Kdy se dá poznat ADHD?

Deti, ktere maji prokazane ADHD by mely mit indiv.pristup ze strany pedagogu, moznost se napr. probehnout behem vyucovaci hodiny apod. Pry od 5. tridy se vse srovnava, protoze nakonec zviteti inteligencem. Nejsem odbornik, ale v pondeli jsem o tom mluvila s kamaradem, ktery je ucitel a tyto deti ve tride ma. Mivaji nekdy problem s reci, barvami, psani aj., ale jsou to deti chytre a bystre! 😉

@danca77 ahoj 🙂 po přečtení tvého příspěvku mě až zarazilo, jak máme podobnou situaci 😀 je to jako kdybych to psala já...můžu se zeptat, jak pokračujete? Jestli se syn zklidnil?

@cara.m Ahoj, vůbec se nezklidnil, já pořád čekám, že se to zlepší, ale asi čekám zbytečně. Už to nějak psychicky špatně snáším, přijde mi, že na něj snad pořád jen řvu a snížila jsem se už k takovým věcem, o kterých jsem si myslela, že nikdy dělat nebudu (straším ho čertem, to jediný zabírá), jinak bych se snad už zbláznila. Včera jsem ho našla na balkoně s omotanou prádelní šňůrou kolem krku, jak se z ní nemohl dostat (byla prasklá a visela dolů), myslela jsem, že mě klepne, předevčírem strčil hlavu do zábradlí a nemohl ji vyndat. Prostě ho napadají jen samé bejkárny. Od září jde do školky, tak jsem zvědavá, jak to zvládne, chudák paní učitelka, doufám, že jí buded aspoň trošku poslouchat🙂

připojuji se k maminkám, které čekají na 3 letou prohlídku..dětská dr. určitě na takovou diagnózu přijde, pokud je..a potom..dětský psycholog přeci není žádný problém, třeba jen poradí kdy a jak se chovat v situacích, které vaše děcko i vás stresují..děti se mění a nic není napořád..sportem se tyhle děti dají krásně zkrotit..a jsou z nich pak opravdu výtězové..tak nezoufejte..

sportem to řešily mamky kolem mě..a super a v dospělosti..znám dva kluky se stejnou diagnózou..a oba mají vysokou školu..🙂

Asi máte pravdu, děti z toho většinou vyrostou, teď jde o to, abych to já se svými nervy vydržela a neodvezli mě do blázince 🙂

