Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Mamky, co jste samy, jak zvládáte samotu, prázdné večery?

teriszek
7. zář 2014

Mamky co jste samy jak zvládate tu samotu? Přítel odešel sice tento týden ale ta prázdnota a samota je strašná. Kamarádky nemám byly jsme s přítelem furt spolu.Mam sice ročního chlapečka ale stejně je my smutno.

naty121212
7. zář 2014

@teriszek Ahoj. Já jsem se synem sama víc jak rok a půl. Musím říct, že samota mě přepadne jen občas. Spíš jsem ráda, když večer syna (skoro 2 roky) zaženu po postele a je klid 😉 Tak 1x do měsíce chodím večer někam s kamarádkama, takže se vyřádím a stačí mi to 😉 Tak někam žádného chlapa ani nepostrádám, prostě chlap mi zatím nechybí. Syn se s tatínkem vídá, takže i jemu chlap v životě nechybí. Já myslím, že až ti chlapeček povyroste a bude celý den řádit, celé odpoledne budete lítat někde po venku, tak tu samotu budeš zvládat o dost líp 🙂

blahova_andrea
7. zář 2014

no upřímně...nám táta sice neodešel, ale večery jsou taky osamocené a prázdné. čas spolu prakticky netrávíme, jen se večer sejdeme ve stejné posteli...každý na své straně.

andelka
7. zář 2014

No vidíš, a já po večerech nervuju protože tady chlap pořád je, a těším se až tu nebude. Nemám večer co dělat, se vším ho ruším. Jinak bych koukala na DVD, pouštěla si hudbu, četla..

madulinka
7. zář 2014

@andelka nápodobně 😀 vždy, když má třeba noční, zalezu do postele půl hodiny po malé a užívám si samoty a klidu 😀

andelka
7. zář 2014

@madulinka no, já lezu do postele chvíli po mladším právě když tu je. Když není, tak si dělám co chci klidně do noci.

madulinka
7. zář 2014

@andelka 😀

duvi21
7. zář 2014

@teriszek To je ta zmena. Kdyz jsem se odstehovala od byvaleho, byly ty vecery hrozne a to i presto, ze jsme se videli i predtim roky jen tak jeden vecer v tydnu. Nekdy jsem usinala s plysakem, jak mi nekdo chybel. Ale zvyknes si, bude to cim dal lepsi. Ono oboje ma vyhody a nevyhody 🙂 Viz. co tu holky pisou. Dnes treba taky skripu zubama, kouka na nejakej silenej film plnej nasili a ja nemam kam odejit, mame to tu malinky. Bud zurim v duchu ja, nebo bude zurit on, ze ho omezuju a nemuze se kvuli me koukat. Tak bych na dve hodky potrebovala nekam utect a byt sama 🙂 Ale tak to je zivot. Vse ma pro a proti.

pigpeppa
7. zář 2014

@teriszek Chce to čas a odvyknout si na něj. Já jsem zůstala po rozchodu v cizím městě, sice jsme tam žili pět let, ale nikam jsme nechodili a přátele neměli. Každý večer jsem plakala, občas jsem šla s někým z práce projít sr centrem, na večeři, na pivo. Jenže to jsem byla bezdětná, takže to šlo. Zustat sama s detma, měním aspoň na čas lokal, abych nacerpala do svého života novotu, svěžest a inspiraci. 🙂

anatanka
8. zář 2014

@teriszek Tyden je strasne kratka doba na to, aby clovek tak velikou zivotni zmenu vstrebal. Casem si zvyknes a treba to nakonec budes i uprednostnovat, jak uz tu holky psaly, on takovy klidny vecer neni k zahozeni. Ja se prave uz bojim, ze jsem si na tu samotu zvykla az moc.

elgereta
8. zář 2014

@teriszek jsem na tom dost podobně, sama v městě, kde téměř nikoho neznám. Na návštěvu k nám skoro nikdo nechodí a téměř všechen čas trávím sama s dětmi. Max občas prohodim par slov s někým na hřišti...takhle to je už rok. A na tu samotu jsem si nezvykla. Každý večer, kdyz si lehnu do postele, tak mi chybí někdo ke komu bych se pritulila, s kým bych povídala a tak... Smutek zahanim filmy a snažím se komunikovat aspoň s někým, třeba i cizím, přes net..

