Je těhotenství omezení?

Ahoj asi spíš záleží - jaký si to uděláš takový to máš, já se teda neomezuji vůbec, kromě nějakých tataráků si dám na co mám chuť i to malý pivko nebo skleničku vína, výletům se vůbec nebráním, teď jsme přijeli z docela aktivní dovči a bylo to fajn, unavená jsem to ano to člověk těžko ovlivní ale do práce chodím a všechno ostatní dělám normálně jako dřív. Myslím, že je zbytečný to tak hrotit a nedat si ani pitomej sýr, to by člověk nemohl jít ani vynést koš protože co kdyby ho zajelo auto? Nabíc u nás v bříšku jsou naši miláčkové na tom nejbezpečnějším místě 🙂

@jitulka89 a kdea jak si stravila aktivni dovcu?
Samozrejme nejsem uzkostliva, ale snazim se urcite veci proste nedelat a je to asi v zavislosti na tom,,jak dlouho se n dite ceka, co vsechno predtim se delo, a tak dale.

Ja mela šílený těhotenství, ale manžel mi byl 100% oporou a pomáhal mi, co to slo. Tvuj kluk (žádnej partner, ani přítel) by mel co nejrychleji dospět, za par mesicu z nej totiz bude otec!!! A to fakt není žádná sranda. Nic, co by si mohl rozmyslet, nebo ignorovat.

@margrethe5656
Ano , souhlasim, jen mi to prislo nejak dneska lito, ze partner rano odjel na tyden na vodu a ja nemohu a ani nevim jestli si nejakym zpusobem pripousti,co ja musim obetovat a obcas me jeho slova rani, jako treba ze to tak je a ze se s tim musim smirit a ze az se to narodi ze me teprve cekaji veci, tak si rikam proc me jenom?Cekam spis soucit,pochopeni,vciteni,ale to zrejme marne,cooo????

@hanule54 s chlapama je to těžký, oni se často snaží dohnat co nestihli než se to narodí, protože ví, že si pak neškrtnou...byli jsme na Sardinii a měli jsme tam nějaký túry atd. ale nic hroznýho jen si dávám při chůzi více přestávek a dá se to. Nám mimčo taky nešlo hned, ale dost jsem si načetla a tak vím, že jestli o něj máš přijít tak to neovlivníš tím, že se zavřeš doma a nebudeš nic dělat, mě doktorka ještě říkala že je dobře že mám nějaký pohyb a aktivity

@jitulka89 to musela byt krasna dovca.
Kdyz zrovna ten muj nema co dohanet,protoze se vubec v nicem neomezil a mam i pocit ze i to me trochu do budoucna desi,ze ho dite nezastavi v nicem,ale je zase spise na jine tema.

@hanule54 já tě chápu mám to trochu podobně ale po porodu se určitě zmátoří

Já dělám vše jako dřív. I mám v práci stále 15 hodinové směny - jsem baristka, takže si ani nesednu, jen stojím a pobíhám po kavárně, běhám po schodech... A máme tam vždy tak o 10 stupňů víc než venku, takže prakticky už od května rozmezí 35 - 45 stupňů. Spím v průměru 5 hodin denně, když zrovna nemám pracovní den, doma vařím, peču, uklízím, jdeme na nákup, na návštěvu atd. Volný víkend mám jeden ze dvou, tak jedeme na výlet.
Jsem unavenější než předtím, ale nic hrozného to není. První tři měsíce mi bylo od žaludku špatně prakticky pořád, ale to se taky dá zvládnout.
V jídle se neomezuji, syrové maso tedy nejím (nejím maso celkově), dám si sklenku vína nebo cider maximálně jednou týdně, víc jsem nepila ani předtím, jen ještě tak panáka tvrdýho, což si teď nedám.
Těhotenství pro mě není nijak velké omezení a s ničím jiným jsem ani nepočítala. Každý se cítí jinak a někdo vše moc řeší, někdo zase ne...
Dělej to, na co se cítíš, ale o prcka se tolik neboj 🙂 Pokud by se mělo něco stát, nezabráníš tomu ani tím, že budeš celé dny ležet.

Tehu je narocne, omezeni nemalo, ale stale je to nic oproti prvnim mesicum po po porodu 🙂 ty deti za to ale stoji 🙂

@hanule54 Já myslím, že si to chlapi moc nepřipouští a úplně tě chápu, že je ti to líto, když muž nevidí, co všechno tě to stojí. Mně manžel občas překvapí nějakým grandiózním plánem, že půjdeme na výlet na hrad do kopce při 40 stupních ve stínu - mám měsíc a půl do porodu, nohy nateklé, špatně se mi dýchá, o patnáct kilo víc - a neuvědomuje si, že už to prostě nezvládnu. Možná si o tom zkusit s partnerem promluvit. Mně by třeba vadilo, kdyby manžel odcestoval někam na týden pryč a nechal mě doma samotnou, přeci jen se už začínám trochu bát - porod se blíží.

