Mám manžela, přesto jsem na děti i domácnost sama. Jak z toho ven?
Milé maminky, již dlouho mě trápí naše situace doma. S manželem spolu žijeme 5 let, 4 roky manželé. Předtím jsme se znali jako kamarádi 7 let a občas něco podnikli, takže jsme se zběžně znali, i své povahy a přístup k životu. Máme dvě děti, 3 a 1 rok. Nebudu zde rozebírat do detailu starší "křivdy" a a všechny mezní události, ale jen to zasádní a to čerstvější. Manželova rodina mě nikdy nepřijala, ale za tím jsem asi před půl rokem dokázala udělat tlustou čáru a daří se mi to neřešit, prostě nad tím už vůbec nikdy nepřemýšlím. Byl to určitou dobu hlavní důvod hádek, protože manžel chtěl a vždy chce být s každým za dobře, i když třeba s něčím nesouhlasí. Myslela jsem, že když to vytěsním, tak už bude jen dobře, ale asi jsem přes to nechtěla vidět to ostatní. Už když se nám narodilo první dítko, tak mě manžel nechal hned po příchodu z porodnice samotnou, nebyl ochotný si vzít ani den volna. Vůbec. Má práci, kdy tou dobou byla příprava na sezónu, takže si objektivně nemohl vzít čtrnáct dní ani týden volna v kuse, ale... ranilo mě to. miminko neumělo pít, dva měsíce jsem byla v nonstop koloběhu, kdy jsem se nestíhala najíst. Mimčo bylo pro pokročilé a já na vše sama. Jak jsme se dostali z nejhoršího, tak už bylo lépe a docela jsem vše (i když nuceně sama) zvládala. Ještě jsem do toho dělala poslední rok VŠ dálkově. Manžel mi jednou za čtrnáct dní společně s mojí mamkou hlídal u školy miminko, mamka jim zajišťovala "catering". Abych vždy ten jeden den nemusela řešit vaření a mohla být ve škole. Oba jsme od začátku chtěli více dětí a celkem u sebe. Tak jsem odstátnicovala a přišlo druhé těhotenství. Myslela jsem si, že po ukončení školy přijde "příjemnější" období a ještě větší pohoda, ale to jsem se spletla. Asi díky vůli dodělat školu a více práce jsem nějak nevnímala, jak jsem na vše sama. Jenže po dodělání školy mi už manžel vůbec s ničím nepomáhalal a to se stupňuje stále. Byla jsem těhotná a vše těžké musela tahat sama, nákupy, kočár, vše zařizovat a dělat sama. Manžel i když by mohl, tak ze své pohodlnosti chodil a chodí do práce na děvět a později a tím pádem se vrací po šesté. NIkdy v životě nevzal sám ze své iniciativy děti po práci ven, povozit kočár, nic. S malou jsem to připisovala tomu, že chce, ať trávíme co nejvíc času spolu - chtěl vždy ať jdeme společně. No teď už vím, že je to z pohodlnosti. Přišla koupě bytu, rekontrukce, většinu věcí jsem řešila sama, jinak by to nebylo ještě teď. Těhotenství bylo do půlky v pořádku, pak krvácení a nutnost se šetřit. Ani tak jsem se pomoci nedočkala. Pravé peklo přišlo po porodu. Opět si nebyl ochotný vzít ani den volna a já byla unavená na vše sama. Naštěstí mi pracující maminka první 4 dny doma pomohla (vzala si volno). A on ten čas co mi mamka obětavě pomáhala využil po práci k tomu, aby si zašel do posilovny a čučel na mobil... Tolik ke starším křivdám. A teď současnost: jsem stále na vše sama. Před dovolenou jsem si musela sama vyměnit olej v aute, kapaliny. Vše pozjišťovat a naplánovat. Dovolenou zajistil on, ale ani nevědě adresu kam jedeme. A poslední kapka samotná dovolená. Pět dní si dovolenkoval, s kamarády popíjel do noci, abych já celou dobu v noci vstávala k dětem a ráno s nimi v šest. Sliboval mi, že když na dovolenou pojedu (už jsem nechtěla, bála jsem se, že to tak dopadne), tak mi bude pomáhat a bude se nám věnovat. Takže jsem byla úplně vyřízená. Ještě jsem po asi 5 letech poprvé onemocněla a je mi pod psa a přesto není schopný převzít domácnost a zapojit se a udělat aspoň z poloviny to co já, i když už padám na hubu. Jsem strašně naštvaná a nevím co dělat. Už jsem bohužel několikrát udělala scénu, pak i hrozila rozvodem. Když to vygraduje, tak se nedokážu udržet a mít chladnou hlavu. Vlastěn už ani soudně nevím, zda to je nebo není důvod k rozvodu, když žadné jiné problémy nemáme. Jsem zblblá z toho, jak mi říká, že je všechno v pohodě a vytvářím si to jen já u sebe v hlavě. Je mi z toho smutno. Poslední měsíce není den, kdy bych si v duchu tak desetkrát neřekla, že je to debil. :( A největší gól je, že chce třetí dítko, kteréjsme dřív chtěli oba. Ale já tuším, že se nezmění, když je to čím dál horší a nedokážu si představit, zda bych to sama zvládla. Snad kdyby bylo zdravé tak ano, ale při mensích potížích by to byl záhul. Nejtěžší je asi to smíření s tím, že strašně to další dítko chci, toužím po něm, ale nechci jej s tímto manželem. A nevím, jak z toho začarovaného kruhu ven.
