Můj příběh
Můj příběh začal když jsem otěhotněla poprvé otěhotněla se svým tehdejší přítelem,byl šťastný a na dítě se těšil,ale nevyšlo to a já potratila...osud mi už tehdy napovídal,že on není ten pravý,ale já to nevnímala.Asi po 3 měsících jsem otěhotněla znova,opět byl rád, až jednoho dne přišel napitý domů s tím,že mám jít na potrat,protože dítě není jeho a on ho nechce.Druhý den jsem mu řekla,že si dítě nechám ať s ním nebo bez něho,zvlády to jiní zvládnu to taky.a jeho reakce? zmlátil mě, v noci když přišel domů,tak me znásilnil.Já se odstěhovala,to jsem byla ve 3měsíci těhotenství.Bohužel jsem to tenkrát nikde nenahlásila,bála jsem se.
Párkrát jsem ho a celé těhu potkala,ale trval na svém,že dítě jeho není.
Když jsem byla ve 4 měsíci potkala jsem kamaráda,kterého jsem znala asi 5let,ale dlouho sme se neviděli...začali sme se vídat a ON mi hodně pomáhal,najednou jsem na všechno nebyla sama...řekla jsem mu,že jsem těhotná...vzal to dobře a řekl,že bude stát při mě a kdykoliv s čím koliv mi pomůže. Trošku to zkrátím,zamilivali sme se do sebe a po narození syna sme spolu začali bydlet.
A já se začala soudit se svým bývalím o určení otcovství a alimenty.Do nes se s malým neviděl a ani nemá zájem, soudně určené alimenty neplatí.
Nynější přítel,si chtěl vzít malého za svého,aby sme byli rodina.Plánovali sme si naší společnou budoucnost,společné dítě, svatba,vlastní byteček...
Otěhotněla jsem tak trošku nečekaně v době,kdy to mezi námi začalo skřípat (on mi začal lhát). Řekla,jsem mu,že dítě s ním chci,ale teď se na to necítím a hlavně nemáme svoje bydlení,bydlíme v pronajatém bytě 2+kk,kam se opravdu vejdeme jen mi tři.On řekl,že se bydlení vyřeší a že dítě semnou chce.Věřila jsem,že tentokrát to bude jiné,než při prvním těhu.Omyl.
Sebral se a odjel na 10dní k rodičům (kam původně chtěl,aby sme jeli s ním,ale najednou sme se mu do jeho plánů nehodili).Začal mi mnohém více lhát než dřív, a začal chodit bůhví s kým po hospodách,aniž by mi řekl,že někam jde.Já doma trnu strachy,že se mu něco stalo.Slíbil,že když někam půjde dá mi vědět, ani jednou to nesplnil,domů chodí v noci a je cítit chlastem.
A já? Cítím,že jsem se i tentokrát ve vztahu spletla. Jsem zase těhotná a zase na všechno úplně sama, a je to mnohem horší...věděla jsem,že ikdyž to bude těžký jedno dítě zvládnu i sama, ale teď vím,že dvě děti prostě z mateřské neuživím, a nezvládnu to ani psychicky.Jsem vyčerpaná... (nemám už ani sílu se zase tahat po soudech,zbytečně...)
Nemám,kde bydlet, nemám peníze...Začínám přemýšlet,že bych dítě, které čekám dala k adopci...bude to asi to nejhorší v mém životě,ale budu vědět,že je o něj dobře postaráno,že má kde bydlet,má co jíst...nemám už nikoho na koho se obrátit s pomocí...
Nevím,co bude dál... a bojím se každého dalšího dne...
malena ja s tebou súhlasím
u nás v rodine si tiež adoptovali 2 dievky a majú všetko...predovšetkým lásku
Poleva, to je úžasné, vždy ma niečo také poteší, ja som už tiež rozmýšlala,ale skôr nad pestúnstvom.
Filominka, ako sa máš najnovšie,čo nové? Myslíme na Teba a ak budeš mať chviľku ozvi sa. Pa
Já to vzdávam.. 🙄 🙄 Filominko, tak co už něco nového?Jak se máš?
Zdravím všechny a opět Vám musím poděkovat za příspěvky a za Vaší podporu, moc Vám všem děkuji!...
V rychlosti jsem pročetla Vaše příspěvky, jen bych k tomu chtěla dodat,co se týká té adopce...
já jsem psala,že jsem nad tím uvažovala, samozřejmě to bylo myšleno,že by to bylo to nejposlednější řešení, do porodu by se mohlo přihodit ještě tisíc věcí,které by situaci mohlo změnit, ale adopce byla jedna z možností...také jsem tou adopcí nemyslela to,že bych dítě nechala v děcáku 18let,ale samozřejmě bych pro dítě chtěla to nejlepší a to by znamenalo hned po porodu ho dát do rodiny,kde by byli schopní se o dítě postarat.
Tak to jen k tomu.
