Co vše jste zvažovaly před snažením o dítě?

@chris_n jak jsem psala ja doporucuju ty z Alberta Euro Shoper...vyjdou pri normalni cene asi na 169kc a jsou skoro jak ty z DM,ty z DM jsou takove jemnejsi,ale rozdil neni nejak extra velky...

@edeltraut jo na ubrosky mam taky poukázky, mamka kdyz to videla, tak říkala, že budu mít na rok vystaráno 😀

@eeefffaaa to jsem si přehlédla... 🙂

@chris_n a ubrousky z DM taky kupuju,jsou super...jiny koupim jen kdyz nemam cestu do DM a nutne potrebuju ubrousky,ale vzdycky si tam nakoupim zasobu,jsou cenove a vubec celkove bezkonkurencni

@chris_n Já mám taky slušnou zásobu 😀. Dostala jsem kupony od švagrové a kamarádky, tak mám doma 12 čtyřpacků 😀, přičemž spotřebuju tak 3-4 balíčky za měsíc 😀. Ale za ty peníze jsem to tam nemohla nechat 😀.

Tak já přeskočím ty poslední příspěvky a odpovím k otázce, co vše jsme zvažovali. Tak o dětech jsme se průběžně bavili, jako že je jednou chceme, ale nijak víc do podrobna, prostě jsme věděli, že dítě / děti CHCEME. A to je to hlavní - čekali jsme, až budeme chtít. Naštěstí kolem nás byli rozumní lidi, co se při každém setkání neptali - tak co, kdy už do toho praštíte. Tím myslím i naši rodinu, rodiče, sourozence. Dělala jsem vysokou, manžel (tehde teprve přítel) pomalu rozjížděl podnikání, já po škole začala pracovat a vracela se někdy domů až večer, manžel to s tím podnikáním taky neměl úplně lehké. Na dítě nebyly myšlenky a určitě bysme ho v tu dobu ani nechtěli. Čas plynul a naskytla se koupě domečku, do toho jsme si naplánovali svatbu, opět nastalo období, kdy jsme dítě určitě nechtěli. A pak přišel zlom - 2 roky po svatbě - manželovi se pracovně dařilo, já měla odpracovaný nějaký 4 roky a taky musím přiznat, že se mi v práci dařilo. Nebyli jsme zatíženi hypotékou, protože nám s koupí pomohli obojí rodičové, já měla taky našetřeno, manžel taky, prostě nějak jsme to splácli a opravovali ve volných chvílích, když jsme zase něco našetřili. Najednou jsme si řekli, že už bysme CHTĚLI. Přišlo to naprosto spontánně bez nějakého zvažování, ale určitě kdybychom neměli práci a kde bydlet, tak možná by to naše rozhodnutí nějak ovlivnilo. No a přišlo první dítě, po něm druhé a nijak finančně nestrádáme, malýho jsem kojila 15 měsíců, brzy byl bez plen, doufám, že to tak bude i s malou. Oblečky kupuji od počátku z 80 % v sekáči, nové kupuji látkové pleny a botičky. Nemyslím si, že zvažování, proč ano a proč ne, je dobré. každý se rozhoduje podle něčeho jiného, každý jsme jiný. Myslím si, že důležité je CHTÍT.

Mě by mrzelo, že jsem schopná dávat za psa měsíčně tři tisíce, ale miminko si ,,nemůžu dovolit" 😖
U psa jste taky tolik zvažovali? 😅

@chris_n Ubrousky z DM jsou super, ale i tak jsem používala spíše starou dobrou žíňku a glycerinovou mast na předpis.Moje holky, možná i díky tomu 😉 , nikdy neměly ani opruzeniny.

@kaliali Tohle je trochu podpásovka, nemyslíš?Přece ho teď, když plánuje děti, někam nevyhodí nebo nedá do útulku.

@laurital Nemyslím, ptám se...je to totiž taky o rozhodování, proto mě to zajímá...

@laurital jestli si navíc vzpomínám správně, tak @uztotkbude psala neco o tom, že ten pes je nemocný?
@kaliali

@kaliali uztotakbude píše, že má psa šest let a to předpokládám nepočítala, že budou tak zásadní problémy a nákladné léčení.

