Vlaštovičky se rozrůstají

holky moje,
koukněte na mne, také jsem smutnila a nakonec mi tu svítí 36tt, tomu bych v březnu nevěřila ani náhodou 😉

stroužku, to jo, ten pocit, když jdeš od doktora a víš, že je všechno v pořádku a vidíš miminko, tak to je krásný 😵 Ale já bych si to snad fakt už tentokrát radši odpustila, kdyby to šlo a v tom 30tt bych věděla, že je všechno ok 🙂 Mám pocit, že i proto už mi nevadí mít adoptované děti, dřív bych si to asi neuměla představit, ale když vím, jaký to je pocit být těhotná, tak se mi to zdá nějak jednodušší. I když vlastí jsou vlastí, to je jasný 🙂
Pamatuju si, jak jsem četla kdysi dávno v časopise (i doteď vím, že to bylo při čekání na řidičák, úplně přesně si to místo pamatuju 🙂), jak Novotný popisoval adopci. Na konci bylo, že už by to nikdy neabsolvovali, že i když ho každý zná, tak to stejně bylo dost náročný. A v té době mi přišlo, že to se mě vůbec netýká a nikdy by mě nenapadlo, že jednou to taky budeme podstupovat.

sarlott, já jsem to ostatní předoperační taky právě nechala udělat až v pátek, mě to fakt vypadlo z hlavy, vzpomněla jsem si na to na přechodu u práce, takže jsem se vracela domů pro papíry a rychle k doktorce. Vůbec nevím, jak to, že jsem na to zapomněla, ale stalo se. Jen tu moč jsem nestihla.

mao jj já vím úplně si pamatuju na nás a to my takové trápení neměli. ale nejdřív potrat, pak hned se přišlo na štítku a čekalo se na histolku jestli to není rakovina, hned se muselo řešit jaká se nastaví léčba, hned lítání po předoperačním vyšetření, operace, do toho moje mamka v nemocnici a furt něco. manža se držel jak mohl aby mě byl oporou ale pak mu z toho všeho stresu taky začli zdravotní problémy a stejně jako u vás přišla únava. je to tak, psychická únava a stres je mnohem horší než fyzická zátěž. musíte si říkat že do konce roku to bude ještě šílený doktoři, zákrok atd. ale pak se snad všechno uklidní a bude trošku klidu abyste si odpočinuli.

jinak s tím oslovením manžel , je to super takhle mu říkat viď? já to zrovna včera řešila s kamarádkou, ona říkala že se vdávat nechce že nevidí proč, tak jsem jí řekla že navenek je to stejný teda když pominu že jako manželka by měla víc práv třeba v otázce dědictví ale už jen o ten pocit vnitřní že je to tak nějak vnitřně jiný ten pocit že jste víc rodina a třeba už je to říct můj manžel je takový krásný, roztomilejší než říct přítel.

marti,
vím že hnus, co člověk musí občas zažít, ale už jste vydrželi tolik, že tohle všechno ustojíte také a já pevně věřím, že budeš sedět v parku, pohupovat s kočárkem a brečet jak želva, ale slzama štěstí... a budeti fuk, že okolo chodí lidé a neví co ti je. Protože co je pro ně samozřejmost, to tobě a manžílkovi naplní srdíčka 🙂

strouži, je to tak, my ještě do toho předěláváme to schodiště, takže když byla volná chvilka, tak se pracovalo tam a to nám strašně moc pomáhá taťka, bez něj bychom neměli asi ještě ani polovinu. Tak doufám, že teď už doděláme brzy i to a pak prostě budeme jenom odpočívat. Když já mám malinko problém ten, že bych nejradši pořád něco dělala, protože když jsem pak doma, jako teď, tak myslím na všechno špatné a není mi moc dobře. Ale tenhle víkend jsem si řekla, že budu doma a nebudu dělat vůbec nic a dodržela jsem to 🙂 Včera jsem vstávala ve dvanáct 😀 a jen jsem si tak háčkovala a odpočívala 🙂

