fajn. A na plicní k paní doktorce Spilkové.
Jediné co Tomovi zůstalo je slepé střevo na levé straně.Ale to už je to nejmenší.......
8. únor 2012 v 17:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mautka ... můžeš mi dát kontakt na ten kojeňák. a co cvičite vojtokvku nebo nějaké dýchací terapie?
9. únor 2012 ve 13:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vilda4 tak to jsme v podolí museli minout.....ale jsou tam moc šikovní a malý to zvládne a brzo bude doma.
9. únor 2012 ve 13:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@duke Tak je to Domov pro děti do tří let "Domeček". a adresa je Jedličková 5 Ostrava Zábřeh. Mají i stránky. A kontakt přímo na paní skterá snáma cvičí je: Paní Ermisová 595705322.
My tam chodíme cvičit Vojtovu metodu.
10. únor 2012 v 08:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@alzbetka71 dekuji ) sna duz jen dobre zpravy,, ted sem dosla z nemocnice taks ecitim dobre, snad brzo bude dalsi dobra zprava..no uvidime :wink:
11. únor 2012 v 18:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, ráda bych se k vám připojila pokud to nevadí, mám chlapečka Lukáška 13 měsíců a po porodu u něj zjistili pravostrannou brániční kýlu, tuto diskusi jsem objevila až teď, sice už je to nějaký čas od narození a všeho nejhoršího co jsme si prožili, ale ráda si o tom s někým popovídám, neznám nikoho osobně s touto vadou a když se mně malý narodil tak jsem o tom nevěděla vůbec nic...
13. únor 2012 v 01:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zdrcka náš malý je měsíc po operaci a taky má problém s dýcháním, když ho krmím lahvičkou tak se často zadýchává...za jak dlouho se vám to zlepšilo..to dýchání?....ty jsi ji zaváděla sondu do žaludku? a jak dlouho ji prcek měl než byl schopen to udýchat?
13. únor 2012 ve 12:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@duke omlouvám se, že odpovídám na otázku která není určená mně, ale měli jsme stejný problém s dýcháním, ono se to zlepšovalo postupně, malý měl sondu asi 4 týdny než byl schopen vypít sám celou dávku kterou měl a i tak to kolikrát všechno nevypil a zadýchával se ještě když už jsem ho měla doma, ono se to zlepšovalo postupně jak přibíral a nabíral síly a já ho navíc učila pít z lahve pro kojené děti i když mi to ve finále bylo celkem k ničemu protože jsem ho plně nerozkojila a u té se teda zadýchal ze začátku dost, vždycky vypil trošku a zbytek jsem mu musela dát z normální lahve aby to vypil a kojit jsem ho musela přes klobouček protože se neuměl pořádně přisát a u toho mi zas usínal taky zadýchaný, ale jak dlouho to trvalo než se přestal úplně zadýchávat, to už přesně nevím, ale čím byl silnější tím to bylo lepší a lepší. tenkrát jsem z toho byla celkem na nic a přišlo mi, že se to vleče a taky jsem měla srach, že to tak bude pořád, ale neboj ono to půjde jen k lepšímu.
13. únor 2012 ve 13:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hannnys, díky za slova podpory...já mu dávám z láhve značky Difrax, odkoukala jsem v Podolí, že to používají pro předčasné narozené, že nejsou tak unavení, taky jsme kojili do předminulého pátku, a šlo mu to jenom přes kloboučky, ale předminulý pátek měl krev ve stolici, tak už je týden na umělé, jsem na nemléčné diete a za týden to zkusíme znovu. Máš pravdu, taky mi připadá, že se to vleče a každé krmení je psychicky vyčerpávající. Hlídat ho, aby se moc nezadýchával a taky aby se nepozvracel, už jsem z toho dost unavená, zvláště v noci, kdy u toho spí. Ale, když si vzpomenu na ty začátky tak je to pokrok.
