Cvičení Vojtovou metodou, vaše názory a zkušenosti

msunny
8. pro 2006

Ahoj maminky. Ráda bych znala váš názor a popřípadě i zkušenosti s touto metodou cvičení.

lendy1
2. čer 2008

marusch, já taky zjišťovala vše možné kolem Bobatha, ale nikde neuvádí přesný věk od kdy se to může cvičit. Tak myslíš, že to není ještě ani pro vás? Tady na MK jsem narazila na maminy, co cvičí s dětmi Bobatha (myslím, že byli ze Slovenska) a děti byli v kojeneckém věku 😲
A neslyšela jsi o bodovém cvičení? Myslím, že to je od nějaké dr. Kleplové...

gabinaf, vy jste museli cvičit, i když žádné potíže nebyli, jen proto, že je nedonošený? 😲 To je fakt děs 😠 ...Vždyť i spousta dětí narozených dřív než vy nemusí cvičit, když jsou o.k. A cvičit preventivně, kdyby něco...mi přijde fakt hrozný.

Mě by právě dost zajímalo, jak to je mimo ČR a SR, protože si myslím, že jinde se tolik vojtovka neprosazuje jako tady... 😖

Ale jako fakt jsem to nemyslela nijak proti vojtovce, jen mě to strašně vadí, jak tady k tomu přistupují a ženou do toho cvičení každé dítě, které přesně není podle tabulek. Mě je jasný, že i kdyby byl náš David narozen v termínu a bez všech potíží co měl, tak taky budeme chodit cvičit. Mě třeba hrozně zpětně naštvalo, že v porodnici mi řekli, budete cvičit, to bude dobrý, někdo vám ukáže, co se cvičí. Ale nikdo mi neřekl, že jde o vojtovku, nikdo nevysvětlil smysl cvičení, proč cvičit, jak to funguje a jak moc je potřeba správně cvičit. Takže jsem neměla žádné info a vybodla jsem se na nějaké cvičení. Když mě zdrbnul neurolg na 3.měsíční prohlídce, tak jsem teprve zjišťovala o co vlastně jde a pak jsme teprve začali cvičit. Jenže zase naše rehabka je babizna (bohužel nikdo jiný pro děti tu není), věnuje se nám 10min. a to si kolikrát vyřizuje sukromé hovory, dopíjí kávičku...s ničím mi neporadila, vše jsem si musela zjišťovat na netu nebo tady na MK, naučila mě jen jeden cvik a to bylo vše. Mé argumenty nebrala, evidentně jsem ji nepadla do oka a odnášel to akorát David. Pak jsme začali jezdit 100km na jinou rehabku a nastali změny obrovský. Bohužel jsme tam začali jezdit až od Davidového 1/2roka, takže do té doby to bylo jako by jsme necvičili skoro vůbec a teď toho lituji, jelikož vše mohlo být třeba jinak. Kdyby mi hned od záčátku vysvětlili vše kolem vojtovky, tak bych to rozhodně tak nepodceňovala 😔
Tak když už musí tak velké množství dětí cvičit, tak ať jsou alespoň ty sestry řádně vzdělané a nějak prověřené a ne aby to brali jako zábavu, že si za den pokecají s pár maminama a odpočítávají dny, kdy půjdou do důchodu.

Marusch, s tou vazbou jak píšeš-to je přesně ono-doteď jsem o tom nevěděla, jelikož mi to nikdo bohužel neřekl 😉 ale u nás musel chodit manžel pryč, když se cvičilo, takže i to uklidňování bylo vždy na mě 🙂