Ale..teď ž je to jedno, osud a příroda to vyřešila za mě, zařídila to po svém a ikdyž to teď bolí a cítím prázdnotu, bylo to nejlepší,co se mohlo stát... a co se vlastně stalo?
Po pravidelné kontrole na gynekologii mi pan doktor sdělil smutnou zprávu,že miminko,které v sobě nosím je mrtvé...dnes jsem měla nastoupit na zákrok,aby plod ze mě vyndali...ale příroda si to opět zařídila jak nelépe mohla...začala jsem krvácet...porod bolí,to je jasné, ale tu bolest,co jsem zažila bych nepřála nikomu,plod miminka jsem musela vytlačit...
Dneska už mám jen minimální bolesti břicha, a v sobě cítím takové zvláštní prázdno, ale to určitě časem taky přejde... zní to strašně, ale v koutku srdce vím,že to bylo to nejlepší,co se mohlo stát...
A přítel? Ani neřekl,že je mu to líto, vlastně neřekl vůbec nic... nemůžu uvěřit,že by se takhle strašně mohl změnit...
A co mě čeká teď? Najít bydlení pro mě a moje dítě, a žačít prostě znova, sami... jen my dva...já a můj syn...
filomina to je strašné.
a v ktorom si bola mesiaci ?
ten tvoj priateľ, akože fakt nechápem ako si nemohla vopred zistiť čo je to za človeka !
a to mu nie je vôbec ľúto
a ešte byvate spolu ? neviem ako ti poradiť
ale určite mu už never teraz sa ukázal aký je !
byla jsem 15tt, jak jsem psala vůbec nemůžu uvěřit tomu jak se teď chová nebo spíš nechová, po tom jak krásně se ke mě choval a k synovi,který není jeho...nechápu to
nemá nejaký problém ? je ešte s vami ?
jj, ještě pořád sme spolu, teda prozatím...
hele, a čím se to zlomilo? když byl tak úžasný a najednou je vyměněný, máš nějaké vysvětlení, co se mohlo stát?
najdi si nějaké mateřské centrum nebo nějakou pomáhající org. pro maminky s dětmi, tam ti třebas poradí a pomůžou, určo budou mít nějaký lepší nápad, co dělat, než se vzdávat svého dítěte...
nebo si adoptujte babičku 🙂
starších paní, co by měly rády tebe a tvé děti a pomohly by, je určitě dost 😉
kyri, ale já už druhé mimi nečekám, už mám jen svojeho synka
filomina - hrozne moc ma mrzi co sa Ti stalo.... ja si nemyslim, ze je to najlepsie co sa Ti mohlo prihodit.... je to strasne...
dufam vsak, ze sa Ti podari co najskor od toho necitliveho chlapa odist a zacat novy zivot, kde snad naozaj najdes praveho dobreho partnera
filomina aty sa stým chlapom ešte bavíš ?
rozprávate sa ?
Filomina, je mi to ľúto ☹
flomina, nechcem byť hnusná, ale fakt to bolo najlepšie riešenie. je mi bábätka ľúto, ale pre teba je to určite značná úľava ☹
filomina: asi to tak malo byť. ☹
Filominka, je mi veľmi ľúto, čo sa stalo bábätku...no asi vycítilo, že by teraz nemalo prísť a aj keď je to veľmi smutné, zdá sa mi, že v tejto chvíli to príroda vyriešila dobre... 😢 Je ľahšie postarať sa o jedno dieťatko, ako o dve a viac. Držkaj sa, Filominka, myslím na teba!
Filominko, 😢 ☹ moc mě upřímně mrzí, jak to vše nakonec dopadlo..ale asi to tak být mělo a i se stalo. Ted tu si pro svýho chlapečka, a žít pro něj. Jestli se můžu zeptat, jakto,že miminko bylo už mrtvé neřikli Ti příčinu? ☹ Ale svym způsobem, o starost a hodně nervů ti bylo tímto odejmuto.
Miminku přestalo bít srdíčko, příští týden jdu na kontrolu, tak mi třeba řeknou víc, ikdyž už je to asi jedno...
Bohužel je to pravda a mě tímto o starosti a hlavně nervů ubylo...taky si říkám,že to to miminko muselo vycítit...
Děkuju Vám za podporu, moc mi tím pomáháte 🙂
filo: jj - nečetla jsem všechny příspěvky, jen ten první - tak hodně síly, ale ty to zmákneš, že jo 😉
odkud vlastně jsi?
filomina mi je to luto.Zazila som to na vlastnej kozi v 16 tt,len som bola aspon usetrena toho porodu ☹
no teraz uz len rychlo sa pozbierat a utekat kede lahsie od toho tupca s ktorym momentalne si.
