Čerstvě po revizi a nový začátek

Ráda tu pokecám s někým kdo je na tom aktuálně podobně jaká já,nečekaný odchod miminka v 10tt a následná revize.Sdílet pocity i obavy ,těšení se na nové snažení a sdílení nadějí že se to už nebude opakovat,že zlé je vybrané.Já čekala páté miminko,neplánovaně a i jsem z kraje přemýšlela o potratu,než se mi vše po šoku urovnalo a miminko jsme přiali a neskutečně se těšili,i děti,vše šlo dobře až najednou na běžné kontrole miminku netlouklo srdíčko,prý se to stává,ale nikdo už vám neřekne jak těžké to bude a stále je,nikdy jsem neměla v těhotenství problémy,vždy zdravé a zdravým dítkem zakončené těhu,tohle mě tedy úplně semlelo.Dnes jsem 4 den po revizi a psychicky se zatím moc nezlepšuji......
lazuli35
19. říj 2018
@aliishaa prostě se snažte pořád 😜😁😉
janadora
Včera v 06:15
@aliishaa ja jsem mela na sonu vysokou sliznici a podle toho doktor usoudil, ze nebyla MS. Me osobne se po revizi menses hrozne zmenil. Zadny signal, ze to dojde. Proste zniceho nic vodopad a bolestiva. Ke snazeni mohu doporucit kontryhel a trpelivost. My se uz taky snazime. Byla jsem si aj jista, ze to tento mesic vyslo a dnes jsem zacala spinit, takze asi spis ne.
aliishaa
Dnes ve 12:29
@lazuli35 No na jednu stranu bych se už snažila, ať se to co nejdřív zase povede, na druhou to ještě není ani měsíc po revizi a já asi ještě nejsem připravená na to, že to zase nemusí vyjít. No uvidíme, co mi řekne dr., budu snad zase o něco chytřejší 🙂.
@janadora Kontryhel už piju vlastně od té operace, tak snad pomůže 🙂. Moc držím palce, ať se vám to brzo povede. Jestli teď mám MS, tak je to taky úplně jiné než před tím. To jsem přesně poznala, že se blíží, poznala jsem ovulaci, teď si přijdu nějaká zblblá. Snad se to tělo dá brzo do kupy.
rituska88
Dnes ve 14:39
Ahoj holky. Musím se někde vykecat... Jak už jsem tu psala, potratila jsem už 2x. Teď po tom druhém potratu, kdy jsem byla na PN, už jsem se v práci nemohla vrátit na své původní místo, protože si tam dali už někoho jiného - moje bývalá kolegyně je milenkou primáře a dosadila si tam svoji kamarádku a nikdo s tím nemůže nic dělat. Takže když jsem se vrátila, dali mě zas na místo, odkud jsem se před cca rokem nechala přeředit kvůli šikaně. A zase si ,,užívám". Moje přímá nadřízená se totiž ke každému, kdo přijde jako ,,cizí" a není její kamarádka, chová úplně příšerně, už 3 holky kvůli tomu postupně odešly (jsem zdr. sestra a pracuji v nemocnici). A k tomu je tam ještě jedna kolegyně, která jí neustále donáší kraviny a navzájem se podporují v pomlouvání a znepříjemňování života druhým. Takže celý den se mi jenom koukají pod ruce a hledají sebemenší chybičku, aby si pak na mě zgustly...Myslím, že se mi v práci docela daří, pacienti mě mají rádi, práce jako taková mě baví...přesto už mám sebevědomí na nule. Mluvila jsem se svou nejvyšší nadřízenou, která mi slibuje od nového roku změnu - mohla bych se vrátit na své původní místo, protože primář i s oběma sestrama dávají výpověď. Ale háček je v tom, že by to bylo až od toho nového roku. Říkám si, že to snad nějak vydržím ty 2 měsíce, ale štve mě to... Moje nadřízená - staniční sestra pořád dělá nějaké naschvály - třeba ostatní