Kolikrát se vám s dětmi rozpadl partnerský vztah s mužem?

astra11
16. říj 2018

Ahoj všem ,
ve svých partnerských peripetiích se potloukám s otázkou, kolikrát třeba někdo (ženy) změnily partnery i za situace, kdy už mají děti?
Mám dvě děti, rozvedená a se současným partnerem to vypadá opět bledě. Jenže se mi nechce pořád zažívat rozchody. Jenže je to špatné. To, že bych byla ted už s dvěma dětmi sama, beru jako prohru nebo prostě jako krok zpět, ovšem zustat v současném dusivém vztahu beru jako rezignaci se spoustou dalších negativních pocitů. Jistě - o problémech mluvím s partnerem (ten čeká že vše vyřeším já nebo v některých věcech změnu neudělá protože s tím nesouhlasí takže problém trvá), debatuji v partnerské poradně. Nicméně nevím, jsem skeptická a nevím jestli mám ještě sílu vztah křísit, když vím, že v problémech které mi vadí, se asi partner nezmění a i kdyby se změnil, jsem těmi problémy ve vztahu už tak vyřízená, že nevím jestli bych měla sílu ve vztahu pokračovat s nějakým dobrým pocitem.

maximaty
16. říj 2018

Myslím že není až tak důležité kolik vztahů člověk projde... pro tebe a tvoje děti je teď podstatné žít život poklidný a spokojený. Pokud cítíš, že to se stávajícím partnerem už možné není, je lepší to ukončit, než se trápit v nefungujícím vztahu, který se bude dříve či později, více či méně podepisovat na tvém psychickém stavu, tím pádem i na psychice tvých dětí.

astra11
autor
16. říj 2018

@maximaty : já vím, taky si to řikám. Jenže já pořád hledám kde dělám chybu a že asi pořád dělám něco špatně, jenže nevím jak dalece si to mám vše pořád takhle probírat. Vím, kde dělám chyby, ale je toho tolik, co mě vadí jak se partner chová. Asi si jakoby v sobě pořád rýpu. Jenže když si představím, že bych přijala všechno co partner by chtěl abych dělala dle něj, přijde mi že bych vymazala svou identitu.

andelka
16. říj 2018

Já jsem už 5 let s partnerem,teď už s manželem. Nebudu kecat že nejsou třecí plochy,zvlášť když já mám dvě děti ve střídavce,on jedno na víkendy a prázdniny,a za 3 měsíce čekáme společné. Ale to co vím a je důležité,tak to mě utvrzuje že to spolu zvládneme všechno. Dlouho jsme spolu chodili a sžívali se,s dětmi,než jsme spolu začali žít a fungovat jako rodina.
Lepší než být ve vztahu jak píšeš,je být sama. Nemusíš setrvávat za každou cenu.

vendelinka08
16. říj 2018

@astra11 a proc se obvinujes...nikdy neni prece chyba jen na jedne strane..a nemusi jit o chyby. Asi je to i tim..ze lide se vyviji a zacnou se vzdalivat..vsichni se menime a bud to ustojime nebo ne. A kdyby ses mela zmenit..tak to nebudes ty a stastna rozhodne nebudes. Kdyz budes nejaky cas s detmi sama..sice to nebude jednoduche ale asi rozhodne lepsi nez byt nestastna ve vztahu. Evidentne ty kroky pro zachranu delas ty...ale druha strana nic...jsi unavena nefungujicim vztahem.

astra11
autor
16. říj 2018

@andelka :
Děkuju za názor. Jsem na sebe v poslední době přísná a hledám co dělám špatně...ale asi jeho řešení nevyhovují mě a moje řešení se nelíbí jemu a hlavně celkově potýkám se s tím, že mu nedůvěřuju, chová se ke mně tak, že na mě šmatá takže já se k němu nemůžu třeba jen přitulit aniž by toho nezneužíval, musím být pořád ve střehu, aby mi hned nedělal co mi není příjemné, on to nerespektuje když mu řeknu nešmatej hned na mě .....na místa kam hned nechci aby mi sahal. S ničím mi nepomůže a když tak s řečmi, obrátí to proti mě, že je to můj problém a že si to mám vyřešit sama (úklid). Večerní problémy s televizi (nechce aby děti slyšeli hned odvedle z pokoje brutální scény v televizi nebo strašidelné krimunálky - on se na ně dívá hned vedle v obýváku a televizi jak jsem chtěla nepřestěhoval, dává mi minimum peněz protože mu vadí, že si platím v minimálních částkách svůj byt, který nechci pronajmout protože jsem si ho vzala z pronájmu zpátky když jsem cítila problémy), a v polsední době eskalovaly problémy i tak, že mi sprostě nadával (ne do očí, ale řekli mi to děti že o mě říkal jedno velmi sprosté slovo, a to po té, co jsem mu už v zoufalství a vzteky vypla televizi, když tam byla brutální scéna a děti vedle měly usnout...), a ted se nám z toho napětí ztratila ještě kočka, utekla.

astra11
autor
16. říj 2018

@vendelinka08 : No, to mě souhlasí ten pocit :-/ co píšeš

andelka
16. říj 2018

@astra11 kočka je to poslední. Nedivím se že uvazujes zda v tom zůstat. Mně by se to moc nelíbilo teda.

michaela_2
17. říj 2018

@astra11 Tomu s tím šmatáním moc nerozumím - jakože chce hned sex, zatímco ty se chceš třeba jen přitulit?