Drzim vam palce 😉
florinka drž se hlavu vzhůru!!!!je to sice hrozné,ale možná je lepší že se mimi nenarodí asi samo vědělo co dělalo!!!!!ty jsi silná a zralá žena a věřím že to zvládneš skus se poptat třeba na nějaké ty azylové domy pro maminky s dětmi v nouzi!nebo se zeptej na sociálce jak by ti mohly pomoci!!!odkud jsi můžu se zeptat?držím pěsti!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Filominko, určitě stres a trápení co si prodělávala, to vše přechází i na miminko..každopádně už se to nevrátí bud silná a statečná!!! A nebuj bude líp, kdy se vše v dobré obrátí uvidíš! Chce to čas .
filominko, docitala som sa az nakoniec, je mi to moc luto 😔
ako sa mate? co tvoj priatel, uz hadam byvaly? 😕
filomina:drz se vsechno se v dobre obrati prozila jsem si hodne podobny pribeh,take jsem byla naivni jako ty a dneska bych mela 5deti ☹ mam jednoho syna stastne manzelstvi a druhe mimi na ceste..uvidis ze vse nakonec dobre dopadne miminko zvladnes neboj hlavne ho nedavej k adopci jednou by te to moc bolelo..preji hodne stesticka a at ti vse dobre dopadne a narazis konecne na toho praveho jako ja 😉
filomina, je mi to strasne luto ☹ ☹
prajem ti hlavne vela sily. nevzdavaj to, nikdy.
Moja sesternica otehotnela a otec dcery ju nechal.. rodicia jej sice pomahali, ale stale jej to vyhadzovali na oci, na vlastne byvanie nemala. Po par rokoch si nasla noveho priatela - nasho bratranca (oni ale nie su rodina) - a vydala sa druhy krat. Bohuzial sa aj druhy krat rozviedla, lebo ten blb ju podviedol s byvalou.. teraz ma jej dcera 11 rokov, maju byt v Bratislave. ma dve prace, jendu nasla teraz v krize, aby sa postarala o zivot jej a malej, a stale je sama. Strasne ju obdivujem, je skvela.
Niekedy rozmyslam nad tym, ake je to nespravodlive - niektori ludia nemaju ziadne vazne problemy, maju dostatok penazi, pohodlia, maju rodiny, lasky, zdrave deti... proste taky pohodovy zivot s kazdodennymi problemami. Ja viem ze nikto to nema jednoduche, ani idealne - ale niektori to maju neskutocne tazke a ini nie. A porovnavat sa asi nema zmysel, je to na nas, ako dokazeme najlepsie zit svoj zivot a vsetko v nom, co nam bolo dane. Lebo zivot, kazdy jeden, je dar.. na to nezabudaj.
Drzim ti palce, aby ste vsetko s malou zvladli a ver mi, ze aj po tolkych sklamaniach sa na teba usmeje stastie a najdes niekoho, s kym budes stastna a spokojna. 🙂 🙂
babky, celý ten príbeh sa ododhral v roku 2007, takže Filominka to už snáď má vyriešené 😉 🙂
a vidis to som ani nevidela 😀
fakt jo??tak to je aspon pro ty kteri prozivaji neco podobneho
A tiez pisala, ze o to druhe babo prisla.... ☹
Podobné diskuze
- Chci od něj pryč...15
- Příspěvek na rodinu a bydlení. Kolik by partner pobíral hmotnou nouzi, když b...1
- Odchod partnera v těhotenství. Poradíte? Někdo v podobné situaci?13
- Mám nárok na příspěvky na bydlení či na dítě?2
- Přítel pije. Nevím, co dělat40
- Přítel mě několikrát opustil. Máme dítě. Prý mě nemiluje71
Žit v detskom domove,...ano je to strašné, je mi tych detí nenormálne ľúto, ale znamená to, že tu nemali byt? Pýtam sa: nemali tu byť?
Moja sesternica v detskom domove pracuje a ja sa jej často vypytujem aby rozprávala o tych detičkách. Niektoré deti si adoptujú a ver mi Nilita, nemať pravých rodičov nemusí byť neznesiteľné,...poskytnú im domov, ľúbia ich. Majú tam aj deti, ktoré sú tam dočasne a neskôr si ich rodičia alebo rodič znovú odvedú. Niektoré deti nie sú právne voľné, ale čoraz viac rodín sa stáva profi rodičmi, alebo sa dostanú do pestúnskych rodín. Jednoducho majú šancu byť šťastné,...neskôr si založiť vlastné rodiny.
Keď sa žena rozhodne dať dieťa na adopciu, znamená to, že je právne voľné a hneď z pôrodnice môže ísť do novej rodiny. Prečítajte si tému Adopcia.
Určite teraz veľa žien pobúrim, ale čo už, hájite právo ženy na rozhodnutie, ale mne chýba obhajca práva na život nenarodeného dieťaťa, kto háji jeho práva? Obdivujem ženy, ktoré napriek problém dieťa donosia a bud si ho nechajú alebo dajú na adopciu. Ale to je iná téma.