Rizikové těhotenství.

Nevím, kde začít, jsem ve 28. týdnu těhotenství a kvůli předčasnému zkracování čípku jsem skončila na rizikové nemocenské, už to bude 14 dní.
První týden jsem důsledně ležela, dle doktorky ten první týden byl hodně kriticky, každý večer jsem měla tvrdnuti a bolesti podbřišku a já nevěděla jestli nepojedu znovu do nemocnice. Nasadili mi Utrogestan a magnezko, naštěstí mě nechali ležet doma, i přesto že holky s mým nálezem dávno leží v nemocnici, takže jsem byla vděčná, doma máme totiž 3,5 letou holčičku. Na kontrole po týdnu mi doktor naštěstí zjistil, že se mezitím čípek nezkratil a může se snažit něco dělat. Začala jsem postupně pomáhat manželovi, protože bohužel nebyl nikdo kdo by pomohl, tchyně která je od nás kousek se angažovala celých 5 dní a po tuto dobu mi vařila oběd, žádné nabídnuti že by aspoň dcerku vyzvedla že školky. Tchán co druhý den přijel aby mi jídlo předal, ani jednou se nepřišla podívat jak se daří. Ale to nic, vím jaké je. Ale dnes je to 4. Den kdy se snažím fungovat aspoň co se týká vaření a částečného uklidu, jen včera opět tvrdnuti a dnes už i křeče. Potřebuju vydržet do zítřka na kontrolu. Přijde mi, že je toho na manžela moc. Vozí malou že školky, to samé vyzvedáva, nákup, já sice hodím prádlo do pračky a do sušičky, ale nezvládám žehlit. Do toho vánoce a mě mě štve, že přesto že tchani bydlí kousek a jsou oba v důchodu tak nám nemají zájem pomoct. Teď je manžel poprosil jestli by nám na 2 hodiny pohlidali dcerku, že zkusíme v neděli spolu jet nakoupit, tchyně najednou výmluvy, že se musí rozmyslet, protože v neděli chce taky nakoupit. Já bych se nedoprosovala, ale chtěla jsem zkusit jet manželem. Jak mám tak mám tchyni slušně říct, protoze vím, mě tchyně příliš nemusí ať aspoň pomůžou svému synovi ?