dobrý večer pročetla jsem Vaši diskuzi o dětech ADHD ...já sama jen zbírám zatím nějaké informace o této poruše a narazila jsem na Vás ....máme doma 4,5 letého syna a od malinka je jiný než ostatní děti.... narodil se v termínu ale porod byl zdlouhaví a nakonec skončil zvonem .......jako kojenec byl hodně plačtiví ( což je slabé slovo prostě řval a řval klidně i hodinu a nikdo nevěděl proč uspávání byl horor uspávali jsme třeba půl hodiny a pak spal krátce a nanovo brek ...s kojením nevyjímaje to byla taky kapitola sama pro sebe ale nakonec jsme kojili do 11měsíců byl docela jedlík ...všeho se bál vysavače, rádia a hlasité hudby někde ....hračky co vydávali nějaké zvuky byli pro nás tabu do 2 let na vše si dlouho zvykal lidi prostředí (přesto jsem s ním chodila do mateřského centra kde jsme vyčnívali vždy z davu ) je hodně veliký každý mu vždy hádal více než je zkutečnost momentálně už vypadá jako prvňák ale čeká nás ještě školka ......trošku jsem odbočila do školky začal chodit ve 2,5 letech ale to byl také horor ráno ve školce řval a učitelka ho musela odvléct do třídy a zavřít ( prý se vždy zklidnil ) odpoledne opět řevy a´t jsem pro něj šla já nebo manžel vždy vyběhl ze třídy plačící se slovy : Běž pryč jsi oškliví(á) taítnek/maminka nemám Tě rád a ještě přidal plácnutí .....do toho já čekala druhé dítě tak že prima pak jsme školku utnuli protože to bylo náročné před porodem a 6nedělí vůbec ......loňské léto 2012 bych snad nejraději úplně vymazala protože to bylo psycho dokud malý bráška byl v bříšku ak to šlo dokonce to šlo i když se narodil tak hodně spal a byl úplně jiný měla jsem se čas staršímu věnovat ale jak se začal bráška více hýbat a méně přes den spát začalo peklo na zemi . Míša začal škodit začal se chovat jako mimino a vyžadoval si pozornost ( což bych všechno chápala že žárlí ale my jsme se mu věnovali vysvětlovali , ale někdy mám dojem že je jak mimoň a 100x mu říkám o něčem a pokaždé znova a znova to nedělá) domnívám se že normální dítě chápe co má dělat ale on je prostě úplně v jiném světě ....asi bych tu napsala nekonečný román co jsme si s ním užili a užíváme .....dali jsme se na homeopatickou léčbu která nás myslím hodně posunula v tomhle směru dál ale stále ve mě hlodá jestli to neřešit ještě někde jinde ( musím říci že na 3leté prohlídce mudr nic nepoznala a ani jsme to nijak neprobírali vůbec na to nebyl čas ......jen Míša vůbec neovládal tvary a nechápal co se po něm chce když sestřička šeptala slova a on je měl opakovat .....v té době byl po šílené nemoci a byl vyplašený z doktorů protože jsme jezdili každý den na píchání penicilinu měl s toho fakt trauma a brečel i na té 3leté tak že mudr to přičetla k tomu ale i tak každý den ve mě roste myšlenka kam s ním jít a kde to řešit .....protože vše co prožíváme u nás doma není asi úplně normální Míša vydá za dvě děti a dokáže na sebe strhnout pozornost tak že by jeden zapomněl že má ještě druhé dítko co potřebuje pozornost (naštěstí ten druhý je úplně jiný ale i tak mě to hodně trápí a nevím co nás ještě čeká s nástupem do školky( protože loni jsme tomu kvůli nemocnosti nic moc nedali tudíš ani pořádně nevíme jak bude fungovat měsíc v kolektivu a aby to třeba i učitelky poznali ) natož nástup do školy to je moje noční můra když zjišťuji že jsme uměli počítat do 10 a je to pár dní a on neví že po 2 je 3 a když něco má tak to nezpočítá řekne že nechce a že toho je hodně 😔 .

Tak to my jsme měli úlně jinak. Do půl roku od jeho narození to bylo neskutečné dítě, v životě jsem neviděla spokojenější, usměvavější, všechno papající, statečnější a hodnější dítě. Až to bylo zarážející, kolikrát plakal do těch půl rouku bych spočítala na prstech obou rukou. Ani hlady neřval, vždycky jen tak lehounce hejknul a vydržel do té doby, než jsem mu udělala mléko (které ovšem pil ještě nedávno, každé ráno, i když mu už budou tři 🙂) e fakt, že tomu jídlu do dneška moc nedá. Je fakt, že od narození nesnášel to balení ručiček, prý že to miminka uklidňuje, ne tak moje, pořád s ručičkami šermoval a neustále kopal nožičkami. Byl strašně lekavý, abnormálně. Strašně špatně usíná doteď,což může ale mít po mně a má neklidný spánek, pořád skáče po posteli, už kolikrát spadnul. Na všechno byl a myslím, že pořád ještě je šikovný, hrozně rychle se učí, chodit se naučil témeř okamžitě, ale spíš hned začal běhat, nikdy se nebál. Ve školce naštěstí problém nemá,zatím. Strašně jsem se bála, že mi ho vrátí, ale nestalo se, ba světe div se, poslouchá, což mě ani manžela absolutně ne. Dokonce sní všechno jídlo, přitom já mám problém do něj něco dostat. Do školky se těší, pomalu se se mnou ani nerozloučí, ani domů by snad nechtěl jít, kdyby se tam nespalo. Ale jinak je to boj, jak říkáte, 100x něco řeknu a jak do dubu, pořád ho musím usměrňovat a už mě to nebaví pořád na něj křičet a důrazně mluvit, ale jinak t nejde. Vyhledává samé nebezpečné věci. Ve školce prý, když se mu něco nelíbí, tak, ne že by prý děti bil, ale je takový divoký, rád se pořád na někoho věší, skáče po něm a tak. Minulý týden jsme byli všichni nemocní, to byla úplná hrůza, už jsem byla na prášky, dokud nemá vyloženě 40 horečky, tak pořád lítá a ječí, samozřejmě nenechá vyspat svojí sestru (9m) a ta je pak max.nevrlá a ukňouraná a já do toho vařit ,žehlit atd. Jsem šťastná, že už je zpátky ve školce. Koupila jsem mu Omega 3 mastné kyseliny pro děti, je to na zklidnění a soustředění, ale má se to brát dlouhodobě, není to nic špatného a je v tom i nějaký ten vitamín a uvidíme. Zatím to nijak řešit nechci všichni si myslí, že z něj dělám blázna, že je jen trochu zlobivější a živější. Takže pokud to ve školce jakž takž půjde, nechám tomu volný průběh.

