Dovolená v Itálii s 2 letým dítětem. Jak snese cestu?

joplin
23. kvě 2011

Zdravím maminky,
letos v červenci máme v plánu, že si zajedeme autem tak cca na 10 dní do Itálie. Bude to pro naši dcerku první dovča u moře. Máme v plánu Bibione, přijde mám, že je to blízsko, jsou tam písčité pláže a myslíme si, že tam bude i vcelku bezpečně-mažel se tam s rodiči hodně najezdil. Otevírám tuto diskuzi proto, že mě zajímají Vaše příběhy, jak jste s tak malými dětmi cestovali Vy, jak Vaše děti snášely cestu, popřípadě co Vás na cestách potkalo. Pokud byste měli nějaký typ, na co nezapomenout, čemu se vyhnout, nebo na co se připravit - budu ráda, za každou Vaši reakci. Mějte se hezky. Léééto se blížíí.... Jana

sayast
23. kvě 2011

tak uz mam tema pridane k oblibenym, mame v planu to same, take s dvouletou dcerou a take prvne 😀, tak uvitam jakekoliv rady, tipy 🙂

joplin
autor
23. kvě 2011

🙂, tak budeme čekat 🙂

usounek25
24. kvě 2011

Před pár lety jsme byli na dovolené v Itálii se švagrovou a jejich tehdy roční holčičkou. Cesta tam ještě ušla, jeli jsme na noc, tak to bylo v rámci možností celkem o.k. Pobyt - vezli jsme skoro celý kufr věcí pro malou, plínky, kočár, oblečení atd. atd. Museli jsme se řídit podle toho kdy půjde malá spát, kdy bude jíst atd. Jinak celkem v pohodě, malé se to u moře líbilo, ale začínala v té době chodit, takže jsme se všichni střídali v tom, že s ní pořád někdo lítal za ruku. Cesta zpět - peklo a to musím podotknout, že malá byla na cestování zvyklá, dvouhodinové cesty v autě pro ni nebyly žádný problém.Jeli jsme přes den, malá byla z dlouhého sezení v autě (dělali jsme samozřejmě přestávky) otrávená a protivná, řvala skoro celou cestu, do toho se začali hádat i její rodiče. No bylo to prostě šílený zvlášť pro řidiče, který to musel poslouchat. S přítelem jsme se tehdy zařekli, že na dovolenou s dítětem pojedeme až bude trochu větší - teda ne dřív jak od tří let a pokud možno letecky. Samozřejmě auto má své výhody, kdykoliv si zastavíš, můžeš si zajet kam chceš, vezeš mnohem více věcí. Tím netvrdím, že každé dítě musí být z té cesty nevrlé, dvouleté dítě už je taky o něčem jiném, nepotřebuje už takovou péči co se týče stravy a plínek apod., ale za sebe říkám, že bych do toho nešla, opravdu až tak v těch třech letech nejdřív. Záleží to ale na každém - každý rodič zná své dítě nejlépe a ví jak snáší cestování, změnu místa atd. Takže pokud vyrazíte, tak přeji ať se dovolená vydaří a hlavně aby byl prcek moc spokojený u moře 🙂

samik2008
24. kvě 2011

Tak nás čeká dovolená tento rok také do Itálie,s dětmi poprvé.Holka bude mít už 6 tak to bude v pohodě a kluk necelé 3 tak to si myslím taky.
Já si myslím že je nejlepší jet v noci,děti se prospí a nebude snad takový hic jako přes den.
Jinak žádný tip nemám bohužel,ale snad někdo napíše nějaké pozitiva 🙂 .

radi
25. kvě 2011

My jeli k mori se synovcem bez trech mesicu tehda 3 roky, hrozne se tesil na more a ryby, tak i kdyz jsme jeli na noc, tak celou noc nespal, ale byl v pohode. Celou cestu se porad ptal, jestli uz jsme v Italii.. More se mu moc pak nelibilo, bazen u apartmanu ano, nejlepsi byl pisek, to si vydrzel hrat hodiny. Cesta zpatky hrozna, neco jako psala @usounek25 Ted mame skoro dvouletou holcicku, rada bych s ni jela, ale myslim, ze u ni by to tak v pohode jako synovcem nebylo. V sedacce vydrzi max, 2 hodky a letecky taky nevime, ty presuny, odlozeny let... to cloveku vyjde skoro jak cesta autem do Italie, jen s rozdilem, ze se kolem porad neco deje, ale neni moc klid na spani. Tak dame asi neco po Cechach.

pellullinka
25. kvě 2011

My se letos v září chystáme letět do španělska se synem, kterému bude 2,5 roku. sem na to tedy zvědavá, bojím se cesty a tak celkově, ale on nemá s cestami problém,a máme letět oba lety na noc,tak uvidíme.