13. únor 2012 ve 14:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@duke plně tě chápu, my už máme tady ty trable za sebou, ale taky jsme si celkem užili a neboj uvidíš že to bude lepší a lepší a uteče to jak voda a budete na to vzpomínat tak jako já dnes, my ted máme zase jiné starosti, malý začal být od 10 měsíců nemocný, ale je fakt, že byli nemocní všichni kolem včetně mě a on to samozřejmě pochytal a nejhůř bylo po novém roce, to jsme skončili v nemocnici se zápalem plic, ale nebyl jediný, i zdravé děti to pochytaly, zrovna to řádilo, jenže u něj je na to pohlíženo trošku jinak díky té kýle takže jsme objednaní i na alergologii a ted musí preventivně brát léky na tady ty problémy, od začátku mě na to upozornovali, že může být náchylnější na infekty dýchacích cest, jenže u nás je to dané asi i dědičně, já sama trpěla od mala na bronchitídy a mám průduškové astma takže je otázka jestli by na to netrpěl i kdyby se narodil zdravý, jinak je to divočák že většího není a těžko by někdo poznal jak na tom byl když se narodil, kolikrát mi z něj vstávají vlasy na hlavě jak řádí :slight_smile:
13. únor 2012 ve 14:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hannnys Taky jsem moc ráda, že tahle diskuze je. Sice malému jsou už tři roky, ale zajímá mě, jak se daří jiným dětem. Ale vypadá to, že jsou na tom všechny podobně. Náš malý měl taky problémy udýchat krmení, neuměl navíc sát a dýchat najednou. Ale postupem času se to opravdu zlepšilo. Chce to vydržet, potřebují svůj čas a jak začnou růst a přibírat, je to jen lepší. Bohužel malého museli před rokem operovat pro reflux, takže znovu otevírali bříško. Nemocný býval hodně často, asi i kvůli refluxu. A bohužel ta nemocnost přetrvává, přesně jako to máte Vy. Alergie mu zatím žádné výrazné zjištěny nebyly. Přesto taky bere léky, hlavně teď v těch mrazech měl problémy, tak mu dáváme i inhalační léky. A přesně ve všem ostatním se vyrovná zdravým dětem - je hrozně živý, pusu nezavře od rána do večera, nezastaví se, ostatní děti mu občas nestačí :slight_smile:. Je třeba vydržet a musím říct, stojí to za to. Dneska už opravdu ani nemůžeme uvěřit, že jsme někdy něco takového prožívali. Máme doma prostě úplně normálního lumpíka.
13. únor 2012 v 19:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@duke Vydržte! Našeho malého nebylo možné nakrmit, a to doslova. Neustále u krmení usínal, spal, nevytáhl nic. Chtělo se mi brečet jen jsem pomyslela, že přichází další krmení. Ani po dvaceti minutách nevytáhl skoro nic. Bylo to úplné utrpení, byla jsem vyčerpaná a myslela, že to dál nejde. Taky měl krev ve stolici, taky náhradní mlíčko. Noci jsem trávila přípravou mlíčka, krmením, dvacetiminutovým chováním, aby si odříhl, většinou i dost ublinknul, umýváním lahví a pořád dokola. Když měl příkrmy, měli jsme všechno neustále pozvracené od mrkve. A ani nemluvím o tom, že už malý neměl co na sebe. Musela jsem ho převlíkat několikrát denně a nestíhala prát a žehlit. No a to jsem si vždycky vzpomněla na pana doktora, který říkal - vydržte, počkejte, až bude jednou jíst řízky a knedlíky, tak už si ani nevzpomenete. A je to tak :slight_smile:. Sice byl kvůli refluxu operovaný, ale řízky a knedlíky má nejraději :slight_smile:. Jedlík jako ostatní nikdy nebude, ale je to radost na něj koukat. Takže vydrže, bude líp, věřte tomu :slight_smile:.
