Neočkující rodiče - proč neočkují, imunita dětí atd.

iiivvveeettt
23. lis 2013

Chtěla bych položit otázky pro neočkující rodiče a třeba i vyvolat diskuzi, jak to máme. Vím, že hodně diskuzí na nějaká témata tu už asi jsou, ale chci co nejaktuálnější odpovědi.
1. Kdy jste se rozhodli své děti neočkovat?
2. Proč?
3. Jak to vzal Váš pediatr? Měnili jste ho?
4. Jaké nemoci prodělali vaše děti? (věk, kdy nemoc prodělalo, jak to zvládlo)
5. Jak reaguje vaše okolí? (rodina, přátelé)

Děkuji za odpovědi. Popř. odkaz jestli tu už podobná diskuze je.

1. V těhotenství jsem se očkováním zabývala, poté se nechala přesvědčit k základnímu očkování - neočkování je jen móda přeci - dala jsem 1. hexu na 12-ti týdnech, poté jsem chtěla schéma 2+1. Na konec jsem měsíc každou volnou chvilku věnovala studiu a řekla NE.
2. Dospěla jsem k názoru, že očkování je jen fraška. Nejen, že nefunguje, ale navíc škodí. Je to nechutný obchod farmaceutických firem.
3. Pediatra to moc dobře nepřijala, na další kontrolu se chystáme za pár dnů. Pokud nebude zbytí budu hledat jinou doktorku ( Liberecký kraj).
4. Teď na 6. měsících jsme měli 6. nemoc, malá ji zvládla bez problémů, vysoká horečka byla jen jeden den, druhý den zvýšená teplota, poté se osypala do dvou vyrážka zmizela.
5. Rodina to ještě neví celá - skoro všichni, ale reagovali negativně. Nikdo nás zatím, ale o opaku nepřesvědčuje. Jen jsem pro každého moc chytrá a přeci o tom nemůžu vědět víc než doktor... O mnoho přátel jsem přišla - hlavně u proočkovacích jedinců... Nelituji, vím, že pro své dítě dělám to nejlepší.

iiivvveeettt
autor
11. led 2014

@orchidis myslím, že nevadí. Určitě to najdeš v nějaké jiné diskuzi, ale dle toho jsem četla by v tom neměl být problém.
@pisisvory schéma 3+1 se běžně očkuje u nás většinou takto: 9. týden první dávka, za 4 týdny druhá dávka, za další 4 týdny třetí dávka a za půl roku přeočkování. Schéma 2+1 se očkuje nejdříve na 3 měsících, tzn. po 12 týdnu a odstup druhé dávky je min. 2 měsíce, poté přeočkování za půl roku. Schéma 2+1 je schéma šetrnější za 1. je o dávku méně, za 2. se očkuje až déle. Jinak i u schématu 3+1 se dávky mohou podávat s dvouměsíčním odstupem - stáhni si příbalový leták vše je v něm napsané. 🙂
Jinak maminky tohle je moc pěkné a výstižné video:

https://www.youtube.com/watch?v=R-T-WofaC6w
pavelo
25. led 2014

1. Kdy jste se rozhodli své děti neočkovat?
Otázka očkování mě začala zajímat, když byla manželka poprvé těhotná. Zarazilo mě, že je očkování povinné. Poté jsem trávil večery i víkendy zjišťováním informací o očkování.
2. Proč?
Očkování mělo na vymýcení nemocí jen minimální vliv. Incidence i úmrtnost na většinu závažných nemocí klesala dávno předtím, než bylo zavedeno plošné očkování. Stejně jako v případě moru, tyfu, cholery apod. Spíše to přičítám hygieně, čisté vodě, teplým a suchým bytům, vynálezu antibiotik. Očkování prokazatelně oslabuje obecnou imunitu, proto jsou očkované děti v průměru nemocnější (výzkum v Německu). Posiluje naopak specifickou imunitu proti nemocem, proti kterým se očkuje. A právě poměr pravděpodobnosti, že dostane malá očkovanou nemoc, která se ale v Evropě nevyskytuje (i tam, kde se neočkuje) nebo se vykytuje minimálně - (černý kašel 1000 výskytů za rok 2013) oproti celkovému oslabení imunity a případně spuštění autoimunitní nemoci nebo nemoci v důsledku neurotoxinů z vakcíny, je prostě takový, že mi očkování přijde v našich poměrech naprosto zbytečné a riskantní. Jediný, kdo z toho má užitek, je GlaxoSmithKline. Děti to určitě nejsou.
3. Jak to vzal Váš pediatr? Měnili jste ho?
Pediatra je stará, sestra přiznala, že je dodavatelé vakcín a léků "motivují". Takže jsme podepsali negativní revers a zatím máme klid.
4. Jaké nemoci prodělali vaše děti? (věk, kdy nemoc prodělalo, jak to zvládlo)
Měsíc po narození měla malá slabý výtok - prý zánět močového měchýře. Dostala antibiotika na 14 dní. Po nich měla slabý ekzém v podkoleních jamkách a na ramínkách. Ten postupně sám vymizel do 1 roku života. Mezitím měla 2x rýmu, z toho jednou s teplotou 38C. Od 1 roku je naprosto zdravá.
5. Jak reaguje vaše okolí? (rodina, přátelé)
Rodiče by jí viděli nejraději očkovanou, přátelé jsem spíše přesvědčil, aby očkování svého dítěte promysleli.