teriszek
autor
8. zář 2014

Ja vim no je to o zvyk.No nemít malého tak odejdu ale mam tu rodinu a ta me pomáha.Děkuju sem rada ze nejsem sama kdo takhle dopadl

cicimicinka1
29. říj 2014

@teriszek rozhodne nejsi sama...ja jsem sama s 3 mesicni holcickou,zijeme sice u mamy,ale bez partnera mi to prijde strasne smutne a nefer vuci dceri....ale bohuzel s chronickym lharem se zit neda 😔

teriszek
autor
29. říj 2014

holky co bydlíte u rodičů může te být rádi!!Je tu ale některá co bydlí sama a nemá alimenty??

nikafol
4. lis 2014

Mě manžel opustil v 6 měsíci...do miminka mě on sám přemluvil, protože už mám z předešlého manželství dvě větší děti a hodně jsem si to rozmýšlela. Měsíc jsem žila sama v bytě v cizím městě a bylo mi hrozně...bylo to fakt na palici. Teď jsem se odstěhovala do svého rodného města a snažím se zaměstnat činnostmi....chodím s pejskem na procházku, chodím a návštěvy .... no prostě mozek zaměstnávám, abych nemyslela na to, co mě potkalo. Nejhorší jsou večery...proto chodím sem na koník ...čtu různé příběhy a říkám si, jsou lidi na tom ještě hůř než jsem já. Věřím, že čas mi pomůže se vyrovnat se vším 😉

aknivi
28. únor 2015

Já chodím běhat,posilovat,teď jsem si našla přivýdělek,tak navíc po večerech pracuju.Sice přítele mám,ale nebydlíme spolu,scházíme se o víkendech.samota dotírá i přes to všechno...

lindaka
8. bře 2015

Dobrý den, maminky!
Ráda bych se touto cestou obrátila na maminky, které vychovávají své děti bez tatínků. Momentálně píši diplomovou práci, která se zaměřuje na problematiku osamělých maminek nesoucí název: Rodičovství očima osamělých matek. Cílem této práce je nahlédnout na rodičovství osamělých maminek z jejich vlastního pohledu. Abych k tomuto cíli dospěla, potřebuji uskutečnit několik rozhovorů. Pokud byste měla některá z Vás čas a chuť mě i mou práci obohatit o Vaše životní zkušenosti spadající do zmíněné problematiky a bydlíte v Kutné Hoře a okolí (Kolín, Čáslav, Pardubice), mohla byste se mi prosím ozvat? Jednalo by se o rozhovor (zcela anonymní). Kontaktujte mě prosím na e-mailové adrese: st33127@student.upce.cz
Předem děkuji! Linda

zerlinna
26. dub 2015

Zdravím vás maminky,
sice nejsem matka, ale samota mne též tíží. Sama jsem v práci i doma. Občas přijde návštěva. Jinak nic. Nemít zvířátka a občasnýé povídání se sousedy, ani pes po mě neštěkne.
A tak mne napadlo založit nějaký klub, spolek nebo tak něco, pro lidi, kteří jsou na tom stejně.
Je pravda že si mohu dojít někam za zábavou do společnosti, jenomže samotnou mne to moc nebaví.

tydylina
27. kvě 2015

Ja jsem sama, co se narodil maly a mozna to bude znit divne, ale ja se na vecery strasne tesim. Vecer jak ulozim maleho, sednu na gauc, vypnu televizi a posloucham to ticho. Nikdo nemluvi, nerve, nevzteka se, ja nemusim mluvit, proste pohoda. Ted ne, ale jak jsem si delavala sama chemicky peeling doma 50ti procentni, tak jsem se tesila na ten ritual. Vetsinou jsem venovala cas sobe, ale jak jsem sla spat, tak jsem se tesila uz na rano, jak za mnou maly prijde uz v 5, ze uz nebude lezet a ze nechce ani aby mama lezela. Ale kdyz ma jit rano do skolky, tak se zakryje, zavre oci a rekne at jdu ven a zavru dvere 🙂 . Ted bude mit 3.

zerlinna
27. kvě 2015

Šťastná to žena.
Děkuji za příspěvek.

tydylina
1. črc 2015

@zerlinna Ahoj, odkud jsi? To neni spatny napad neco takoveho zalozit. Aspon si muzeme navzajem radit co podniknout 🙂

zerlinna
2. črc 2015

Ahoj tydylino,
jsem z Jevan, 13 Km od Říčan u Prahy a 6 Km od Kostelce nad řer. lesy, kde krom krásné přírody a občasných akcí hasiču a fotbalistů není nic.

zerlinna
2. črc 2015

@nikafol
Ahoj,
moc a moc držím palce ať jste zdraví. Máš pravdu, jsou na tom mnozí ještě hůř. Někdo nemá ani dítě a ni psa ani rybičky, ani kytku. Navíc mají třeba dluhy a exekutora na krku a zdraví jim neslouží.
Přeji ti hlavně zdraví a dobré lidi kolem sebe.

zerlinna
2. črc 2015

@teriszek
To dobře znám, jen nemám dítě. Ale kamarádka mi řekla že s jedním dítětem, pokud ještě nechodí do školy, se toho dá docela dost podniknout. Se dvěma, třema je to již horší. A ve školce, škole se potkávají rodiče a mohou se skamarádit.
Žasnu nad tím, kolik je dnes osamělých lidí a nejsou to jen důchodci. Hrozná doba.

scorpionka
2. črc 2015

Já sice partnera mám máme měsíční holčičku ale přestěhovali jsme se do Odolené Vody jelikož jsme v Praze nesehnali za rozumný peníz pronáje on tu má celou rodinu já tu nemám nikoho a ani tu krom jeho rodiny nikoho neznám...nemám s kým kočárkovat bavit se atd. partnera maminka je ochrnutá nemůže ani mluvit a zbytek rodiny je takový že se spíš jen pozdravíme než abysme šli společně někam na drink a prohodili pár slov. Partner maká od rána od 7 do půl 8 večer takže se ítím úplně sama...ono ani v Praze to nebylo lehký žila jsem tam 8.let(jinak pocházím z Moravy) jednou vdaná mám syna po rozvodu ale zůstal v péči otce,doslova si to vydupal....máme tedy střídavou péči,ted s mým nnějším přítelem máme tu vytouženou holčičku ale s ničím mi zas nepomáhá na vše jsem sama ...je sice hodný všechno vím že by pro mě a malou udělal první,poslední ale pomocná ruka by se ted občas hodila když malá řádí a nemůže třeba zabrat.. 🙂 každopádně to nemění nic na tom že moje maminka a ségra žijí v Holicích za Pardubicemi a tady v těchto končinách jsem úplně o samotě a musím říct že mě to trápí a docela hodně,jsem komunikativní,nemám problém se seznámit s kýmkoliv jen tak venku třeba na hřišti,ale dnešní doba je hrozná a většinou zajeté party holek nebo maminek málokdy mezi sebe příjmou další...Tady ani nikdo s dětmi okolo mého věku není a když je tak je to většinou nějaká rajda nebo vymetačka hospod. Neříkám taky se ráda bavím ,miluju tanec ráda jsem chodila s jednou kamarádkou(která žije v Praze ale je bezdětná) na disko bavili jsme se ještě v prvním měsíci těhu jsem s ní byla tančit. Potom už né,nedělalo mi dobře někde trajdat v dýmu... je to smutný,na jednu stranu mi to ani nechybí jelikož ted žiju pro svou čerstvě narozenou holčičku ale s tou si moc nepokecám ... chybí mi spřízněná duše někdo komu se člověk může vyplakat na rameni když se někde něco semele nebo když mě partner s něčím naštve nebo jen tak na pokec,na procházky je to deprimující... přítel když příjde z práce tak prohodíme pár slov,nají se,umyje a jde spát... takže ten mi to ženské klábosení atd určitě nedopřeje... ☹

zerlinna
27. črc 2015

Tak co s tím uděláme děvčata?

luciinka001
27. črc 2015

Nekdy to snasim hur nekdy lip ... 😒

zerlinna
29. črc 2015

Taky to tak mám. Jak na houpačce.

Sem začni psát odpověď...

Odešli