@ilonne pokud ma nekdo vic deti pracuje nebo stufuje je to neco jineho...ale zakladatelka se stara ,, pouze o deti,,
A chlap se ma zapojovat...
Me uz by i vadilo ze se nevenuje detem...ne z povinnosti ale proste ze chce
@veronicka89 hele, ale pokud ty to máš nastavené jinak a opravdu vám to oběma vyhovuje, tak to je přece super a není to vůbec předmětem téhle diskuze, protože zakladatelce to nevyhovuje. Já si taky nemyslím, že partnerství/manželství má být o přepočítávání hodin a toho, kdo co udělal a kolik vydělal. Pokud je žena spokojená v domácnosti a nevadí jí, když všechnu práci dělá ona, tak je to cajk, je to její volba. Ale to bych tedy já mohla říct, že i s kojencem na ruce mi měsíčně přistane na účtu skoro stejná suma jako mužovi, takže vydělávám a už neuklízím a nevařím. Ano, momentálně se o domácnost starám hlavně já, naše dítě je z rodu zlatých a zatím si dost vystačí sama, takže na to mám víc času, ale sám muž prohlásil, že rodičovskou dovolenou mám na péči o dítě, ne na péči o domácnost, takže pokud nechci, ať domácnost neřeším.
Ale ta diskuze je o tom, že zadavatelka spokojená není a řada z nás, nechci říct většina, i když v tom doufám, má doma úplně jiné muže. Ne v tom, že jak dorazí z práce, tak se chytají hadru, ale v tom, že chápu, že péče o dítě je taky práce a že dítě si spoku pořidili dva lidi a že jídlo se nevaří samo, košile se neperou a nežehlí samy a prach se taky sám neutře a že se na tom nějak podílejí. V každé rodině je to “nějak” jiné, ale základem je, že v tom jsou všichni nějak zapojeni a že rámcově jsou s tím rozdělením všichni spokojeni.
