Cvičení Vojtovou metodou, vaše názory a zkušenosti

Holky, díky za radu, tomu, co napsala dashak, jsem rozuměla 😀

Ahojky holky,tak jak pokračuje cvičení? My jsme byly včera u rehabilitační,tak jsme byly pochválený! 😀 A dokonce říkala,že až se budu stěhovat,tak že na mě má kouknout doktorka v Plzni a že bysme už možná cvičit nemuseli 😅

msunny, to je supr, tak ať vám to skutečně vyjde 🙂 Já si taky dělala iluze, že by jsme už nemuseli cvičit, jenže máme mooc cílevědomou sestru 😉 a kámen úrazu je v tom, že malý se před ní zrovna dvakrát nepředvádí, je celý takový ztuhlý a vyjevený ☹ takže ona sice uzná, že zvládáme všechno to, co máme zrovna umět, ale potřebujem kapku posílit svaly, asi tam budem chodit tak dlouho, dokud jí Jirka nepřiběhne otevřít dveře 😠 áááách jo

msunny, no vidíš. Já furt říkám, že nějaký smysl to cvičení má, i když je musíme tak trápit ☹

Zevina 😀 dobrý s těma dveřma, já mám super sestru, ale střelenou neuroložku, ta by asi taky potřebovala otevřít - ale spíš okno 😀

škoda, že v naší cvičebně žádné okno není, já bych malýmu pomohla došáhnout hna kliku 😎

😀 😀 sranda jak se furt někde naháníme 😀
Neboj, už to snad nebude tak horké, za chvíli začne lozit a bude to dobrý

Ahoj holky! Jsme to poprvé, tak se omlouváme,pokud se nám něco nepovede, atd.
Taky cvičíme Vojtovku, od prosince, je nám 13 měsíců. Ale nepřipadá mi, že by byly nějaké velké výsledky. Teď jsem tu narazila na příspěvěk, že mrňous má být nahatej, je to tak? První dva cviky celkem zvládáme, ale třetí- leží na boku, tlačím mu kolínka k tělu a druhou rukou tlačím do lopatky- máte někdo zkušenosti? Vůbec mi nejde a nemůžeme přijít na to proč, jestli mám malou sílu, protože se mi malej vysápe ven jako nic? Díky za odpověď

ahoj mydva, no nejdůležitější je pravidelnost. Opravdu to chce zatnout zuby a cvičit nejméně 3-4x za den. Pokud máte vojtovku, tak mimi by nemělo mít na sobě ani plínu a taky je důležité se nedotýkat na jiných místech než udává konkrétní cvik. Což je samozřejmě strašně obtížné, když už máš takhle velké dítě, pač je strašně pohyblivé. My jsme začínali hned po propuštění z nemocnice, takže v necelých 2 měsících, tak to jsem ještě zvládala. Ale čím byla větší a pohyblivější, tak to bylo stále komplikovanější.
Ten cvik o kterém píšeš neznám, ale zkus to říct své rehabilitační sestře, třeba zvolí trochu jiný cvik, který půjde lépe.

A proč vám nařídili cvičit?

msunny- tak to je moc fajn, jste šikulky 😉
mydva28-myslím,že ve 13.měsících to musí být náročné,dělat cvik na boku 😅
My taky teď máme cvik na boku,je nám 7,5 měs.Ale nevím,jestli je to ten stejný,to záleží,na jaké problémy cvičíte.
Jak mi začal lézt, mám taky problém ho udržet, dosud to docela šlo.Naštěstí jdu brzy na kontrolu,tak se taky chci poradit,jak ho udržet.Je docela těžký,držet mu více bodů a když se mi začne prohýbat ( a to používám i svojí nohu..),tak už nevím,co s ním.Ale zase se bojím moc používat sílu,abych mu nějak neublížila.Taky se mi čím dál více vzteká ☹
zevina-buď ráda,že je vaše sestra pečlivá,lepší,než kdyby to zanedbala,pak se to dost špatně napravuje
dashak-ale vy už skoro necvičíte,nebo ano?

raculko už nevojtíme, jen bychom musíme trénovat postavování aby to nedělala zapřením nebo přitažením rukama, ale aby nakročila jednou nohou, postavila se a pak tu druhou přisunula. Někdy ji to jde a někdy ne. Hlavně mě fascinuje, když tu nohu co má přisunout má vykřivenou tak, že stojí na hraně šlapky nebo ještě lépe na nártu.

