Metoda podle Mojžíšové

lemulca
8. zář 2007

Ahojky holky, nikde jsem tady podobné téma nenašla tak ho zakládám, snad se někdo přidá. Už od června jsem hledala někoho, do umí metodu paní Mojžíšové. Našla jsem paní, asi 30 minut rychlejší jízdy autem od mého bydliště, v jiném městě. Když jsem jí volala, tak chtěla doporučenku od mého gynekologa. Bohužel tu se mi z něj ani napotřetí nepodařilo dostat (jestli jsem to správně pochopila tak s doporučenkou to hradí pojišťovna a bez ní pacientka)
Nakonec jsem ale dostala kontakt na paní přímo v mém městě a včera jsem u ní poprvé byla! 😀 bez doporučenky, takže si vše hradím, ale co nadělám.

svoba
19. kvě 2010

dík! snažim se to neprožívat

inza
19. kvě 2010

svoba: to me moc mrzi. preji hodne sily na prekonani......

jajkaz
20. kvě 2010

Svoba, to mě moc mrzí 😢 , opatruj se, drž se a příště už to musí být lepší 😉

pampusik77
20. kvě 2010

svoba-co to tu čtu!!!!To jsem v šoku.Mooooc ti držím pěsti a opravdu na tebe myslím,drž se a snad to rychle bude zase v pořádku.

svoba
20. kvě 2010

děkuju za podporu! ted jsem v období, kdy se jen svíjim na posteli a na miminko nemyslim. to už bych se zbláznila. mám ted všude jenom samý problémy. tak snad bude zase líp!

alienka24
20. kvě 2010

svaoba....určitě bude líp, neboj, moc držím palečky

inza
20. kvě 2010

svoba: neboj, urcite bude lip. musi

svoba
20. kvě 2010

jajkaz: chci se zeptat, jak jsi nastartovala či pomohla tělu po samovolnym potratu? já dnes už opatrně zkusila kontryhelový čaj. v létě zkusíme znovu. ale nějak už nedoufám. v tuto chvíli ...

jajkaz
21. kvě 2010

Svoba, je to strašně těžké období, které si mustíe s partnerem spolu protrpět. Je to strašně smutné... Poprvé jsem byla na neschopence asi jen 3 dny, protože jsme měli v práci přípravný týden (jsem učitelka mš) a taky školení BOZP a PO, které bych si musela pak sama zařizovat, kdybych se ho nezúčastnila. Ale protože k potratu došlo tehdy až kolem 11tt, tak jsem měla dost bolesti a byla jsemna "růžovém zázraku". Můžu ale říct, že práce mě zaměstnala natolik, že jsem neměla moc času něco jiného řešit. Ale teda měla jsem problémy s cyklem. První porevizní jsem dostala cca za 5 týdnů (říkali mi 4 - 6, tak jsem to brala jako ok). Ale tu další ms (ani nevím, za jak dlouho přišla, myslím kolem 30DC.) ne a ne zkončit. Už se zdálo, že slábne, tak jsem k dr. nešla, ale pak zase zesílela.... Tak jsem to vydržela cca 2 týdny a pak mi dr. musel dát injekci na zastavení. Pak jsem měla problémy s uzlinami v podpaží - nejspíš zánět. Takže antibiotika. Pořád jsem byla nahromadě. To jsem měla další antibiotika. Týden jsem se cítila dobře, pak zas mi bylo zle. Strašně špatná imunita. Tak jsem nasadila vitamíny a zlepšilo se to. Ale cyklus jsem měla teda docela nepravidelný... od 23 do 32 DC (což jsem nikdy nemívala, mohla jsem si podle cyklů řídit kalendář, tak jsem mívala cykly pravidelné). Tak různě. Pořád jsem čekala, že se to upraví samo, ale nešlo. Tak mi nakonec dr. napsal Utrogestan. Ten mi pomohl asi po 4 cyklech. No takhle v těch zdravotních problémech jsem se plácala asi rok (zároveň jsme chystali rekonstrukci domečku, takže o snažení jsme neuvažovali. Když jsme se začali snažit, trvalo nám rok (téměř přesně). To ale odešlo hned v 6. tt. Začínala jsem s chřipkou, takže to byl asi důvod. Nedobře se to zahnízdilo, nebo co to... Ale na druhou stranu, po druhém potratu se mi ms krásně srovnala. Jen jsem už nezažila plodný hlen.... Další snažení opět rok, než jsem nastoupila cvičení. Během toho roku nás dr taky poslal na genetiku. Tam mi zjistili mutaci srážlivosti krve. Tak dál na hematologii. Tam ale, že to není závažné, že to potraty nezpůsobilo. Jen si mě od 20tt. budou hlídat. Doporučili mi vyšší dávku kyseliny listové a to nejen v těhu. Pak jsme zkusili Kontryhel, maliník, kapky jeřábu. Všemožné polohy a prstíčkovou metodu. Párkrát jsem zkusila i měřit BT, ale nevyznala jsem se v tom. Ale podle ovu testů jsem přišla na jednu věc... Ta bolest, kterou jsem připisovala zácpě (tak divně mě bolel celý podbříšek a v té době jsem neměla absolutní chuť na nějaké tulení) byla nakonec ovulka. Takže pak už bolest nebolest, musela jsem se přemoct a snažit se i tehdy. Ten rok snažení už jsem uvažovala i o odborné pomoci psychologa, protože každá mrcha byl pro mě neskutečný psychoteror a přestávala jsem to zvládat... No pak došlo na to cvičení. To jsem se úžasně uvolnila, když jsem prožila asi 2 a půl nesnažících cyklů a ms jsem zvládla krásně s nadhledem 😉 A pak už víš... Neskutečný strach je ve mě a občas se ukáže. Snažím se ho potlačit co to jde. Ale doufám, že můžu být příkladem a motivací pro ostatní, že to jde, že je to možné. Strašně moc bych chtěla všem dodat odvahy a sílu. Mojžíšová mi pomohla fyzicky, ale i psychicky!!! Nevzdávej to. Zkus bylinky. Já jsem dostala od kamarádky číslo na paní, co se bylinkami zabývá. Dělá směsy přímo na tělo a konkrétní problémy. Je taky nutné vyčistit organismus od nepořádku. Chtěla jsem do toho jít, ale to už jsem našla //. Takže k tomu nedošlo.
Holka,drž se a bojuj. Bolí to moc a vždycky budeš vzpomínat na svého andělíčka. Jo a to mi taky pomohlo. Kamarádce se zanedlouho na to narodila holčička. Strašně jsem jí záviděla. Ale jiná kamarádka mi tehdy napsala slova útěchy, že když se nějaké miminko směje ve spaní, to si s ním hrají andělíčci, kteří neměli to štěstí se narodit. Tak jsem vždycky v duchu prosila svoji milovanou prababičku, aby se tam v nebíčku o toho našeho andělíčka postarala.... Pro nevěřící to zní asi divně, ale mě věříící to dělalo na dušičce opravdu dobře 😉 Bude to dobré a příště už se budete radovat z rostoucího bříška 😵