@veronicka89 Ano a právě v tom je ten rozdíl mezi holkou, co má jedno dítě a holkou, co má dvě a ještě takhle maličké. Starat se o jedno dítě, je prostě leháro. Starat se o dvě, kdy každé potřebuje něco jiného, každé má jiný režim a jiné schopnosti, to je zkrátka rozdíl. Ale to nepochopíš, dokud sama nebudeš mít dětí viíc. To nemyslím zle, neboj 🙂
@drep Tak 👍
@drep ja bych to tak nemohla ...jak to ma zakladatelkav...pro me je normalni ze chlap dela to co je treba ...takze kdyz jsem 100x denne kojila a 20x v noci vstavala delal vic nez ted kdyz mam doma skoro 4letaka se kterym doma zvladnu vse 😉
Kdyz dopere pracka a jsme venku a chlap prijde povesi ji ...prijde mi prirozene si prace rozdelivat podle situace a schopnosti 🙂
@sudylichozrout ale to pořád neznamená, že ty děti třeba nemá rád... jako já bych s takovým chlapem být nemohla... můj muž je taky z těch línějších, ale ne líný... když po něm něco chci, nemůžu to chtít hned, ale až to bude chtít udělat (s nadsázkou na něj sedí to rčení - když muž řekne, že něco udělá, není třeba mu to každýho půl roku připomínat), nicméně o prcka se stará vzorně, řkela bych, že víc, než leckterá maminka. Říkám o něm, že je úzkostná maminka a že kolem něj "helikoptéruje" - pořád ho má prcek za zadkem, aby náhodou nespadl, aby se mu nic nestalo apod. Je to milující manžel a otec a holt je línější... ale s tím, co má tady zakladatelka se to vůbec nedá srovnat. Já jsem nikdy nebyla v pozici, že bych řešila, že bez manžela finančně nevyžiju a on to ví moc dobře, takže nějaké spoléhání na to, že žena musí zůstat v nefunkčním vztahu proto, že by musela do azyláku, to u nás prostě není. Neumím si představit situace holek, které jsou fakt totálně finančně na chlapovi závislé a je špatné, že u nás pro tyhle případy neexistuje nějaká pomoc ☹
@martiina_k Vše je o výběru partnera. Většina žen při RD nepracuje, takže jsou do jisté míry finančně na svých partnerech závislé. Pokud si ale vybraly dobře, nebudou se po tu dobu muset cítit jako rohožky.
@dzejn002 napadá mě ještě jedna věc. Až začneš chodit do práce, tak se bude dít co, myslíš si, že najednou se tvůj muž jak mávnutím kouzelného proutku změní? Nastíním ti pravděpodobný scénář. Dopadne to tak, že budeš mít šichtu v práci a pak přijdeš domů a začne ti další. V deset padneš na krovky, naprosto vyřízená, bez energie na cokoliv dalšího. No a protože to takhle bude třeba déle, tvůj choť si najde milenku, která nebude strhaná a bude mít chuť na sex... ponížení bude dokonáno.
Mimochodem, pro toto nastínění čerpám z příběhů zde na MK, takových bab, co sem takové věci psalo...
@sudylichozrout To je asi bohuzel pravda. Po nastupu do prace se situace jeste zhorsi. K peci o deti, domacnost a ke starostem s odvadenim a vyzvedavanim do skolky pribude jeste pracovni sichta na 8 hodin. Pak uz nebude uniku - dojde ke zhrouceni manzelky, zazracne promene manzela nebo k rozvodu?
Ahoj,
přečetla jsem si diskuzi, celou, včetně tvých reakcí na holky a musím prvně poznamenat, že je mi moc líto, jak tebe, tak jeho. Tebe, protože chápu tvou únavu, vztek, hořkost, rozčarování a lítost a jeho, protože se kromě jiného připravuje o nejkouzelnější dětské období svých dětí, které se prostě nikdy nevrátí a jsou nenahraditelné.
Přesto bych ti z toho, co jsem si přečetla nedoporučila odchod, rozchod, rozvod, ani nějaké násilné "tlačení na pilu". Čímž nechci říct, že model, který doma máte je v pořádku, z mého pohledu není, nicméně...
Soustřeď se teď primárně na sebe a na děti. Finančně na tom jste dobře, těž z toho. Neříkej si, že třeba uvidí, jak je paní na úklid drahá a něco mu dojde. Jednej. Sjednej si paní na výpomoc, je potřeba, aby sis odpočinula, naběhla na nový životní styl a při té příležitosti, až si "to sedne", získala trochu víc prostoru pro rozhodnutí, jestli s ním opravdu nechceš dál žít.
Totiž, jak si psala o rozvodu jeho bratra... táhnoucí se spory, atd. které nejvíc poznamenají děti, já bych to neriskla, že to u vás bude mírnější, nebo snadnější.
Tvůj manžel dle všeho má prostě zažitej pitomej vzorec z dospívání, kterej ho zformoval do současného stavu a proto taky neví, jak reagovat při odlišném názoru, při scénách na veřejnosti, proto je pro něj jednodušší přejít na model - být s každým za dobře, i když vnitřně se mu to taky nelíbí.
Až se trochu posbíráš, načerpáš sílu, projeď si webové stránky psychologických poraden, nějaká terapie by vám pomoci mohla, za předpokladu, že dotyčný psycholog bude kompetentní.
