• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Máte tip, jak zvládnout sama dvě děti?

9. června 2016 
Holky nejak se zacinam obavat jak to vse se dvema prckama zvladnu. Pritel pracuje v zahranici takze budu prevazne na vse sama.
Mate nejake typy, rady pro ulehceni zivota?
18. kvě 2011 v 09:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj jestli můžu poradit mi fakt strašně pomáhá že mi tu chodí paní na úklid..můžu si vybrat: bud mi pouklízí nebo vezme staršího ven a občas si ho bere i tchýně....fakt je tosuper pokud máš možnost at už rodinu nebo kamarádku nebo si to zaplatit...
taky jsem se bála a můžu říct že nazačátku je to těžké ale už ted po tom šestinedělí mi to jde trochu líp... :slight_smile:
18. kvě 2011 v 11:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak mě napadá - postarat se o to, abys sama moc nebyla. Já např. občas spolknu hrdost a když se babičky nejsou schopný ozvat samy, tak se ozvu já jim, jestli by nechtěly vyvenčit aspoň jednoho draka. A pak teda super tip - až se sžijete, tak jezděte hodně po návštěvách. Budete mít program, vyvenčíte se a navíc si doma nenaděláte binec. Toť můj postřeh. :grinning:
18. kvě 2011 v 11:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@mami29 tak mně hodně pomáhá si naplánovat na každej den nějakou návštěvu nebo vycházku s kamarádkou co má třeba shruba stejně starý dítko. Mates si vyhraje a zabaví a já mám relativně chvilku klidu :slight_smile: Nebo je taky výborný jít na písek. Kolikrát tam málem usnu jaká je to pohoda :grinning:
No a pak je teda taky důležitý si všechno zorganizovat tak, abys měla alespoň chvilku času vyšetřenýho jen pro sebe. O takových chvilkách většinou jen sedím a čumím :sweat_smile: Vařit jídla na víc dní abys nemusela každej den stát u plotny, ale mohla udělat nějakej jinej restík :wink:

A to nejdůležitější co mi pomáhá je brát všechno s nadhledem a snažit se věci zlehčovat :slight_smile: Prostě se nenechat vytočit :grinning:
18. kvě 2011 v 11:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
mně pomáhají rodiče, já se většinou k nim odpo procházkou stavím a oni si tak na ty dvě hodiny toho staršího vezmou někam na výlet nebo na hřiště
vařím jednou za dva dny hned ráno o šesti dokud děti spí
uklízím jednou týdně
luxování, nákup má na starosti manžel
18. kvě 2011 ve 12:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky jsem zvědavá :slight_smile: Snažší a lepší to se 2 dětmi oproti jednomu určitě není :unamused: Prý to je větší zápřáh....U nás též pomoc nebude (rodiče daleko, na chůva je drahá a kamarádky jsou, ale mají svoje děti a starosti...)
18. kvě 2011 v 15:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Taky jsem zvědavá :stuck_out_tongue_closed_eyes: . Nepomáhá a nehlídá nám nikdo, rodiče nechtějí nebo nemohou, chůva je drahá, kamarádky jsou na druhém konci republiky v provizorním bydlení, většinou s miminky nebo po podnájmech, bydlí se studenty a tak... takže nehrozí, že bych si tam odjela s dětmi poklábosit. Starší dítko je velmi živé s minimální potřebou spánku, uléhá večer v devět, vstává ráno mezi 4 - 5, v půl šesté ráno už chce ven, po obědě spí minimálně nebo vůbec... kolabuju vyčerpáním už teď, tak jsem zvědavá, jaký to bude pak.

Jediné, co mi trochu pomáhá je, že tak 2x týdně beru oběd ze základky, vaří tam velmi dobře a hodně zdravě, malý má aspoň polívky, hlavní jídlo mu vydrží na dva dny a já dojím zbytek nebo si dám rohlík. Pokud se tu dá přežít, tak moc neuklízím, o víkendu vařím na 2 dny plus tak, aby se něco ještě dalo zamrazit a něco použít na třetí oběd na jiný způsob (třeba maso na rizoto, brambory na selskou omeletu apod.). Na jeden den v týdnu mám malýho v mini-školce, taky super. Akorát ten den většinou trávím na brigádě nebo se učím :frowning2:. Držím palce!