jajkaz
21. kvě 2010

Týjo, to jsem se rozepsala... 🙂 Snad ti to aspoň trochu pomůže.

svoba
21. kvě 2010

jajkaz: Děkuju za odpověď! Moc na tebe myslím a držim palce do budoucna! 🙂
Já se musim přiznat, že to zatim beru docela statečně. Trochu jsem to samozřejmě obrečela. Zasáhly mě věci jako když se mě v nemocnici sestřička zeptala, zda jsem šla na potrat nebo to šlo samo. Ale to už neřeším. Já se za ten předešlý rok nabrečela až až. Ted se spíš soustředim na budoucnost. Chci si vyčistit tělo a pak to zkusíme znovu. Prostě už nehcci chodit se svěšenou hlavou a červenejma očima, stavim se k tomu čelem. Bolí to, ale říkám si, že budeme jednou dobrý rodiče a miminko si nás najde. Dřív nebo později. Někdo si holt tak životem proplouvá a někdo zakopává. Ale mě to dělá silnější a silnější. Není to lehké. Díky za podporu!

jajkaz
21. kvě 2010

Ještě jednu věc jsme s manželem podnikli - a sice žádost o adopci. Začal s tím sám manžel, on chudák nemůže ani vidět, když mě něco trápí. Tak místo myšlenek na umělé oplodnění, přišel rovnou s adopcí. Za což jsem mu nesmírně vděčná. No tak jsme si koncem října loňského roku podali žádost s tím, že obě čekání spojíme dohromady. Představa snažení ještě několik let a pak další roky čekání na adopci... Nic se nedělo, z úřadů žádná reakce... Až minulý týden po kontrole, kdy jsme se rozhodli napsat žádost o přerušení žádosti, mi volali z úřadu, že by pro nás měli volný termín na přípravné kurzy... Paradox, fakt. 😉 Tak jsme to odmítli, že jsem těhotná a tak necháme místo pro další, méně šťastné 😉
Svoba, jsi statečná. Nevzdávej se nadějí a mysli pozitivně. Je to těžké, ale s veselou myslí to půjde určitě lépe. Díky tobě za palečky. Já tobě taky přeji mnoho štěstíčka a hlavně síly se životem se poprat 😉

svoba
21. kvě 2010

Můj muž adopci nechce. Známý to zažili a buzeraci ze strany sociálky nepopisují moc dobře. Ted nám nezbývá než čekat a pak případně zkusit IVF. Znovu celou tu mašinéii před tím 😖 . Je mi z toho všeho smutno, ale zase se aspoň zapřu a něco se sebou udělám. Vše zlé je k něčemu dobré. 😉

svoba
21. kvě 2010

Mám kolem sebe případy, kdy se to povedlo hned první měsíc, ale zároveň holky po třech neúspěšných IVF se čtyřicítkou na krku. Tak se stále snažím uklidnit se a říkám si: mohlo by být i hůř. Nejsem věřící, ale věřím v něco jako osud. Prostě nás tyhle nesnáze maj něčemu naučit, posílit.