xmarg04
25. led 2014

@daasenka85 Jen poznamka k tomu tetanu - u deti je to mozna jinak, nevim, navic pravdepodobnost, ze se dite dostane do nemocnice po urazu bez rodice neni velka, ale ja jsem tetanovku dostala preventivne pri kazde operaci, kdy jsem nebyla schopna (po urazu) podat informace, kdy jsem vakcinu prokazatelne dostala...

verusa.j
26. led 2014

@pavelo jen by mne zajímal čk těch 1000 výskytů za r. 2013, jen u nás jich bylo okolo 900, to číslo se mi nějak nezdá

pavelo
26. led 2014

@verusa.j Čerpám z dat Státního zdravotního ústavu. 1000 výskytů je předběžné číslo - na základě listopadové statistiky zde: http://www.szu.cz/tema/prevence/vyskyt-cerneho-... Počet výskytů 1-10/2013 = 880. Pro porovnání v roce 2012 to bylo za celý rok 738 případů. http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Zpravy_... A odkud máte Vy to číslo 900 a kde to je "u vás"? díky za odpověď.
Doporučuji přečíst si hlavně pdf z druhého odkazu (Zpráva SZÚ 2012 o čk). Výskyt černého kašle sice v dlouhodobém období klesá, ale v některých obdobích se objevují epidemie - nové kmeny. Jen v roce 2012 bylo objeveno 8 kmenů pertuse a 3 parapertuse. Očkování je proti 3 kmenům pokud se nepletu. Největší komplikace hrozí kojencům do 1 roku. A tam výskyt stoupá od roku 1990 (zřejmě imigrace). Největší výskyt je ve věku 10-19 let. Očkování má jen malý vliv. Účinnost vakcíny je sporná. Důležitá je prevence, pokud máte doma malé dítě. Tedy nestýkat se s rizikovými skupinami lidí, netahat dítě do MHD, obchoďáků apod. Podle grafu ve druhém odkazu na straně 58 klesla úmrtnost na čk na nulu ještě před zavedením očkování. Čas od času se objeví 1 případ úmrtí v kombinaci více nemocí.

verusa.j
26. led 2014

@pavelo aha, já myslela, že myslíte, že okolo 1000 případů z celé Evropy 🙂 , tím pádem je to jasné, pokud myslíte Čr, já to napsala odhadem jakože okolo 900 v Čr, plus mínus

verusa.j
26. led 2014

@pavelo Jinak tohle všechno přečteno, také nemám očkované dvouleté dítě

hojda
26. led 2014

@pavelo Dobrý den, vidím, že k očkování máte opravdu hodně informací. Já osobně v tomto tématu stále tápu a přijde mi, že dopátrat se pravdy je prostě nemožné, osobně nevím, na kterou stranu se přiklonit....... Mohla bych vás poprosit třeba o to, jak vy si vysvětlujete tuto informaci, pokud tedy očkování nefunguje.http://www.ockovacicentrum.cz/cz/indi...