18. kvě 2011 v 16:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak já to docela všechno zvládám. Jo, mám babičky, jedna si bere pravidelně Bětku na jedno odpoledne v týdnu, druhá přijde a třeba si vezme obě děti na hodinku ven, že mám chvilku pro sebe. A občas dávám Bětku do školičky, takže mám volný dopoledne. Vařím taky tak na dva dny, abych nemusela stát u plotny každej den. Pravdou je, že Filípek je zatím hodně spavý miminko, ale Bětka mi to vynahrazuje, to je takový éro :wink:
Přijde mi, že s tím druhým dítětem člověk přestane spoustu věcí řešit a tak nějak líp si už dokážu všechno zorganizovat :grinning:
18. kvě 2011 ve 21:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jedno dítě, žádný dítě :slight_smile:. Pokud má někdo pocit, že s jedním nestíhá, najednou se dvěma to stihne bez problémů - samozřejmě zpočátku to těžký je, než se to zaběhne, ale pak je to prima.
Nejhezčí chvíle jsou pravda pak večer, když obě děti spí :pensive: :grinning:
18. kvě 2011 ve 21:27  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
Ahojky,také se musím přidat a zcela souhlasit s Romanou-jedno dítě,žádný dítě...a to pochopíš teprve až jsi v té dané situaci. Já se z toho stále nemůžu docela vzpamatovat. Na většinu jsem sama,manžel tak akorát nakoupí a já si to nejvíc užiju na procházce s kočárkem. Dcerka půjde po prázdninách do první třídy a já si to vůbec nedokážu představit,jak to bude u nás probíhat. To učení bude také záviset na mně. Tady v Řecku jim toho dávají na doma hodně,protože mají 3měsíce prázdnin a fůru svátků a volna přes školní rok,tak to pak dohánějí učitelé tady šílenýma úkolama doma. Už teď vím,že to bude mazec! Navíc dcerka je zatím hodně neposlušná a roztěkaná a tady nemají žádný zápis jako v ČR s psychology...prdlajs!Dokonce dítko narozené ke konci roku (příklad prosinec,takže do první jde v 5letech a tříčtvrtě),to je tady zcela běžné...ještě že moje dcera bude mít narozeniny příští měsíc....No,uvidíme! :confounded:
A hlavně souhlasím,že nejhezčí je to večer,když obě dítka spinkají... :grinning: Zrovinka jako teď,spí i manžel.....
18. kvě 2011 ve 21:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
moje zkusenost je: cim vic deti, tim min prace :dizzy_face:
-pro me byla velka pomoc si ze zacatku chodit pro obedy do skolni jidelny :slight_smile:
-nastolit doma pevnej rezim, jist ve stejnou domu, uklizet ve stejnou dobu, ukladat ke spani ve stejnou dobu...brzo si zvyknou a je bajecny kdyz je den blbec a vis, ze za hodinu je nakrmis, umyjes, das do postylek a bude klid :slight_smile:
-zapojit do pece manzela, stridat se v noci se vstavanim k detem, pokud je to mozne
-obcas dat oba (naraz!) nekomu pohlidat a udelat si v klidu co potrebujes (my si hlidame navzajem s kamaradkou :dizzy_face: )
-vyhradit si jeden den na peci o sebe (ja mam soboty dopoledne-deti dam tatinkovi, nalozim se do vany, upravim si vlasy, napatlam na oblicej masku, udelam pedikuru, manikuru,...), protoze odpocata a spokojena maminka deti mnohem lip zvlada (vlastni zkusenost :grinning: )
-travit co nejmin casu po navstevach ktery nemaji deti, naopak vyhledavat mista kde se deti vyskytuji, matersky centra, krouzky,...
-venku maly deti lip spi a velky min zlobi-i kdyz prsi a je hnusne vyrazit aspon na kolecko kolem baraku
-nevarit a neuklizet kdyz deti spi-temer do vseho se daji zapojit, oni to berou jako bezva zabavu a ty neplytvas casem kdy si muzes odpocinout :slight_smile:
20. kvě 2011 v 15:39  • Odpověz  •  To se mi líbí (6)
Ono taky dost zalezi na povaze toho ditete. Mala je narozdil od naseho kluka andilek - u nas se potvrdilo, ze holky jsou klidnejsi, (ale vubec to tak byt nemusi...) Zvladame kvuli tomu, ze Vasa sestricku dobre prijal, od zacatku hodne "pomahal" a snazila jsem se ho zapojovat. Musel si zvyknout, ze neni na rade jen on. Ale co je lepsi? Tak predevsim to, ze mala se zabavi uz jen tim, ze se kouka, co kolem ni dela braska. On si s ni taky hraje a ja jen hazim ockem (nastesti ji vedome neublizuje :slight_smile:) Dobra vec je, ze taky narozdil od prvniho uz ma clovek zabehnute veci - vi, ze s kocarkem se do vytahu nedostane a proste ho nechava ve sklepe, vi, do ktereho obchodu s kocarkem a kde proste neprojde apod. Co se tyka jidel k obedu, tech jsem si par navarila a zamrazila, protoze jsem se taky bala, jak budu stihat. Nakonec naprosto v poho (mala nebyla urvana). Taky jsem po 6tinedeli moc neresila uklid. Proste - ono se to nezblazni. Musime 2x za den ven, jinak bych to kluk doma nevydrzel. Ted v lete je to pohoda, a na zimu jsme si naplanovali hernicky, kamaradky apod. Pro me bylo dulezity mit na kazdy den nejakou aktivitu na zabaveni kluka, mala se prizpusobila. Ted teda uz vyzaduje i nase Klarka dost pozornosti (bodejt ne!), ale zas je to takove vesele! Jasne, mela jsem pocity, ze se klukovi dostatecne nevenuju apod, ale nejdulezitejsi podle me je - udrzet si dobrou naladu! Pak se to da zvladnout.