@hanule54 u první dcery jsem byla na nemocenské od potvrzení tehot. Šla jsem dobrovolně,protože jsem predtim 2x potratila (poprvé zamlkle tehot.,podruhé kvůli težké vrozené vývojové vadě miminka). Vycházky jsem si dala v kuse celých 6 hodin pravé abych mohla aspoň někam vyrazit kdyz budu moct. Také jsem řešila stravu,pití kávy apod.,byla opatrná. Ale hermelin jestli je česky a tzn.z pasterizivaneho mléka ti nic neudela-nebezpečné jsou výrobky z ne ošetřeného mleka,ostatní ne. Pivo si v těch vedrech také dat můžeš,doplnil minerály,nebo pij Birell. Je důležité abys ty byla v psychické pohode a ne nešťastná. Samozřejmě ze těhotenství znamená některá omezení,ale trvá to jen par měsíců a jde ti vydržet. Teď jsem těhotná podruhé,chodila jsem do poslední chvíle do práce a doma máme dohromady s přítelem 3 deti (tohle bude 4.). Je to mnohem náročnější než poprvé kdy jsem se starala jen sama o sebe a nebyla limitovaná dětmi a práci,ale dá se to zvládnout. Každopádně co spis vidím jako ne moc dobre je to,ze to tvůj přítel bere jako hlavně tvoji záležitost,která se ho týká jen okrajové. Teď možná ano,ale dite bude vás obou a i kdyz ze začátku budeš u nej nejdůležitější ty,budeš potřebovat pomoc a podporu. Nevadí,ze odjel na vodu-můj jel taky v březnu na Mallorku na kolo,ale důležité je,jestli se zajímá o tebe a stará se o to,abys byla spokojena. Klidně si udělej vlastní program kdyz je pryc-bez za kamarádkou,res vybavicku,pozvi někoho k sobě domu apod. Užijte si to volno,věř,ze ti bude pak vzácně. Přeju zdravé miminko a pěknou materskou

Neviem preco by chlap mal rychlo nieco dohnat lebo si uz potom neskrtnu?? Moj manzel pojde v srpnu na festival kam chodime vzdy spolu a v zari na turistiku s kamosmi, a nenapadlo by mi zakazovat mu to 😉

S tehotenstvom prichadza zodpovednost, a s tym aj obmedzenia, ja nesuhlasim s pitim alka, 15 hodinovymi smenami na nohach a podobne. Je to iny stav a treba sa mu prisposobit, ale to neznamena len lezat doma ked zena nema problemy. Ako vo vsetkom v zivote treba najst kompromis.

Ja som bola od zaciatku na neschopenke kvoli bolestiam a jasne ze ma to mrzelo ale predsa to robime kvoli dietatu, myslim ze po porode pojdu nase potreby na chvilu este viac stranou ako v tehu

Asi hodně záleží na tom, jak se maminka cítí. Já měla nádherné těhotenství - bylo mi divně od žaludku pouze jednou, cca 10 dní po oplodnění, tak trochu se mi motala hlava a divně tlačil žaludek, jako dkyž člověk sní něco špatného. Jinak jsem nezvracela, do práce chodila až do úplného konce (a že jsem jako sekretářka lítala jako fretka, jen to hvízdalo). Doma jsem dělal úplně všechno, 6 týdnů doma před porodem si vyloženě užívala - chodila jsem s bubnem hrabat trávu, potok, chystat ustájení pro koně...... před termínem jsme myla okna, lítala po štaflích, byli jsme na konzertě Kryštofů (ano, i to se s těhotenským břichem dá zvládnout), jezdili po výletech ..... krom lehkého funění, pálení žáhy a brnění nohou poslední měsíc mi bylo úžasně. Jedla jsem vše - bez omezení. alkohol ani káva mi nechutnaly, takže jsem to vůbec neřešila - cpala se sýry, hermelínem, taky sladkým a kyselým .... :D

Těhotenství není nemoc, je to jen jiný stav. Přiznávám, že to bylo nejkrásnější období, co jsme kdy zažila. Mohla jsem všechno. Přiznávám, že moc nerozumím těm, co jen co zjistí, že jsou těhotné, dají nohy na stůl, přestanou se hýbat, začnou jen žrát .... a pak se diví, že nemohou zhubnout a vše je bolí. Já nabrala 14 kilo, dnes je mám všechny dole. Takže opravdu, užívej, neomezuj se, hýbej se ..... je to krásné období a pokud nemáš nevolnosti, tak žij. S prckem je mnohem víc omezení, až bude venku :D

@vladienka to že musí něco dohánět si myslí spíš chlapy a takhle jsem to myslela, proto se pak takto chovají....myslím, že to každý pochopil

@eva518 dekuji🙂.Nemuzu rict, ze jsem nestatstna, to ne.Dite jsme chteli oba, jsme radi,ze je vse ok.Ale presne jak rikas, taky si myslim,ze na to cele kouka jakoby z vrchu a jsem zvedava jak to bude po porodu.Kdyz uz ted rika,ze to bude na me,to vim,ale i on bude dulezity prece.A to uz nevim jak budu vzladat kdyz si jen tak odjede.Ted to chapu,nechci nekomu neco zakazovat,kdyz sama nemuzu,ale urcite pochopeni bych brala.A ohled,ze uz proste nedavam takove vykony jako pred tim.Samozrejme obcas neco doma udela, vydelala penize.Ano delam to/kvuli diteti,ale furt mi prijde,ze vic ja sama,ale asi to tak je bezne.Takoveto to noseni na rukou,delani co se na ocich vidi, dojati tatinkove atd,je asi nekde v cervene knihovne.

@jitulka89 no ale pokial si to chlap mysli, tak sa treba porozpravat aby pochopil ze to tak nebude 🙂 a mozno ho to ukludni a nebude citit tu potrebu dohanat.

Já byla v těhotenství teda pěkné brko, jela jsem dokonce sama autobusem do Maďarska, za kolegy z práce. Tak jsem se nechala po městě odvézt taxíkem, protože sama bych tu adresu nenašla, v noci jsem dorazila do kempu, bylo už zamčeno, tak jsem přelézala plot.... v jídle jsem se neomezovala vůbec, tenkrát se nevědělo nic o plesnivých sýrech a tak, nebyl internet, kde by se dalo něco přečíst, o těhotenské cukrovce jsme nevěděly zhola nic. Naopak se říkalo, že na co má máma chuť, to si má dát, takže já chodila pro ovocnou zmrzlinu s půllitrem a když jsem dostalo v noci chuť na bramborák, tak jsme ho udělali. V prvním těhotenství jsem chodila do školy, na střední, takže jsem v úterý psala písemku a ve středu rodila. 😀 Tenkrát se nic tak nehrotilo a bylo to podle mě mnohem lepší.

Jo, ale s tím chlapem, to máš pravdu, to mě taky docela štvalo, že mě je blbě, musím běhat po doktorech /to totiž nesnáším/ a on nic nemusí a přitom dítě taky dostane. 🙂

@vladienka vážně si myslíš že chlap hned otočí jenom proto, že mu řekneš že se pro něho nic nemění? Každej kterej umí jenom trochu přemýšlet by ti hned řekl že to není pravda. I můj chlap byl jeden z těch co si potřeboval všechno dohnat, užila jsem si s ním svoje, ale mnohem větší krize přišla půl roku po porodu. Nebudu se tady o tom rozepisovat to by bylo a úplně jiný téma, ale rozhodně jsem s ním o tom mluvila, říkala mu jak se hrozně citím a že by taky měl trochu brát ohledy na mě. A stejně mu to nezabránilo dojít domů vožralej jak slíva ve 2 v noci, smradlavej vlíst do postele s tím že mě hrozně sprostě vynadal a poslal ven se psem, kterej fakt potřeboval protože zas někde něco sežral a měl průjem. Na konec jsem ho z ty postele vykopala a šel s ním on ale i tak to byla scéna na třičtvrtě hodiny. A já v 5. měsíci. Takhle prostě chlapy uvažujou a nezměníš to ani když se budeš stavět na hlavu natož tím že si s ním jednou promluvíš.

@hanule54 Jinak mě bylo v těhotenství taky fajn, ke konci mě pak akorát pálila věčně žáha a neměla jsem ani nějaký extra problémy v posledním měsíci s obouváním. V ty samý době jako já byla těhotná i spolužačka a ta už v 5. měsíci se musela podpírat rukama při vstávání z postele. Je to fakt spíš o tom jak a na co se cítíš. Prostě se nepřepínat ale taky nesedět doma, přecejenom k porodu budeš tu fyzičku taky potřebovat. Sýry si klidně dej, já jsem nejedla jenom syrový maso (tatarák nejím a párky jsem vždycky uvařila ve vodě) a dávala jsem pozor u bylinkových čajů aby neobsahovaly něco co nesmím. Co se týče partnera tak to ti moc neporadím, sama jsem s tím dost válčila. Ale zkus ho zapojit do chystání věcí pro miminko, ať se jde s tebou podívat na kočárky a pomůže ti nějaký vybrat, ať sestaví postýlku a přebalovací pult...zkus ho nějak navést aby třeba pouvažoval o přestavění nábatku aby mělo miminko až se začne trochu hýbat prostor a bylo to pro něj bezpečný...jinak nevím jak ty zatracený chlapy donutit zamyslet se trochu nad budoucností...

Ja teda obecne nemam rada vety,ze jaky si to udelas,takovy to mas a taky ze tehotenstvi neni nemoc,protoze 1) kazda mame jine podminky a 2) kazda to tehotenstvi jinak snasime. Musela jsem dva mesice lezet,i chvili sedet byl problem. Skvele podporova rodina,manzel az na par excesu taky. Syry jsem jedla,misto zmrzky radsi nanuky,kafe a vino jsem si holt odpustila,o turach a sjizdeni vody jsem si mohla leda tak nechat zdat. Cekala jsem nase vymodlene miminko a nic nebylo dulezitejsi. Horsi jsou ty blbe kecy partnera,kdyz ma problem uz ted,co bude rikat po porodu?

Temi par excesy myslim asi neco jako pise @yelowangel ,vetsinou byl fajn,ale par scen u nas taky bohuzel bylo.

@pajula123 samozřejmě je nutné se přizpůsobit zdravotnímu stavu to nikdo neříká že né, ale sedět doma jenom preventivně to mi přijde na hlavu

tak já jsem to pochopila tak,že zakladatelka nesedí doma jen preventivne ale protože bývá často unavená a že okolí a partner se tomu nechce tak nějak přizpůsobit....a je t sjíždět vodu jako těhotná mi přijde jako úplná blbost...

@caverina já ale neměla na mysli zakladatelku...ale všeobecně, vodu bych taky asi nesjížděla, ale zase bych se nebála dát si sýr atd

Já se v těhotenství docela omezovala, jsem takovej opatrnej typ. V prvním trimestru jsem byla měsíc a půl na neschopence kvůli krvácení, takže nějaký sporty typu lyže, brusle, kolo, jsem ani potom nepraktikovala. Ono stačí jednou spadnout a může být po všem. Chodila jsem hodně pěšky, dokud to šlo, to jo. Chtěla jsem chodit plavat, ale měla jsem neustále nějaké záněty, takže to nešlo. V jídle jsem se omezovala taky dost, nejedla jsem ty sýry a nedostatečně upravené maso/vejce. V hospodě už jsem pak nejedla skoro nic protože co si budeme povídat, zeleninu tam často moc nemyjí (a toxoplazmoza je převážně z neomyté zeleniny nebo syrového masa), maso je často nedostatečně propečené atd. Štvalo mě to, ale za zdravé dítě mi to stálo. A musím říct, že manžel to naprosto respektoval. Pařit beze mě skoro nechodil a dodnes jen výjimečně, sám na dovolenou nikam nejel, nic mi nevyčítal. Vše se podřizovalo tak nějak automaticky tomu, jak jsem se zrovna cítila. Takže když jsme byli na dovče v Rakousku a já špatně cítila pohyby, prostě jsme se zabalili a jeli dom. Bez debat, bez výčitek, v pohodě.

a nutno podotknout, že s dítětem přijdou mnohem větší omezení, ale to poznáš 🙂 Zlatý těhotenství 🙂

@caverina V tom případě bych očekávala od partnera, že se zeptá, jestli by jí teda nevadilo, že pojede bez ní na vodu, jestli by jí to nebylo líto a jestli kvůli zdravotnímu stavu nebude lepší, pokud bude s ní. No, ale uznávám, já jsem asi v tomhle směru dost rozmazlená. 🙂

@jitulka89 tak to já jsem se bála a to přitom na střech ujizdim....ale vydržela jsem to...kamoska se neomezovala vůbec....myslím si ze jde spíš o pocit. ..mám jíst něco co by mi mohlo ublížit tak to radši nejim. ..vydržet se to určitě dá..

@babanci souhlasím....ono je rozdíl jedna taková akce a nebo jestli je to pravidelně....to by mi vadilo dost