Jak nesete psychicky těhotenství?

@bielamacka Já si těhotenství z těch několika týdnů užívala pár dní 😀 Jelikož jsem dala v práci výpověď (nečekala jsem, že miminko přijde tak brzy), tak jsem od 7. týdne doma. Ze začátku mi bývalo zle, asi týden jsem si užívala, že můžu spát, kdy chci, ale pak mě začalo hodně vytáčet to, že nemám žádný režim, přece jen jsem pracovala 8 let v kuse a opravdu jsem si nestěžovala na to, že práci mám 😀 Když jsem přestala být otrávená, začala jsem se trošku realizovat, mám dva pejsky, z toho jedno štěně, bydlíme na kraji města, takže super, běhala jsem se psama po loukách a hledala nové místa na procházky, v tu chvíli jsem si těhotenství opravdu užívala.. Do té doby, než přišlo špinění, zjistili mi hematom a nařídili klid na lůžku. Takže jsem opět otrávená, protože přítel jezdí dálkové trasy, psi mi doma skáčou po hlavě, jen vylezu ven, rozbolí mě břicho, takže zase doma a ležím. Dneska už jsem byla fakt vzteklá, trošku jsem doma poklidila a šla jsem si nakoupit (no a jelikož bydlím na kraji toho města, tak mám cestu do obchodu kolem 1km tam a 1km zpátky), padla jsem pak úplně vyčerpaná do postele. Vlastně ani nevím, na co konkrétně jsem naštvaná, ale jsem ráda, že tu teď přítel není, protože jsem opravdu nesnesitelná 😕 Každý den se pomalu modlím za to, ať hematom zmizne a zase můžu chodit normálně ven a objevovat nové věci.

@hanulkapal
@bielamacka Holky, nedá mi to, něco sem nepřidat, protože mám pocit, že mi konečně někdo porozumí. Nemyslím si, že bych před otěhotněním byla nějak zvlášť aktivní- pracovala jsem jako zdrav. sestra 10 let, neschopenka výjimečně, ale dost přesčasů+ občas relax fitko+ manžel, který pro mé pracovní vytížení postupně automaticky přebral péči o domácnost, navíc mimo aktivní dovelené nezbyl čas.( no poslední rok anglina...). Mimi jsme plánovali, ale já neplánovala při těhu nastoupit na PN, jak je to v mé profesi zvykem. Bohužel, člověk míní...No v 5 týdnu na gyndě potvrzeno těhu. S doktorkou domluveno, že si měsíc budu vybírat dovču( plánované Jeseníky atd.) a pak se s vrchní sestrou domluvím na přeřazení na osmičky na jinou práci. V 7 týdnu jsem zašpinila- hematom na děloze a hned nečekaná PN a klidový režim. Psychicky jsem byla úplně v p....Všechny plány aktivního těhu musely stranou. V 11 týdnu opět zašpinění, pro změnu placenta previa. Při kontrole ve 14 týdnu byla placenta ok, hematom nikde, ale doktorka objevila nějaké změny na čípku( nakonec chronického rázu dle cytolky), který při sebemenším dotyku silně krvácel, takže mě přeřadila do rizikové poradny a prý bude štěstí, když mimi donosím. Od té doby jsem se vzdala návratu do práce. Ve 20 týdnu jsem se zmínila, že bolesti podbříšku, které mám celé těhu se mi výrazně zhoršily tak mi našly při zátěžovém měření nějak špatně reagující čípek- magnesium a absolutní klidový režim. Doma nesmím dělat absolutně nic. Do toho asi už měsíc mám popraskané bradavky- již promazávám krémem na bradavky při kojení a to jsem teprve v 6 měsíci ☹ . Celé těhu bez sexu a větší fyzické aktivity. Psychicky hormonálně rozladěná+ ten klidovej režim....No kdyby mi někdo před otěhotněním řekl, co mě vše čeká, ještě bych to řádně zvážila.... 😨