marusch.mat
2. čer 2008

Lendy, bohužel fyzioterapeutů, kteří by dělali bobath a bodovou terapii je šíleně málo - zkus mrknout sem, najdeš tam seznam fyzioterapeutů , kteří smí bobath provádět http://www.mnof.cz/drs/bobathkoncept.php, když tak se na nějakého, který by bydlel poblíž vás, zkus obrátít z dotazem. A co se týče nedonošených dětí, tak ti opravdu cvičí vojtovu metodu a tuším, že všude, je to proto, aby jim lépe dozrál nervový systém. A není to žádná novinka, cvičila tak už před 16 lety moje teta s bratrancem.
A co se týče fyzioterapeutek, tak naše "teta" říkala, že nejde o to, jen provést cvik, ale naučit se rozumět dítěti i mamince, aby se to skloubilo do hromady. Nám třeba jedna návštěva trvá hodinu, protože ví, že Verunka si před cvičením musí trošku pohrát, aby byla pak dobře naladěná. Teta ji při cvičení, když s ní cvičí ona zpívá, nebo povídá básničky, a je fakt, že ten přístup k dětem dělá hodně. Fyzioterapii Vojtovou metodou nemůže dělat jen tak někdo, musí mít kurz vojtovy metody a ten je minimálně na rok a půl (ze začátku , jsem si to zjišťovala, neb jsem si říkala, že bych si ho udělala, ale 60 tis. na něj opravdu nemám) a musí mít zdravotní vzdělání, protože nejde jen o to provést určitou polohu, ale musí se vědět, jak se zapojuje jaké svalstvo, jak má vypadat správná reakce a podobně.

listicka77
2. čer 2008

Já teda nesnáším ten argument, že to, že dítě brečí, je ok, protože ho to přece nebolí. "Jen" mu je to nepříjemné. Achjo. Ve svém vztahu k dítěti se přece vždycky snažíme, aby dítě nebrečelo pokud možno vůbec, chováme a hýčkáme, i když víme, že ho nic nebolí. 😔

Jinak to naše zdravotnictví už mě fakt s... Dneska neuroložka řekla, že klesá v percentilovém grafu s obvodem hlavy a poslala nás na odběry krve na všechno možné. Výsledek byly 3 rozpíchané žíly a 2 prsty a půl hodiny řevu, chudinka moje malá. A doma jsem zjistila dle grafu na stránkách SZU, že to je úplně jinak. Před 2 měsíci měla obvod hlavy na 9. percentilu (narodila se hodně malá), teď ho má na 25. Takže ten tyátr s odběry byl úplně zbytečný.

marusch.mat
2. čer 2008

Lističko77, to že dítě pláče není ok. Ale pokud kvůli tomu nebudeš cvičit, vemeš si pak na svědomí, že dítě bude vážně nemocné? Kdybych s dcerkou necvičila, nikdy mi nebude chodit. A to přesto, že se narodila úplně zdravá a až do 10 měsíců se vyvíjela jak měla. Byla jsem s ní i na vyšetření EMG, krev jí také brali několikrát. Ale raději vydržím pláč a překousnu to u cvičení, hlavně že vidím pokroky. Věř mi, také bych ji nejraději ochránila od všeho zlého, ale jen ji hýčkat a pak ji mít na vozíčku? Občas musí člověk svůj postoj přehodnotit. Cvičím s ní už 3 roky a pravděpodobně ještě dlouho cvičit budeme a jen díky tomu dcerka dnes chodí a málo kdo na ní něco pozná.

listicka77
2. čer 2008

Marusch, já přece nikde neříkám, že vojtovka je špatná. je to nepochybně velmi dobrá a účinná metoda. speciálně pro děti s DMO nebo takové, jako máš ty. já jen poukazuju na to, že z hlediska psychiky dítěte to má svá negativa a je třeba zvážit, co převažuje. v tvém případě je to samozřejmě jasné, člověk to musí překousnout a cvičit, cvičit, cvičit. ale mělo by se konečně přiznat, že u nás cvičí spousta dětí úplně zbytečně. jen proto, že jsou trochu opožděné oproti tabulkám... ☹

marusch.mat
2. čer 2008

Lištičko, ta moje se taky jen mírně opozdila, dostala se na kolínka, ale už se nerozlezla. Prvně jí diagnostikovali centrální koordinační poruchu a po ostatních vyšetřeních centrální hypotonický syndrom. Měla tělíčko jakoby rozpojené a trup nespolupracoval s nohama, i když do těch 10 měsíců opravdu dělala vše tak jak měla i v opovídajícím věku . Já ti rozhodně s tebou nechci hádat, to rozhodně ne, ale já to vím tak, že kdybych nad tím mávla rukou, však ona začne, tak bych dnes hodně plakala. Bavila jsem se s naší fyzioterapeutkou a ta říkala, kolik dětí by se dalo dřív uchránit před ústavy, kdyby se cvičila vojtovka už dřív. Jakmile dítě neodpovídalo, bylo mrzák a šup s ním do ústavu. Prostě každá máme svůj názor 😉