chiwule
25. kvě 2010

ahoj holky, už dlouho vás čtu, ale zatím nepřispívám. Na podzim chceme zkusit KETík, tak jsem se rozhodla dát do pořádku po úrazu na schodech v metru. Měla jsem problém s donošením i u prvního miminka. Tak jsem začala, teď mám za sebou první mobilizaci a bohužel jich bude potřeba víc. Mám posunutou kostrč do pravého úhlu do leva, celou levou stranu mám hnutou a díky tomu mi některé svaly vůbec nefungují jak by měly. Navíc jiné svaly přebírají práci těch nefungujících, takže mám přetěžované svaly pánevního dna a tímpádem dráždivou dělohu. Čili bych teď ani další miminko nedonosila...
Tak mi držte palce, ať se to postupně dá do pořádku, zatím mám cvičit jen některé cviky podle mojžíšky, dostala jsem i nějaké další na problémové partie. Jen s tím cvičením docela válčím, nějak nemůžuj trefit ten správný čas na cvičení a večer když už mám malou uloženou jsem tak akorát zralá do postele i já...

jajkaz
26. kvě 2010

Chiwule, to mě mrzí, ten tvůj stav. Ale držím palečky, aby se to podařilo pravdu napravit a druhé těhu bylo pak ok. Z vlastních zkušeností věřím tomu, že to má opravdu hodně co do sebe. Já jsem se k tomu taky často večer nutila veškerou svou vůlí. Ještě když máš doma dítko.... Já dělám v MŠ, tak to možná můžu trošičku přirovnat. Nemám je na krku celý den, ale za to je jich dost 😉 a je to fakt někdy hodně únavné. Tak přeji hodně sil a pevné vůle do cvičení a taky úspěchy 🙂

inza
26. kvě 2010

chiwule|: drzim palecky at si to tim cvicenim das dohromady.

Ja byla na mobilizaci vcera adocela v poho. Jenom nejake rosku zatuhle "svaly" jinak kosti tam kde maji byt. Takze jdu za tyden na druhou mobilizaci. Jinak cviceni je pro me cim dal horsi. Uz mam vsech 10 cviku a mam kazdy opakovat 35*. takze docela to zaira i cas

martina_z
26. kvě 2010

Ahoj holky, muzu se k Vam pridat? Uz jsem si psala s Jajkou, ale neda mi to a zapojim se i do diskuze.

Mam za sebou teprve dve lekce a mam dva prvni cviky, dnes jsem ale absolvovala uvolnovani spasmu panevniho dna pres bricho. Mam az prilis vyvinute brisni svalstvo, na PDn. se mi nemohla ani poradne dostat. A bolelo to, priserne to bolelo, jako kdyby me chytil slepak, bolesti mi tekly slzy.

alienka24
26. kvě 2010

ahoj marti....teeda tak to mě mrzí že tě to až takhle moc bolelo to se mi ještě nestalo, ale tak ona ví co dělá 😅 😉

svoba
26. kvě 2010

když to bolí, přes anální otvor, tak prý něco neni v pořádku a je potřeba na tom víc pracovat. ale to bude dobré! co my bysme pro ty naše budoucí potomky neudělaly 😉

chiwule
26. kvě 2010

holky, díky za podporu 😉 🙂 ono to nějak dopadne...
mám dotaz - kdy spíš cvičíte - ráno a nebo večer?

svoba
27. kvě 2010

já cvičívala spíš večer. ráno nějak nestíhám. 🙂

martina_z
27. kvě 2010

Porod bude bolet vic, musim to vydrzet. Mobilizaci pres konecnik mi zatim nedelali, ted by to pry nemelo vyznam a kostrc se vratila do puvodni pozice. Ceka me to cca za mesic, az se mi trochu posili svaly, ktere pak kostrc udrzi.

Cvicim rano i vecer, zatim proste nezvladnu predepsany pocet opakovani dat najednou, tak to mam rozlozene. Pry je to tak ok.

alienka24
27. kvě 2010

já cvičím večer 😉

inza
27. kvě 2010

ja cvicim jak me to vyjde, nekdy rano, nekdy kolem obeda a nekdy vecer

inza
27. kvě 2010

no me to zabere cca tak 1 a 1/4 hodinky. Ja uz mam vsech deset cviku po opakovani 35 krat. 🙂

alienka24
27. kvě 2010

inza u všech cviků tohle opakování?

inza
27. kvě 2010

alienka24: jj 😉

alienka24
27. kvě 2010

hmm zvláštní, ono některý cviky by se měli opakovat maximálně 15krát, a naopak asi 4 by se člověk měl dostat na těch 40 opakování, no ale očividně máme každá jiné informace 😅

martina_z
27. kvě 2010

Ocividne mame kazda jine problemy a jine potreby - neni to konfekce, ale tailor-made reseni 🙂