Ahoj Domčo, já jsem teda nikdy nebyla taková ta domácí puťka, i když vaření a pečení mi až tak neva, ale kdybys po mně chtěla něco upléct nebo uháčkovat, raději ti půjdu vykopat základy na barák... Maminka mi umřela když mi byli dva roky a jak jsem vyrůstala s tatínkem, který pořád něco kutil, tak mám sklony spíš k těmto věcem... Mám to štěstí, že můžu chodit do práce ( a k tomu mám dvě brigády ). Doktor mi nabízel neschopenku, kvůli věku, ale zatím se cítím v pohodě ( musím to zaťukat 🙂 ) a práci zvládám. Noční mám klidnější než denní, takže zatím jedu jako by se nic nedělo. Doufám, že to v práci dijedu až do mateřské, chtěla bych jít 6 týdnů před porodem a to budu mít akorát tak na to nakoupit pro prcka co je třeba, trochu upect na vánoce, uklidit a bude po klidu... A chci si udělat pokojíček pro prcka a protože u nás skoro jako v každé domácnosti funguje heslo: "když chlap řekne že něco udělá, tak to udělá a není třeba mu to každý rok připomínat", už teď vím že většinu věcí si budu dělat sama. Pokojík chci do bílo modra, takže jedna skříňka přijde obrousi a natřít, stěny půjdou na bledě modro a ještě nějaké doplňky si taky vyrobím sama. Za prvé mně tyhle věci baví a za druhé mi přijde zbytečné něco vyhazovat a za tisíce kupovat skoro to samé, když si to můžu udělat a mít z toho radost. Třeba by ti tyhla "chlapské" práce taky pomohli se zabitím času a vytrhli tě z ryze ženské role 😀 😀 Já si už takle vyrobila spoustu věcí do bytu. I kuchyňskou linku jsem si rekonstruovala sama. vyčistím si u toho hlavu, mám radost z nové věci a z ušetřených korunek a utiším chlapskou část duše 😀 😀 😀 Já mám skoro tchyni daleko, takže na mně netlačí, ale tím že mám doma dva chlapy, tak jim něco k snědku musím alespoň nakoupit a když se mi nechce vařit, dělám že mi není dobře 😉 , ale já naštěstí moc simulovat nemusím, umí se o sebe postarat a klidně si i vyžehlí, když něco honem potřebují - celý koš samozřejmě ne, jen tu jednu danou věc.
Jinak taky nečekám, že budu celé dny jen s prckem, 365 dní v roce... přítel počítá s tím, že minimálně 2x týdně budu muset vypadnout z domova, ať už na nějakou brigádu, nebo s holkama na cvičení, do bazénu, na kafe....
Mimčo jsme neplánovali, otěhotněla jsem přes antikoncepci, ale i tak jsme si řekli že do toho půjdeme.
Já sice nelítala po zábavách, ale jsem spíš workoholik. Taky celé dny nehledám výbavičku a zařízení, když se nudím a mám náladu kouknu, ale vím, že všechno budu řešit na poslední chvíli - a kdybych to náhodou nestihla, bude muset syn a přítel 😀

Ahoj, vlastně ani nevím, proč sem píšu...první těhu bylo bez komplikací, jen jsem musela na mateřskou o týden dřív než plánovaně (takže 8 týdnů před TP) kvůli tvrdnoucímu bříšku a zkracujícímu se čípku, ale popravdě mi v tu dobu bylo z mého sedavého zaměstnání už dost nedobře, takže mi to nevadilo. Bydleli jsme tenkrát s tchýní, takže válení se v posteli zalezlá v našem pokoji bylo na programu celé dny a teď na to ráda vzpomínám, to bylo asi nejvíc filmů co jsem kdy zkoukla 😀
Po porodu jsme se přestěhovali do vlastního baráčku a tradá, tady jsem, domácí puťka. Už plánujeme druhé dítě abych nemusela za půl roku do práce (mám MD jen dvouletou), protože s prací to mám trochu komplikovanější s dojížděním ale hlavně mě to doma strašně baví. Zahradničím, letos jsem začala plést nebo spíš háčkovat, a spoustu času trávím v kuchyni. Taky jsem si to dřív moc neuměla představit, tedy jako vařila jsem vždycky ale ne až tak hodně, zahradničila jsem taky vždycky ale ne tak hodně, nepletla jsem, hodně jsme courali venku a po výletech, práce mě hodně bavila že jsem jezdila dobrovolně i víkendy a vánoce/silvestr kdy je v mém oboru top sezóna jsem nadšeně chodila na přesčasy, navíc jsem si našla ještě jednu práci, v níž jsem rozjela podnikání (to už jsem byla těhotná).
Tím chci asi říct, že nikdy nevíš, co tě chytne...jestli máš třeba nějaký nesplněný sen který teda nesouvisí s pohybem, třeba si říkáš, že se naučíš nějaký jazyk nebo že přečteš půl knihovny nebo že se naučíš hrát na kytaru - máš jedinečnou příležitost. A jestli ne, no tak to v tom případě můžu akorát popřát pevné nervy! 🙂

@lucil Držím ti palce, ať to zvládneš. Nevím, co víc poradit, mě popravdě nebaví doma už nic a jsem ze všeho akorát otrávená. Takže ti naprosto rozumím.. Člověk míní, život mění ☹ Navíc jsem teď naivně počítala s tím, že si pár dnů poležím a dobré. Tak jsem teda pár dnů poležela, včera jsem akorát vyluxovala a večer jsem vzala psy na krátkou procházku (cca 1,5km), šla jsem pomalu, svým tempem.. Ve tři ráno mě vzbudilo špinění jak blázen a to už jsem byla fakt vzteklá, protože když se nehýbu, nešpiním. Jakmile začnu COKOLIV dělat, špinění je zpět. O tom sexu ani nemluvím. Nechci, ať to zní sobecky, ale těšila jsem se, jak si i v těhotenství užiju pár výletů, nějaký lehčí výšlap na hory a budu mít vzpomínky a fotečky. Místo toho ležím doma jak lazar a když ke mně přijde někdo na návštěvu, tak jsem akorát protivná a potom mě to mrzí ☹ Musíme věřit, že bude líp no, nic jiného stejně nezbývá 🙂

@hanulkapal Úplně rozumím. Já se také těšila na výlety a poslední dovolenou bez mimi( mám ještě vybírat starou dovolenou 😠 ). Také mám pocit jak to píši, že to zní dost sobecky...Sotva se vyhrabu z jednoho zdrav. problému vlítnu do dalšího. Co mě těší je jen ta hranice ukončeného 24 týdne, co už mám za sebou. Jinak je mi velkou oporou manžel a v posledních týdnech i pohyby mimi. Vidět ho jak se na mimi těší mi vždycky zvedne náladu. To on mě vždy povzbudí, když jsem na dně. Jinak v těhotenství je psychika o to horší, protože nás prostě ovlivňují hormony, už tak si dost užijeme a když člověk slyší stále špatné zprávy...Každá musíme najít nějaký způsob jak se s tím vypořádat. Hlavně sami se sebou, když jsme sami doma. Zcela tě chápu s těmi návštěvami. Já nikomu několik prvních týdnů na PN nezvedala telefon, jak jsem byla v depresi a ani už mě pak nebavilo s nikým mluvit na téma já a mé těhu. Co také všem říci? Že můžu kdykoliv po..., nebo teď pro změnu předčasně porodit? A babské rady- to bude dobrý mě o to více štvaly. Do teď udržuji s kolegyněmi z práce jen sms kontakty, ty osobní mě vždycky rozrušily. Všem jsem dala najevo, ať mě nechají v klidu, že se jim sama ozvu až se budu cítit OK a jsem ráda, že lidi kolem to respektují. Ten klidový režim je ale potřeba, mě dost zabralo i to, že manžel opravdu začal na nařízení lékaře dělat veškeré práce v domácnosti- nešpinila jsem vůbec a bolesti téměř vymizely. Teď už jsem na tom lépe, ale doma mi přibyla další knihovna a další knížky jsou na cestě( Small, Drake 🙂), co také jiného dělat 😎 . Přeji ti hodně štěstí v dalších týdnech těhotenství aať se postupně z něho začneš těšit, tak jak začínám postupně já, ikdyž je to někdy boj. Byla bych ráda, kdyby jsi dala vědět, jak jsi dopadla při další kontrole....

@lucil Moc ti děkuju za slova podpory!!!! Je super vědět, že i když je člověk rozhozený, tak mu někdo dokáže porozumět (pro okolí jsem hysterka, negativka..). Další kontrolu mám shodou okolností teď v pondělí, určitě dám vědět aspoň pomocí KZ, nebo to někde písnu. Já jsem asi i dost naštvaná proto, že jsem si nepřipouštěla, že bych mohla mít nějaké komplikace. Hodně mě drží nad vodou kamarádka, která až do 6tého měsíce chuděra vyzvracela snad vše ☹ Takže prostě vidím, že i jiní mají problémy a snažím se nebýt tak hrozně zahladěná do sebe. Mám teď tendence se litovat a tím jak se mě přítel pořád ptá, jak mi je, jestli zase špiním, mě k té lítosti ještě dohazuje.. Co se ale týče miminka, tak to krásně roste a jinak je vše v pořádku, jen ten hematom zlobí no.. Na miminko se moc těším a nejradši bych přetočila čas, abych věděla, že všechno dobře dopadne 🙂) Přeju taky klidné těhotenství a neboj, těch výletů si ještě užiješ i s prckem a aspoň budete mít společné vzpomínky, to přece taky stojí za to 🙂