bubba
2. čer 2008

ani ja som ani na sekundu nezavahala nady tym,ci cvicit alebo nie.pretoze ak by som necvicila a mala mala mat nejake problemy v buducnosti,to by som asi neprezila.ak by som cvicila a problemy by boli tak ci tak,tak by som mohla povedat,ze som urobila vsetko co je v mojich silach....myslim,ze keby to bolo skodlive alebo ublizovalo detom,tak by to vo velkom nepropagovali a necvicili aj preventivne s "nedonoseniatkami"....ani by som si nedovolila verejne propagovat take nazory ze cvicenie vojtovou metodou je zbytocne a ze ublizuje detom po dusevnej stranke a podobne....ja som malej pri tom spievala,rozpravala sa s nou pozerala jej pri tom do oci,usmievala sa na nu aj ked to bolo tazke a castokrat som sa isla potom dobre vyrevat....ale myslim,ze kazda matka by sa mala naucit eliminovat ci uz svoj,alebo stres u dietatka....a aj pri tom sa nadvazuju citove vazby...a to ohromne...to mi verte 😀

marusch.mat
2. čer 2008

Bubba a počkej jak budeš jednou překvapená. Verunka ve 3 letech malovala obrázky na úrovni 5letých děti. Primářka z neurologie byla sama moc překvapená. Když se dětem někde nedostává, jinde si to vynahradí. 😉

marusch.mat
2. čer 2008

Tady je několik článečků o tom proč cvičit. Snad se za ně nikdo nebude zlobit.

http://family.cz/clanek1897.htm

http://www.betynkai.cz/clanek/423/vojtova_metod...

gucz
2. čer 2008

ja by som to tak tragicky s tým plačom nevidela, cvičila som s malou 10 mesiacov pravidelne 3x denne od narodenia a nemám pocit, že by to náš vzťah nejako poznačilo, stále na mne visí, hlavné je, že jej to pomohlo dobehnúť vývoj. Také malé dieťa si to aj tak nebude neskôr pamätať a ja mám čisté svedomie, že som pre ňu urobila naozaj všetko čo bolo v mojich silách, aby sa vyvíjala v poriadku.

tina78
2. čer 2008

marusch.mat,vďaka za články 😉 Aj nabudúce! Vždy si rada prečítam niečo nové a o "vojtovke" som toho veľa nenašla, i ked naša fyzioterapeutka je fakt kvalifikovaný odborník a všetko nám super vysvetlila.
Najradšej by som tieto články dala prečítať mojej švagrinej, lebo ona sa na cvičenie úplne vykašlala ☹ , ale nechcem robiť hriech v rodine a nakoniec budem ja tá zlá 😢

bubba
2. čer 2008

maruschka,
keby si citala moje prispevky vyssie,by si pochopila,ze ja uz doma jedneho genia mam 😀 😀 takze ja prekvapena nie som 😀 a viem ze je to aj vdaka"vojtovi"ze je taka vnimava a chapava

bubba
2. čer 2008

ahoj tinus 😀 uz mas veget?

tina78
2. čer 2008

Ahoj bubba!
Veru aj ja si myslím,že to vzťah matka-dieťa nenaruší, vidím totiž živý príklad ako je bubba a jej malá dcérka, ktorá je fakt šikovná a veľmi rozumná na svoj vek 🙂 Dúfam,že aj moj Maťko raz bude taká šikula 😉