13. únor 2012 v 19:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zdeva no s tím se asi musíme smířit, že je sem tam nějaký ten neduh potrápí, ale to potrápí i některé zdravé děti a možná i víc než ty naše, ale nadruhou stranu musíme být rádi za to jak to dopadlo a brát to z té lepší stránky i když žádný rodič nemá radost z toho když jsou prckové nemocní... :frowning2: U nás se teprve uvidí co bude, do 10 měsíců byl zdravý, neměl ani takové problémy co vy, že by zvracel a pod. a i hodně přibýval než začal lozit, od té doby co leze nebo spíš utíká po čtyřech, už moc nepřibírá, to by musel víc jíst a to on zas až takový velký jedlík není co někdy vidím u jiných, ale jsou i takové děti co nejí ani polovinu co luky takže jsme asi takový ten střed a holt je víc živý takže co sní to zas vyskáče :stuck_out_tongue_closed_eyes: Když se narodil tak vážil 2100g a měřil 47cm a na roční prohlídce měl 81 cm a 9500g a to 200g zhubnul v nemocnici takže zas takový drobeček není, je spíš dost do délky tak je jak žížala. Alergie mu zatím ani nezjištovali, ale když byl v nemocnici se zánětem průdušek a zápalem plic io když lehkým tak dostal léky které se berou dlouhodobě a pod dohledem alergologa a prý to tak malým dětem dávají jako prevenci těch infektů dolních cest dýchacích, to má jedny sirup, jedny granulky a ten třetí sprej tak jsem sama zvědavá jak dlouho to bude brát jestli né už na pořád, no a operace nás čeká taky, ale prozměnu nemá sestouplé varlátko a tím že byl po narození operovaný v Brně tak nás poslali opět tam, jinak se to prý dělá v Olomouci a Ostravě.... No nikdy to asi nemůže být při jednom, my to máme celkově takové divoké už od těhotenství, ve 20 týdnu mě opustil Lukyho tata a už se to vezlo, nervy nervy a zase nervy až mně šoupli do Zlína a o 5 týdnu dřív těhotenství ukončili kvůli preeklampsii a to se ještě nevědělo, že malý má kýlu, na to přišli až po porodu. no a nastaly ještě daleko větší nervy než jsem si do té chvíle dokázala představit a dnes vím, že ženská vydrží víc než člověk... takže kdo jste na začátku, hlavu vzhůru, bude líp, věřte :slight_smile:
13. únor 2012 v 19:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zdeva jinak co se týká toho začátku tak je to asi u všech podobné jen některé mimčo se zotavuje rychleji jiné pomaleji, s tím krmením to už jsem tady psala, taky to špatně udýchával, ze začátku vůbec nevěděl co s tou flaškou má dělat, no na to že byl 5 týdnů v nemocnici tak z toho měl 4 týdny sondu, ono se to zlomilo ze dne na den a začal pít i když se u toho zadýchával a usínal, ale pil, ze začátku nevypil vůbec nic, všechno dostával sondou, no krev ve stolici samozřejmě taky byla, měla jsem neskutečné nervy z každé takové zprávy protože jsem vůbec nevěděla o co jde, co mám čekat, no co vám budu povídat když to všechny znáte na vlastní kůži. Navíc měl neustupující, spíš naopak narůstající žloutenku, měl defekt na pravé straně, což prý je rarita nám řekli a v hrudníku měl krom tenkého střeva, části tlustého a jedné ledviny i část jater a v tom byl problém, měl poškozenou jaterní buňku a játra mu nepracovala tak jak by měla, bral na to léky a domů ho pustili až začala žloutenka ustupovat ale i tak byl nažloutlý ještě dost dlouho co jsme byli doma ale to už na to nic nebral, jen musel chodit na kontrolní odběry jestli se to nehorší... ale zvládli jsme to všechno jen ted kolem toho roku to je takové nic moc...