@laurital Je mi jasný, že člověk musí riskovat. A nade vším jen nepřemýšlet. Ale musím taky být realistka. Manžel nepodniká, příjem má stálý na několik dalších let. Já zatím stálý příjem nemám, pracuju různě, takže kolik si vydělám, je dost variabilní. A s tímhle se prostě musí počítat.🙂 Nemůžu říct šup, jdem na to, nějak to dopadne.🙂

@chris_n Doučuju jazyky a vedu jazykové kroužky v jednom centru. Není to žádný vývar (třeba v tom centru platí 1 za čtvrt roku:/), ale aspoň něco z toho je. Ráda bych to dělala i na RD, protože v centru máme jazykové kroužky až navečer/večer. Ale to všechni záleží na tom, jak to s mimčem bude.🙂

@marukm Vy dva musíte vědět, kolik vám zbývá, jaké má manžel vzdělání a možnosti získat při event. propouštění práci.

@laurital Díkybohu si myslím, že jsme na tom ještě celkem dobře. Ale s tím zaměstnáním si myslím, že je to dneska problém při jakémkoli vzdělání. Teda kromě všech těch sales managerů, office managerů a tak. Na ty je inzerátů až až.🙂

Já asi nejsem ta pravá, co by měla hodnotit připravenost na rodinu, ale přeci jen přispěju 🙂 Dítě jsem neplánovala, vlastně jsem si dlouho myslela, že děti nechci, protože jsem se starala o hromadu mladších sourozenců - jak těch, co jsem měla doma denně, tak těch od táty, kteří na mě čekali při víkendových baby-sitter šichtách 😀 😀 Bylo to fajn, ale těšila jsem se, až prostě budu dospělá, budu si moct dělat co budu chtít a nemít děti. Taky jsem si myslela, že dostuduju vysněnou školu, na kterou jsem nastoupila až v 17 letech a pokořím divadelní prkna našich prestižních operních scén. Pak si najdu trvalý vztah s pokud možno stejně starým mužem a budeme zvažovat svatbu a rodinu. No, kdo si to tam nepředstavoval, že? Jenže osud je někdy nevyzpytatelný. Na konci prváku na konzervě jsem se zamilovala do o hodně staršího chlapa, začali jsme spolu chodit no a za 2 měsíce jsem byla těhotná. Bylo mi 18. Ani na vteřinu jsem nezapchybovala, že dítě je to, co chci. A i když jsem si po porodu myslela, že teď musím uvažovat racionálně - jedno dítě stačí, dodělávám školu, do toho jsem se chytla prac. příležitosti v oboru, začalo mi to tikat 🙂 A otázka dalšího potomka byla na světě už v podstatě celý tento rok. Nejdřív bylo "až po svatbě", ta byla v červnu, pak to naplánovat tak, abych dokončila ročník ve škole, pak otázka, co bude s mým místem v práci a přesně jsme se dostali do bodu, kdy bychom to pořád odkládali a odkládali do nekonečna. Nakonec prostě opět zasáhla příroda a mimčo si našlo cestu hned ten den, co mi doktor vyndal tělísko 😀 A nakonec o nic nepřijdu, v práci mi nabídli miniúvazek po půl roce MD, takže pohodička. Takže se shoduji s většinou, že při uvažování o rodině musí jít rozum stranou, abychom nevymřeli 🙂 Jinak je ale určitě lepší o tom trochu popřemýšlet, někdy ovšem ani na to není čas 🙂

@marukm To neposoudím, můj muž je jako IT zvyklý celý život dělat sám na sebe a naopak dnes tu práci jiným dává.
Podle mého skromného názoru, by si spousta lidí měla po pravdě odpovědět sami sobě, ne rodině nebo cizím na fóru, jestli opravdu upřímně touží po dětech nebo si nejsou jistí a skrytě hledají důvody, proč je mít nemohou.Vždyť to snad dnes není problém, nikomu se nezpovídají a pokud se na to necítí nebo se prostě ještě nechtějí uskromnit, je to jen jejich věc.

@liss_durman Život holt není hodina matematiky, aby si každý přesně spočítal, co ho čeká a nemine, že 😀 ?