vladimuraz
2. čer 2008

Ahoj, zdravím všechny po dlouhé době. Holky, mám dotaz. Nestalo se některé, že by Vaše dítě třeba po půl roce začalo z ničeho nic úplně bojkotovat cvičení a i jinak najednou změnilo zvyky? Cvičím s holčičkou od 1 měsíce, od váhy 1135g. Cvičila docela v pohodě, ze začátku byl křik, ale postupně jsme se dopracovaly k tomu, že si při cvičení povídala, dokonce se i usmívala. Akorát vždycky jednou za měsíc nám přidali nový cvik, tak potom plakala u toho nového, než si na něj zvykla. Ale cvičila pěkně, dělala celkem v pohodě to, co měla. Najednou je všechno jinak. Malá nespolupracuje, řve jako blázen, místo náznaku lezení pruží nohama rovně dozadu a neudělá jeden správný pohyb. Začala se v noci najednou budit na jídlo, přestalo se jí líbit koupání, ve vaničce hrozně pláče. Začala z ničeho nic zatínat zas pěsti a paleček má uvnitř, což nás upozorňovali už v nemocnici, že je špatně. I přes den je docela ukníkaná a často unavená. Hodněkrát za den usne třeba jen na 10 minut a pak je zas chvíli v pohodě. Volala jsem to doktorce, protože takový obrat přišel ze dne na den, ale nevzala nás dřív, musíme počkat na pravidelnou kontrolu. Co si o tom myslíte, nemáte někdo podobnou zkušenost?

marusch.mat
3. čer 2008

Bubba a tak to jsem nečetla, včerá jsem nakoukla po delší době, měli jsme teď jednu moc smutnou údálost v rodině, tak jsem sem nechodila.

Vladimuraz - a co na to fyzioterapeutka? Zkus se poptat jí, třeba by stačilo jen změnit cviky, nebo vynechat jedno cvičení a nebo to s tím vůbec nemá nic společného. Budu držet palečky, ať to dobře dopadne. 😉

ria80
5. čer 2008

Ahoj,tak se vás zkušenějších zase na něco zeptám.Cvičíme asi týden,Michalka už tolik nebrečí a hezky jí to jde.Ale začla odmítat prso.Včera pila jen ráno,pak v poledne a večer už ne.Dneska ráno jen trochu,a v poledne a večer taky už nic.Takhle se mi brzo přestane dělat.Myslíte,že to může být tím?Jsem slyšela,že se tím děti můžou dost měnit..

tina78
5. čer 2008

Ahoj Ria, ja si nemyslím,že je to cvičením....ale to je len môj názor. Syn mojej kamarátky sa asi v podobnom veku sám odstavil a z ničoho nič už nechcel mlieko z prsníka....My cvičíme takmer pol roka a moj Martinko sa na mňa doslova vrhá a najradšej má moje mlieko, ani príkrmy mu zatiaľ tak nejdú 🙂 teraz má 7 mesiacov...

ria80
5. čer 2008

My jsme ve vašem věku ještě plně kolily. 🙂 Tak nevím,jen mě to napadlo.Je fakt,že tady dost mamin píše,že když se jim děti samy odstavily,tak to bylo asi v našem věku.Co by se dalo dělat,alebylo by mi to líto. ☹

tina78
5. čer 2008

A čo keby si si aspon nejaký čas odsávala a dávala jej piť tvoje mlieko z fľašky? Teda, ked nebude chcieť z prsníka? Tak sa aspon ako-tak zachová laktácia...a ked ho nebude aj hned, dá sa zamraziť a použiť neskôr, ja som to tak robila hned po pôrode a zišlo sa nám v 3.mesiaci na prekonanie laktačnej krízy... 😉

ria80
5. čer 2008

Nevím,jak by to šlo,už kojíme jen málo,tak mám málo mlíčka a navíc jsem nikdy neodsávala.Ale kdyby to nešlo jinak,tak to zkusím.
Nevím,jestli to má cenu u tak velkýho dítěte.

marusch.mat
6. čer 2008

Asi budu za "divnou" já kojím (sice už jen sem tam večer - třeba tři dny nic pak večer nakojim) Verunku a té budou v srpnu 4 roky, kojím ji sice na doporučení lékařky z alergologie, protože máme v rodině velkou zátěž alergii. Ale cvičení u nás na kojení vliv nemělo.
Jinak zkoušet odstříkávat, nebo jsou i homeopatika na podporu tvorby mléka.

bubba
6. čer 2008

marusch,tak to teda klobuk dole uz som pocula ze kojili maminy do3 rokov dokym deti nesli do skolky,ale 4 roky tak to je veru rekord...wow.inac klobuk dole musi to byt zatazujuce aj pre teba 😎

lululu
7. čer 2008

Vojtovku sme cvicili, kym nezacali mali stvorkovat. myslim, ze aj vdaka tomu nasi krasne behaju..
pre mna to bolo skutocne strasne pocuvat tie vresky a to dvojnasobne... som vdacna nasej rehabilitacnej,kora ma vystrasila hned na zaciatku,ked sa zjavili moje prve pochybnosti,ked som prestala cvicit.. :" je to na Vas, cvicit nemusite.. mozno bude chodit, mozno nie.. mozete to nechat aj tak.. ale keby to bolo moje dieta.. ja by som to neriskla.." nuz na niekoho by to neplatilo, na nas ano.. kazdy chce zdrave dieta,aj ja som si predstavovala veci inak.. ale napriek vsetkemu som vdacna, ze je to tak ako je.. mali maju 13mesiacov, a neurologicka nas vyradila zo sledovania, prist mame na kontrolu v pripade, ze by mali vo veku 2.5 roka prilis malo rozpravali,resp.vobec.. tak tak 🙂
cvicenie je podla mna neuveritelne psychicky narocne pre rodicov,a moj obdiv maju vsetci, ktori cvicia dlhodobo, ci uz ide o deti s dmo al.inou poruchou.. je to boj.. drzim paste

tina78
8. čer 2008

Úplne s tebou súhlasím, lululu 😉 Ja by som to tiež neriskovala, preboha, ved ide o moje dieťa!My cvičíme pol roka a niekedy už mávam krízy, ale stále si vravím,že raz cvičiť prestaneme, ved sú aj horšie veci, ktoré sa cvičením neupravia,tak my sme na tom ešte super, no nie?
Ozaj a vy ste prečo museli cvičiť? Boli ste predčasne narodení? A klobúk dolu pred tebou, ved si to mala dvojnásobne...

gucz
8. čer 2008

lululu, aj my sme cvičili až do štvornožkovania, čiže do desať mesiačkov už od pôrodnice. Patrí Ti môj veľký obdiv, že si to zvládla dvojmo, ale čo by mamina nespravila pre svoje detičky a ich zdravie, však?

lenkazdenek
8. čer 2008

Ahoj holky ,tak my cvičíme taky dál,ale už na zemi a prý formou hry,mě to teda nják šílený nepříjde,jen jí držím patičku směrem k tzadečku,nebo jí dám na kolínka-tím pádem je na čtyřech a takhle í držím jen malou chviličku ,ale malá je jiného názoru a beztak u toho řve,ale i tak jsem ráda že už nemáme takový ty cviky,držet ruku,hlevu,nohu,zadeček-to aby byl člověk chobotnice 😀 😀 😀

lululu
8. čer 2008

boli predcasne,a kubi absolvoval operacie, a narkoza ho vzdy posunula vo vyvoji spat.. tak tak...
ale ja som to nezvladala sama, cvicila som spociatku len ja,pak spolu s manzelom, bo mali vela sily,a pak ja 1x a manzel s nimi 2x, slo mu to lepsie ako mne 🙂 aj na rehabke ho vychvalili,ze otec roka 😀

lenkazdenek
8. čer 2008

tak to že manelvé áhají závidím,ten můj se na to nemůže ani koukat 😒
jinak je fakt,že asi ty nový cvik jou dobrý,mala už konečně začla zvedat prdelku a dávat nožky pod sebe a na to přetáčení my řekla,že je evidentní že to malá u nmí,ale je prostě líná a vychytralá ,moc dobře ví co po ní chce,ale z trucu to nedělá,prej to nemám řešit a víte co? Ona se začla přetáčet nejen na bříško,ale už i na zádíčka 😵 🙂

tina78
9. čer 2008

No, mne našťastie manžel s cvičením tiež pomáha,je to fajn, i ked niekedy radšej cvičím s malým ja,ako mám počúvať ten hrozný plač, trhá mi to srdce... ☹