... jen bychom musíme 😀 zase rychleji píšu než myslím 😀

dashak- a jak často pořád musíte chodit na kontroly ?
My teď chodíme cca po 14 dnech.Už to není tak o cvičení,spíše o tom polohování a tak vůbec,co dělat aby se točil tam a tam 🙂
Při tom minulém cviku to opravdu nešlo ( na boku) ho udržet,pak by jsme to dělali špatně,takže ten teď dělat nebudeme.Jak začal lézt,není to už s ním tak lehké,má už pěknou sílu 😀
Jinak prý už to s námi vypadá celkem dobře,jen musíme pilovat tu hlavičku,aby nešla tolik do záklonu.Jinak se prý mám snažit,aby se co nejméně snažil zvedat nahoru,prý je fakt nejlepší,když je co nejdéle na zemi. To by se mnou měli chodit příbuzní,kteří dřív děti cpali do chodítek snad už v 6.měs a děsně se chlubili,jak už dítko stojí 😠 . Ale tyhle problémy se řeší na jiných diskusích (třeba tchýně 😀 😠 ).

Ahoj maminy! Díky všem za odpověď. Cvičíme až od 10 měsíců, nejdříve to vypadalo, že je mrňous jen hypotonický pohodář, tak jsmě měli takové posilovací cviky od půlroku. Ale v 10 měsících na KO na neurologii nám bylo řečeno, že to asi bez Vojtovky nepůjde(chtěla jsem si ji vyžádat i sama). V 10 měsících válel pouze bravůrně sudy. Nyní ve 13 se zase bravůrně plazí,nechce se vůbec vzepřít na dlaních pokud nemusí, když potřebuje něco sundat z vršku z krabice apod. Asi je vše způsobeno naší plovoucí podlahou, tak jsme nyní koupili koberec vypadá to, že půjdeme brzo na čtyři. Na rehabku chodíme každý týden nebo každý druhý. Cvik na boku se již celkem daří, je to hlavně mojí silou, tak musím posilovat i já. 😀

holky, my už na rehabky jezdíme spíš tak na čumendu. Byli jsme naposled 13.2. a další máme až 29.3. Takže po měsíci a půl.

Malá bude mít 31.3. narozeniny, tak doufám, že nikoho nenapadne koupit chodítko, jinak je odporoučím a nazdar bazar.
Já mám kámošku, ta dává taky kluka do chodítka a to on ještě ani neleze, jen se občas překulí na břicho a to je o 3 měsíce mladší, když odečtu Ivančiné 2 měsíce, o které se narodila dřív, tak je mladší jen o měsíc. Sedět taky neumí, ale ona si ho posadí a sedne si za něho nebo ho někam opře a pak se diví, že nechce ani vyvíjet žádnou aktivitu. Proč taky? Dyk všecko udělá za něho a ještě mu deformuje páteř. V tom chodítku jsem ho neviděla, ale dovedu si představit jak tam visí a jen šoupe nohama. No komedie, co k tomu dodat.

Přitom lezení je pro mimi nejzdravější pohyb, u kterého se nic nedeformuje. Naše je na zemi furt, už ji ani nedávám do kempingovky když jdu někam jen na chvíli (záchod nebo prostě pobíhám po bytě). Ona si stáhne z poličky nějakou hračku a s tou se mačká.

dashak: Tak to má narozeniny stejně s mojí ségrou... Stejně moje maminy byla "šikovná... Brácha 14.3,táta 19.3,ségra 31.3 a já 14.4 😀

Nechápu, jak někdo mohl ty chodítka schválit!!!!!!!!!!!!!!!! Podle mě jsou fajn jen ty, jak se tlačí, ale ty původní, co je ta za vynález? 😠 . Tchýně už mi ho taky někde vyjednala po kamarádce, dokonce doktorce! Že se šmudlik naučí rychle chodit, tak jsem se odporoučela, ale synovce do toho dávali a děsně si pochvalovali, jak je to fajn, když vytírají v paneláku chodbu, tak tam může být s nima a jezdit si. No nechápu, jejich věc.
Lezení je určitě hodně důležitá fáze! Vždyť všechny nápravný cviky v pozdějším věku se dělají na čtyrech apod.
Mějte se fajn MYDVA 😀

Msunny - a kdypak se stěhujete? To je třeba konec na obzoru.I když já si někdy (ze srandy) řikám, jestli nám pak ten Vojta nebude chybět 😀
Dashak - to už je jen společenská záležitost ty vaše kontroly, supr.