@laurital člověk nepočítá se spoustou věcí, navíc choroby u zvířat jsou těžce nákladné, nevím, kde jsi vzala něco o útulcích a odkládání, o tom vůbec řeč nebyla, jen mě zaujal ten paradox... tohle má každý jinak, pro někoho jsou důležitější zvářata, pro někoho děti, tohle je úplně na každém, jak to má v sobě srovnané...konkrétně pro mě byly na prvním místě děti, pak až jsem mohla uvažovat, jestli máme na to, abychom měli psa (máme tři a kočku domácí k tomu 😉 ) jo, bylo to o počítání, kolik dětí, kolik zvířat, kolik všeho možného a nemožného snese peněženka 🙂

@kaliali Tak to je myslím jasné, sama nemám ráda povyšování psů na děti, jak se to dnes často děje.Jen to beru i z toho pohledu, že toho psa už má x let a přeci ho teď, když uvažuje o dítěti, nedá jen kvůli nákladům pryč.

@laurital Přesně. Přesto teď si nejsem jistá, jestli bych vůbec někdy děti měla, kdyby to nedopadlo nějak samo 😀 Jestli bych byla vdaná... Jestli bych si konečně mohla dopřát ten skvělý dospělácký život, protože s dětmi o něj nepřijdu. To je možná taky jedna z důležitých věcí, co si lidé plánující rodinu mylně představují 🙂

@kaliali Pes je člen rodiny jako každý jiný. Co bys dělala, vyhodila ho na ulici, uvázala v lese, dala do útulku, uspala? Z toho zase naskakuje kopřivka mne. Je to milující člen rodiny, který by za mne položil život. Už třikrát mne zachránil, když jsem měla problém. Je nemocný, to nikdo nemohl tušit a plánovat dopředu. Potřebuje léky jinak má velké bolesti a nemůže chodit. On není jen tak nějaký "čokl". Je to naše děcko a bude to ten nejlepší velkej brácha našemu prckovi. Věřím, že ho ochrání tak, jak nikdo jiný. Psa pryč nedám a tím bych to ukončila.

@marukm Škoda že jsi tak zdaleka, hned bych se od tebe nechala doučovat. :/

@liss_durman Souhlas!
Ano, malé děti nás občas časově omezují, větší zase finančně 😀 , ale jsem ráda, že jsem se o ten pocit být mámou neochudila.Fakt a není to klišé, i když to zní jako z románu z první republiky 😉 .
Já jsem také druhé odkládala, byla v tom pohodlnost, byla skvělá práce, dost času...no a pak jsem kolem třicítky začala mít strach, že by to také nemuselo hned jít, navíc jsem vždy věděla, že chci dvě..kdybych to řešila čistě rozumem, nemám ani jedno.

@laurital a proto je lepší mít nějdřív dítě a pak zvěř 😀 😀 hele, mě vůbec nenapadlo, že by ho měla dávat pryč, myslím, že věta kterou jsem napsala je lehce srozumitelná- že ,,Mě by mrzelo...." jestli to mrzí zakladatelku nebo ne, to nevím ,vím, že psa má ráda a zbavit se ho určitě nechce 😉

@uztotakbude ty jsi zřejmě taky nečetla, co jsem napsala, že... 😖

@kaliali No tak to jsi dobrá. Jenže já se stěhovala od matky dva měsíce po mých osmnáctých narozeninách. Měla jsem půl roku do maturity. Věděla jsem, že jsem přijatá na VŠ. O dítěti jsme vůbec neuvažovali. Měla jsem tak nějak dané, že musím prvně vůbec odmaturovat, pak musím taky jaksi dodělat VŠ, plánovala jsem celých pět let. Psa jsem chtěla, by mi nebylo smutno, toužila jsem po něm od malička a miluji ho moc a moc. Pro mne pes není překážka, je to pro mne kamarád, dítě a manžel. Prostě člen smečky, který mi toho dost bere, ale mnohem více dává.

@kaliali Četla, jen mi to vyznělo asi tak, jak ostatním holkám. To je nevýhoda psaného textu. Ono to někdy vyzní jinak, než je to myšleno, vyzní to jinak, jak by to vyznělo, kdybys mi to řekla, místo napsala. Tento problém mám často, i s nejlepší kamarádkou, když spolu komunikujeme písemně. 🙂 Pozdě bycha honit. Psa mám, pryč ho nedám, takže prostě musím řešit co je teď a ne co by bylo, kdyby bylo. Navíc jak píšeš, že tebe by to mrzelo, mne to nemrzí. Já si to vůbec se psem nijak nespojuji.