A s tím manželem taky souhlasím 🙂 Mě přijde, že žádná změna, ještě jak jsme měli jen malou svatbu, tak se fakt nic nezměnilo, ale je to jinak vnitřně takový hezký 🙂

Mao... adoptované dítko není vlastní...ale myslím, že ten hřejivý pocit u srdce bude stejný. A navíc to má tu další rovinu, že dáš domov a lásku někomu, kdo neměl štěstí ji poznat od vlastních rodičů ať už jakýchkoliv důvodů-je to krásná věc pro obě strany. Já bych do toho taky šla, ale u nás by asi manža nesouhlasil - on je v tomto příliš velký srab - protože je to risk a cesta do neznáma - ale láska adoptivních dětí je kolkrát větší a vděčnější než u vlastních- prostě jak je vychováš, takové budou.
My už máme jedno vlastní a prostě adopce nehrozí i kdybych už neměla mít žádné další - manžovi by stačilo i jedno dítko - já jsem ta která touží po veliké rodině 😒 jako jedináček vím jak je to těžké.

evi, 😵

mao no já vím, taky jsem o podobných věcech často přemýšlela že některé věci jsem celý život brala že jdou kolem mě a že se mě netýkají a nakonec jsem se dostala do situace že jsem je řešit musela ač jsem si nikdy nemyslela že zrovna já je budu muset řešit.někdy mám pocit že jsem za ty 2 roky snažení o mimi zestárla o 20 let. to říkal i manža že si nikdy nemyslel že bude muset jít na spermiogram, přitom taková hloupost v porovnání s váma ale že se takovým problémům vždycky smál a říkal že by tam nikdy nešel no a pak najednou sám řekl že tam půjde atd. i na něm vidím jak se změnil, třeba když jde s kamarádama na pivko člověk aby ho nutil a když jde tak přijde po 2 hodinách že si s nima nemá co říct že on už je prostě jinde.

já bych vám moc přála aby vám vyšla adopce ale i to vaše vlastní mimčo, oboje má něco do sebe, cizímu miminku dáte domov a lásku ale vlastní je prostě vlastní už jenom ten pocit když ho má mamina v bříšku.

něco podobnýho jsme včera řešili s mamkou, bavili jsme se o jednom páru, jim se nedaří miminko už dlouho chtěli zkusit ivf ale ten chlap řekl že ´prostě do toho nejde že nechce,že radši adoptují, to je trošku jiná situace než u vás ale já popravdě neuměla bych si to představit kdybych přišla o šanci mít vlastní miminko kvůli toho že se manželovi nechce podstoupit ten koloběh. mají sice adoptované dítko ale taky na něho čekali roky a jednoduchý to nebylo, pořád neohlášené návštěvy sociálky, přihlásila se matka toho dítěte tak nebylo jasný jak to dopadne atd.

mao odpočívat se prostě musí, tělíčko si o to žádá, ale chápu to že zase když člověk nic nedělá a ještě v tomhle počasí že zase se přihlásí smutek a vzpomínky. takže já to dělám taky že se snažím furt něco dělat, jako ne že bych byla nějaký extra pracant ale třeba i teď v těhu se snažím chodit do práce, štve mě to tam ale zase to beru tak že doma bych se akorát nervovala jak to já umím. stačilo od včera, mimčo nekopalo a já zase panikařila a přitom jenom asi bylo otočené nebo spinkalo protože teď kopě pěkně. já sedět doma celý těhu tak jsem při porodu šedivá 😀

já jsem nějak vnitřně přesvědčená, že nejšťastnější jsou v životě ti, kdo si museli něčím projít. Prostě pak umí odlišit zrno od plev a vychutnat si to dobré, co je potkává 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂

sarlott, už jsem hodněkrát slyšela, že manžel by s adopcí nesouhlasil. Já jsem šťastná, že můj ano, ale asi je to i tím, že děti nemáme. Ale někdo by chtěl i jenom vlastní, což na jednu stranu chápu, na druhou stranu nevím, jak bych to zvládla. Ale taky si myslím, že záleží na tom, jak si děti vychováme 🙂

evi no něco na tom pravdy fakt bude, já třeba ještě předloni řešila blbosti, dokonce jsem říkala že děti vůbec nechci a když tak jenom holku že čekat kluka tak jdu snad na potrat, říkala jsem si že snad budu mít krásný dítě protože škaredý bych nechtěla, no prostě byla jsem hloupá a osud mě za to potrestal. teď to už fakt neřeším a nebýt manži tak si ani nenechám říct pohlaví protože pro mě to přestalo být důležitý.

mao no s tou adopcí to tak měla moje teta, nemají děti, v té době kdy byli mladí nebylo umělé oplodnění a tak chtěli adoptovat, dali jim 2 holčičky do péče na zkoušku, zamilovali si je a i ty děti je začli brát jako rodiče no jenže pak asi strejdovi někdo nakecal že jak si může vzít cigánky (byli napůl romky) a když už měli pomalu před adopcí tak strejda řekl že ne že je nechce. takže je odvezli, když ty holčičky odváželi plakali všichni. děti teda nemají,strejda prostě řekl že adopci nechce. já si to teda neumím představit že by tohle udělal manža a žili bychom jen tak bez dětí protože nechce cizí dítě, to vím že tohle jediný by naše manželství položilo.

Evi moc hezká fotečka s manžou, a máš moc krásné bříško, hubená jen to bříško kulaté krása

strouži,
mám nahoře 15 kilo, takže to je prostě jen focené z dobrého úhlu 🙂
jinak k adopci, můj manžel také chtěl nejprve vyčerpat všechny ostatní možnosti, šel by do ní, ale říkal, že je to pro chlapa prostě těžké 😔

evi no tak nějak i u nás jak u manži tak u mě, já bych do adopce taky šla jen po vyčerpání všech možností a nebo kdybych byla v situaci jako Mao.

dobré ránko

Andara.......23.5. porodila holčičku Magdalénku
Jana.jaro.....27.5. porodila holčičku Emičku
Vlastovka... 2.6. porodila chlapečka Tiborka
Maova.........3.6. porodila chlapečka Matyáška
Kristynaw.....7.7. porodila holčičku Isabell Rose
Inneska........9.7. porodila chlapečka Erička
Ba..............14.7. porodila chlapečka Oliverka
Mar........... 18.7. porodila holčičku Natálku
Dadunka.....28.7. porodila chlapečka Tadeáška
Evanek........čeká chlapečka - KO 23.10.
Murynka......čeká holčičku - 27.10. KO, 16.10. nástup na mateřskou
Dracek........čeká chlapečka
Kačka.........čeká chlapečka - KO 23.10.
Strouzek......našla// 27.10. KO, velký ultrazvuk 10.11.
Tercie.........našla //
Papua.........našla // 21.10. odběry
Farmi..........našla //
Sarlotta......................18DC
Jaspina.......................15DC
Mimina.........................7DC

Krásné dobré ráno všem 😵

Martinko, jsem moc ráda, že si se za námi zastavila. Jako všechny vlaštovky na Tebe velice často myslím a držím Ti moc a moc pěstičky, aby se to štěstíčko konečně umoudřilo a přislo k vám 😵 Budu Ti držet pěstičky na operaci i na výsledky imuno. A můžu jen a jen zopakovat slova Evičky, že vlastně nikdy nevíme, kdy se to všechno obrátí. Loňské Vánoce jsem nechtěla ani slavit a Silvestra jsem probrečela s tím, že nový rok je na nic. A věřím, že to tentokrát dotáhneme do šťastného konce, a ten čeká určitě i na Tebe 😵 Moc Tě obdivuji za Tvou sílů 😉

Papu, moc na tebe myslím a držím všechny pěstičky co mám, aby všechno dopadlo dobře a ty jsi na UTZ viděla mimi s krásným srdíčkem.