děkuji

pavelo
26. led 2014

@verusa.j Jo tak 🙂 Tím se to vysvětluje. Černého kašle se neobávám už jen proto, že se nestýkám s lidmi 10-19 let ani s jinými rizikovými skupinami. Raději zachovám dceři dobrou obecnou imunitu (Th1), než jí naočkovat, tedy snížit obecnou imunitu (+riskovat neurologické potíže) a zvýšit specifickou na některé kmeny čk, abych mohl doufat, že ho možná nedostane. Myslím si také, že neočkování mělo pozitivní vliv na zmizení ekzému po ATB v prvním roce života. Imunitní systém se krásně srovnal. Vnější zásah by nejspíš napáchal škody.

pavelo
26. led 2014

@hojda Jde o PR článek Avenieru 🙂 Když je tedy obrna už jen ve 3 zemích světa, kam se poděla v zemích, kde se proti ní neočkuje - určitě se neočkuje na celém světě. Wiki: "Viry se vylučují stolicí nemocného člověka a mohou se dál šířit při nedostatečné hygieně, dále kontaminovanou vodou či potravinami." To je odpověď. Hygiena má největší vliv (čistá voda, kanalizace). V Evropě by zmizela obrna i bez očkování. Ale očkování bezpochyby vymýcení pomohlo v méně vyvinutých zemích a omezilo i kapénkovou formu nemoci, otázka je, za jakou cenu. Každý se musí rozhodnout jen a jen sám a věnovat tomu čas, jako ve všem.

hojda
26. led 2014

@pavelo No jenže já to právě v Indii s tou hygienou nějak růžově nevidím. Moji kolegové z práce tam byli na několik měsíců a to co vyprávěli bylo šílené. Tam se o nějakém zlepšení hygieny mluvit nedá..... Proto se na to ptám, to mi přijde divné.

hojda
26. led 2014

@pavelo JInak rady typu vyhněte se s dětmi MHD mi přijdou v Praze absolutně nerealizovatelné, pěšky se prostě všude chodit nedá a autem taky ne.

hojda
26. led 2014

@pavelo A děkuji za rychlou odpověď! 🙂

pavelo
26. led 2014

@hojda Já to myslel u dětí do 6měs. Taky už chodíme do narvaných obchoďáků a jezdíme vlakem 🙂 Všeho s mírou.

hojda
26. led 2014

@pavelo A do těch 6 měsíců se to má vyřešit jak? Osobně jsme to s manželem řešili tak, že jsme nákupy dělali večer a jen jeden z nás bez dětí, ale jsou maminky, kterým tatínek chodí z práce opravdu pozdě večer (v Praze naprosto běžná jev) a ten nákup udělat musí, to samé dopravit se k lékaři atd.

pavelo
26. led 2014

@hojda Indie: těžko říci. Všechny malé Indy určitě nenaočkovali. Je možné, že obyvatelstvo má vůči této nemoci rezistenci, mají mírné formy a prostě na ní už neumírají (v 99% případů jde o lehkou nemoc!). Jako u nás už není mor, cholera nebo tyfus (i bez očkování). Ono, kdybysme se my vykoupali v Ganze, tak to nebude bez následků, ale indové se v ní koupou a pohoda 🙂 To je spíše otázka na nějakou imunulogickou kapacitu.

pavelo
26. led 2014

@hojda Nákupy jsme řešili úplně stejně. Bydlíme u Prahy. Ale v tom půlroce už jsme jí tahali s sebou a začala chodit na plavání, cvičení, do dětských koutků. Kdybych musel jít s děckem do 6m nakupovat nebo MHD, tak se držet dál chrchlajících lidí 🙂

hojda
26. led 2014

@pavelo Jenže jak najednou vznikne rezistence, když tu předtím ta nemoc běžně byla? Prostě mi připadá, že díry mají obě teorie očkovací i neočkovací 😔 .

pavelo
26. led 2014

@hojda To je známá věc, že roste časem odolnost obyvatelstva proti některým nemocem, které se vyskytují po tisíce let v populaci. Navíc i v Indii roste výrazně životní úroveň (relativně samozřejmě, k Evropě mají ještě daleko) http://www.finance.cz/zpravy/finance/371981-jak...
Nikdo neví všechno a tam, kde neexistují informace, sázím na intuici.

lck79
26. led 2014

@pavelo Já se černého kašle taky neobávala do doby, než ho přinesl syn vloni ze školky.. Těžko tedy říci, co jsou rizikové skupiny jen na základě statistik.