Holky s většíma dětma - klobouk dolů, jestli ty děti udržíte. Mně už sestřička doporučila nefixovat hlavu na jedný straně, protože se tak děsně šprajcuje, že by prý mohl posílit špatný svaly.
Chodítka jsou děs, taky jsem byla poučena, že čím dýl poleze, tím líp. Takhle mi neuroložka "pochválila " pomalejší motorický vývoj - jak je klučík dlouhej, prý by se mohl naučit plno chybných věcí, kdyby se vyvíjel překotně. Jak říkáte, že vás Mudr./sestra pochválila - malýho chválí sestra vždycky, jaký dělá pokroky, ale obratem řekne, že se jí tohle a tohle a tohle nezdá, já pak z toho hlavu jak pátrací balón, že nás jen utěšuje a stojí to za houby...Navíc se rehábce - na rozdíl od neuroložky-nezdá, že by Vojta nějak výrazně účinkoval - takže nás dvě udržuje v naději jen ta doktorka 😒

No tak stěhování se opět odkládá. Ach jo... Už jsem se táááááák těšila... No jo,klasika. Člověk se těší a ono to schválně nevyjde!
Jinak sestřenka teď má začínat s malým Vojtu-malýmu jsou dva roky. A říkala,že je to nadlidkej výkon,ho k něčemu "přinutit" Že se to prostě nedá,když do teď nic nedělali a teď najednou ho mačkat a tak...

msunny, to musí bejt náročný s 2 letým dítkem, vážně je lepší odbýt si to teď...Škoda s tím stěhováním, ale neboj, určitě se dočkáte 😉

Myslím, že dvouleté dítě je už trošku rozumné a dá se mu to vysvětlit. Horší to je s těma okolo jednoho roku, jsou to objevovatelé a snaží se dostat všude- hlavně na zakázaná místa 😖 My jsme dnes dostali obdobu jednoho cviku, protože malýho nemůžu dostat do předchozí polohy na bříšku, čili cvičíme v kleku. No ten nám nadával ještě dobu po cvičení, klečel na patách a díval se střídavě na mě a na rehab. sestru huboval, brouček malej. ☹ Měli jsme horečka, tak se týden necvičilo a teď pláče, jen ho položím na stůl. Ach jo, snad to brzo opadne, protože to je něco na moje nervy. Snad na nás někdo nepošle sociálku. 😠 Mějte se fajn a pevné nervy!

Ahoj holky,
chvíli už tady nikdo nebyl, ale třeba se diskuze zase rozjede. V pondělí jsme byly na 3-měsíční kontrole a dr. nás poslala na rehabilitaci - malá má predilakci hlavy, trupu a kyčlí doleva a velkej záklon hlavy (prý je to z přenošení a dlouhýho porodu). Jsem z toho dost hotová, bojím se, jestli to cvičení a hlavně Anin pláč zvládnu. Podle dr. máme počítat tak s půlročním cvičením a velkým řevem (Anina je strašně tvrdohlavá a jak se jí děje něco proti její vůli je křik). Reh. sestra má tento týden dovču, tak začneme cvičit příští týden - mám z toho fakt strach. Budem chodit v Praze na Bulovku (k Mgr. Protivové), nemáte s ní některá náhodou zkušenost? Ale když jsem si přečetla vaše příspěvky, trochu mě to uklidnilo, že v tom nebudu sama a že cvičení u mimísků není tak neobvyklé.

ahoj lelele,
no cvičení není fakt nic příjemného, znám teda lepší věci 😀 Ale nemusíš se toho bát, záleží co budete mít za cviky. U některých ani nepláčou, ale jestli máte predilekci, tak asi budete cvičit ty základní cviky z vojtovky.
Ze své zkušenosti ti akorát doporučím jednu věc - překousni to, a cvič fakt poctivě, min. 3x denně. Má to fakt výsledky, ale musí se to dělat pravidelně.
My cvičili od narození, respektive od 1,5m, kdy ji pustili z nemocnice domů.

Takže ti přeju hodně štěstí a pevné nervy 😉

Lelele, chce to fakt zatnout zuby, neposlouchat ostatní, hlavně babičky se umí rády angažovat, že jejich chuďátko zlatíčko trápíš 😠 ale neboj, dítko jen dává najevo svou nelibost, ne bolest a časem to může být i bez řevu. My vojtíme od 2 měsíců, někdy je to s velikým křikem, jindy úplně v poklidu, záleží na momentálním naladění našeho andílka a je fakt, že při vojtovce jsou ty výsledky opravdu vidět.
Nášemu malému při přitahování do sedu hlavička padala parádně dozadu, ručky neudržel tak, aby mohl pást koníčky, do měsíce se udělaly parádní pokroky, a od těch tří měsíců opravdu držíme krok s vývojovýma tabulka 😀 😀 je to nejen o cvičení, ale že rehabilitační sestra poradí jak dítě motivovat ve vývoji hrou a hračkama.

Ahoj vespolek,
lelele, nebyla jsi náhodou u doktorky Luksíkové na poliklinice Mazurská? Já ano a také nás s malou poslala za Mgr. Protivovou na Bulovku. Mmch na štítku v nemocnici má napsaný titul Bc. 🙂
Byla jsem u ní minulý pátek s Karolínou poprvé, takže moc zkušeností zatím nemám. Dojem trochu zkažený tím, že jsme měsíc čekaly, než se na Karolínu vůbec podívala - nejdřív ji objednala za skoro tři neděle (pravda taky kvůli kolizi s očkováním, ale stejně...), a pak v den kdy jsme k ní měly jít, zavolala že nemůže, že je sama objednaná k doktorovi, a čekaly jsme dalších deset dní. Snad to byla jenom špatná shoda náhod.
V pátek mi ukázala jeden cvik a odjela na dovolenou, další návštěva až příští týden zase v pátek. Karolína nedělá při cvičení to co by měla a já se nemám koho požádat o pomoc. Ale pořád doufám, že se nám s paní Protivovou bude dál spolupracovat líp...
Ale i jen po týdnu cvičení bych Tě chtěla uklidnit. Já měla strach převeliký a zatím to fakt není ani zdaleka tak hrozný. Karolína sice při cvičení pláče, někdy jenom ječí bez slz, ale po něm se velmi rychle uklidní. Bála jsem se že bude více neklidná a nervní, ale to ani náhodou, spíš chuderka víc spí, protože je víc unavená. Ale veselá a napohled spokojená je pořád.
Držím palce a docela ráda si přečtu o vašich prvních zkušenostech.

To je fajn,že sem zase někdo zajde 😉
Lelele,ničeho se neboj. My vojtíme od asi 7 týdnů mimča.My měli taky predilekci,záklon a svalové napětí.Teď mu bylo 8.měsíců,asi i díky cvičení jsme s vývojem skoro vepředu,takže teď už jen dolaďujeme mírnou asymetrii a chodíme na kontroly,cvik už máme jen takový jeden mírný.Tak doufám,že se to bude jen zlepšovat a nebude to do budoucna mít následky.
Pořád tedy vidím,že to není 100% - více preferuje tu jednu stranu,ale to prý je časté i u dětí,které ani nikdo nikam nepošle a stejně se to srovná.
Taky nám to cvičení docela pomohlo v tom,že kluk se přece jen trochu zklidnil a začal víc spát.To samé i u kamarádek,tak třeba ti to i v tomto pomůže.
Náš kluk je taky pěkná vzteklina,všechno cvičení i doma mi prořve,takže někdy to je o nervy.Ale myslím,že ho to nebolí.Spíš je mu to nepříjemné.TAky radím,neposlouchat babičky.U nás z jedné strany dokonce zazněla narážka,že se dneska všechno přehání a že z toho dělám vědu.A bylo 😠 . Takovéhle řeči fakt dodají odvahu.Takže držím moc palce,neboj,zvládnete to a budete fit.😉
Když si pročteš tuhle diskuzi od začátku,uvidíš,že se to snad všude zlepšilo.😉

Ahoj holky, děkuju za podporu, přestávám se trošku bát.
Ladunko, koukám, že jsme na tom stejně. Byla jsem taky u dr. Luksíkové, byla mi hrozně sympatická a hodně mi toho o tom Ánině problému vysvětlila. Na doporučení máme napsáno cvičit 1-2x týdně na rehabce, tak snad na nás ta pí Protivová bude mít čas (doufám, že to jméno neodráží povahu:o))). Trošku mě překvapilo, že vás vzala až po takový době, ale nám dětská dr. očkování ani nedala, prý až budem pohybově víc v normě, tak snad to bude u nás rychlejší.
Zatím mám trošku o té mgr. pochyby, který vyplynuly z váhání dr. Luksíkové, dost dlouho totiž přemýšlela, kam nás poslat - zvažovala někoho na Pankráci (ale to je pro nás z Proseka dost z ruky) a pak pořád opakovala já bych vás mohla poslat na Bulovku, ale nevím, jestli to Protivová (ona jí říkala Martina) zvládne a asi po 5 min. řekla, pošlu vás na Bulovku, ona se bude určitě hodně snažit a prý se nemám bát, že někdy vypadá nejistě, ale prý to cvičení umí dobře. Tak nevím, moc jistoty mi to nedodalo.
Budu jí volat v pondělí, tak potom dám vědět, kdy začínáme.
Holky, chtěla jsem se ještě zeptat na nějaký praktický rady - kde s dětma cvičíte (myslím, na stole, posteli ???) a uklidní se po tom cvičení rychle třeba jen chováním (já bohužel nekojím, tak malou nemůžu uklidnit u prsu) a zvládají to cvičení i tatínkové (přítel mi chce pomáhat, ale zvládá Anin pláč ještě hůř než já).

Čau lelele,
no tak takové peripetie jak s ladunkou popisujete vůbec neznám. Nám vlastně cvičení doporučila dětská neuroložka při propouštění z novorozeneckého, malá je jednak nedonošená a druhák měla zvýšené svalové napětí. Přímo do té zprávy mi napsala, že je možno rehabilitovat v kojeneckém ústavu pár zastávek od nás a dala tam i telefon, takže jsem se s nima domluvila na první návštěvu a pak už jsme se domlouvali vždy po cvičení.

Po prvním nás pozvala zase za týden a podle toho jak dělala Ivanka pokroky nás pozývala dále, většinou co 2 týdny. Teď jdeme 29.3. a to jdeme po měsíci a půl, spíš se jen tak ukázat, jak jsme na tom.

Já jsem s malou cvičila na posteli, na tom jsem měla jednorázovou podložku, protože u cvičení musí být nahá. Na té posteli to není moc ideální, protože je nízká a i měkká, ale v kleče se ta poloha dala dobře udržet. Klasický jídelní stůl mi nevyhovoval, protože je to blbá výška.

Cvičila jsem ji jedině já, protože manžel chodí domů až večer a ani by na to neměl nervy. Taky nekojím, takže ti doporučuju si před cvičením nachystat mlíčko a pak ji to co nejdříve vrazit do pusy 😀 Většinou pak usla, protože to cvičení je fakt pro dětičky hrozně únavné.
Taky je těžké vystihnout ten okamžik, kdy cvičit, mělo by to být aspoň hodinu po jídle. Ale když oni spí a pak se probudí, tak mají většinou hlad, takže je musíš nakrmit a pak zas hodinu čekat 😝 a než se naděješ, tak už zase spí. No je to prostě náročné 😀

Lelele, my cvičíme u konferenčního stolku, takže jsem v kleku 😕 vypadá to strašně nepohodlně, ale u nás to byl rozumný kompromis, i z toho důvodu, že v obýváku máme krb a cvičit se má nahatí, tam je to určo příjemnější.
Jinak na stolek dávám deku a ještě ručník nebo takovou tu položku na přebalování, protože občas se prďola u toho počurá a po cvičení pochovám v klubíčku, hooodně chválím jaký je šikulka, popusinkuju, utřu slzičky a nudle a za chvilku je vysmátý jako by se nic nedělo 😉
A když táta bude chtít, určitě to zvládne, asi by bylo dobré, aby se rehabky zůčastnil s váma, ať sestra zkontroluje, jestli drží a mačká body správně.
Náš táta pomáhá rád s přebalováním, koupáním, oblíkáním, teď už konečně se dočkal i přikrmování, ale z práce nám chodí tak pozdě, že už máme obvykle denní dávku cvičení za sebou, takže jsem ten tyran sama 😅
Tak držím palečky, hlavně musíš tomu cvičení věřit, aby Anička z tebe necítila nejistotu, v tom je určitě polovina úspěchu, ta druhá je ve vytrvalosti 🙂

lelele,
neboj, mimi ti pri cviceni bude jecet na cele kolo, ale uvidis, ze se po urcite dobe jakoby zklidni a rozkvete. Pocitej s propocenym trikem 😀 . Prijemne je na mimi poustet trochu teply vzduch z vetraku. A to klubickovani po cviceni je opravdu moc ucinne. Zadickama na tvoje bricho. Jen to vydrzet a poctive cvicit a nedat na "moudre" rady neznalych babicek.