o ADD a ADHD dobře pojednává kniha Poruchy pozornosti z nakladatelství Návrat Domů, je plná příběhů ze života a praktických rad jak s tím žít a přežít🙂

Dá se koupit levně na Aukru.

Ahoj holky, mám u staršího syna podezření na ADHD. Dvakrát týdně chodí na dopoledne do školičky (rodinné centrum) a tam se mě dneska paní učitelka na to zeptala, jestli náhodou ADHD nemá. Synovi teď byly tři roky a na prohlídce dr. nic nepozorovala. Řešila jsem s ní řeč, že nemluví syn ve větách jen slova, max. dvě slova dohromady a hodně slova komolí nebo si je zkracuje. Na to mi řekla, že je důležitý, že mluví, že mu já rozumím a že se uvidí. Přitom umí barvy, složil tam kostičky podle barev a když říkat obrázky se zavřenym jednim okem tak taky celkem ok.
Ovšem ve školičce dneska prej hysterická scéna. Jedna holčička měla narozeniny a tak přinesla bonbonky. Každej dostal a syn chtěl další a další bonbonky i když jich dostal víc než ostatní, prostě prý pořád křičel, že chce ještě a paní učitelky nevěděli co s ním. Doma to na mě teda taky zkouší, že jak kolovrátek furt opakuje bonbon bonbon bonbon. Dokonce i někdy brečí když mu už žádnej nedám, ale nějak to s ním vždycky vyřeším (dám mu místo toho třeba banán). KDyž mi to dneska učitelka říkala, chtělo se mi brečet. Přišli jsme domů a byl to andílek. Chtěl teda papat a snědl 3 knedlíky. Bráchovi běžel pro dudlíka když plakal, prostě věci, který normálně nedělá.
Chtěla bych ho dát od září do státní školky, ale mám strach, že na něj nebudou stačit a budou si myslet o něm, jak je nevychovanej a třeba rozmazlenej. Pro úplnost napíšu, že je hodně živej, furt lítá..a když mu řeknu něco, co dělat nechce, tak začne ječet a klidně i brečet. Nevím jestli to můžu přisuzovat tomu, že prostě neumí všechno říct a tak reaguje takto, nebo mám vyhledat psychologa. Furt se ve mě pere to, jestli mám ještě čekat nebo ho objednat k psychologovi. COž nevím jestli jde bez doporučení dětského dr.
Omlouvám se za tak dlouhý příspěvek, třeba se najde maminka, která má doma taky podobné dítko a poradí co dělá ona..