@xxx3d problem je v tom, ze jejich deti stihnou za ta leta nacerpat tyhle zvracene vzorce chovani. Vyrusta u nich doma dalsi generace lidi, kteri nebudou vubec tusit, jak se maji v partnerstvi a rodicovstvi chovat. Dcerka bude stejne uslapla, synek stejny ignorant. Tohle se dedi. I jeji muz to zdedil. A s timhle pitomym navykem uz nehne nikdo.
@sudylichozrout jo, tahle možnost existuje. Jenže s přihlédnutím k tomu všemu, co tady autorka napsala, bych to riskla, kromě toho, to tak být nemusí, pokud přijme fakt, že ten její je takový a ve výhledu možná lepší, nevím jak to bude pokračovat, ale šance na jejich společný život je, vždycky je, stejně jako pravidlo, že by mohlo být hůř, to taky vždycky být může.
@sudylichozrout ono to tak může být, ale taky nemusí, dcerka když vidí takhle mámu obětovat se, tak jí to může připadat normální a bude tento vzor v životě také používat, ale taky to může být opačně, může si říct, že takto žít nebude, že nebude nikomu dělat služku a bude žít přesně opačný život... jako jasně že nás rodina ovlivňuje, ale nikdy není nic černobílé. Naši kouřili oba dva a mě se to tak příčilo, že bych cigáro do pusy nevzala a přitom podle té logiky co píšeš bych to měla považovat za normu a kouřit taky... To co píšu ale nic nemění na faktu, že její manžel je opravdu mimo...
@sudylichozrout přesně téhož bych se taky bála. Vyvdala jsem dítě, vychované v podobném modelu, akorát role naruby. Tatínek póvl s nedůležitou prací a služba maminky a dcery, maminka hvězda jasná, střed vesmíru a dcera totéž. Holčička s námi žije dva roky ve střídavce, vidí “můj” model spolupodílení na péči o domácnost, vidí, že jednou udělám večeři pri všechny já, jindy táta, podle toho, kdo má čas a síly a přesto se chová pořád stejně a má tátu za služku. Hláška z poslední doby, kdy si měla po sobě umýt talířek: “ snad máš dvě ruce, abys to po mě umyl, ne?”. Takže rozhodně to není nereálná obava.
@veronicka89
podle me to prace je,porad je to starost a pece o dite,vem si,ze i chuvy berou deti na hriste a maji za to penize-je to soucast jejich prace.
@sudylichozrout
souhlasim s tebou,autorka si lze do kapsy.takhle se milujici otec opravdu nechova
No já teda moc nechápu to ohánění se, že on má špatný model z domu, a proto se chová tak, jak se chová. A že vlastně za to nemůže. To vyznívá, jako kdyby byl absolvent pomocné školy, co nemá vlastní úsudek. Je to snad dospělý chlap, který rozhoduje o svém chování. On slíbil svojí manželce lásku, úctu a věrnost. A úcta mj. spočívá v tom, že když moje žena nemůže, já se postarám. Že i kdybych nerad dělal domácí práce, tak je udělám, když žena celý den kmitá kolem dětí a má toho po krk. A obzvlášť, pokud ho žena poprosí nebo požádá o pomoc. Což u samo o sobě je alarmující. Takovej chlap je jen duševní mrzák...
Můj manžel se choval podobně. Prostě vůbec nepochopil, že péče o dítě něco obnáší, a jak ho neměl na starost opravdu nikdy, ani neměl šanci to pochopit. Nedalo se to poznat předem - a to jsem vybírala hodně i rozumem. Nebyl na takový model zvyklý od svých rodičů - na to jsem taky koukala. A nenechával před dítětem všechny práce na mně, spíše naopak. Bral to tak, že ženská je doma se spícím dítětem - a k tomu tedy udělá domácí práce, aby aspoň něco dělala, a chlap vydělává - a pak tedy po zásluze odpočívá. Tak jsem prostě překlepala ty tři roky a vrátila se do práce. No a změnily se dvě věci - jednak jsem tedy mohla na nějaké to hekání, jak je unavený z práce, říct, že já pracuju taky. A jednak si ho to dítě v tom věku našlo samo. Popravdě, mělo už na mě naprostou ponorku, jak bylo pořád jen se mnou, takže to ani nedalo žádnou práci. Tak jsem mu trošku namazala med kolem pusy, jak ho má ten malý strašně rád..... a najednou to jde a trácí s ním čas.... a rád. Dodneška si ale myslí, že pětiletý kluk dá mnohem více zabrat než třeba roční dítě. Když je z malého unavený a já mu připomenu, že jsem ho měla pořád, když jsem byla "na dovolené," a taky jsem byla unavená, s vážnou tváří mi odpoví, že to přece pořád jen spal. Nikdy s ním už nebudu mít druhé dítě, ani za zlaté prase. Ty tím, že už ho máš, budeš muset bohužel čekat déle, než se situace zlepší. Ale já věřím, že až budou děti starší, tu cestu si k nim přece jen najde..... a nebo oni k němu.
