Úzkosti a strach o nenarozené mimi. Jsem normální?

isis1
23. črc 2008

Ahoj maminky, jsem tady nová a potřebovala bych poradit, případně s někým sdílet své pocity. Mám velké úzkosti o naše miminko. I když těhu probíhá v pořádku, přesto mně neustále obtěžují myšlenky, že se miminku může něco stát, že se může narodit s nějakým problémem, ani nechci vypisovat vše co mě napadá. Jsem normální?? Máte to také tak??
Díky moc za vaše odpovědi.

smardik
23. črc 2008

isis já to tak měla hllavně v době kdy jsem měla problémy, ted mě to taky občas napadne ale už to není tak často a říkám si kdyby něco už ho můžou zachránit. Můžu se zeptat jak dlouho jsi těhotná

marselina
23. črc 2008

isis1:já myslím,že je to v celku přirozené,každá maminka má strach,i mě se stávalo že jsem se občas budila z hrozných snů že se stalo to nebo ono,i porod jsem si už prosnila,ale na to nesmí člověk tak myslet,musí pořád věřit že vše bude OK

holly1
23. črc 2008

ahoj, no tak já jsem na tom teď pár dní podobně, jsem teď pár dní dost znejistělá, slzy na krajíčku a strach. Pár dní jsem moc necítím pohyby, i když mě včera dr. na ultr. trochu uklidnil..... ale moje pocity pramení hlavně z toho, že se chystáme se na dovolenou k moři a okolí je z toho spíš rozpačité, protože naše mámy prostě nebyly zvyklé v těhu cestovat.A vlastně se k tomu podobně staví i kamarádky. Tak se tím taky trošku zaobírám a mám spíš takový "pocit", že se opravdu něco může stát. Manželovi jsem to neřekla, těhu je bez jediného problému, i když jsem to popravdě nečekala, prostě doufám, že až tam budeme, tak moje obavy trošku ustoupí. Myslím si, že v tom každodenním životě hrozí miminku možná víc nebezpečí, mám náročnou práci a snažím se stíhat všechno jako dřív, takže si někdy připadám trochu přetažená. Dovolenou vnímám jako příležitost k vybočení, odpočinku a relaxaci.
Isis, v kolikátém týdnu jsi? Ví o tom manžel nebo nějaké kamarádky? Jde o to, do jaké míry tě tvoje obavy a úzkosti obtěžují, pokud to opravdu vnímáš jako problém (já myslím, že u mě to zatím není tak silné), možná bych to řešila tak, že si o tom s někým promluvíš, s někým, komu důvěřuješ. Pokud se ti zdá, že v tvém okolí nikdo takový není, možná bych vyhledala i odborníka.

isis1
autor
23. črc 2008

Holky, moc Vám děkuju za odpověď.
Jinak já jsem ve 36. tt. Tyhle obavy a úzkosti o miminečko mám od začátku.
Fakt už mě to obtěžuje.
Jasně, není to pořád. Jen občas, ale stejně mě to trápí 😔
Víš, nejde o strach a obavy třeba z potratu, ale spíš o zdraví toho miminka.
A bohužel znám ( nepřímo ) jedny rodiče, kterým miminečko zemřelo. 😔

A pak mám strach o to svoje štěstíčko v břísku.

smardik
23. črc 2008

holly1 já jsem taky moc necítíla pohyby tak jsem šla k doktorovi a ten mě uklidnil 🙂 a pro jistotu se na malého podíval a vše je v pořádku. Ale i ted má období kdy někdy se může ukopat a někdy ho skoro necítím. Já bych tu dovolenou u moře probrala s doktorem a pokud souhlasí a nemáš problémy není důvod nejet. My jsme taky chtěli jet ale právě že já problémy měli tak jsme se rozhodli že raději ne

isis1
autor
23. črc 2008

Holly, není to tak strašný, jak se možná zdá.
Je to tak, že mě kvůli miminku mrzí i sebemnší moje pochyby a úzkosti.
Vlastně je to o tom, že když člověk ví, co může vše hrozit a co se stalo za smutné události, pak má obavy.
Snad je mi teď rozumět.
Zkrátka v tomto případě platí, že neznalost je vlastně výhra 😉

sarkal
23. črc 2008

isis1:Jsi ve 36tt takže už to máš za pár a musíš to brát tak,že kdyby se teď miminku nedej bože něco stalo tak oni mu pomůžou a pokud jsi měla těhotenství vpořádku a mimčo také tak už bych se nebála,ono se to sice hezky říká já sama mám někdy strach když se mimi nehýbe a tak ležím a jen čekám a modlím se aby se pohlo,má prostě i období klidu.Uteče Ti to a zachvíly na to budeš jen vzpomínat,uvidíš!! 😉

holly1
23. črc 2008

isis, tak pokud jsou tvoje obavy v "rozumných mezích", tak to je možná normální a v pořádku, i když pro nás to příjemné není. Já mám pořád strach spíš o to, že se mi miminko nepodaří donosit, teda úplně mě mrazí, když jsem to napsala takhle natvrdo, ale "něco takového" v hlavě nebo spíš v podvědomí mám. Prostě je jasné, že ještě nemáme vyhráno, ale ono ani když odejdeme z porodnice se zdravým miminkem, prostě nikdo nám nezaručí, že naše budou zdravé a že se jim nikdy nic nestane. Myslím, že ten neustálý strach prostě k "roli" matky patří, a vlastně i otce, ale ti to mají asi trošku jinak, i když to neznamená, že ho míň milujou

evulinkab
23. črc 2008

Ahoj holky, tohle téma je pro mě jak dělané.jsem teprve 15tt a já pořád stresuju, jestli je to moje malé miminko v pořádku.Hrozně se na něj těším a i když ze začátku těhu jsem řešila spoustu věcí-problémy s přítelem,bydlení a dalsí a další..tak vše se nakonec vyřešilo, přítel se na miminko taky už moc těší a ted, když bych relativně mohla prožívat hezké období, tak se pořád strachuju.Je to dané asi i tím, že pořád mám nějaké zdr.problémy(zánět močáku, střevní chřipka, ted zase už týden špiním)Zítra jdu do poradny, poprvé tam se mnou pujde i muj přítel na ultrazvuk, jenže já mám obavy kvůli tomu špinění, jestli bude vše ok.Njeraději bych řekla doktorce, ať mi udělá ten utz bez přítomnosti přítele a teprve, až budu vědět, že je mimi v pohodě, tak ho zavolat,a´t se koukne taky.Já vím, že jsem asi psycho,jenže ono to snad ani jinak nejde.

smardik
23. črc 2008

isis1 když už jste takhle daleko zvládnete to 🙂 i kdyby se mimčo chtělo na svět ted zvládne to 🙂 a pokud vše bylo doposud v pořádku určitě to tak bude i po porodu 🙂 🙂

evulinkab já špiním od 11týdne a malý je v pořádku 🙂

llllucka
23. črc 2008

holly:já se teď taky chystám k moři.takže tě chápu.Já to teda nijak nehrotím.Těhu je bez problémů,doktorka mě ujistila,že nebezpečí nehrozí a kamarád doktor,se kterým jsem to probírala mi dovču taky doporučil.Říkám si,že kdyby něco,tak doktoři jsou všude.Myslím si,že ten oddech od práce a všeho okolo nám jenom pomůže.Rodiče a babičky taky vyšilují,ale už to neposlouchám.

holly1
24. črc 2008

IIIlucka, tak rodiče a kamarádky sice nevyšilují, ale člověk pozná, co si o tom myslí. Jsem taky úplně ok, jeidný problém, do práce chodím a makám jako divá, takže přesně jak píšeš ty, myslím, že tam si jedině odpočinu a to mi fakt neuškodí. Letadlo zvládám v pohodě, jediné náročné bude to vedro, ale slunečník a vysoký ochr. faktor to jistí. Kam jedete?

fiallinka
24. črc 2008

isis, to stresování je normální, fakt, já čekám dvojčata, tak to mám dvojnásobně 🙂, dávám si pořád nějaké milníky - 14. týden (největší rizika pryč), 25. týden (mimčo už by šlo zachránit), 35. týden - vyvinuté plíce... a tak prostě... snad to už nějak doklepu.

campi
24. črc 2008

Nebojte se dovoleny. Opakovane jsem cetla, ze pokud je tehotenstvi v pohode, tak se maminka nemusi bat ani letadla ani more. Jenom doporucuji vybrat si zemi s lepsi zdravotni peci, preci jenom stat se muze cokoliv (a treba by to prislo i doma, takze by to s dovolenou nesouviselo) a pak je kvalitni nemocnice dulezita.

Fialinko: jsem si na zacatku tehu myslela, ze kdyz preziju 1. trimestr, tak mam vyhrano. A jak pises, porad jsou to nejaky dalsi milniky, ted to je pro me 20tt. Takze potom to bude pokracovat? ☹

Těhotenský newsletter

Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu

Zjisti víc o svém těhotenství: Těhotenství týden po týdnu. Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce.


Modrý koník ti poradí v každém trimestru.
Zjisti víc o prvním trimestru.
Zjisti víc o druhém trimestru.
Zjisti víc o třetím trimestru.
Jak se zjišťuje pohlaví dítěte?.
Důležitá jsou různá vyšetření v těhotenství.
Určitě tě nemine 3D ultrazvuk.
Nebo také screening v 1. trimestru.
Někdy se může objevit i streptokok v těhotenství.
Závažná pak je preeklampsie.

Nenašla jsi odpověď na svou otázku?Zeptej se ve fóru