23. kvě 2011 v 05:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
mami29 já tě neuklidním. Já měla děti 3 roky od sebe a muže věčně v práci nebo po svých zájmech.Navíc před těmi lety nebyla moc móda,aby se chlap zapojoval do péče o děti. Takže jedním slovem HRŮZA.Kombinace hyperaktiní 3 leté dítě a 3 měsíční ubrečený kojenec byla příšerná. Ale vše přešlo asi po roce, pak už to bylo fajn. Ted už jim je 17 a 14, občas bych raději to ubrečený miminko :grinning: Moje rada? Zatnout zuby a přežít. :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
24. kvě 2011 v 00:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahojky, už tu spoustu názorů padlo...., jen bych dodala, po čem tajně sním :slight_smile:.... a musí být velká pomoc, když už je starší dítko ve školce či škole. Pak se není zcela určitě čeho bát a vše půjde jak po másle. :wink:
25. kvě 2011 ve 22:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
U nás to zatím není žádná hrůza - je to i díky tomu, že malá je mnohem hodnější, než byl syn, ale možná je taky hodnější proto, že je druhá a my víme, co s ní, tolik nenervujeme, taky se zabaví tím, že hledí na staršího sourozence, časem si děti budou hrát spolu... taky školka nebude špatná :slight_smile:. Prostě až se divím, že to není tak tragické, jak jsem čekala, spíš naopak :slight_smile:
25. kvě 2011 ve 23:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
no,jednoduche to teda neni.já mám rok a pul od sebe holcicky..2 roky a 8 mesicu.neplánovane.pomoc žádná.jedna babicka je na slovensku 750 km odemne a tá druhá ktera je 15 km od nás zase nemá zájem.pritel je vecne sluzebne na cestách.navíc máme barák a k tomu zahradu velkou.uklizení,vareni,praní ,zehleni,domácí práce....na sebe vubec zádnej cas nemám.kolikrát si nestiham ani zuby vycistit.jsem unavena a pres den já nemuzu spát.a navic to ani nejde.holky spí n a strídacku.vnoci nespim,kojim malou,ktera je kolikrát uz v 5 hodin vzhuru.nervy na pochodu,a pomoc žádná....takze maminky...Vazte si toho ze máte kolem sebe nekoho kdo Vám pomáhá.co já bych za to dala.....
9. čer 2016 v 09:41  •  čeká miminko, termín má v září 2015  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, chlap je přes týden taky pryč. Prostě to nehrotím, vařím obden, obden příkrmy nebo hotovky. Úklid dělám 2x denně - ráno a večer - jinak by to byl začarovaný kruh. Hodně děti zapojuji do péče o domácnost, sice to pak trvá déle, ale aspoň se cítí užitečně a nestihnou se poprat. Čas na sebe mám když malá spí po obědě, synovi pustím pohádku a pak večer, když oba spí - to jen dopoklidím a relaxuji u filmu nebo u PC. Přes den s malým děláme sociální nácviky - to nám zabere i několik hodin denně, ale reagujeme pružně na situace v průběhu dne. Pokud je hezky, vyřádíme se venku na hřišti - na nákupy s nimi chodím schválně pěšky - unaví se a jsou pak klidnější :slight_smile: Důležitý je pro mě spací režim - v osm se jde prostě spát, přes to nejede vlak. Ale my jsme zatím pány svého času - ani jeden nechodí do školky a já jsem na MD. Hlídání nemám.
9. čer 2016 v 09:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek