Jaké to je, být na miminko sama?

pecora
15. srp 2015
Ahoj, rada bych znala zkusenosti maminek ktere zustali s miminkem samy...malemu je 6 mesicu...
spimy
18. srp 2015
Ahoj, jsem s malým sama už od začátku jeho těhotenství. Předtím jsem asi 10 let v podstatě stále byla s partnerem, když se měnily, tak hned po sobě, takže nikdy sama. A kupodivu to není tak špatné jen je mi líto malého, že se na něj táta vykašlal úplně. Synovu teď bude rok a půl. Pokud je miminku už 6 měsíců, máš to nejtěžší myslím za sebou. Zvládat to jde. Já k tomu mám ještě eshop, takže stíhám tedy horko těžko a není moc na přemýšlení, že je člověk pořád sám. Prostě jdu makat. Držím palce, ať se sama necítíš, i když zrovna s nikým nebudeš 😉
pecora
autor
18. srp 2015
Ahoj, dekuji moc. Ja zatim sama nejsem...i kdyz jako bych byla... Chci od partnera odejit a sbiram odvahu...
spimy
18. srp 2015
Já předtím byla dlouho v nefunkčním vztahu a rok jsem sbírala odvahu. Dnes zpětně nechápu, že jsem si tak dlouho nechala kydat na hlavu. Jsem mnohem svobodnější. Naučila jsem se být spokojená sama se sebou, není to odvislé tolik od druhých, což je opravdu velká svoboda.
zabika1970
30. srp 2015
Moje zkušenost je stará dvacet let... Partner mě opustil během těhotenství a byla to docela úleva, ale když se syn narodil, tak mi strašně chybělo, že nemám tu radost s kým sdílet. Bydlela jsem 100 km od rodiny a byla na všechno opravdu sama. Nebylo to snadné, ale dalo se to. Držím palce 🙂
marcicek84
30. srp 2015
@pecora - nejdřív si musíš bý tjistá, že to po dobu rodičáku zvlásneš finančně
pecora
autor
30. srp 2015
To jsem si jista. Nikdy jsem na nem nebyla zavisla financne a nejsem ani ted.
marcicek84
30. srp 2015
@pecora - tak pak jestli áš rodinu, která by v přápadě potřeby pohlídala nebo tak...
spimy
30. srp 2015
Nemám rodinu, která by pohlídala. A být s partnerem, co tu radost z dítěte nemá je mnohem horší, než nemít se o to s kým podělit. Na to se najde vždy kamarádka, která si to poslechne 😉
pecora
autor
30. srp 2015
Taky nemam rodinu ktera by pomohla nebo pohlidala. Ale nevadi mi to, zvykla jsem si od zacatku ze jsem na vse sama a spoleham jen sama na sebe. Mam treba strach jaky to bude kdybych onemocnela, staci obycejna chripka ale tak nejak se s tim popereme. Za sest mesicu mi malyho nikdo nepohlidal ani pul hodiny. Partnerovi ho nesverim. Takze secteno potrzeno jsem dosla k zaveru ze nam bude nejlip jen ve dvou. Partner malyho miluje ale postarat se o nej nepostara, nebo spis takhle, postara ale jen kdyz se mu to hodi a maly je v pohode a neplace.
verusky
30. srp 2015
@pecora ale nech partnerovi porad pocit, ze je otec. a v pripade Tve nemoci, kdyz bude ditko starsi, muze nejak pomoci.
ja jsem ted sama. rocni dcera a syn v brisku. v cervnu vyustila debata az do sprostych slov a odesla jsem. ale po nejakem case jsem se uklidnila a zacala byt otevrena nejakemu jinemu reseni, nez uplny konec. bohuzel (treba nekdy reknu bohudik) partner uplne mlcel, takze jsem nakonec musela zvolit zustat ve svem puvodnim bydlisti, tudiz jsem prepsala starsi dcery do novych skol.
chvilemi je mi dost tezko. mozna take tim, ze mi zkrachoval uz druhy vztah. take mi prijde, ze jsem sahla jeste na horsiho muze nez predtim (takze pravdepodobnost, ze dalsi bude jeste vetsi hruza...).
vis, preber to ze vsech stran. chlapi povetsinou to s miminy neumi. my mirne doma trpime, chybi nam spolecnost a profesni naplneni. s detmi ke krizim dochazi a je mozne, ze za par let by vztah mohl byt funkcni a RODINA UPLNA. i to neni malo.
pecora
autor
31. srp 2015
Necham, je otec a to mu nikdy nevezmu ani nezapru, nejvic by to stejne ublizilo malymu. Snazim se to resit rozumne, bez velkych emoci ale je to tezky.... Hrozne me zklamal...
verusky
31. srp 2015
@pecora v cem te zklamal? mam za sebou dve zklamani a hlavne uz odstup, takze mnoho veci vidim casem uplne jinak (a v pritomnosti jsem se tenkrat hroutila...). napis klidne ip nebo tady.
pecora
autor
31. srp 2015