@drep to je hardcore 😀 Jak se snazim vse resit domluvou, tak tady bych se asi neudrzela a holcicka by mela otisk dlane na zadecku.
@veronicka89 promon co ti ted napisu. Ale fakt nevis ktera bije. Nemas ani paru jaky to je fungovat pri dvou deckach brzy po sobe.To je uplne neco jineho nwz mit jedno 4 lete dite se kterym uz je lepsi prace. Kdyz ti zacne rvat jedno 2 lety, ze chce nekam lozit, nebo mermomoci neco jist a kojenec rve v tu chvili ze potrebuje nakojit, uprimne jsem rada, kdyz muz nahodpu prijde vecer z prace v ruznou dobu a hned me zastane a starsi aspon da najist. Jsou chvile a u vice deti je to bezne, ze potrebujes se rozkrajet na dva lidi. Takze v takovpu chvili je rozdeleni roli, ze si v uvozovkach kazdy dela svou praci na dve veci...... A to rikam jako zenska, co ma doma bajecnyho chlapa, ktery i kdyz jako remeslnik nema temer zadny cas a vraci se vecer s jazykem na veste, se mi snazi pomahat, takje zcela prirozene, ze v 7,odjede pracovat, prijde v 20 hod. z prace a hned se zapoji do domaci pece, sam od sebe.....vycitky svedomi? Ano mam, protoze nechci aby se tak honil ale v tu chbili si je muzu strcit za klobouk, prptpze decka je proste potreba obstarat a tim ze obe jsou vekove blizko a prece maji jine pozadavky je to docela zahul. Asi tak, neber to utocne, jen tahle teorie funguje do chvile, nez je rodina jeden celodenni blazinec.
@biedronka10 jsem nejsk nepocjopila proc mi to pisete ?
@biedronka10 za 1. Si myslim ze ma chlap pomahat primerene k situaci jak pisu ! Pokud jsou deti blizko sebe tak verim ze je obfobi kdy je zaprahnuty vic ....
Ale zas kdxz si tak reknu , ze to jak nekdo zvlafa 2 a vice deti je o diteti ale hlavne o tom jak to ma zenska nastavene ...system a vsechno .... Vetsina mych znamych ma 2 deti a chlap dela bezne cinnosti vyklidi mycku vynese kos vysaje a hraje si s detma ...vse dle toho co je potreba ale samozrejme ne vse v 1 den...
Dalsi vec ze je nekdo fixovany na to , ze se musi deti kazdy den koupat, ze se musi pradlo zehlit, ze spi deti v pyzamu , atd atd ....
Proste cim mene zasad tim vice casu
Ano jasne nejake krmeni a uspani 2.fitete ...takze je treba hrat si s ditetem c.1.
Takze neni primo zaprahnuty na vsechno a hned jak prijde domu 😉
Kdyby mel zit muj chlap tak ze by sel v 7 do prace a v 19 prisel s tim ze musi byt jeste total v zaprahnuty nejakou prechodnou dobu ( pred vanocema , pred dovolenou atd azd ) to pochopim ale kdybychom takhle dlouhodobe meli zit nechtela bych to tak....a delali bychom vse pro to abychom to zmenili 😉
Ptz takoveho tatinka ( i maminku) je mi lito ...ptz nikdo vlastne nema cas 😥
@veronicka89 jak píšete s tím lpěním na různých úkonech, naprosto s váma souhlasím....
Mám švagrovou, která má naučený model od tchýně.
Tzn. děti nikdy ráno nevyjdou z pokoje aniz by nebyly převlečeny z pyžama, vstane dřív než ony a dohlíží na ně, pak se učešou a umyjí obličej a jde se ke stolu. Udělá snídani a dokud se vše nedojí nevstanou, jelikož má nežravce už se začíná po dětech řvát. Pak tedy mohou přejít k čištění zubů, pokud je to v týdnu, ona kvůli těmto přesně určeným procesům vstává v 5 ráno!!!!
Neodejde z bytu dokud není perfektně vyvětráno, ustláno a uklizená poslední lžička.
O.K., řeknete si, její věc, jenže ona v jednom kuse štěká po všech, jaký je chudák a všichni doma musí kmitat, o víkendu si přispat? Udělat si ráno pohodu v pyžamku pod dekou? Neexistuje, opakuje se stejný proces jako v týdnu....
Pár krát mi vyprávěla, jak švagr jako ještě spal, tak vlítla do ložnice, otevřela mu okno do kořán a stáhla z něj peřinu, ať jako dopr.... vstává, že ona se ještě nezastavila.
Na zabití!!!! A tych mohla psát miliony historek. Prostě jsou ženské, které si z toho dělají vojnu dobrovolně a úplně zbytečně, akorát do toho zatahujou lidi kolem.
V tomhle vyrůstal můj manžel, chudák 😅 a já mu tohle nikdy dělat nebudu, ale mám štěstí, že on je díky těm dvěma vycvičený z domu, takže mě zastoupí absolutně ve všem.
@drep tak to je mazec
@sudylichozrout
ja bych ji nebila,to nic nevyresi.rekla bych ji,ze ma taky dve ruce a od te chvile bych pro ni nehla prstem.uvarila bych pro vsechny ale jestli chce jist at si nanda,at po sobe to nadobi umyje a pokud ne tak cokoliv by chtela tak by mela smulu.Chces jet na vylet?Neuklidila sis po sobe tak se nikam nejede.Chces nove tricko?Uz sis splnila svoje povinnosti?atd.
Pokud neplni ona svoje povinnosti tak nevidim duvod proc delat cokoliv pro ni.
Tak takovou chybu jsem kdysi taky udělala. Byla jsem schopná a muže jsem k ničemu včas nepřitáhla. Bohužel, si za to trochu můžeme sami. Chce to jinak nastavit od začátku. Péče o domácnost a dítě fifty-fifty. Jasně, když jsi na mateřské, nebude on asi umývat okna, ale po příchodu z práce převezme péči o děti. Pokud půjdete všichni ven, on bude ten, kdo běhá. Děti vykoupe. Případně připraví něco k večeři. Tak to alespoň vidím v rodině mojí dcery. Je s druhým dítětem na mateřské a přesně takto to mají. Dělí se o všechno. Zpočátku to bylo tak, že pokud dcera odešla z domu např, na nákup, přišla do šíleného nepořádku. Ale časem se to zlepšovalo a dneska je táta borec.
Ahoj, jako kdyby jsi mluvila o mě...... Taky bývam na vše dost často sama teď ještě častěji, co začal manzel pracovat pouze na noční, spi cele dny i když je o víkendu doma. Ale také ani nevím kdy se to takhle zvrtlo protože ze začátku to docela šlo, máme dvě děti, 4 roky a 1 rok. S prvním jsem si strašně užila, spala jsem třeba jen 2 hodiny a musela zvládat vše a nikdo mi nepomohl a to.me ještě jeho rodina pomlouvala. Taky jsem si ho asi rozmazlila sama :( ale pravda je že vychova maminky ktera dělá servis na to bude mít velký vliv.
@martiina_k To on ale nedělá, nebo to udělá jednou za uherský rok. Péče o děti ale neznamená to, že si s nimi tatínek postaví vláčky, když má náladu a k tomu se ještě sešly hvězdy. Ta musí prostě být kontinuálně pořád od obou. Jinak můj muž dnes ráno snídal obě holky, já ještě ležela, nechtělo se mi z pelechu, jsem těhotná, nebývá mi ráno dobře. Pak vařil oběd, já si s dětmi hrála, četla jim, řádila s nimi. On teď odpočívá, já se starám. Za chvíli půjdeme všichni ven na procházku.