Girafka: K psychologovi je potřeba doporučení od dětské, rovnou je lepší jít i na neurologii. My byli zrovna včera u psychiatra, neurologie nás teprve čeká a pak ped. psych. poradna. Poprvé jsme byli cca ve třech letech a teď až v osmi. Syn byl od malička jiný než ostatní, vztekloun, netrpělivý, citlivka, bál se takových těch od pohledu nesympatických lidí, styděl se pozdravit apod... Ve třech letech jsme jenom zkonzultovali výchovný přístup a v jakých situacích je problém. V podstatě nám doktorka řekla, že neděláme nic špatně, bude takový vždycky a žádnou idylku nám slíbit nemůže. Docela se zklidnil dokud nepřišla ve čtyřech letech herpetická encefalitida, pak to s ním někdy bylo peklo. Bohužel jsme měli smůlu na učitelku ve školce, která i po tý nemoci sváděla všechno na naší výchovu. Teď je ve druhé třídě a naštěstí učitelka je výborná, ale už od začátku mi říkala, že to naše dítě je jiné a nedokáže ho nikam zaškatulkovat. Není ani grázl, ale dělá kraviny. Učí se dobře, ale pak je schopný nadělat chyby v lehké písemce.
Teprve včera nám doktorka řekla, že máme ADHD jak vyšitý.
Návštěvu psychiatra rozhodně doporučuju, nejlíp i s tatínkem, alespoň dostanete doporučení, jak k takovému dítěti přistupovat. Jak se vyhýbat stresovým situacím, s tím naším je to nejhorší když je unavenej, je na něj upřená moc velká pozornost nebo se mu do něčeho fakt nechce.
Já měla alespoň argumenty pro takový ty rýpaly, co by ho nejradši seřezali nebo by ho za jedno odpoledne naučili zdravit. Většinou jsem jim říkala, že nám bylo doporučeno něco jiného a spíš věřím zkušenému odborníkovi a pozdravit samozřejmě umí, ale jen sympatické lidi.
Hlavně to chce trpělivost, důslednost a moře lásky.

@girafka na psychologii (do psychologicko-pedagogické poradny) můžeš jít i na vlastní žádost. Nás tam třeba poslali ze školky, pediatr o tom vůbec neví a zpráva mu ani nepřijde, dají ji mě do ruky (bude konzultace) a je na mém uvážení, zda ji chci ukázat i v té MŠ (samozřejmě ukážu, proto jsem tam šla, já jak s ním pracovat vím 😝 ).

@girafka ahoj, okolo čtyř nebo pěti let už spolehlivě pozná ADHD každý psycholog. Předtím by to mohlo překrývat jinou diagnózu, i když jsou odborníci, co si na to troufnou dřív. Syn byl taky hodně zbrklý, v šesti měsících stál a obcházel nábytek, nezastavil se nikdy, hrozně chytrý a už ve dvou letech krásně mluvil. Diagnózy nám určili až před půl rokem. Promiň za zmatečnost, odpovídala jsem napůl Tobě a napůl púvodní zakladatelce 🙂

@radusberus Pokud Vám bude ADHD příp další poruchy diagnostikovány, máme na FB dobrou skupinku :Dětičky s ADHD(hyperaktivita), ASPERGEROVÝM SYNDROMEM A AUTISMEM, ... Jinak k tématu, syn měl tzv: hyperaktivní syndrom napsaný už v poporodní zprávě, když se narodil o 3 měs.dříve, a celkově když ho porovnám s druhým donošeným zdravým synkem, tak jsou zcela odlišní. ADHD, poruchu koncentrace a pozornosti plus xxx poruch učení a Dys.mu bylo ale diagnostikováno až v 6 letech po zápisu do ZŠ na doporučení v SPC. Syn chodí tedy od narození na neurologii, od 6 let přibyl ještě v SPC centru pravidelně psycholog, ergoterapeut,logoped a nyní docházíme i na psychiatrii (kvůli medikaci). V MŠ jsme problémy neměli, takže větší vyšetření s rozsáhlými testy přišlo až po zápise do ZŠ... Dřív, pokud opravdu nejsou problémy např.ve školce, že má dítko nějakou agresi nebo jinou poruchu chování a je to neúnosné bych to neřešila a počkala až do toho předškolního období...

@kikimaruska to je dobrý tip, jak se skupinka jmenuje? Pod tímhle názvem jsem jí nenašla. Máme AS + ADHD

@mogwaika https://www.facebook.com/groups/274680959213928... ....ukáže se?

@kikimaruska neukáže, napíše se obsah je momentálně nenalezen. Není tajná?

@mogwaika ano, ano...napiš mi SZ...dohodneme se a já Tě přidám...z přátel...

@maatsa ahoj,moc dekuju za tvuj příspěvek..u nas je to taky nejhorsi kdyz je unavenej..zrovna dneska po obede nechtel spat, tak jsme sli ven a on chtel kolo..pri ceste domu byl uz tak unavenej,ze brecel a furt opakoval jen mami mami a bolii.Bolel ho ze sedla zadek.Měli jsme s sebou jeste mladsiho syna v kocarku,takze jsem starsiho nemohla treba nest..Všichni na me koukali jak na krkavci matku co pomalu tyra dite☹
Za mesic jdu s mladším k detstke dr. Do poradny, tak se zkusim zeptat..Chci to resit,ale mam strach ☹ V nekterych situacich reaguju neprimerene a stve me to,kricim na nej a obcas dostane na zadek.Pak si to vycitam a je to zacarovanej kruh ☹

@mogwaika ja resila s dr. jeho rec a ta me rikala,ze je jeste malej..ze se rozmluvi..tak prave nevim,jestli mi nerekne to same i na tohle
@elana

@girafka my jsme věděli už cca v roce a půl, že něco není v pořádku, ale jak dětská, tak neuroložka to zlehčovaly - měl už tenkrát afektivní záchvaty a noční děsy. Do cca čtyř let se od toho všichni distancovali, že je brzy, že se to srovná, naučí se apod. No nesrovnal. Aktivně jsme to začali řešit při nástupu do státní MŠ, předtím dva roky v soukromé v pohodě

Ahoj 🙂 Mojemu synovi se rozvíjelo ADHD už v roce. Teprve letos v lednu ( 3,5roku) jsme byli u psycholožky, neuroložky a logopedky. Vše co nám všechny doktorky včetně dětské řekli bylo, že doporučují školku. Prý se tam vše zlepší od mluvení až po hyperaktivitu a soustředění. Zatím bych nic neřešila a počkala až bude chodit do školky protože vám u všech doktorů a odborníků řeknou too samé 😉

@girafka My jsme od dvou do tří let chodili z procházek jedině s řevem (s bráchou v kočárku). Křikem jsem taky řešila spoustu jeho výlevů, ale většinou to pak bylo horší (a delší). Hodně mi pomohlo, pokud jsem vylítla, mu to vysvětlit dodatečně i s omluvou, když byl v klidu. Jinak za ty roky s ním jsem se naučila být hodně trpělivá, ono postupně se starším dítětem je to jednodušší. A taky jsem si to slíbila, když měl tu encefalitidu, řekla jsem si ať je jakej je, budu ho tak brát, taky už tu nemusel být vůbec. Naopak když má světlý chvilky je neuvěřitelně zábavnej a umí být opravdu hodný a empatický dítě. No a okolí už statečně ignoruju. Dřív mě to štvalo, ale zjistila jsem, že vysvětlovat někomu jak to má, je marný boj a jsem ráda za každou maminu, která to má podobné a prostě ví...

Ahoj, ráda bych vás požádala o radu. Mám 3 a půl letou holčičku a již delší dobu máme podezření na ADHD. Ráda bych vás požádala o názor, zda by se skutečně mohlo jednat o ADHD. Dcera pořád mluví, na chvíli tu pusu nezavře, ještě k tomu mluví hodně hlasitě a rychle, často u toho ještě pochoduje, máchá ručičkami a působí tak jakoby neklidně, vyrušuje... Na druhou stranu se ale dokáže někdy i sama zklidnit, sednout si a v klidu si sama i třeba hodinu hrát, nebo poslouchat pohádku, u jídla sedí, neposkakuje. Jsou dny, kdy je hodná, poslouchá a nepůsobí nijak zrychleně a jindy jsou dny, kdy je od rána jak na drátkách u ničeho nevydrží, neklidná, má spoustu úrazů z nepozornosti... Co myslíte je to ADHD? Já už vážně nevím. Ptala jsem se pediatra a ten řekl, že vykazuje mírné známky hyperaktivity, ale že ta pravá to nebude, protože se dokáže i zklidnit a sama zabavit. Jak je to prosím u vás, skutečně se děti s ADHD nedokáží zklidnit a na chvíli se zabavit? Jsem z toho smutná, protože když jí to popadne, tak je to vážně k nevydržení, neustále křičí, mele, padá - pak brečí, neposlouchá a na okolí pak působí jako nevychovanec.