hanka.knizkova
25. kvě 2011

My byli loni v červnu v Itálii,dceři byl rok,jeli jsme přes den,cesta docela ušla,jeli jsme cca 10h,když byla dcera vzhůru tak sem s ní seděla vzadu a hrála si s ní,taky sem na cestu koupila 2 nové hračky,aby se zabavila a ke konci když už měla docela krizi tak jsme vytáhli notase a asi hodinu koukala na krtka-to nás zachránilo 🙂 jinak jsme dělali přestávky ale dcera ještě nechodila tak se neměla kde moc prolézt 😒

monikask
25. kvě 2011

@pellullinka My jsme byli v dubnu s dcerou (20měsíců) v Egyptě, oba lety byli v noci a dcera je skoro celé prospala.S cestami nemáme také problém,ale i tak jsem se bála,a musím říct,že bych klidně vyrazila znovu,protože byla opravdu zlatíčko.

joplin
autor
28. kvě 2011

Ahojte, moc děkuji za příspěvky, také pořád polemizuji, zda jet, či nejet.....dcerka bývá poslední dobou dost kňouravá a velmi rychle se začne nudit - máloco jí na delší dobu zaujme..nudu dává patřičně najevo--tak se malinko obávám právě té dlouhé cesty autem.....i když v noci by to asi zvládla....no, uvíme. Piště dalšíííí příspěvky prosím, děkuji 🙂

vlnkax
28. kvě 2011

ahoj, my jsme byli s synem v roce, ve dvou i ve třech🙂 a skvěle si to užil on i my. Základem je prostě jet přes noc. Syn byl taky kňouravější a vyžadoval dost pozornost, ale v noci spal a pohoda. S malým dítětem bych asi jinak než přes noc nejela. Letos jedem se skoro čyřletým synem a půlroční dcerou a taky mám obavy, ale určitě pojedem přes noc.

vojtisek2007
28. kvě 2011

my jezdíme pravidelně - ale teda do Chorvatska - cca 14hodin (syn jel poprvé když měl cca půl roku, dcera je v červnu, takže poprvé jela, když jí byli dva měsíce) - jezdíme až k Dubrovníku, jezdíme na noc, takže kolem 18 té vyrážíme od nás, dvě hodky koukaj, pak usnou a budí se pravidelně až kolem osmé ráno, takže zastavíme a dáme snídani a za další dvě+tři hoďky jsme na místě, což se fakt zvládnout dá, navíc se jim cestování v autě líbí. Akorát teda když jezdíme v sezóně - tak se snažíme jezdit třeba pondělí nebo úterý -nejsou takový kolony a provoz, pokud jedeme až v září, jezdíme klidně i v pátek, a provoz celkem nulovej - ale nevím jak je to se stranou na Itálii. Když s dětma zpátky jedu sama, tak jezdím přes den - noc bych asi nedala a taky úplně v pohodě, když chtějí, zastavím, proběhnou se, stavíme u pump nebo i na odpočívadlech...tak se prolítají a klidně se zdržíme i hodku...ale oni fakt cestujou rádi, takže absolutně žádný problém, pouštíme cd, zpíváme písničky.....máme v pohotovosti nočník, spoutu vlhčených ubrouků, petky s čistou vodou,věci na převléknutí, něco na chroustání, každej mají u sedačky v držáčku pití. U nás to cestování fakt není žádnej problém, cestují od mala a jestli dvě hodiny nebo dvanáct je jim jedno, koukaj z okna, pozorujou auta, povídáme si....akorát jednou když jsem s niima jela zpátky přes den jsme měli rozbitou klimošku a to bylo fakt maso....v noci je to jedno, přes den to bylo peklo....
S sebou toho moc nevozíme - oblečení, když byli malinkatý tak kočárek, pleny a jídlo se dá všude koupit, vozíme teda spoustu hraček, na písek, nafukovačky, míče, u moře v pohodě, rachtají se na kraji, staví s písku, každý den teda půjčujeme lehátka, přes poledne chodíme spát, jsou stejně utahaný, zpátky na pláž jdeme tak kolem 15-16 a jsme tam tak dlouho jak se jim chce, už před roky jsme si našli super ubytování,kam se vracíme každý rok - máme tam přízemní byteček se zahrádkou,grilem,klimatizací a asi 150 m od pláže takovým dlouhým podchodem,takže nádhera...už se zase těšíme až pojedeme.

sandrabriksova
14. zář 2019

Ahojda, nám se taky osvědčilo cestování na noc. V řízení se s manželem vystřídáme nebo na chvilku někde zastavíme a taky si zdřímnem a malý takhle většinu cesty prospí, takže je to v klidu. Našla jsem tenhle ebook, kde jsou různé tipy, jak takovou cestu zvládnout a tipy, jak děti v autě zabavit, tak třeba to někomu pomůže 😉 http://bit.ly/cestyautem