kolegyně pustí o hodinu dřív domů a mě jedinou drží v práci až do konce pracovní doby - jen aby mi dala najevo, že mě nemá ráda. Přitom já jediná dojíždím a mám ze všech nejmenší dítě. O to nejde - pracovní doba mi končí o půl 3., takže si splním co musím a nežádám po nikom, aby mě pouštěl dřív, vím, že to je jen její dobrá vůle, ale vadí mi, jak tohle dělá naschvál, abych viděla, že ostatní jdou domů a já tam musím sedět i když už máme hotovo (dělám na léčbě bolesti, kde lidem vykapou infuze a jdou domů). Nebo třeba jdu na oběd, sedím sama u stolu a ona pak přijde s jinou kolegyní a schválně si sednou jinam. Minulý týden jsme měli školení, staniční zavelela, ať tam jdou všichni spolu v pracovní době a že já udělám za všechny jejich práci a půjdu na školení až později - nikdo se mě na nic neptal. Naštěstí jedna hodná kolegyně mě na školení podepsala, že jsem tam nemusela po pracovní době jít... Cítím se jak páté kolo u vozu a snažím se to v práci jen nějak vydržet. Což se ale pak projevuje jinde - dusím v sobě zlost, kterou si pak vybíjím doma na synovi, jsem na něho zbytečně hnusná, odsekávám mu nebo na něho křičím, i když nechci, utápím se ve svých problémech - říkám si proč zrovna já, co jsem komu udělala, že jsem musela přijít o dvě miminka a ještě na to doplatit v práci... Mezitím mě čeká plno vyšetření u různých lékařů - teď minulý týden jsem byla na krev, za 3 týdny si jedu na hematologii pro výsledky, která pak musím donést na gyndu, do toho už 2 měsíce mi spravuje zubařka zub - čeká mě brzy další kontrola a oprava ještě jednoho zubu, k tomu taťkovi něco zjistil kardiolog a mám na vyšetření přijít i já, potom preventivka u obvoďačky a nakonec asi genetika - je toho dost, ale já se bojím v práci říct, že potřebuji k lékaři, protože teď když jsem byla jen na tu krev v jiném městě, tak se na mě staniční moc netvářila a když jsem řekla, že musím za 3 týdny na kontrolu, tak mi řekla, že jí musím nahlásit v kolik hodin, kdyby náhodou některá z holek měla taky něco v plánu...Tu doktorku mám 40 km daleko a asi budu muset předtím i potom do práce, vůbec nevím jak to udělám. Mám ještě pár dnů dovolené, tak jsem se domluvila s vrchní, že si vezmu každý pátek v listopadu dovolenou a zkusím si to všechno zařídit nějak v ty pátky - nechce se mi se staniční dohadovat a taky nepotřebuju, aby věděla všechno - kam jdu a proč, protože pak jenom roznáší drby. Tak mě všechno štve...nejvíc to, že na to doplácí syn, který za nic nemůže. Pořád si říkám, že se musím snažit být v pohodě kvůli němu, ale nejsem no. Uvažovala jsem i o výpovědi, ale tím bych si moc nepomohla -výpovědní lhůta je 2 měsíce, takže dřív bych odejít stejně nemohla a za 2 měsíce už se budu moct vrátit zpět na své původní pracoviště, kde to bylo fajn.
vineta
Dnes ve 14:45
@aliishaa Mně trvalo přes půl roku, než jsem začala mít stejné projevy cyklu jako před potratem... vůbec jsem nepoznala ovulaci, nulové PMS, jen MS chodila jako hodinky. Bála jsem se, zda vůbec ovulace probíhá. Začala jsem pak užívat Fertipronu kvůli obsahu inositolu a po třech měsících užívání se mi projevy vrátily. Ale tedy otěhotnět se mi zatím nepodařilo...

Začni psát odpověď...

Odešli