Ono je tohle těžké, když jsme s manželem procházeli krizovým obdobím, tak podle toho, co jsem o něm napovídala (potřebovala jsem se z toho vypovídat) ségře a nej kamarádce, tak také vycházel jako absolutní zloduch a nesnesitelný chlap, kterého by každá zdravá ženská poslala ihned do háje. Jenže ono to vždy není černobílé 🙂 Neříkám, dávat si něco za vinu - to ostatně ničemu nepomůže. Spíš se zkusit zamyslet, jestli by člověk nemohl trošku změnit přístup a chování k tomu druhému.
S chlapama je to ale těžký. Oni totiž většinou nic řešit nechtějí. Dokud mají to svoje zázemí a pohodlí, pak málokdy mají pocit, že je potřeba něco pitvat. Nerozumí tomu, proč ženská vyšiluje, když oni přece podle svého vědomí ,,nic špatného" nedělají 🙂
No a pak jsou z toho hádky, které vyostří v takový ten kolotoč, kdy už se ty špatné věci vzájemně dělají - nebo říkají - ale člověk je v tom už tak zamotaný, že těžko hledá cestu ven, protože je permanentně ukřivděný tím, co mu provedl ten druhý.

Já ti neporadím, jestli se znovu rozvádět nebo ne. Ty sama musíš vědět, na kolik je ta situace vážná a jestli je muž ochoten to přeci jen nějak řešit. Ale nerozhoduj se po hádce a s horkou hlavou - rozvést se totiž člověk může vždycky 🙂 a kromě těch happy endů, kdy se ženský nebetyčně uleví, že se konečně toho ,,blbce zbavila", existuje také řada případů, kdy za pár let ta dotyčná zjistí, že má něco podobného, ne-li horšího, než bylo tehdy to, od čeho odešla.

Hodně štěstí!

konidana
17. říj 2018

@astra11 já vím že to je těžký ale nějakým způsobem je potřeba aby ses v tom/v sobě tolik nerýpala a neviděla jen svoje chyby. Mě hodně pomohlo pořídit si druhý deníček/diář, kde jsem si psala jen svoje denní úspěchy a pozitivní věci. I maličkosti, jako že jsem večer umyla nádobí(a nenechala si ho na ráno), že jsem si koupila blbost za pár korun pro radost jen pro sebe, že jsem se sama vykopala běhat nebo aspoň na 15minut sama na procházku, že jsem neřvala na děti, že jsme se s mužem nepohádali, prostě cokoli... 🙂

dankakiki
3. lis 2018

@astra11 zrovna řeším podobnou situaci, mám druhého partnera a s ním i další dítě. Ve chvíli kdy se dozvěděl, že jsem těhotná jeho přístup ke mě se naprosto změnil. Nabyl jistoty, že ho potřebuji a jen tak ho neopustím a začal mu dělat ze života peklo, nic není správně, peníze mi na domácnost nedává, zaplatí jen nájem, když chodím při RD do práce, tak nepotřebuju, aby mi přispíval na děti a vše ostatní. Když nemá sex 6x týdně je to špatně... Několikrát mě fyzicky napadl. Neustále mě podezřívá z nevěry, jsem jen pi..., ku... apod. Pokud se necítíš ve vztahu dobře, utíkej, nenech to zajít tak daleko jako já. Nenech na sebe svalovat všechnu vinu světa, jeho mindráky z práce... Zůstávat kvůli pocitu, že okolí to nepochopí, je největší blbost jakou můžeš udělat. Pokud nejsi hysterka, která konflikty vyvolává sama, není to tvoje chyba, že vztah nefunguje. Bohužel si na to ale každá musí přijít sama

urtica
3. lis 2018

@astra11 Neznám tu situaci, ale napadlo mě , že někdy je ta chyba už v opakovaném nevhodném výběru partnera...hodně to vidím i u svých kamarádek - jedna loví celoživotně ve vodách alkoholiků, další si permanentně vybírá chladné a odmítavé muže, já mám taky svoji libůstku a kdybych bývala nevybírala partnera rozumem, pravděpodobně bych nedopadla dobře...z těchto programů bývá někdy hodně těžké se vymanit, většinou je za tím něco, co se táhne z rodiny.