13. únor 2012 ve 20:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hannnys Tak to klobouk dolů, že jste to všechno zvládla sama. Já jsem měla obrovskou oporu v manželovi, ale i rodičích - na kontroly na ultrazvuk jsme jezdili všichni dohromady :slight_smile:. Paní doktorka z nás asi měla radost :slight_smile:. Moc Vám fandíme, jste skvělá! Náš malý se narodil ve 34. týdnu, měl taky 2000g, porod spontánní ale měla jsem preeklampsii. Ty osudy jsou opravdu hodně podobné. Zvláštní je, že malý krásně přibíral, i přesto, že ublinkával opravdu hodně. Proto jsme se nemohli úplně rozhodnout pro tu druhou velkou operaci a trápí mě to, že ji musel podstoupit. Ale vyšetření prý hovořila jasně pro. Okolo roku byl pěkný buclík, potom se to taky zpomalilo. Jak lezou, tak to shodí :slight_smile:. Malý si dokonce při lezení ulomil hned svůj první zoubek, protože mu v té rychlosti podjely ručičky a uklouznul. Taky bych chtěla podpořit všechny rodiče a dát jim vědět, že je to přes ty všechny útrapy tak obrovské štěstí, že ho máme a jsme strašně šťastní, že to tak dopadlo. Taky jsme byli tehdy v nemocnici se zánětem průdušek a zápalem plic počínajícím, byl mu přesně rok a pár dnů. A od té doby bere léky (Singulair, Ventolin). V průběhu roku mu paní doktorka ty inhalační vysadí, ale vždycky okolo ledna se k nim vrátíme, protože má problémy. Pro nás byl celý loňský rok hodně náročný, protože už od ledna byl pořád nemocný, pořád ošklivě kašlal, pořád nic pořádně nezabíralo. Tím se posouval i termín operace a bylo to vůbec hodně náročné. Po operaci trvalo poměrně hodně dlouho, než se všechno srovnalo. Zastavilo ho to trochu na váze, ale už začal přibírat a má 13,5 kg (v tom roce měl 8,6 kg). Vás tedy neoperovali v Praze? Nám tehdy říkali, že všechny dětičky sváží do Prahy. Hlavně ať se Vám daří dobře a je malý zdravý!
14. únor 2012 v 00:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zdeva tak to je teda až moc velká shoda ve všem, to můžu i já očekávat ty problémy s dýcháním, taky bere singulair a k tomu aerius a budiair sprej, no jsem zvědavá ale musím počítat s tím, že si asi taky užijem...
Co se týká toho začátku tak nic jiného mi nezbývalo než to zvládnout, naštěstí jsem měla obrovskou podporu ve své rodině, bez nich bych to asi nezvládla tak jak jsem to zvládla, ale co se týká Lukáškova otce tak ten místo aby mě nechal napokoji tak mi dělal a do dnes dělá ze života peklo, rok prosil o mimčo a když jsem byla kolem toho 20 týdne tak prasklo, že má jinou a už to jelo... dnes je to tak že já jsem ta největší..... na světě a jeho rodina taky, tak jak se chová ke mně tak i ke své rodině, všechny odepsal a ještě si hraje na chudáka a o Lukyho nemá vůbec zájem, jen ten, aby nemusel platit... No škoda slov...