@lucil no, já sice nešpiním, ale omdlívám.... mám tlak 80/54 😀 Stačí, abych naplnila pračku prádlem, narovnala se a už mám barevný kola před očima.... to samé když třeba vyjdu kopec nebo schody. Z vany mi musí pomáhat manžel, protože se bojím, že bych sebou sekla. Ještě, že se zatím nevrátily ty šílený vedra, co byly tak 2 týdny zpátky, to fakticky nedávám - a to jsem se každý rok tak hrozně ráda opalovala 😀 ..... těším se na miminko, ale prostě nechápu, jak může někdo TOHLE nazývat nejkrásnějším obdobím v životě 😀

No tak já se taky moc těšila ža budu těhotná..jak se budu flákat doma a všechno si udělám uháčkuju věci a tak...V práci jsem skončila hned ve 4tt špinila sem a mám rizikové povolání pro těhu...teď jsem skoro ve třetím měsící a umírám..nic mě nebaví..budím se brzo ráno a pak už neusnu ale celej den jsem pak nepoužitelná..všechno mě štve..pořád mám pocit že to dítě nikdo nechce..přítel se radši nevyjadřuje..pořád mi asi nevěří že je to tak hrozný..pořád si myslí že dokud nebudu mít pupek v devátým měcíci tak mi musí být úplně fajn..ach jo...už aby bylo mimi na světě..a to enmluvím o tom jak se pořád bojím jestli je všechno s mimi v poho..a bojím se toho co bude až se to narodí..doufám že fajn 🙂

@bielamacka holka,ty mi naprosto mluvíš z duše!!!
amen!

@domca89 pokud máš práci, kterou jako těhotná nesmíš vykonávat....je zaměstnavatel povinen převést tě za stejný plat na jinou práci...pokud toho není schopen...máš nárok zůstat doma a on ti platí nějakou část mzdy....v žádném případě nemáš být na neschopence a čerpat dávky státu, když nejsi nemocná. Je to hrozné, že to takhle chodí , ale je to zcela nezákonné....a stát tak přichází o miliony, které mají platit zaměstnavatelé...
To ostatní je o komunikaci mezi tebou a přítelem a docela bych radila to řešit, protože je to názor na fungování partnerství a života a může to způsobit dost velké problémy, když nebude řešeno.

@zuzik106 no já se těšila, jak budu dál cvičit a udržím si hezké tělo, co nejdéle to půjde - místo toho je mi celej den blbě a musím se válet a jsem tlustá a oteklá 😀 Moc príma 😀 Mně přijde, že u nás se naopak všichni těší víc jak já. Nejsem žádná typická domácí hospodyňka, nemám doma ani žehlicí prkno, neumím vařit. Uklízím, až když mi to fakt přijde nechutné 😀 Z háčkování nebo pletení by mi asi jeblo 😀 Ve volném čase skládám muziku, poslouchám nové věci, čtu a sleduju filmy - to mě baví hodně. Chodím ven - jsem samotář, takže mi nevadí si jít sednout na dvě hodiny s knížkou do lesa. Vadí mi, jaká jsem sračka, že nezvládnu ani desetinu toho, co předtím. Manžel se o mě naopak přehnaně bojí, takže mě kárá i když jdu na hodinovou vycházku jako kdybych šla na túru na Sněžku a nenechá mě nic dělat. To je sice příjemné, ale ještě víc to přispívá k tomu pocitu vlastní sračkovitosti....

K tomu strachování se - já vím, že je těžké říkat někomu cizímu, ať se nebojí - ale stejně to nemůžeme ovlivnit a osobní nepohodou a stresem si rozhodně nepomůžeme :-/ mně docela pomáhá si tohle říkat - že to stejně neovlivním a že stejně nemá smysl to řešit a že musím prostě věřit, že to bude OK a ne jinak. Když si to zopakuju ve chvíli, kdy by se mě začal zmocňovat strach, uklidním se.

@bielamacka
Jo já taky dřív chodila ráda ven. Jsem z jeseníku takže v přírodě jsem vyrostla jenže jsem se odstěhovala za přítelem do Litovle nikoho tu moc neznám takže nějaký vycházky na kafe s holkama nehrorzí,..a procházky?? tady?? není kam...je fakt že mi to docela chybí...a jelikož mám vycházky tak si nemůýu jen tak někam odjet což mě deptá nejvíc..horzně sem se těšila jak budu jezdit na výlety do kina a prd...jen pro to že nemůžu pracovat...když jsem byla v práci tak mi to tak nevadilo jak teď..

