Depky v těhotenství. Netuším, jak zvládnu 2 děti

@janulazaynab poslední dobou jsem nějaká zmatená, dnes jsem malýmu oblíkala na noc dupačky a ručičku jsem mu dala do zavřené nohavice a nožičku do rukávu...on na to kouká a říká: není ručička ...a já jsem na to taky 5 min koukala a vůbec mě to nedocházelo...pak došel přítel a myslel si, že jsem se zbláznila 😝

@dlabinecka - měla jsem to vyvolávané, takže v sedm tableta, v devět protržení plodové vody, od jedenácti hnusné stahy, po dvanácté už se daly horko těžko vydýchat, v jednu už jsem tlačila na pokoji, v půl druhé jsme šli na sál a Mikulík se narodil v 14:14hod 😉 Až na to šití po tom, které bylo horší než celý porod, si nemůžu na nic stěžovat 🙂

@luca76 - 😀 😀 😀 Jde vidět, že holt už máme trochu jiné myšlení a nad nepodstatnými detaily prostě tápeme 😝

@janulazaynab ...závist....

Holky, já Vás úplně chápu 😅 Já zvracím od 6tt dodnes, nepomáhá nic 😢 První trimestr byl hrůza - únava, šílené zvracení, škola a pocit, že se taky nevznáším na růžovém obláčku a tím pádem budu špatná matka 😔 A to byl malý plánovaný a mooooc chtěný. Pak nám vyšly blbě tripply plus malý začal kopat a všechno se změnilo k lepšímu 😵 Myslím, že nějaké splíny a strach k tomu patří, jen málokdo se k tomu přizná, že "nejkrásnější období v životě ženy" není krásné každou minutu, lidi jsou občas "pokrytci" 🙄 Takže hlavu vzhůru, všechno zvládneme a miminka nám pak všechna trápení vynahradí 😵 😵

@violeta5 čím víc je miminko vytoužené, tím spíš je pak člověk nejistý...dej si pozor na poporodní depresi 😉

No, s tou nejistotou máš asi pravdu 😒 K tomu mám sklony k depresím i v normálním životě, takže jsem na poporodní období docela zvědavá 😅

Ahojky!Tak takovéhle depky nemám...ale jsem hrozně náladová a protivná...chudák malá...☹ A říkám si,jak jsem hrozná matka...jak já můžu mít dvě děti...☹ Ale zároveň se těším,až se mimi narodí...a doufám,že pak už to bude v pohodě...🙂 Malá půjde od září do školky,kam se těší...je ráda v kolektivu...a budu se tak moci věnovat oběma dětičkám...teda doufám...🙂 Tak všem,kdo mají depky, držím pěstičky,ať se to brzo zlepší...🙂 Mě když depka přejde,tak si říkám,jak jsem hloupá...vždycky je to kvůli takovým hloupostem...☹

@violeta5 bud opatrná... vím, jaké to je a není to zrovna sranda, takže při prvním náznaku to řeš!!!!

@violeta5 Jinak koukám, že tvuj mrnous by se měl narodit na narozeniny mojí malé - to je hezké 🙂

@dlabinecka Fakt? Tak to je dobrá náhoda 😀 Já miluju 2 a 5, takže doufám, že toho 25.5. vyjde 😵 😵

holky dík za tuhle diskusi, hlavně @zazulka mi asi čte z hlavy 🙂 jsem v 10 týdnu, a i když plánovaně, trochu nás zaskočilo, jak to šlo rychle, a spíš se s tím srovnáváme, než že bysme bláznili štěstím. Jsem realista a dovedu si představit do čeho jdu, porodu se bojím taky a dost, nejvíc mě asi děsí to, že ty moje reálný přestavy stejně asi nebudou dost reálný 😠 a opravdová realita bude to ještě horší.
Ale přiznám se, že už je to trochu lepší, taky už se občas začínám bát jestli je mimís v pořádku, jeslti bude zdravý ... tak snad je to posun k lepšímu.
Díky ještě jednou, je fajn vědět, že nejsem cvok 😵

@violeta5 Krásně napsané 😵. Taky se otevřeně hlásím k těm, co otěhotněly tak trochu dřív, než bylo v plánu, čeká nás ještě několik úprav na zděděném domečku, kam se ještě do porodu chceme přestěhovat a pak taky začínáme stavět svůj nový domeček. Práci máme oba, úspory též, ale jsem spíš křeček a potřebuji k životu finanční jistoty a zázemí. K tomu se přidala nepřejícnost ze strany několika příbuzných a sem tam jsem měla pěknou depku... a to taky z odchodu ze skvělé práce, atd.

Přiznávám, netajím, nestydím se - nemám proč... přesto všechno miminko milujeme a hrozně se na něj těšíme 😵 a kdo tvrdí, že žádné pochyby, strach, nebo nejistoty nezažil, je podle mě pokrytec 🙂.