hojda
26. led 2014

@pavelo Nevím, já osobně bych to spíše celé potřebovala probrat s nějakým statistikem, ať mi propočítá riziko nákazy danou nemocí a riziko očkování 🙂

zuzi.111
26. led 2014

@hojda Tak tohle vam jisto jiste zadny statistik nespocita 🙂. I kdyby se podarilo vytvorit dlouhodobe srovnavaci studie ockovane a neockovane populace (coz je nemozne, protoze jakmile zacne pribyvat neockovanych jedincu, zacne se snizovat proockovanost populace a tim vlastne vnejsi podminky cele studie. Vsichni maji jen sve hypotezy, co se stane, kdyz se prestane ockovat. Zastanci ockovani maji svoji a odpurci opacnou. Nasledky celoplosneho neockovani ale nikdo nepredpovi. Nemusi se stat nic, nemoci se nemusi objevit, ale muze to mit i katastrofalni dusledky. O tom to cele je.

hojda
26. led 2014

@zuzi.111 Já nechci dlouhodobou srovnávací studii, jak chci vypočítat, riziko nákazy žloutenkou teď a riziko vedlejších účinků očkování taky teď (jenže problém je, že všichni problémy nehlásí 😔 )

zuzi.111
26. led 2014

@hojda No ale to prave nejde. Protoze kdyz se srovna riziko nakazy jakoukoliv nemoci na kterou se ockuje u neockovanych a riziko vedlejsich ucinku pri ockovani pro aktualni soucasny stav, nema to zadnou cenu, protoze to, ze neockovany jedninec nemoc nechyti muze byt dano tim, ze je populace proockovana. Kdyz naopak ockovanych klesne, podminky se mohou vyrazne zmenit a riziko nakazy se muze enormne zvysit. Nejde proste jen zjisti, jak to je ted, je nutny brat v potaz imvyvoj situace. Tim jen chci rict, ze ani jedna skupina ( zastanci ani priznivci odkovani) nemuzou vedet, jak se dana situace muze pri zmene systemu vyvijet. Proste vsichni jen predpokladaji a dohaduji se, co je vetsi riziko. Obe varianty maji sva rizika.

hojda
26. led 2014

@zuzi.111 To chápu, ale je přece možné si to nechat spočítat každý rok, jaká jsou aktuální data a podle toho se rozhodnout, jestli doočkuji, nebo ne...jak se situace aktuálně vyvine.

zuzi.111
26. led 2014

No kdyz se nad tim zamyslim, tak jsem presvedcena, ze to nejde 🙂. Premyslim, jaka vsechna data by k tomu musela byt potreba ( ja nevim, ale treba zakladni data by byla % proockovani, pak procento pristehovalcu, lidi z cizich zemi, jejich proockovanost, pak treba % lidi, kteri cestuji do rizikovych oblasti, pocty hlasenych pripadu, odhadovane pocty nehlasenych, pak by se to muselo pocitat pro ruzne oblasti, protoze v Krkonosich je urcite riziko nakazy jine nez na Zizkove 🙂, atd atd... A hlavne by bylo treba zjistit, jak je neockovany jedinec citlivy na dane onemocneni. A to nejde vypocitat bez studie. A u tech vedlejsich ucinku je to jeste lozitejsi, protoze i kdyby to vsichni hlasili ( coz nikdy nikdo delat dobrovolne nebude), nejde s urcitosti prokazat, ze se jedna o vedlejsi ucinek ockovani. Neníto jednoduche, ale klidne nejakeho statistika zkuste, jsem sama zvedava, co vam rekne 🙂.

hojda
26. led 2014

@zuzi.111 Já právě v nějaké pořádu o očkování slyšela mluvit nějakého pána, který mluvit o tom, jak je minimální pravděpodobnost toho, že se kojenec nakazí žloutenkou (bral v potaz to jakým způsobem se tato nemoc přenáší) a přesto to do nich všech pereme 😔 . Proto nad tím přemýšlím.

seny83
26. led 2014

@tvarohacek prosím, existuje nějaké schema individualniho očkovacího planu? nebo jak jste to delali vy? dekuji!

seny83
26. led 2014

moc se omlouvam za muj dotaz zakladatelce diskuze, jestli jej to možné poprosim @tvarohacek o odpoved do IP, dekuji!

zuzi.111
26. led 2014

@hojda Tohle vidim stejne. Ale je fajn, ze nad tim aspon premyslime. Mne taky cele to ockovani lezi v hlave.