Je nezodpovedny. Jde treba na pivo (jednou za cas a me to by to nevadilo) ale neprijde v patek kdy odejde ale zjevi se treba az v nedeli...bez toho aniz by se ozval a nebo neco. Je porad nervni na maleho, jen zaknoura a uz ma nervy na pochodu (proto ho s nim nenechavam osamote), doma mi poradne nepomuze, o co mu nereknu neudela a i to s ksiichtama. Pritom je to on kdo chtel dite (ja taky) ale on se hroutil kdyz to neslo...kdyz jsem byla tehu tak bylo vse ok ale myslim ze si to predstavoval daleko jednoduseji a ted se s tim neumi srovnat. A ja jsem taky unavena a na jeho vylevy a nalady nejsem zvedava... to je tak nejak v kostce...
verusky
31. srp 2015
@pecora hele, to by se mohlo casem zlepsit. ty naberes silu a on si zvykne na zatez. jeho odchod v patek je jasne vysvetlitelny, pripada si jak utrzeny ze retezu a tak si to slastne prodlouzi, at neco ze zivota ma. predstavoval si to vazne jinak, ale neboj, srovna se. mela jsem to tak taky s prvnim. spis mu rekni, ze jestli se nevrati ten den, at Ti da vedet, na tom teda trvat. chlapovi vubec co nereknes, to opravdu neudela, je to smutne... ja si bohuzel rekla i o pohlazeni a treba ani to nepomohlo.
ale kdyz odejdes, treba ho to zas nakopne...
marcicek84
31. srp 2015
@pecora - taky si myslím, že se s tím kolem malého nesrovnal, prostě najednou hoch spadl z lopatky musí být doma, pomáhat, myslel si, že to dítě si to asi udělá samo, typický chlap...upřímně bych ještě počkala jak se to sedne a pak mu vymezila jasná pravidla, když někam jde, dej vědět na jak dlouho nebo když nepřijdešdej vědět, takhle to vypadá, že máš ženskou, no buď ji má nebo ne, ale aspoň třeba kápne božskou a taky zjistíš, jestli setrvat nebo vážně odejít...a co jsem četla rady psychologů, lidi by první rok, dva s malým dítětem neměli dělat ukvapené závěry, že to jsou hormony, změna živ. stylu apod. a mnohdy ty rozvody a odchody jsou zvytečné, protože by se vztah dostal zase do rovnováhy a vše si sedlo...
marcicek84
31. srp 2015
@pecora - jo a ještě jsem ti chtěla napsat, že to dítě, které ti ještě relativně leží až se bude hýbat, lézt a chodit, separační ůzkost apod. budeš ráda, že tem ten chlap je, ono totiž i ta zátěž bude větší, bude pořád za tebou, budeš muset hlídat a neuděláš nic...nebo jo uděláš, ale s nervami, aby se něco nepřihodilo, nějaký pád nebo tak...
nnell
31. srp 2015
Jsem s malým sama od jeho dvou měsíců a nebudu lhát, je to děs, bolí, že to s tebou nemá kdo sdílet, padáš na ústa, protože máš pocit, že už nezvládneš ani den, ALE stojí to určitě za to, mimčo za to nemůže a nemá cenu se trápit. Osobně nesdílím názor, že chlap se potřebuje srovnat se situací a blabla.
Já neznám ženu, která by odložila dítě, protože mateřství nebylo takové, jaké si představovala (to není nikdy), ale chlapů, co se i ve 40 musí smířit s tím, že mají najednou dítěa musí se přizpůsobit, je poslední dobou všude spousta a společnost to ještě omlouvá.
Za sebe radím, určitě stojí za to zachránit vztah, kde jsou děti. Zachránit ale neznamená nechat si líbit všechno a doufat, že chlap časem dostane rozum. Za a) nedostane, za b) to bere jako normu a co ti vlastně vadí, když doteď ti to nevadilo? Pokud nejsi spokojená, tak to řeš, nejdřív třeba formou poradny, vyhledej pomoc psychologa apod, a rozchod ber až jako poslední možnost. Nenech si ale všechno líbit, jen abys náhodou nezůstala sama. Na tom se spokojený život postavit nedá.
pecora
autor
31. srp 2015
Holky strasne moc dekuji za Vase nazory a rady. Hrozne se to ve me pere...nechci aby maly prisel o tatu a uplnou rodinu na druhou stranu si rikam ze ne za kazdou cenu a zase cim driv tim mene to bude vnimat. Vim ze prichod miminka je zatez pro kazdy vztah ale.... Napsala jsem jen zlomek...nevidi si do pusy a co mi nekdy dokaze rict to clovek nepochopi. Jeho rodice jsou na me strane a rikali ze by se nedivili kdybych ho vyhodila...coz i me prekvapilo. Stejne jsem na vse sama....alespon bych se nemusela starat i o nej....
verusky
2. zář 2015
@pecora to je jasne, ze je to jen zlomek. taky jsem slysela neco, co bych si v zivote nepredstavovila, nedej boze za to, ze jsem mu prinesla dite. ale pisou holky, fakt si to muze sednout. neni spatna ta poradna!!! za par (3) mesicu uz bude tatu vnimat a tata z toho neutece a zacne se radovat, protoze i to dite mu bude vracet. rekni pravidla a rekni, co se Ti nelibi a at si da pozor, at z toho nevyvodis dusledky... ale v klidu, ne vyhruzne.

Sem začni psát odpověď...

Odešli