Co se týká operace tak ho operovali v Brně, u mě na to v těhotenství nepřišli a to jsem byla na kde jaké vyšetření, nevím, všude mi tvrdili, že to bylo díky tomu, že to měl na pravé straně, no už po tom raději nepátrám a možná to tak bylo i lepší, už tak jsem byla psychicky úplně na dně až do konce těhu. převezli mě z nemocnice ve Valašském Meziříčí do Zlína kvůli preeklampsii aby mi těhotenství ukončili tam, to jsem byla 34 tt, ve Zlíně to ještě o 5 dnů natáhli a nakonec mi to ukončovali 35+2tt snažili se mi to vyvolat ale nešlo to tak jsem nakonec skončila císařem no a když potom zjistili že má kýlu tak ho zaintubovali a převezli do Brna kde ho druhý den operovali, já si myslím, že když se na to přijde v těhotenství tak to směřují do Prahy s tím že tam maminka i porodí a může tam zůstat s mimčem než ho pustí domů, to v Brně nejde, není to porodnice, ale dětská klinika a maminku tam přijmou až asi týden před propuštěním miminka, až miminko pije samo a je v takovém stavu aby se o něj maminka mohla sama starat, takže já byla ve Zlíně, Luky v Brně, vůbec jsem o něm nic nevěděla dokud jsem nedostala kontakt a do Brna si nezavolala sama a až potom teprve jsem měla pravidelné informace co a jak, no a ještě jsem udělala jednu věc, kterou mi asi málokdo uvěří, 2 dny po císaři jsem podepsala negativní revers - propustku a jela za Lukym do Brna, ani tam mi nejdřív nechtěli uvěřit že jsem jeho maminka když byl na světě 2 dny a navíc císařem... no prostě jsem si tu propustku stůj co stůj vydupala i za cenu rizik které mi hrozily a nechala jsem se tam dovézt jen abych ho aspon na chvilku viděla, narodil se v úterý 11.1.2011 a díky tomu, že mi tu cestu do Brna umožnili, jsem ho viděla už ve čtvtek, jinak bych si musela počkat až by mě propustili z porodnice domů. V tu chvíli mně bylo úplně jedno co se mně může stát i když to bylo asi nezodpovědné, ale musela jsem ho aspon na chvilku vidět, po porodu jsem neměla možnost, než jsem se vzpamatovala z narkózy tak už byl v Brně. No lehké jsem to neměla, ale kolikrát čtu a slyším takové osudy, že si říkám, můžu byt štastná za to jak vše dopadlo a co vše mám jak v rodině tak v Lukáškovi, jsou mnohem a mnohem horší a smutnější osudy než je ten můj... Ten můj dopadl až moc dobře až na to, že Luky je be tatínka, ale než mít tatínka hajzla tak taději žádného i když já sama jsem zastáncem toho, že dítě má mít oba rodiče jenže když jeho otec o něj zájem nemá tak s tím já těžko něco nadělám...
14. únor 2012 v 09:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zdeva a s tím lezením, Lukymu taky moc nechybělo a byl bez zubů hned jak začal lézt, taky mu ujely ručičky ale zuby vydržely jen si prokousl ret, no to byla hrůza, krve jak z prasátka, šílený řev a za chvilku byl klid jen vypadal jak kačer donald jak mu ten ret napuchl a za dva dny už nešlo poznat že by tam něco měl a předevčírem měl zase takový karambol, to zase pro změnu spadl a asi přikousl jazyk, taky trochu červené a za 5 minut už zase řádil, on ještě sám nechodí jen kolem nábytku a po čtyřech, ale to teda líta jak splašený... No a taky je pěkný vztekloun jak není po jeho... no je s ním čím dál větší sranda i když někdy bych ho taky přetrhla, když už si s ním kolikrát nevím rady... :grinning:
14. únor 2012 v 09:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@hannnys áno naozaj ste rarita, vraj na pravej strane mávajú herniu dievčatá a na ľavej chlapci, nám tiež herniu diagnostikovali až po narodení, tiež sme nič netušili. My sme asi tí šťastnejší, čo tu čítam, my sme 2 týždne po operácii išli domov a žiadne problémy ani s dýchaním, ani refluxom sme nemali. Máme 8 mesiacov a ešte sme neboli chorý. Musím si zaklopať, aby som to nezakríkla. Nás teraz poslali na pľúcne vyšetrenie. Vy ste boli? a čo to obnášalo, ako vyšetrenia?
14. únor 2012 ve 12:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky holky chtela bych se optat?? nevite jestli se branicni kyla muze u deti opakovat znova??? ja jen kdybych znova otehotnela,abych dite nestratila kvuli tomu? nevite jestli se muze opakovat dekuji za radu ,,
14. únor 2012 ve 13:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek