Strach z kakání, zácpy
Ahoj maminky, asi se budu opakovat, jeden podobný příspěvek už jsem psala, ale bohužel náš problém přetrvává, tak hledám pomoc, kde se dá. Moje dvouletá dcerka má problém s kakáním, trpí na zácpy a je už z toho tak psychicky vykolejená, že odmítá prostě velkou potřebu vykonávat. Povede se to tak jednou za 4-6 dnů a to s velkým vypětím všech zúčastněných, kdy ji manžel musí doslova ohnout, aby z ní ten bobek vypadl. Doprovázeno samozřejmě usilovným pláčem. Bohužel pláče i po zbytek dnů, protože jí bolí bříško anebo má z toho jen špatnou náladu. A já už pláču s ní. Zkoušeli jsme už snad úplně všechno, od změny stravy, podávání různých přípravků na změkčení stolice, projímadel, čípku, byly jsme na odběru krve kvůli vyloučení alergií na laktózu a lepek, na rentgenu střev a to je tak všechno,co jsem z vlastní iniciativy byla schopná vymyslet. Naše paní doktorka to totiž moc neřeší, tvrdí, že je to vcelku běžný problém spíše psychického rázu a že je to nedostatkem tekutin. Malá pije co to jde, víc do ní nedostanu :(. Už nevím, co mám dělat....
Nenajde se někdo s podobným problémem? Máte zkušenosti? Jak jste to řešili? Nemůže to být nějaký příznak závažnějších zdravotních problémů? Děkuji mockrát za případné rady!
Zkusenost s tim nemam, ale selsky rozum mi rika - nedelejte nic. Prestante se tim zabyvat, protoze timto vsim se akorat stresujete a na dite se to prenasi.
@martiniquest To sice ano..ale verte mi ze jsem zkousela se tim nezabyvat...a kdybych se tim dal nezabyvala tak moje dite by chodilo tak 1x za tyden...Jakmile ma dite v hlavě ten strach...tak to trva nekolik mesicu nez se to spravi...
Mé dceři trvalo přes 3 roky, než se to spravilo. Vždycky se tím budete zabývat, ale nemá to být hlavní téma číslo jedna. Stane se to součástí Vašeho života. Každý den jsem dceři dávala 1-2 dávky Forlaxu, po 6 dnech jsme jí vždy s manželem museli dávat klystýr a řvala tak, že se divím, že na nás nikdo nezavolal policajty 😢 .
Jasně, že jsme se o tom bavili, ale už to nebylo tak, že manžel neotevřel ani dveře od bytu a už se mě ptal - už kadila???, s dcerou jsem nevedla dlouhé a každodenní rozhovory o kadění .......
U dcery se jednalo o psychický blok - žádné jídlo na to nemělo vliv.
My jsme takhle prožili 3 roky. Začalo to, když jsem po dvou letech nastoupila zpátky do práce. Kryštof to prostě nejak nezkousnul a začal protestovat tím, že přestal kadit. Byl schopen nejít třeba i 9 dní v kuse. Bylo to prostě peklo, kolotoč přemlouvání, slibování, vyhrožování... kdo nezažil, nepochopí. Byl to prostě nápor na psychiku jako blázen. Na začátku zabírala Lactulosa, ale časem se to vrátilo do starých kolejí. Hodně nám pomohl Easylax. Dodneška Kryštof užívá Fructolax a ten taky funguje. Dostali jsme se do stádia, že chodí sám od sebe kadit každý 3 den, sám si to hlídá a počítá a opravdu funguje takové to nevšímání a přílišné neřešení. Jak říkám, asi mu prostě dozrál v mozku nějaký neuron 🙂
Když bys měla nějaký dotaz, klidně se ozvi do ZS. Lenka
@bruckner je to těžké, ale nesmí se to stát středobodem vašeho života. 😉 U nás se to stalo součást našeho života - každé ráno léky, každý týden klystýr ... Nikomu do toho nic není a všem je po tom prd.
Pokud je to psychický blok, opravdu pomůže jen čas. Žádné jídlo, nucení. Teď má dcera 8,5 let, na toto období si vůbec nepamatuje. Začala v cca 10 měsících a bloku se zcela zbavila až kolo 4,5 let. Teď se tomu směje 😉
@lansi83 díky 🙂