Cesta k moři autem s dětmi, jak jste cestovali vy?

Jela jsem s 1,5 letým 9 hodin v kuse. Tam v noci a pohoda, zpátky po obědě a to spal tak 3 hodiny a zbytek byl opravdu náročný. Příště obě cesty v noci 😉

byly jsme když měla A 19měs, spala celou noc, při přestávkách se někdy probudila, vyndali jsme ji,proběhla se a zas usnula za jízdy../jen musela mít Kynedril/, letos jedem zas, určitě na noc.

My jsme jeli v noci dvakrát a víc už nikdy, oba byli vzhůru, nemohli se vynadívat na světla měst, aut, prostě naprosto všechno je zajímalo. Tím že nespali, tak jeden z nás řídil a druhý se věnoval klukům, byli jsme přejetí všichni. Takže teď vyjíždíme mezi čtvrtou a šestou hodinou ráno a je to naprosto v pohodě. 😉

My jeli, když Adamovi byl rok a čtvrt autem a pak několik hodin trajektem. Adam seděl v sedačce, často jsme zastavovali, posadili ho na nočník, proběhnul se a zase jsme jeli. Měli jsme hračky, knížky a DVD přehrávač do auta. Krásně to zvládnul. Vloni jsme jeli na dovču na Maltu a museli jsme dojet autobusem do Vídně. Adam už je velký, byl v pohodě, u Báry jsem se trochu bála, dělá se jí špatně, ale byla skvělá. Skoro sice nespala, pořád koukala a usnula těsně před čůrací zastávkou a na mě, takže i já musela vydržet 🙂, ale bylo to taky v pohodě.

My v tomto dětském věku měli sedačku polohovací, přijde mi to praktičtější . Do Chorvatska jsme vždy jezdili přes noc, takže děti jsme dali do pololeže a prospaly celou noc. Vzbudily se až někde a dálnici před Splitem, dali jsme čurpauzu a dojeli na Makarskou. Štreka cca 1100 km.
Od 6ti má dcera jen podsedák a syn už je starší (takže jen klasický pás jako dospělý), a řešili jsme to tak, že jsme mírně sklopili zadní sedadla, aby byly v mírném záklonu a děcka si daly měkký polštář na stranu dveří, kde se pohodlně opřely.
V žádném případě bych jim nedovolila za jízdy jen tak ležet na sedadle nezapásané.

Tak mi jeli poprvé autem s malou, když ji bylo necelých 5 měsíců. 9 hodin jízda, přes den. Stavěli jsme každé 2 hodiny - krmeni,přebalovani ... A i když je normálně nespavec a hodně aktivní, cestu tam i zpět zvládla celkem v klidu a témeř polovinu prospala. Seděla jsem s ni na zadní sedačce a když byla krize, zastavili jsme a vzala jsem ji se protáhnout ven.

My jsme jeli loni autem do Bulharska deti 2,5 roku úplně v pohode. Během dne jsme zastavovali tak po dvou - třech hodinkách - deti se probehli, něco snědli, napili..( po cestě velké plus ze benzinky i odpocivadla blízko sebe a většina s dětským hřištěm). V noci podle potřeby nás, co řídili 😀 v autě jsme si povídali, zpívali, hledali benzinky, náklaďáky atp. Každy měl svůj tablet a tak koukali na pohádky, hráli pexeso... Mame ale polohovací sedačky s pultikem( perfektní - kluk jezdí po pultiku s autíčkama) V noci byl jediný problém ze auta v protisměru jim svítidla do ocicek... Zvládli to perfektně ( měla jsem větší strach) a letos jedeme zase 😀

Letos do Itálie a dětem bylo 2 a 3 roky.
Jeli jsme přes den. Přes noc to nemám ráda. Jsme unavení, nepozorní. Celý den před nervozní a celý den po bychom prospali a máme to přehozené.
Cestování přes den bylo s dětmi parádní. Dělali jsme častější zastávky, ale jinak jsem se z domova vybavila hračkami, knížkami a měli jsme i DVD do auta.
Hodně je zabavila deka a polštářky a přikrývali se apod.
A naše děti berou na jídlo, takže zásobu ruzných nepatlavých mlsek do ruky (okurka, paprika, kousek rohlíku, lízátko, sušenky...)

My jsme jeli předloni a synovi byl necelý rok (11 měsíců) a byl to horor. Cesta trvala cca 12 hodin, spal asi tak 4 hodiny a to ještě na několikrát. V sedačce v sedě nemohl usnout a řval. Pak buď na chvilku usnul a po chvíli se vzbudil nebo se vzbudil na zastavení auta (stačil semafor). Pak už řval úplně hystericky, takže musel ze sedačky ven a spal mi na klíně, bezpečnost nulová, ale byl klid. Asi za měsíc po příjezdu jsem koupila bazarovou rojkombinaci x-lander a on se normálně vlezl do vajíčka! Myslela jsem, že se zblázním. Kdybych to věděla, že existují větší vajíčka, tak by jel v tom a byl by celou noc klid, protože vleže by určitě spal.

My jsme akorat ted v Chorvatsku, zitra jedeme domu. Mala ma necele tri roky. Je zde po ctvrte. Cesta vzdy v pohode. Na cestu kupujem novou knizku nebo neco. Tam jezdime kolem 4 rano. Zpet pres den. Cestou uz nespi moc. Zalezi na diteti, jak je navykle na auto. Tezko cekat od ditka, co jede obcas kratke vzdalenosti, ze bude cesta co ma iks hodin v pohode.

My jsme jeli na uplny jih Italie minuly rok, cesta trvala 2 dny. Jeli jsme pres den a bylo to uplne v pohode. Do auta jsme poridili dvd televizky a pousteli pohadky, delali pauzu co 2-3 hodiny a opravdu se nam jelo skvele, deti tehdy 2 a 4 roky a byly neskutecne hodni. Letos jedeme znovu. Na noc bych uz nejela,tak jsme jeli posledni usek zpatky a byl to des. Deti unavene, otravene, presto nechteli spat a usnuly az po 12 v noci,my s manzelem taky unaveni, no nic moc.
Jinak v sedackach vydrzely zhruba ty 3 hod, jinak se vrtely a moc prijemne jim to nebylo a proto byly i ty pauzy pres den lepsi, mohly se na odpocivadle aspon probehnout, v noci to byl des.