@violeta5 🙂 JJ, je to dobré datum , jsem ráda, že jsme to stihly. Elí se narodila ve 23,07 🙂

@bee9 není čeho se bát, porod přežiješ. Přežily ho tisíce jiných, ty ho přežiješ taky. Ačkoliv to bolí, tak je to krátké. a láska k miminku přijde časem, ¨ted to jsou pozitivní testy, ale zachvilku začne kopání, pak porod, pak pláč a první utišení miminka, první usměv...., bude to krásné, uvidíš!!!!

@dlabinecka dík za podporu, věřím že to tak bude 🙂 a tobě hodně sil s druhým přírůskem, určitě to bude taky fajn malá ti ještě pomůže 😉

@bee9 to určitě - možná tak do hrobu 😀 ne, uvidíme, osm měsíců je dlouhatááánská doba, kdoví jaká bude maličká. Ale určitě to zvládnem, maminy zvládly i horší situace, malá je dáblík, druhé mimi už mě nemá čím překvapit 😀 Ty se zatím netrap, je naprosto normální, že jsi nejistá, však je to taky obrovský a trvalý životní krok, ale uvidíš, že to bude krásné. Ze začátku třeba náročné, ale velmi velmi rychle ti to mrnousek začne vracet. a až ucítíš "tu" lásku, tak všechny starosti hodíš za hlavu 😉

😀 do hrobu snad ne. Máš pravdu, je to velkej životní krok a já nikdy nic nedělala nerozvážně a když jsem šla do nějaký nejistoty měla jsem nervíky jak to půjde, takže je to teď vlastně stejná situace. Díky 😉

@bee9 Jen neboj, až to přijde, tak na nějaký nervíky nezbyde čas - ona už to ta příroda tak nějak vymyslela,že to funguje 😉 no, ta moje dračice mě přivádí do hrobu dnes a denně 😀

ahoj holky, jsem rada, kdyz to tak ctu, ze to mae podobne, ja mimi chtela moc, mela jsem za sebou blby dva roky, rozvod, stehovani atd. Ted mam fajn chlapa, mimi jmse moc chteli, prislo to docela rychle, a najednou mam takove vykyvy nalad (jsem v 18. tt) chvilema sjem byla hrozen statna - obzvlast po kazdem UZ, kdyz jsem videla, jak ten drobecek roste a jak sebou sije, a co uz mam vyvinuteho, ale najednou se toho bojim, ze je to nafurt, a jak zvladneme financne tu materskou (jsem od VS financne nezavisla a o to ted prijdu) a chtela bych sportovat, ale muzu jen chodit nebo plavat - nebo mate nejaky tip jak zahnat chmury sportem vhodnym pro tehu? a ne cpat se coko? Zacinam si pripadat jak velryba (i kdyz v okoli tvrdi, ze nemam ani brisko) a pritel nechape, chci jet taky na team building, kam jede s praci (delame navic ve stejne firme ☹ ze nechci jenom chodit v tehu velkych hadrech, takze hadka, ja slzicky, ted si to vycitam, kvuli mimi, aby necitilo, ze ho nechci - to je blbost, jen si zvykam, ze mam nekoho v sobe, kdo je ted na me zavisly a ja jsem jim svym zpusobem limitovana....asi mi hrabe a nechci se furt vymlouvat na hormony, ale je to tim? mate to nekdo taky tak? diky moc za povzbuzeni 😉

@luseen ahojky, ani nevíš, jak ráda čtu tvůj příspěvek...jsem tak zoufalá, že jsem sem musela zajít, normálně sem chodím jen na bazárek a když jsem byla v prvním těhu tak jsem sem chodila na chat s holkama co byly ve stejným tt...můj život se po narození Jiříčka totálně změnil to jo, ale teď co jsem podruhé otěhotněla je to přímo katastrofa ☹ Začala jsem teď 10tt a od 6tt je mě hrozně zle, jsem šíleně unavená, mám hrozný depky, věčně špatnou náladu, jsem nervní, na manžela i syna (2,5 roku) su protivná, prostě to totálně nezvládám...vůbec nevím, co se to se mnou děje ☹ Od rána s malým vyloženě trpím, a těším se, až půjde spát, nebo až budu chvíli bez něj, je to hrozný a začínám se za to nenávidět ☹ Do toho domácnost (máme postavený baráček), vaření, úklid a celkově tvářit se že je vše v poho (moje těhu je zatím tajemství), no je toho na mě fakt moc, úplně na sobě cítím, že bych se potřebovala ještě tak na měsíc někam zavřít, odpočívat, nikoho nevidět..☹ A taky mě strašně chybí pěkný počasí a sluníčko...a ono furt né přijít...☹ Ale co je úplně nejhorší, malej je od té doby co jsu těhu hroznej, strašně zlobí, vzteká se, vůbec neposlouchá, nechce si sám hrát, je hrozně otravnej, je jinej ☹ Užírám se pocitem, že je to kvůli mě...☹ achjoooooo ☹

Děti jsou vždycky radši dvě 🙂 sourozenec je dar. Uvažovala si o psychologovi? Třeba by Ti mohl dát trochu elánu.

Fotka z ultrazvuku