nejhorší to bylo od toho 8 tt do toho 18 tt, zvracení a bolesti zad, prostě fakt jsem myslela,že už to nevydržím, byla jsem na nervy, hodněspavá bez energie, pak hlavně po 20tt jsem najednou dostala energie až hrůza a byloto o dost lepší...no teď už zase začínám cítít únavu, ale už je to zase o něčem jiném...ano, musela jsem se vzdát každoroční dovolené u moře, z důvodu, že mi vedravážně nedělají dobře a i více se držím doma a odpočívám, takže nějaké dlouhé výlety nehrozí, tak aspoň zařizuju věci do bytu...no a v práci se mi to krátí. Také jsem nejdřív myslela, že normálně rodit ani náhodou, že císař to jistí,ale ten názor se změnil, dokonce i zdravotní komplikace, které tomu bránily se ukázaly, že to mu bránit nebudou avšechno to kolem mě najednou posiluje...takže holky vydžte, ono se to zlomí a bude líp 😉

@hanulkapal Zvykej si.Manžel se mnou chodí i na gynekologické prohlídky- vyžadovali to tam vedou to manželé Zakopalovi. A všechny zákazy a příkazy jsou mířeny přímo na něj a on se je snaží úzkostlivě dodržovat.....Takže mě hlídá na každém kroku-co a jak doma udělám a jak vstávám.... 😉 Ale je to pro dítě...to je to hlavní. Je důležité mít vyřešeny základní priority. Neboj i já je v průběhu těhu několikrát měnila a stále měním, vše pro mimi... 😀

@bielamacka Jé já zapomněla připast problémy s tlakem? Které vyřešilo až blbé Magnésium... Vím o čem mluvíš.Vyřešila jsem to flaškou sladkého při sobě-cola, džus hlavně se vyhýbat uzavřeným prostorám.. Jinak fiaskem pro mě skončila návštěva Brněnské ZOO, kdy jsem v půli cesty na kopec málem odpadla....Napiš prosím něco ještě více negativního...Já těch zkušeností mám až až... 😀

@lucil mno zmínila jsem ty obří kozy, co mi narostly? 😀 😀 To nechceš.... a zmínila jsem to, jak jsem nechutně oteklá a tlustá? Stačí, prostě 😀

@lucil Tak jsem po kontrole a nicnedělání bude pokračovat.. Asi zkusím víc číst a najít si nějakou aktivitu, kterou se zabavím, abych na to pořád nemyslela. Hematom je větší, než minulý týden 😠

@bielamacka Promiň, ale s velkými prsy bojuji asi od sedmičky. Tehdy jsem dostala přezdívku Pálavské vrchy-75D( pocházím od Pálavy) a nyní si užívám 80G... 😀 . Ale jinak já během těhu zhubla 7kg, tak se ve svém těle cítím skvěle. Zatím mi roste jen bříško....Tak to s tebou opravdu soucítím 😉

@hanulkapal Tak to je mi líto. Hlavně zůstat v klidu - jak úplně fyzickém tak i psychickém. Mě opravdu za 5 měsíců PN přibylo tak 20 knížek. Člověk v jiném světě vypne a přestane myslet na trápení. 😉 Držím pěstičky ....

@lucil tak to se máš, já přibrala na všech rozměrech 😀

ahoj, ja bezne vykonavam dve práce -- jednu na obchode s nabytkem, druhou doma --- po vecerech siju. dostavujeme s manželem domek, ploty, opernou zed --- jedu v betonu 🙂), staram se o zahradu, do toho studuji, vypomaham rodicum. spim bezne 4-5 hodin denne. no a ted? jsem v sedmem tydnu, manzel a rodice mi zakazuji vse, navíc jsem silene utahana, zpomalena, znudena. nic mi nejde. stve me, ze na domku nic nedoděláme a slysim jen---mas co jsi chtěla . ano dite moc chci, uz nejsem nejmladsi, jen jsem nejak necekala, ze to bude takovy fofr. navíc se bojim , doufam, ze bude vse ok. resime korunky na výbavičku, preci jen jde jinak vse do bydleni a výbavička stoji dnes docela balik. mam ohromnou radost, ze jsem tehotna, ale na druhou stranu ohromne obavy o naší budoucnost, o praci, no vlastne o všechno. jenze --- odkládat dite proste nemohu donekonečna a jsem stastna, ze se to povedlo. ale stvu sama sebe a nudim se ohromne. snazim se zatím alespoň delat me dve práce ( ikdyz mam zakaz cokoli tahat a vlastne ani nechci), starat se o nasich 6 psu, udržovat zahradku. jen mi vse jde pomaleji. navic mi není uplne dobře a nejsem zvykla brat na to ohledy ci mit nejakou bolístku, nevolnost a pod.