Kdepak máme čerstvou těhulinku Farminku? Kdypak se chystáš k dr.?

ahoj kači, však papu už viděla mimi se srdíčkem ne? nebo to myslíš aby vydrželo jo? 😉

jaký byl víkend holky? u mě dobrej, uklidila jsem si pořádně a pak jsem proležela u telky 😀 dneska mi psal manža že tam mají už odpoledne, že mi koupil notebook pro mě a pro mimčo elektrickou chůvičku s kamerkou. to zase budeme za blázny pro celou rodinu že kupujeme videochůvičku do bytu 2+1 😀 😀

Strouzi, jj, myslela jsem to tak, aby papu viděla hezky povyrostlé mimi se srdíčkem 😉
Já jsem si včera loupala oříšky, tak jich mám něco kolem 1,5kg, tak trošku jsem to přehnala 😀
To je manža moc hodný, že na vás takhle myslí, a co o tom budou mínit ostatní, na to se vykašli 😉

Strouži a už máš půlku bez manži za sebou, viď?

Ahoj holky,

Marti moc držím palečky

holky Natynka je nemocná 😢 , od soboty začala mít trošku průjem,ale myslela jsem,že se to zlepší..nebylo to nic hrozného,spíš tak napůl...no ale ve 2 ráno už z ní vylítla jen voda a v 6 při pití taky ☹ ...tak budu volat Dr.,je tam od 14h tak tam zajedu. Manža je v Německu,tak je to na mě.
Sousedka měla minulý týden střevní chřipku,teprve v pátek jí to přeslo (roční holčička),tak si myslím,že to přitáhla do baráku a Naty to chytila. Je mí jí tak líto..jak se v noci budí a kroutí ☹

aha jasně už to chápu, já myslela že píšeš že má papu kontrolu teprve dneska 😉 ty jo tolik oříšků to musel být záhul, já nemám oříšky vůbec ráda, třeba pistácie jo ale vlašské ani lískové moc ne, na vánoce stejně jím akorát linecké a biskup. chlebíček víc nic.
jj půlka už je za mnou ale jak to přežiju ještě jednou tolik to nevím, každým dnem je to horší a stýská se víc

Jejku Martinko, to je mi moc líto. Natynce posílám pohlazení a přeji vám, ať paní dr. co nejrychleji pomůže a něco prdelce zabere 😉 Budu na vás myslet a dej pak vědět jak jste dopadly.

Strouzi: o to víc budu muset dělat asi cukroví 😀 Ach jo, kde jsou ty předsevzetí, že letos se na to vykašlu. Plánuji, že si dnes zadělám na strojkové a to pak hodím do mražáku a těsně před Vánocema poslepuji. Ale perníky už manža úspěšně pojedl, tak je budu péct znova.
Věřím, že se ta druhá půlka bude vléct dýl, ale neboj i to přečkáš. Kolik ještě nocí?

kači ty jseš fakt šikulka, já teda nikdy nedodržím žádné přecevzetí , jen přecevzetí o nepečení cukroví to dodržím každej rok 😎 loni jsem aspoň udělala pár kousků nepečeného a zbytek mi poslala v krabici výměnou za bram. salát tchýně, letos jsem chtěla cukroví objednat u cukrářky ale manža mi pak řekl že stejně to nakonec vyhodíme, já sladké teď v těhu nejím vůbec, cokoliv čokolády, oplatky, buchty tak na to se nemůžu ani podívat a manža ten na sladké taky moc není tak jsme rozhodli že akorát vyškemráme od maminek trošku pro návštěvy a hotovo. víc se u nás sní salátu a chlebíčků přes vánoce než cukroví.